Ošetření proti hlízence v řepce a signalizace rizika napadení

10. 05. 2016 Ing. Eva Plachká, Ph.D., Ing. Jana Poslušná Choroby Zobrazeno 5291x

Sclerotinia sclerotiorum je polyfágní patogen, který napadá více než 300 druhů rostlin a široký okruh zemědělských plodin (hořčice bílá, brukvovité, mák setý, luskoviny, kmín kořenný, slunečnice roční aj.). Přežívá v půdě v podobě černých sklerocií. Právě ta jsou zdrojem primární a sekundární infekce řepky olejky ozimé, kdy dochází k infekci kořenů a báze stonků myceliem vyrostlým ze sklerocií (primární infekce) anebo askosporami patogena aktivně uvolňovanými z apotecií vyrostlých ze sklerocií nacházejících se na povrchu či ve vrchní vrstvě půdy (sekundární infekce). V tomto případě jsou příznaky napadení pozorovány na nadzemní části rostliny (stonek, listy, větve i šešule).

Jarní fungicidní ochranu řepky směrujeme do dvou termínů.

Jedná o časně jarní ošetření, které je cílené proti fomovému černání stonků řepky a dalším chorobám na listech a kořenovém krčku. Jedná se například o altérnariovou skvrnitost, šedou plísňovitost brukvovitých. Ošetření se provádí na počátku prodlužovacího růstu až do počátku butonizace, zpravidla do výšky 30 až 40 cm. O přesnějším termínu ošetření rozhoduje zdravotní stav porostu a hustota porostu po přezimování a teploty, které jsou důležité pro účinnost zvoleného přípravku. Na základě těchto údajů se rozhodujeme, zda zvolíme ošetření fungicidní, morforegulační či jejich kombinaci.

Druhý termín jarního fungicidního ošetření je směrován do kvetení řepky. Toto ošetření je cílené proti bílé hnilobě řepky/hlízenka obecná (Sclerotinia sclerotiorum) a chorobám šešulí šedé plísňovitosti brukvovitých (Botrytis cinerea), alternáriové skvrnitosti (Alternaria sp.) a dalším.

Hlízenka obecná

S. sclerotiorum je polyfágní patogen, který napadá více než 300 druhů rostlin a široký okruh zemědělských plodin (hořčice bílá, brukvovité, mák setý, luskoviny, kmín kořenný, slunečnice roční aj.). Přežívá v půdě v podobě černých sklerocií. Právě ta jsou zdrojem primární a sekundární infekce řepky olejky ozimé, kdy dochází k infekci kořenů a báze stonků myceliem vyrostlým ze sklerocií (primární infekce) anebo askosporami patogena aktivně uvolňovanými z apotecií vyrostlých ze sklerocií nacházejících se na povrchu či ve vrchní vrstvě půdy (sekundární infekce). V tomto případě jsou příznaky napadení pozorovány na nadzemní části rostliny (stonek, listy, větve i šešule).

Pro vyklíčení a růst apotecií ze sklerocií a uvolňování askospor je důležitá teplota a vlhkost půdy. Ve vztahu k řepce olejce ozimé jsou tyto podmínky zpravidla splněny krátce před kvetením a v květu. K zachycení askospory na rostlině, jejímu vyklíčení a vniknutí do rostliny dochází při teplotě mezi 15 až 20 °C a vlhkosti vzduchu v porostu 80 % a více za 3 dny. Ke splnění podmínky vyšší vzdušné vlhkosti napomáhají zachycené spadlé petály na rostlinách, které jsou současně zdrojem výživy pro klíčící askospory. První viditelné příznaky napadení jsou zaznamenány za 5 až 6 týdnů po infekci.

Apotecium patogena S. sclerotiorum

Zachycené petály na listech - optimální vlhkostní podmínky pro infekci

Zachycené petály - optimální vlhkostní podmínky pro infekci

Na základě napadení hostitelské plodiny se proti tomuto patogenu se provádí ošetření půdy biologickými přípravky - mykoparazitickými houbami, které snižují počet životaschopných sklerocií v půdě. Ty se zpravidla aplikují po sklizni hostitelské plodiny, před jejím setím nebo v průběhu vegetace, kdy likvidují mycelium fytopatogenních hub.

Hlavní ošetření proti bílé hnilobě řepky je směrováno do květu řepky. Jedná se o preventivní zásah v době, kdy nejsou viditelné příznaky napadení. Nejedná se ale o necílené ošetření - ošetření na slepo. Pro oprávněnost tohoto zásahu se rozhodujeme na základě vyhodnocení aktuálních podmínek pro vývoj patogena a infekci rostlin na daném honu, stavu porostu, zvolené odrůdy a předpokládaného průběhu počasí. Dříve seté porosty, závětrné polohy, půdy s dostatečnou zásobou půdní vody, blízkost vodních zdrojů, zapojené nebo husté porosty, časněji kvetoucí a bohatě větvící odrůdy vytvářejí uvnitř porostu ideální mikroklima pro napadení rostlin řepky patogenem S. sclerotiorum. Střídání jemného deště a období bez srážek, rosa v porostu během dne, teploty nad 15 °C infekci podporují. Naopak četné a silné srážky, nízké teploty v květu řepky nejsou příznivé pro infekci. Ochlazení v květu a na počátku tvorby šešulí podporuje vývoj patogena Botrytis cinerea původce šedé plísňovitosti brukvovitých na stoncích i šešulích. V případě, že jsou splněny podmínky pro infekci, provedeme fungicidní zásah.

O konkrétním termínu ošetření v kvetení řepky se rozhodujeme dle již provedených zásahů na jaře a cíle ošetření: bílá hniloba řepky nebo choroby šešulí a vlastností použitého přípravku. Proti bílé hnilobě řepky je optimální termín ošetření mezi BBCH 63 až 67, to je v době, kdy je u většiny rostlin otevřeno 30 % poupat na hlavním terminálu až do doby, kdy začínají nakvétat boční větve a opadat květní plátky. Z pohledu vývojového cyklu patogena a optimálních podmínek pro infekci vhodnější ošetření provést do BBCH 65. U ošetření směrovaného do BBCH 65 byl také zaznamenán vyšší efekt ošetření na zdravotní stav šešulí ve srovnání s ošetřením na konci kvetení. Při volbě přípravků s dlouhodobou účinností můžeme termín ošetření posunout na počátek kvetení, kdy je na hlavním terminálu otevřeno 10 až 30 % květů. V případě, že časně na jaře bylo provedeno fungicidní ošetření porostu, můžeme aplikaci směrovat do plného kvetení (BBCH 65), kdy jsou na rostlinách rozkvetlé hlavní terminály a začínají opadat květní plátky. Ošetření by nemělo být provedeno později než v dokvétání BBCH 67.

Ošetření provádíme registrovanými přípravky na ochranu rostlin. Výběr přípravku volíme dle jeho účinnosti proti cíleným chorobám. Tyto údaje najdeme v platném Registru přípravků na ochranu rostlin a etiketách přípravků. Totéž platí pro termíny ošetření. Při volbě tank-mix směsí například s insekticidy proti šešulovým škůdcům, přípravky na zpevnění šešulí nebo pomocnými látkami musíme dle zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a jeho následných aktualizací posoudit možnou fytotoxicitu aplikace proti včelám a dodržet pokyny pro ošetření.

Nepřímým ošetřením proti bílé hnilobě řepky jsou i opatření směřující k pevnosti pletiv. Jedná se o vyrovnanou výživu řepky makro a mikroprvky v průběhu celé vegetace a ošetření pomocnými látkami.

Škodlivost patogena S. sclerotiorum

Patogen S. sclerotiorum způsobuje ztráty na výnosech v porostech řepky s optimálním počtem rostlin (40 až 60 rostlin na 1 m²) v případě vyššího napadení než 10 % rostlin. Ztráty se zpravidla pohybují mezi 10 až 20 %, v případě silného napadení až 50 %. Nejvýraznější jsou ztráty, pokud je napadení viditelné v období tvorby šešulí již v první polovině června.

Rostlina s příznaky nouzového dozrávání

Detail rostliny s příznaky nouzového dozrávání - askosporová infekce S. sclerotiorum

Askosporová infekce S. sclerotiorum šešulí

Pravděpodobně myceliární - primární infekce S. sclerotiorum kořene a báze stonku

Možnosti signalizace fungicidního ošetření

V tabulce 1 jsou uvedeny faktory, které pozitivně ovlivňují vývoj patogena S. sclerotiorum. Reálné riziko napadení řepky je v případě, že je splněna aspoň jedna podmínka v barevně označených skupinách, a to u dvou skupin. Signalizace ošetření vyžaduje posouzení podmínek na místě přímo v porostu.

Signalizace pomocí hodnocení kontaminace petálů a průběhu počasí

K signalizaci fungicidního ošetření je možné využít hodnocení kontaminace petálů askosporami původce S. sclerotiorum (graf 1 až 4). V těchto grafech je uveden průběh srážek a teplot na počátku vegetace až do tvorby šešulí, dále je uvedena kontaminace petálů askosporami prováděná na lokalitách Opava a Šumperk. V první polovině kvetení byly odebírány petály za účelem stanovení kontaminace askosporami patogena S. sclerotiorum. Kontaminace byla stanovena kultivací petálů na pevné živné půdě. Hodnocení probíhala na fungicidně neošetřených plochách.

Průběh počasí a kontaminace petálů na Opavsku jsou uvedeny v grafech 1 a 2. Sledovaná lokalita Opava leží v řepařské výrobní oblasti v nadmořské výšce 250 až 280 m n. m., dlouhodobá průměrná roční teplota je 8,23 ⁰C a roční úhrn srážek 592,6 mm. Roční hodnoty teploty a srážek v roce 2014 byly 9,61 °C a 632,5 mm, v roce 2015 byly 10,19 °C a 312,6 mm.

V roce 2014 byly v průběhu kvetení zaznamenány intenzivní srážky (měsíční úhrn srážek v květnu 136,5 mm) a poklesy teplot pod 10 °C. I přes vysokou kontaminací petálů 30 a 70 % bylo napadení bílou hnilobou řepky před sklizní ojedinělé až nízké do 7 %. V tomto roce byl po odkvětu na počátku tvorby šešulí zaznamenán zvýšený výskyt šedé plísňovitosti brukvovitých a to na šešulích. Eliminace tohoto napadení aplikací fungicidů v průběhu kvetení měla pozitivní vliv na výnos na Opavsku v roce 2014 (tab. 2). V pokusech, kde byla provedena fungicidní ošetření, byla zaznamenána negativní korelace mezi počtem napadených šešulí a výnosem. Fungicidní ošetření v kvetení řepky se tedy pozitivně projevilo na výnosu.

V roce 2015 byla kontaminace petálů hodnocena ve více termínech. Kontaminace petálů v průběhu kvetení stoupala. Srážky byly nižší a ve dnech bez srážek se v porostu udržovala vlhkost. V místě zachycení petálů listech zůstávala voda. Napadení před sklizní se ve sledovaném porostu pohybovalo mezi od 20 do 40 %, a to v závislosti na odrůdě. Vliv fungicidního ošetření v kvetení řepky na zdravotní stav a výnos byl posuzován u dvou odrůd PX104 a Sherpa. Odrůda PX104 byla napadena asi o 20 % více než odrůda Sherpa. Pozitivní vliv ošetření v květu byl zaznamenán pouze o odrůdy PX104 (tab. 3). U odrůdy Sherpa byly výnosy téměř na úrovni kontroly. Rozdíly mezi variantami nebyly významné. V roce 2014 došlo k navýšení výnosů u obou odrůd.

Průběh počasí a kontaminace petálů na Šumpersku je uveden v grafech 3 a 4. Sledovaná lokalita na Šumpersku (Rapotín) spadá do bramborářské výrobní oblasti, nadmořská výška je 329 m n. m., průměrná roční teplota činí 7,27 °C a průměrný roční úhrn srážek je 702,2 mm. Roční hodnoty teploty a srážek v roce 2014 byly 9,78 °C a 527,8 mm, v roce 2015 pak 9,32 °C a 616,3 mm.

V květnu roku 2014 byly zaznamenány častější dešťové srážky, zejména v první a druhé dekádě měsíce a teplotní křivka z lokality Šumperk až do druhé třetiny kopírovala teplotní křivku lokality Opava. Ke konci května dosahovaly teploty až k 23 °C, což zřejmě přispělo k lepšími rozvoji houbových patogenů v řepce a hodnota napadení neošetřených řepkových porostů bílou hnilobou řepky dosahovala před sklizní 15 %.

V roce 2015 byl průběh května ustálenější, oproti roku 2014 byl teplejší a sušší. Průměrné teploty se pohybovaly mezi 10–15 °C, suma srážek v době kvetení řepky činila pouze 33,7 mm (oproti 50,6 mm v roce 2014) a srážky byly do tří květnových dekád rozděleny rovnoměrně. Opět bylo napadení neošetřených ploch bílou hnilobou řepky vyšší, v průměru činilo 22 %. Nižší výnos u polotrpasličí odrůdy v roce 2015 oproti kontrolní variantě je způsobem zprůměrováním získaných hodnot výnosů z variant se sledovanou účinností testovaných fungicidů do řepky. Rozdíly mezi variantami nebyly významné (tab. 3).

Tab. 1: Podmínky pro vývoj patogena S. sclerotiorum původce bílé hniloby řepky

Tab. 2: Vliv ošetření fungicidy v kvetení řepky na zdravotní stav a výnos na Opavsku a Šumpersku v roce 2014, PR45D03

Tab. 3: Vliv ošetření fungicidy v kvetení řepky na napadení S. sclerotiorum a výnos na Opavsku a Šumpersku v roce 2015, odrůda PX104

Výsledky byly získány za finanční podpory projektu MZe NAZV: QJ1310227.

Ing. Eva Plachká, Ph.D.; OSEVA PRO s.r.o., odštěpný závod Výzkumný ústav olejnin Opava
Ing. Jana Poslušná; Agritec Plant Research s.r.o., Šumperk
all foto © Eva Plachká

Ošetření proti hlízence v řepce a signalizace rizika napadení