BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Pár poznámek k ochraně proti plísni bramboru

08. 06. 2013 Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Choroby Zobrazeno 16493x

Ochrana proti plísni bramboru je v našich podmínkách každoroční a nevyhnutelnou součástí technologie pěstování této plodiny. Efektivní integrovaná ochrana se podílí nejčastěji 5 až 10 % z celkových nákladů na výrobu brambor a to podle užitkového směru, ročníku a pěstované odrůdy. Je potěšitelnou skutečností, že velká část našich významných pěstitelů zvládá ochranu na úrovni a dobře se orientují v této problematice. Přesto z našich poznatků při poradenské činnosti a častých dotazů pěstitelů vyplývá, že jsou některé důležité prvky ochrany podceňovány nebo existují stále zakořeněné mýty a omyly vycházející z nepřesných znalostí širokého komplexu souvislostí ve vztahu patogen × hostitel × prostředí, jiné jsou trvale živeny firmami a obchodníky s přípravky na ochranu rostlin s cílem zvýšit prodej svých produktů.

Proseeds

Odrůda

Náchylnost odrůd je významným hlediskem pro jejich výběr do určitých podmínek a pro stanovení intenzity ochrany. V evropských podmínkách má pěstitel pro výběr odrůdy z hlediska odolnosti k plísni velmi omezený prostor (požadavky trhu, množství pěstovaných odrůd). Proto by měl znát velmi dobře vlastnosti pěstované odrůdy, navíc vysoce kvalitní odrůdy jsou většinou k plísni velmi náchylné.          

Není však všeobecně známo, že u mnoha odrůd se velmi liší náchylnost k plísni v nati a na hlízách. Z toho je pak třeba vycházet při vlastní ochraně, volbě přípravků a postřikového programua termínu i způsobu ukončení vegetace.

Odrůda bramboru náchylná k plísni bramboru na hlízách
Odrůda bramboru náchylná k plísni bramboru na hlízách
 

Zdroje infekce

Zdrojem infekce v porostu je především primárně napadená sadba, kde příznaky na hlízách mohou být zcela latentní. Tento zdroj se projevuje při prvních infekcích lokálně v daném porostu známými ohnisky kolem primárně infikovaných rostlin. V období epidemie, kdy jsou všeobecně velmi vhodné povětrnostní podmínky pro chorobu a ta se šíří plošně v rozsáhlých oblastech, tyto jednotlivé zdroje (včetně divokých skládek a plevelných brambor) již ztrácejí na významu a plíseň se šíří vzdušnými proudy na velké vzdálenosti.

I přes potvrzený souběžný výskyt pohlavních typů (A1, A2) a oospor nebylo zatím v našich podmínkách prokázáno, že zdrojem infekce porostu může být i půda.

Lokalita a pozemek

Jedná se o často podceňovaný faktory. Velmi náchylné odrůdy nelze pěstovat v tzv. rizikových lokalitách (údolní polohy, zastíněné pozemky s těžkou půdou apod.). I při vysoké intenzitě fungicidní ochrany a včasném ukončení vegetace může být pěstování těchto odrůd v rizikových lokalitách problematické.

Nahrnutí hrůbků

Vrstva půdy nad hlízami je dalším z podceňovaných faktorů agrotechnického opatření pro ochranu hlíz. Půda působí jako filtr při pronikání spor patogena k hlízám. Infekce hlíz je přímo úměrná vrstvě tohoto „filtru“ (významnou roli hrají samozřejmě i další faktory, jako např. složení a vlhkost půdy).

Chemická ochrana a napadení hlíz

Cílem fungicidní ochrany je oddálení infekce porostu a když k infekci dojde, pak udržení nízké hladiny infekce co nejdéle, tj. prodloužení vegetace a dosažení optimálního výnosu. Fungicidy, které chrání hlízy (omezují a ničí tvorbu spor), by měly být nasazeny od zjištění výskytu choroby v porostu, zvláště u odrůd náchylných k plísni na hlízách. V okamžiku, kdy i přes intenzivní aplikaci fungicidů začne napadení porostu zlomově narůstat, je nutné vegetaci ukončit (graf).

Graf: Zásady správné aplikace fungicidů proti plísni bramboru a ukončení vegetace
Graf: Zásady správné aplikace fungicidů proti plísni bramboru a ukončení vegetace
 

Efekt nízkého napadení hlíz u neošetřených porostů

Často dochází ke zdánlivě paradoxní situaci, kdy zcela neošetřený porost má minimální napadení hlíz oproti porostu ošetřovanému. Vysvětlení spočívá v tom, že použitím fungicidů prodlužujeme vegetaci, ale od určité fáze nelze udržet porost zcela bez infekce. Tím se prodlužuje doba, kdy mohou být smývány sporangia z natě k hlízám. Naproti tomu u neošetřeného porostu při rychlé destrukci natě je tato doba kratší, navíc jsou sporangia patogena na povrchu odkryté půdy snadno ničena slunečním zářením.

Proto je v ochraně proti plísni bramboru velmi důležité včas nasadit fungicidy chránící hlízy a nedílnou součástí ochrany hlíz je včasné ukončení vegetace.

Dávka vody při aplikaci fungicidů

Plocha listů v několika patrech u zapojeného bramborového porostu je velká a snižování množství postřikové kapaliny vede ke snížení pokryvnosti, a tím i účinnosti přípravků. Optimální a experimentálně ověřená dávka vody je 400–600 l/ha. Snižování dávky pod 400 l není vhodné ani u systémových fungicidů, které navíc většinou obsahují také složku kontaktní. Možnost snížit dávku vody bývá častým argumentem při propagaci některých fungicidních přípravků.

Použití smáčedel a různých podpůrných prostředků

Pokryvnost listové plochy po aplikaci fungicidu i při použití velmi kvalitních postřikovačů se pohybuje nejčastěji mezi 50–60 %. Tato relativně malá pokryvnost se však postupně zvyšuje po srážkách horizontálních i vertikálních (rosa, déšť), pokud je fungicid zcela volně pohyblivý ve vodním roztoku. Proto nejsou vhodné prostředky, které jakýmkoliv mechanizmem fixují fungicid na jednom místě. Zvláště nepřípustné jsou prostředky obsahující pryskyřice.

Mnohaleté pokusy prokázaly, že použití těchto prostředků při aplikaci fungicidů proti plísni bramboru nepřináší deklarovaný efekt a výsledky jsou stejné nebo průkazně horší než při použití samotného fungicidu.

Obnova fungicidního ošetření

Počet fungicidních postřiků závisí především na průběhu sezony a infekčním tlaku choroby.

Opakování postřiků musí být tak časté, aby zajistilo nepřetržitou fungicidní clonu. To je dáno také vlastnostmi přípravku, především odolností smyvu.

Vždy je však nutné co nejdříve obnovit fungicidní ošetření po přívalových deštích bez ohledu na odstup od předchozí aplikace. Po intenzivních srážkách dochází ke smyvu fungicidu především v horních listových patrech, které pak nejsou chráněny před infekcí.

Primární infekce plísní bramboru

Primární infekce plísní bramboru

 
Epidemické šíření plísně ve špatně ošetřeném porostu
Epidemické šíření plísně ve špatně ošetřeném porostu
 

Aplikace fungicidu společně s desikantem

Pro ochranu hlíz bývá někdy doporučována aplikace fungicidu při desikaci natě. Pokud je důsledně dodržována zásada, že fungicidní clona musí být udržována do konce vegetace, je aplikace fungicidu spolu s desikantem již nadbytečným opatřením zvyšující náklady s neprůkazným efektem. Zásah fungicidem však může mít své opodstatnění v případě vhodných podmínek pro chorobu po mechanickém rozbití natě, kdy patogen může poměrně dlouho přežívat na nerozbitých zbytcích a je riziko infekce hlíz.

Infekce hlíz při sklizni

Možnost infekce hlíz plísní při sklizni bývá často podceňována, protože důsledky se projeví až poměrně pozdě ve skladu. Pokud na sklízeči dochází ke styku hlíz a natě s aktivní plísní, je infekce ještě usnadněna mechanickým poškozením hlíz. Proto je nutné, aby porosty byly na sklizeň připraveny likvidací natě podle podmínek buď mechanicky nebo chemicky.

Šíření plísně bramboru ve skladu

Bylo sice experimentálně prokázáno, že ve skladu je možné šíření choroby z hlízy na hlízu, pokud se vzájemně dotýkají, jedná se však o specifické případy za určitých podmínek.

Šíření plísně ve skladu nemá praktický význam pro zvýšení skladovacích ztrát.

Porost po desikaci připravený na sklizeň
Porost po desikaci připravený na sklizeň
 

Související články

Choroby olejnin: Listové skvrnitosti světlice barvířské

25. 03. 2024 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 191x

Tango® Flex - nová konstelace úspěchu

03. 03. 2024 Ing. Václav Nedvěd, Ph.D.; BASF spol. s r.o. Choroby Zobrazeno 256x

Daxur® - pomůže udržet rovnováhu mezi výnosem a příznivou cenou ošetření

01. 03. 2024 Ing. Václav Nedvěd, Ph.D.; BASF spol. s r.o. Choroby Zobrazeno 264x

Výskyt chorob obilnin v odrůdových pokusech ve vegetačním roce 2022/23

23. 02. 2024 Ing. Pavel Kraus, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Choroby Zobrazeno 359x

Výskyt chorob a abiotikóz ovocných dřevin a révy v roce 2023

07. 02. 2024 Ing. Petr Ackermann, CSc; Ekovín Brno Choroby Zobrazeno 461x

Další články v kategorii Choroby

detail