Poloprovozní polní pokusy s odrůdami řepky rezistentními vůči Plasmodiophora brassicae v sezoně 2020/21

29. 07. 2022 Mgr. Veronika Konradyová, Ph.D. a kol. Choroby Zobrazeno 1136x

Již po deváté se loňskou sezonu realizovaly na zamořených pozemcích pokusy s odrůdami řepky rezistentními proti patogenu Plasmodiophora brassicae, Wor. jenž způsobuje nádorovitost kořenů brukvovitých. Pokusy probíhaly v koordinaci s Katedry ochrany rostlin ČZU, Svazem pěstitelů a zpracovatelů olejnin a daným podnikem, tentokrát na třech lokalitách v rámci ČR.

Vůči tomuto půdnímu patogenu neexistuje v současnosti žádná celoplošná chemická ochrana a použití rezistentních odrůd je zatím jediným možným řešením. Sortiment odrůd se během let poměrně rozrostl a je již z čeho vybírat. V loňské sezoně se na pozemcích vlivem klimatického průběhu sezony neobjevila infekce náchylných kontrol, pokusy byly přesto sklizeny a přinesly zajímavé informace o schopnosti přezimování, a hlavně výnosové parametry jednotlivých odrůd.

Životní cyklus patogena P. brassicae začíná v půdě, kde překonává nepříznivé podmínky v podobě spor o velikosti 3-4 µm a životností až 20 let (obr. 1). Zamořené pozemky jsou proto dlouhodobě až trvale kontaminované a šíření spor probíhá transportem zeminy na strojích, vodou, větrem apod. Spory začnou vlivem působení kořenových exsudátů hostitele - řepky klíčit v pohyblivé zoospory, které postupně dvakrát vniknou do kořenů hostitele a v závěrečné fázi se začnou uvnitř kořenové kůry množit a vzniká nádor s trvalými sporami, které se z nádorů (obr. 2) uvolní při zetlení kořene.

Nadzemní symptomy nejsou v našich podmínkách na ozimé řepce tak markantní. Některé rostliny mohou mít žluté až antokyanové zbarvení, některé mohou vadnout vlivem přerušení transportu vody a jsou celkově menší, některé rostliny mohou zakrsávat. Časně infikované rostliny mají zcela deformovaný hlavní kořen, který může mít oválný tvar viditelný i nad zemí. Tyto rostliny většinou nepřezimují. Později infikované rostliny mají nádory spíše na postranních kořenech a vlivem regenerace přežijí celou sezonu (obr. 3).

V České republice je výskyt nádorovitosti vázán na pozemky, kde se historicky pěstovala brukvovitá zelenina, ale přestává to být vlivem intenzivního šíření podmínkou.

Lokality pokusů

Loňskou sezonu probíhaly pokusy dokonce na třech zamořených pozemcích. Poloprovozní pokusy s trojnásobným opakováním byly založeny na lokalitě: Opavice - Dolní Benešov (severní Morava, Hlučínsko) a jednoduchým opakováním na lokalitách Hrádek nad Nisou (severní Čechy, Liberecko) a Sviny (jižní Čechy, Táborsko). Na všech lokalitách byly použity stejné odrůdy deklarované výrobci jako rezistentní (tab. 1), jako kontrolní, náchylná odrůda byla použita odrůda DK Expansion. Na lokalitě Hrádek nad Nisou se nepodařilo z technických důvodů zasít odrůdu SY Alibaba.

Tab. 1: Seznam odrůd a jejich distributorů

Obr. 1: Mikroskopický snímek spor P. brassicae po jejich uvolnění z pletiv nádoru na kořeni; velikost spor se pohybuje okolo 3–4 µm (zvětšení 400×)

Obr. 2: Nádor na kořeni způsobený patogenem P. brassicae

Obr. 3: Nádory na kořeni řepky v době zrání šešulí

Agrotechnika pokusů

Na pozemku v Opavici byl pokus vyset 9. 9. 2020 a sklizen 30. 7. 2021. Na pozemku v Hrádku nad Nisou byl pokus vyset 8. 9. 2020 a sklizen 27. 7. 2021 a na pozemku ve Svinách bylo zaseto 28. 8. 2020 a sklizeno 29. 7. 2021.

Na pozemcích byla aplikována běžná podzimní ochrana - preemergentní a postemergentní herbicid a graminicid. Na podzim byly na lokálních místech zaznamenány nižší počty rostlin po škodlivosti hlodavců. Potlačení hlodavců bylo prováděno na lokalitě v Opavici dvakrát. Na podzim byla pro podporu růstu aplikována mikrovýživa, fungicidní clona a insekticid na dřepčíky. Pokusy na lokalitě v Opavici a Svinách přezimovaly lépe než v Hrádku nad Nisou, občasné vypadnutí rostlin po vytažení mrazem. Jaro bylo pozvolné se spíše více chladnými a mrazivými dny. Regenerace rostlin byla proto pomalá a bylo nutné opět aplikovat mikrovýživu a startovací dávku dusíku (ledek). Ošetření proti krytonoscům proběhlo dvakrát. Regulace byla aplikována ve formě fungicidu na jaře a následně byl také proveden postřik kvalitním fungicidem do květu společně s insekticidem.

Hodnocení pokusu

Parcely byly pravidelně kontrolovány na přítomnost nádorů, které se ovšem tuto sezonu nevytvořily, zejména kvůli pozdní možnosti setí a malému vláhovému přísunu v průběhu klíčení.

Pro zjištění počtu přezimujících rostlin byly na podzim na každé parcele vytyčeny čtyři plochy o rozloze 0,25 m², kde byl odečten počet rostlin. Další odečet byl prováděn brzy na jaře, byla vypočtena průměrná mortalita rostlin na parcele a procento přezimování.

Výsledky

Počet rostlin a přezimování

Na lokalitě v Opavici přezimovaly rostliny velmi dobře, procento přezimování se pohybovalo mezi 87,6 (ES Cramberio) a 97,7 % (LG Anarion) (tab. 2). Nejvyšší počet rostlin na této lokalitě měla odrůda Crome - 25,8 na podzim a 25 na jaře, naopak nejnižší počet rostlin měla SY Alibaba 19,5 na podzim, na jaře pak odrůda ES Cramberio - 17,3.

Přezimování na lokalitě Sviny se pohybovalo mezi 56,8 (SY Alibaba) a 96,8 % (Crotora). Nejvyšší počet rostlin na této lokalitě na podzim měla odrůda SY Alix - 44 rostlin a nejnižší kontrolní odrůda - 27 rostlin. Nejvíce rostlin na jaře pak měla odrůda Crossfit - 34 a naopak nejméně již zmiňovaná odrůda SY Alibaba.

V Hrádku nad Nisou bylo přezimování ze všech lokalit nejnižší (obr. 4–6). Nejméně přezimovalo rostlin u odrůdy PT284 (44,3 %) a nejvíce u odrůdy Crossfit (79,2 %). Nejvyšší počet rostlin byl odečten na podzim u odrůdy PT284, tato odrůda měla ovšem nejvyšší propad na jaře na 19,5 rostlin, což způsobilo nejnižší procento přezimování.

Tab. 2: Počet rostlin na 1 m² na podzim a na jaře a procento přezimování na jednotlivých lokalitách

Obr. 4: Stav porostu na lokalitě Hrádek nad Nisou při jarní kontrole

Obr. 5: Hálky krytonosce zelného na řepce se tvoří především na kořenovém krčku a je třeba je nezaměňovat s nádory způsobenými P. brassicae

Obr. 6: Zdravé kořeny na kontrolní odrůdě v Hrádku nad Nisou

Výnos

V Opavici byl průměrný výnos kontroly 4,51 t/ha (100 %) (tab. 3). Průměrný výnos rezistentních odrůd byl 4,34 t/ha. Nejvyšší výnos měla odrůda Crossfit (4,76 t/ha, 105,5 % na kontrolu) a nejnižší měla odrůda ES Cramberio (3,88 t/ha, 86 % na kontrolu).

Ve Svinech byl průměrný výnos kontroly 4,58 t/ha (100 %). Průměrný výnos rezistentních odrůd byl 4,31 t/ha. Nejvyšší výnos dala odrůda Crome (4,76 t/ha, 104 % na kontrolu), naopak nejnižší odrůda ES Cramberio (3,96 t/ha, 86,6 % na kontrolu).

V Hrádku nad Nisou byl průměrný výnos kontroly 3,39 t/ha (100 %). Průměrný výnos rezistentních odrůd byl 3,88 t/ha. Nejvyšší výnos měla odrůda SY Alix (4,27 t/ha, 126,2 % na kontrolu) a nejnižší shodně odrůdy Crome a opět ES Cramberio (3,44 t/ha a 101,6 % na kontrolu).

Tab. 3: Výnos semen a jejich průměry pro jednotlivé odrůdy na jednotlivých lokalitách

Závěr

Ačkoliv se nádorovitost na řepce v této sezoně v pokusech neprojevila, je nutné mít stále na zřeteli, že tento patogen se z půdy nevytratí a jeho spory si zachovávají velmi dlouho živostnost (až 20 let). Spory vyčkávají na příznivé podmínky, jako jsou brzké setí řepky v srpnu spolu v kombinaci s vydatnými srážkami a vyššími teplotami, které jsou ideální pro jejich klíčení a propuknutí choroby.

Proto je zatím jediným fungujícím řešením na zamořených pozemcích použití rezistentních odrůd řepky. Tyto odrůdy nesou jeden major gen rezistence, který funguje proti převládajícím evropským patotypům (rasám) patogena. Protože je gen pouze jeden, je tu riziko možného prolomení (degradace) rezistence a je nutné dodržovat tzv. stewardship, tedy péči o udržení rezistence.

Jedná se zejména o dostatečný rozestup mezi pěstováním „rezistentů“ na zamořeném pozemku, aby nedošlo k selekci nových patotypů patogena. V brzké budoucnosti se dočkáme i odrůd s dvěma geny, jejichž rezistence půjde o něco hůře prolomit, ovšem správné agrotechnické postupy bude i tak nutné dodržovat.

Testované rezistentní odrůdy jsou již šlechtitelsky dál než jejich předchůdci a jak je z pokusů patrné, mohou konkurovat i běžným hybridním odrůdám, které poskytují velké výnosy. Jako při každém výběru odrůdy je vhodné se informovat o její vhodnosti do daných klimatických a půdních podmínek.

Mgr. Veronika Konradyová, Ph.D., Doc. Ing. Jan Kazda, CSc., Jaroslava Vospělová; Česká zemědělská univerzita v Praze
Doc. Ing. Petr Baranyk, CSc., Ing. Mojmír Mička, Bc. Vojtěch Zmrhal; Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin Praha

foto: V. Konradyová