Poloprovozní polní pokusy s odrůdami řepky rezistentními vůči Plasmodiophora brassicae v sezoně 2024/25

15. 07. 2026 Mgr. Veronika Konradyová, Ph.D. a kol. Choroby Zobrazeno 3213x

Nádorovitost kořenů brukvovitých, způsobená půdním patogenem Plasmodiophora brassicae Wor., se v posledním desetiletí transformovala z okrajového problému zelinářských oblastí v jeden z významných problémů pro pěstitele ozimé řepky v ČR. Zatímco dříve byla choroba spojována především s vlhčími a kyselejšími půdami severní Moravy, Slezska a jižních Čech, aktuální monitoring potvrzuje její výskyt prakticky ve všech regionech.

Patogen je schopen v půdě přežívat ve formě mikroskopických trvalých spor po dobu 15 i více let, což činí z kontaminovaných pozemků dlouhodobě rizikové parcely. Vzhledem k omezeným možnostem přímé chemické ochrany se jako stěžejní nástroj stability výnosů jeví pěstování rezistentních hybridů. Článek shrnuje výsledky poloprovozních pokusů s rezistentními odrůdami provedených v uplynulé sezoně.

Symptomatika a životní cyklus patogenu

Příznaky napadení jsou výsledkem složité interakce mezi patogenem a hormonálním systémem rostliny. Patogen Plasmodiophora brassicae vyvolává v pletivech kořenů hostitele zvýšenou produkci cytokininů a auxinů, což vede k nekontrolovanému zvětšování (hypertrofii) a dělení (hyperplazii) buněk a tvorbě nádorů (obr. 1). Nadzemní části rostlin reagují na poškození kořenového aparátu typicky v obdobích s vyšším výparem nebo při nedostatku vláhy. Rostliny začínají vadnout, jejich růst se zastavuje a listy často vykazují chlorózy nebo antokyanové (červenofialové) zbarvení, což je důsledek stresu a poruchy v příjmu živin (obr. 2). U silně napadených jedinců dochází k předčasnému odumírání, často ještě před nástupem zimy nebo v období regenerace na jaře.

Obr. 1: Nádory způsobené patogenem Plasmodiophora brassicae

Obr. 2: Chlorózy nebo antokyanové zbarvení jako důsledek stresu a poruchy v příjmu živin způsobených Plasmodiophora brassicae

Podzemní symptomy jsou nezaměnitelné. Na hlavním i postranních kořenech se tvoří nádory různého tvaru a velikosti - od drobných zduření až po masivní deformace, které zcela nahrazují přirozenou strukturu kořene. Tyto nádory jsou zpočátku pevné a světlé, později však vlivem sekundárních hnilob hnědnou a rozkládají se, čímž uvolňují miliony nových trvalých spor zpět do půdy (obr. 3). Nádory se dají lehce zaměnit s hálkami, které tvoří krytonosec zelný (obr. 4). Tyto hálky jsou ovšem umístěny vždy na kořenovém krčku a po ro

zloupnutí jsou duté a často obsahují larvičku krytonosce.

Životní cyklus patogenu Plasmodiophora brassicae probíhá ve 2 fázích. Primární fáze začíná vyklíčením trvalé spory v půdě, ze které se uvolní pohyblivá zoospora. Ta pomocí bičíků doplave ke kořenovému vlásku, infikuje ho a vytvoří uvnitř primární plasmodium. Sekundární fáze pak zahrnuje pronikání patogena do hlubších pletiv kořenové kůry, kde vzniká sekundární plasmodium způsobující samotnou tvorbu nádorů. Rezistentní odrůdy jsou šlechtěny tak, aby zamezily přechodu z primární do sekundární fáze infekce.

Obr. 3: Rozpadající se nádory na kořenech řepky

Obr. 4: Hálka na kořenovém krčku způsobená škůdcem krytonoscem kořenovým

Managementová a preventivní opatření

Ochrana proti nádorovitosti Plasmodiophora brassicae vyžaduje komplexní přístup, neboť žádné opatření aplikované izolovaně není stoprocentně účinné. Jedním z prvních opatření je důsledná hygiena provozu a prevence mechanického šíření. Jelikož se patogen šíří s infikovanou půdou, je vhodné provádět důkladnou očistu zemědělské techniky při přejezdech z napadených pozemků na nezamořené plochy, aby se zabránilo rozšíření spor do nových lokalit. Zapomenout se nesmí ani na služební vozy nebo kontaminaci obuvi.

Dalším agrotechnickým opatřením je úprava půdní reakce. Patogen preferuje kyselé prostředí, které stimuluje klíčení spor. Pěstitelé by měli udržovat pH půdy nad hodnotou 6,5, ideálně v neutrální oblasti kolem 7,2. Vápnění, zejména s využitím dusíkatého vápna před setím, může výrazně snížit infekční tlak tím, že vytvoří nepříznivé podmínky pro pohyb zoospor.

Nepostradatelným pilířem je také dodržování osevních postupů s minimálně 4letým, optimálně však 5–6letým odstupem mezi brukvovitými plodinami. Během této doby je nutné důsledně hubit brukvovité plevele (hořčice polní, penízek rolní), které fungují jako rezervoáry patogenu. V oblastech s potvrzeným výskytem je rovněž nutné vyřadit brukvovité druhy ze směsí meziplodin.

Metodika pokusů 2024/25

V sezoně 2024/25 byly založeny poloprovozní pokusy na dvou lokalitách: v Opavici (okres Bruntál) a v Prusinovicích (okres Kroměříž). Celkem bylo sledováno rekordních 14 odrůd deklarovaných jako rezistentní vůči Plasmodiophora brassicae.

V Opavici byly odrůdy vysety ve 2 opakováních na pozemku se středně silným infekčním tlakem. Přítomnost spor v půdě byla i laboratorně potvrzena. V Prusinovicích proběhl pokus v jednom opakování na lokalitě s historickým výskytem patogenu. Laboratorní testy pak přítomnost spor nedetekovaly.

Bohužel ani na jednom pozemku nedošlo v této sezoně k napadení náchylné kontroly a propuknutí choroby.

Na obou lokalitách byl sledován zdravotní stav rostlin, tloušťka kořenových krčků, přezimování a výnos semen (t/ha), výška po odkvětu a poléhání. Na škále 1–9 bylo také hodnoceno napadení významnými houbovými chorobami. Po sklizni byla také vyhodnocena olejnatost a hmotnost tisíce semen (HTS). Sklizeň proběhla v agrotechnických termínech odpovídajících daným lokalitám.

Výsledky a zhodnocení lokalit

Sezona 2024/25 potvrdila vysokou výkonnost moderních rezistentních hybridů, přičemž průměrný výnos napříč oběma lokalitami dosáhl 4,36 t/ha. Další hodnocené parametry jsou uvedeny v tabulce 1.

Tab. 1: Přehled vybraných vlastností hodnocených během pokusů (průměr pro obě lokality)

Lokalita Opavice:

Tato lokalita vykázala průměrný výnos 3,90 t/ha. Nižší absolutní hodnoty ve srovnání s Prusinovicemi byly dány drsnějšími klimatickými podmínkami. Nejlepších výsledků zde dosáhla odrůda Crusador s výnosem 4,22 t/ha (108 % na průměr lokality). Na 2. a 3. místě se umístily odrůdy Cromputer (4,09 t/ha, 105 %) a Crocant (4,07 t/ha, 104 %) Velmi stabilní výkon podaly také odrůdy Richmond (4,04 t/ha, 103 %) a Crateo (4,0 t/ha, 102 %). Naopak odrůda Alinetta (3,55 t/ha) se v těchto podmínkách pohybovala pod průměrem (91,0 %). Výsledky jsou uvedeny v tabulce 2 a grafu 1.

Graf 1: Průměrný výnos semen vybraných odrůd rezistentních proti Plasmodiophora brassicae (Opavice a Prusinovice, POP SPZO, 2024/25)

Lokalita Prusinovice:

V Prusinovicích byla výnosová hladina podstatně vyšší s průměrem 4,82 t/ha. Dominantní postavení zde zaujala odrůda Crateo, která dosáhla špičkového výnosu 5,31 t/ha (110 % na průměr). V těsném závěsu následoval Richmond (5,26 t/ha, 109 %) a Crusador (5,14 t/ha, 107 %) a opět Cromputer (4,95 t/ha, 103 %). Na opačné straně se pak umístila odrůda SY Aliboom (4,24 t/ha, 88 %) (tab. 2, graf 1).

Tyto výsledky ukazují, že v příznivějších podmínkách dokáží rezistentní odrůdy konkurovat nejlepším běžným hybridům i na zamořených půdách.

Tab. 2: Výnosové odrůdového pokusu (obě lokality)

Diskuse

Analýza výsledků ukazuje, že volba odrůdy je pro ekonomiku pěstování na infikovaných pozemcích naprosto zásadní. Rozdíl mezi nejlepší a nejslabší odrůdou v pokusu činil více než 0,5 t/ha v průměru, což při současných cenách řepky představuje významný propad v tržbách. Odrůdy Crusador a Richmond, ale také Crateo a Cromputer prokázaly vysokou plasticitu, když se umístily na předních příčkách na obou lokalitách, přestože se tyto lokality lišily výnosovou hladinou o téměř 1 t/ha.

Je však nutné zdůraznit, že rezistence není absolutní. S narůstajícím počtem ploch osévaných rezistentními odrůdami stoupá riziko selekce nových ras patogenu, které dokáží současnou genetickou ochranu prolomit. V zahraničí (např. v Německu, Kanadě) je tento fenomén již běžný. Proto je nezbytné, aby pěstitelé nespoléhali pouze na odrůdu, ale aktivně využívali i zmíněná managementová opatření, jako je vápnění a střídání plodin, čímž se snižuje pravděpodobnost adaptace patogenu na rezistentní geny.

Závěr

Poloprovozní pokusy v sezoně 2024/25 potvrdily, že i s odrůdami rezistentními proti nádorovitosti lze dosahovat výnosů nad 4,5 t/ha, pokud je zvolen výkonný hybrid a dodržena správná agrotechnika. Vítězem tohoto testování se staly odrůdy Crusador, Richmond a Crateo, které doporučujeme pro pěstování v rizikových oblastech. Budoucnost pěstování řepky v ČR bude stále více závislá na integrované ochraně, kde monitoring výskytu patogenu a včasné nasazení odolných materiálů budou hrát primární roli v udržení konkurenceschopnosti této plodiny.

Mgr. Veronika Konradyová, Ph.D.¹, Doc. Ing. Petr Baranyk, CSc.², Ing. Mojmír Mička², Ing. Jan Petrucha², Doc. Ing. Jan Kazda, CSc.^1
1Česká zemědělská univerzita v Praze, ²Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin