BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Povětrnostní podmínky pro pěstování brambor a výskyt plísně bramboru v roce 2022

19. 05. 2023 RNDr. Tomáš Litschmann, Ph.D. a kol. Choroby Zobrazeno 1302x

Po několika relativně chladnějších a vlhčích letech byl rok 2022 teplejší a sušší, přičemž zejména u srážek byly pozorovány větší místní rozdíly v jejich množství. I přes celkově vyšší průměrné teploty vzduchu se nevyskytovaly dlouhotrvající horké vlny a ani nebylo zaregistrováno překročení dlouhodobých extrémních teplot. Na většině území však závažnější problém představoval nedostatek srážek, zejména ve druhé polovině vegetačního období této plodiny. Z tohoto důvodu nebyla plíseň bramboru v tomto roce příliš významným škodlivým činitelem.

Proseeds

Průběh počasí

Loňský rok byl od samého počátku teplotně nadnormální, vyskytly se pouze dva měsíce, v nichž jejich průměrná teplota vzduchu byla nižší, než je dlouhodobý normál. Jak je zřejmé z grafu 1, na němž jsou znázorněny průměrné měsíční teploty v roce 2022 a jejich srovnání s dlouhodobým průměrem, největší kladné odchylky byly v lednu a v únoru, březen již byl téměř v mezích normálu a duben teplotně podnormální. Nejnižší teplota v lednu dosáhla hodnoty kolem -10 °C, při dalším vpádu na přelomu února a března byla o něco vyšší. Maximální teploty přes den se pohybovaly jen v ojedinělých případech pod bodem mrazu, takže docházelo pouze k velmi mělkému promrznutí půdy a nebyly tak zlikvidovány plevelné brambory. Zahraniční studie naznačují, že k rozkladu plevelných hlíz dochází za situací, kdy teplota půdy v jejich okolí se alespoň jeden den pohybuje pod -3 °C. V loňském roce taková situace prakticky nenastala.

Graf 1: Průměrné měsíční teploty vzduchu v roce 2022 a jejich srovnání s dlouhodobým průměrem - Havlíčkův Brod
Graf 1: Průměrné měsíční teploty vzduchu v roce 2022 a jejich srovnání s dlouhodobým průměrem - Havlíčkův Brod

Oproti předcházejícím třem letům s velmi chladným květnem, jsme tentokrát zaznamenali v období „ledových mužů“ teplotu vzduchu nejen v Havlíčkově Brodě přes 25 °C, 11. května to bylo dokonce 28,2 °C. Letní měsíční teploty se na této lokalitě pohybovaly většinou 2–3 °C nad dlouhodobým průměrem z let 1961–2020. V denních hodnotách však tyto teploty vykazovaly poměrně značnou dynamiku, takže tyto měsíce byly sice nadprůměrné, ale docházelo k poměrně rychlému střídání teplejších a chladnějších období, nevyskytovaly se dlouhotrvající horké vlny, jejichž svědky jsme byli v některých minulých letech. Prakticky vždy po několika dnech došlo k jejich ukončení proniknutím chladnějšího vzduchu, takže ani z hlediska humánního bioklimatu se nevyskytovala úmorná vedra. Tropické noci se objevovaly jen sporadicky, a to většinou jenom v ranobramborářských oblastech na konci června. Velmi dobře je to znázorněno na grafu 2 s průměrnými a extrémními denními teplotami pro Havlíčkův Brod. Za povšimnutí stojí výrazný vpád chladného vzduchu v posledních dnech května, při němž došlo 29. 5. na většině míst k nebezpečnému poklesu zejména přízemních minimálních teplot až k bodu mrazu.

Graf 2: Průměrné, maximální a minimální denní teploty vzduchu - Havlíčkův Brod
Graf 2: Průměrné, maximální a minimální denní teploty vzduchu - Havlíčkův Brod

Po teplých letních měsících bylo září druhým měsícem v minulém roce s podnormálními teplotami, ale sklizeň brambor v tomto měsíci komplikovaly především časté srážky. Zbývající měsíce do konce roku pak byly opět teplotně nadnormální, nejnižší teplota roku 2022 byla naměřena až v předvánočním období, opět však trvalo velmi krátce a bylo po několika dnech vystřídáno „vánočním oteplením“. K promrznutí půdy tudíž ani tentokrát nedošlo.

Srážkový režim byl ve vegetačním období roku 2022 poměrně nevyrovnaný, jak je zřejmé z grafu 3 s měsíčními úhrny srážek pro Havlíčkův Brod. Po sušších jarních měsících, které byly z tohoto hlediska příznivé pro jarní práce včetně sázení brambor, následoval o něco vodnější červen, umožňující optimální vzcházení a růst porostů.

Sušší období s výraznějším nedostatkem srážek na některých lokalitách nastalo v průběhu července a srpna. Z grafu 3 tato situace není až tak příliš zřejmá, jelikož měsíční úhrn za srpen je mírně nad průměrem, tento stav však zapříčinily téměř na celém našem území především srážky v jeho poslední dekádě a nedostatek srážek tak trval prakticky od počátku července až do této doby.

Graf 3: Měsíční úhrny srážek v roce 2022 v Havlíčkově Brodě a jejich srovnání s průměrem 1961–2020
Graf 3: Měsíční úhrny srážek v roce 2022 v Havlíčkově Brodě a jejich srovnání s průměrem 1961–2020

Názorněji je celý průběh vývoje srážek vidět na grafu 4 s kumulativními úhrny naměřenými na stanicích ČHMÚ tak, jak narůstaly po jednotlivých dnech od počátku roku. Na všech lokalitách je na křivkách vidět vodnější začátek roku, následován suchým jarem, následným nárůstem srážek v červnu a jejich nedostatek v červenci a srpnu.

V září se začal postupně vykrývat vláhový deficit a poměrně výrazně komplikoval sklizeň nejen brambor, v Havlíčkově Brodě bylo tento měsíc zaznamenáno celkem 19 srážkových dnů, a když nepršelo, tak byl povrch půdy rozbahněn. Následovaly další dva sušší měsíce a teprve závěr roku přinesl více srážek.

Z hlediska celoročního úhrnu jsou některé lokality na tom o něco lépe než jiné, nejvyšší úhrny se vyskytovaly pod Beskydami, naopak tradičně nejnižší úhrny srážek byly na závětrné straně Vysočiny na Znojemsku v Kuchařovicích. Rovněž poněkud odlišný srážkový režim panoval na Žďársku, pršelo poměrně pravidelně a ve větším množství než na ostatních místech Vysočiny (Havlíčkův Brod, Jihlava, Nové Město). Přitom nejdelší sucho bylo zaznamenáno na Havlíčkobrodsku, kde se srážkové úhrny od počátku roku před vydatnějšími srpnovými dešti přibližovaly těm na Znojemsku.

Graf 4: Kumulativní denní úhrny srážek v roce 2022 (dle ČHMÚ)
Graf 4: Kumulativní denní úhrny srážek v roce 2022 (dle ČHMÚ)

Počasí na sledovaných lokalitách

Detailnější pohled na vhodnost teplotně-vlhkostních podmínek pro růst porostů brambor v loňském roce pro jednotlivé zpracované lokality poskytují grafy 5a až 5d. Na nich je pro každý den stanovena příslušná kategorie v závislosti na tom, jaká byla zásoba půdní vláhy a rozpětí teplot vhodných pro optimální růst brambor.

Na lokalitě Chlebovice na Frýdecko-Místecku lze proto i s ohledem na již výše prezentované úhrny srážek prakticky po celou sezonu pozorovat dostatek vláhy v půdě. Teplé dny nesvědčící příliš růstu brambor se vyskytovaly koncem června, v červenci a ojediněle i v srpnu. V mezích možností tak vznikly poměrně ideální podmínky pro vzcházení a růst porostů a bylo zde dosaženo i dobrých výnosů.

Poněkud rozdílné podmínky byly však na Vysočině, na grafech 5b a 5c jsou charakteristiky jednotlivých dnů pro Valečov a Vilémovice (okres Havlíčkův Brod). Výsadba i vzcházení brambor zde proběhlo v podobných podmínkách jako v Chlebovicích, rozdílná však byla druhá polovina vegetačního období brambor, kdy se začal projevovat nedostatek srážek a půdní vlhkost se snižovala. K jejímu vzestupu došlo až na konci srpna, což po předchozím suchém počasí vedlo na některých místech a u některých odrůd k zmlazování natě i hlíz. V září pak již všechny dny patřily mezi vlhké, v druhé polovině byly i chladné.

Ještě méně příznivé podmínky letos panovaly na Slovensku na stanici ÚKSÚP ve Spišské Belé spolupracující s Výzkumným ústavem bramborářským. Nedostatek srážek se tam projevoval ve větší míře již od června, tato skutečnost se odrazila ve snížení výnosů brambor především v důsledku nižšího počtu hlíz pod trsy. Na rozdíl od většiny lokalit v ČR zde srpnové a zářijové deště nebyly tak vydatné a nedostatek vláhy v půdě přetrvával až do začátku října.

Graf 5a–d: Charakteristika jednotlivých dnů v roce 2022 pro jednotlivé lokality
Graf 5a–d: Charakteristika jednotlivých dnů v roce 2022 pro jednotlivé lokality

Počasí a plíseň bramboru

Vlivem teplého a suššího počasí se v průběhu vegetačního období roku 2022 vyskytlo jen velmi málo infekčních period příhodných pro vznik a další šíření plísně bramboru. Ty jsou pro jednotlivé vybrané lokality znázorněny na grafech 6a až 6e.

Na většině lokalit v Čechách a na Moravě se vyskytly pouze tři významnější období vhodná pro rozvoj a šíření choroby.

První z nich bylo v první červnové dekádě, trvalo krátce a lze předpokládat, že většina porostů ve vyšších polohách byla teprve ve stadiu vzcházení.

Druhé, výraznější, se vyskytlo během vlhčího období na přelomu června a července a teprve během něj došlo k významnějším infekcím a po uplynutí inkubační doby byly po 10. červenci hlášeny první výskyty ohnisek s příznaky choroby na listech. K dalšímu rozvoji choroby většinou nedocházelo a nenastalo její epidemické šíření v důsledku vysokých teplot vzduchu a nižším vlhkostem.

Třetí výraznější období bylo zaznamenáno až ke konci srpna a v září. V této době však byly již porosty značně poškozeny předcházejícím suchem, případně alternariovými skvrnitostmi.

Na Frýdecko-Místecku (Palkovice), které patřilo k vodnějším, bylo zaznamenáno ještě jedno infekční období na přelomu července a srpna. Podobně tomu bylo ve Spišské Belé, kde v důsledku předcházejícího suššího období se první výskyty plísně objevily jenom velmi sporadicky právě v tomto období, ale docházelo k jejich rychlému zániku.

Graf 6a–e: Pětidenní úhrny indexu pro signalizaci závažnosti podmínek pro výskyt plísně bramboru v roce 2022 pro jednotlivé lokality
Graf 6a–e: Pětidenní úhrny indexu pro signalizaci závažnosti podmínek pro výskyt plísně bramboru v roce 2022 pro jednotlivé lokality

Metoda Indexu

I v letošním roce se ukázalo, že již po několik let ověřovaná prognóza a signalizace plísně bramboru metodou Indexu je schopna včas upozornit na potřebu fungicidního zásahu proti této chorobě. Její mapové vyjádření získalo ocenění „Zlatý klas“ na loňské výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích.

Přínosem této mapy je kromě cílené aplikace fungicidů také jejich úspora, a tím pozitivní vliv na životní prostředí spočívají v omezení nadbytečných ošetření, ke kterému dochází při paušální fungicidní aplikaci. Pokud má využití této metody v praxi přinášet výše uvedené benefity, je však nutné věnovat také pozornost pravidelné kontrole správné funkce automatických meteorologických stanic, zejména pak těch, které jsou v majetku jednotlivých zemědělských subjektů. Na zpřesnění metody prognózy a signalizace plísně se dále pracuje, a to i ve směru monitoringu letu spor původce choroby.

RNDr. Tomáš Litschmann, Ph.D.1, Ing. Ervín Hausvater, CSc.2, Ing. Petr Doležal, Ph.D.2
1
AMET, Velké Bílovice, 2Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.

Související články

Tango® Flex - nová konstelace úspěchu

03. 03. 2024 Ing. Václav Nedvěd, Ph.D.; BASF spol. s r.o. Choroby Zobrazeno 199x

Daxur® - pomůže udržet rovnováhu mezi výnosem a příznivou cenou ošetření

01. 03. 2024 Ing. Václav Nedvěd, Ph.D.; BASF spol. s r.o. Choroby Zobrazeno 218x

Výskyt chorob obilnin v odrůdových pokusech ve vegetačním roce 2022/23

23. 02. 2024 Ing. Pavel Kraus, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Choroby Zobrazeno 335x

Výskyt chorob a abiotikóz ovocných dřevin a révy v roce 2023

07. 02. 2024 Ing. Petr Ackermann, CSc; Ekovín Brno Choroby Zobrazeno 445x

Choroby olejnin: Rzivost a padlí světlice barvířské

07. 01. 2024 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 381x

Další články v kategorii Choroby

detail