Poznámky k výskytu chorob řepky na podzim 2016
17. 04. 2017 Choroby Zobrazeno 3175x
V listopadu a prosinci 2016 jsme měli možnost hodnotit zdravotní stav několika dodaných vzorků ozimé řepky. A přes některé zažité představy konstatuji, že jsme objevili dost, i když ani v jednom případě nešlo o výskyt onemocnění, který by bezprostředně vzbuzoval obavy o další vývoj porostu.
V listopadu jsme z bezpříznakových listů v jednom případě izolovali Sclerotinia sclerotiorum. Z kořenů poškozených primárně žírem květilky a následně s příznaky hniloby jsme izolovali Fusarium sp. Na listech se objevily skvrnitosti vyvolané fomovou hnilobou (černání stonků řepky).
V prosinci jsme konstatovali přítomnost živého padlí (obr. 1). Zaznamenali jsme vyšší výskyt fomové hniloby (černání stonku řepky) na listech - přitom plodnice byly živé, po hodině v teple a při ovlhčení listů se začaly uvolňovat výtrusy (obr. 2). Především u kořenů poškozených žírem se objevily první příznaky fomy ve vnitřním pletivu krčků a kořenů (obr. 3). U některých listů bylo patrné slabé poškození plísní zelnou (Peronospora brassicae), ale patogen nebyl již mikroskopicky zjistitelný. Dále jsme zjistili primární příznaky cylindrosporiózy řepky (původce Pyrenopeziza brassicae). V této fázi jsou symptomy onemocnění téměř neviditelné - deformace pletiva řapíků, nervatury listů, nepatrné bílé „tečky“, snadno zaměnitelné s povrchovým znečištěním listu (obr. 4).
Obr. 1: Mycelium padlí na listu řepky
Obr. 2: Z plodnic houby Phoma lingam se uvolňují výtrusy
Obr. 3: První příznaky fomy ve vnitřním pletivu krčků rostlin řepky
Obr. 4: Primární příznaky cylindrosporiózy
Prognóza výskytu chorob
Můžeme tedy konstatovat, že všechny potenciálně nebezpečné houbové patogeny jsou v porostech přítomny. Pro další vývoj houbových chorob řepky bude mít rozhodující význam průběh zimního počasí.
Pokud teplota nepoklesne alespoň na týden na hodnoty pod -7 °C i přes den a v noci nejméně na -10 °C a srážky budou normální nebo nadnormální, je vysoce pravděpodobné, že v předjaří a brzy na jaře se ve významnější míře projeví fomová hniloba - především u porostů, kde nebyl v podzimním období použit regulátor růstu s fungicidním účinkem a cylindrosporióza (obr. 5, 6), avšak pozor na záměnu s mrazovým poškozením.
V případě bílé sklerociové hniloby lze očekávat viditelné příznaky až od dubna a to podle naší zkušenosti bez ohledu na průběh počasí - ten ovlivní jen četnost a intenzitu výskytu choroby. Větší výskyt plísně lze očekávat také až od dubna a to jen u porostů příliš hustých, málo nebo naopak přehnojených dusíkem, případně silněji zaplevelených.
Houby rodu Fusarium mohou zhoršit projevy napadení fomou a poškození kořenů žírem škůdců. Při silnějším napadení rostliny fuzárii může následně dojít až k usychání šešulí.
Obr. 5: Příznaky cylindrosporiózy na listu řepky v předjaří
Obr. 6: Příznaky pokročilé cylindrosporiózy na listu řepky
Mšice a virózy
Pro úplnost je nutné upozornit na dosavadní výsledky virologických pracovišť (ČZU, VÚRV, ÚKZÚZ) za dané období, které potvrzují, že po extrémně silném výskytu mšic v podzimním období: mšice broskvoňová (Myzus persicae) a mšice zelná (Brevicoryne brassicae) - významní přenašeči virů, je většina dodaných vzorků pozitivních z hlediska virových chorob (obr. 7). Byly potvrzeny virus západní žloutenky řepy (Beet western yellow virus) a virová mozaika vodnice (Turnip mosaic virus).
Obr. 7: Příznaky napadení řepky mšicemi a virovou chorobou (říjen 2016)
Doporučení
Z uvedeného vyplývá, že se nijak nemění potřeba včasného předjarního hodnocení porostů a na základě potřeby provedení jarního ošetření proti fomové hnilobě. V případě (současného) výskytu cylindrosporiózy je možné použít přípravky s účinnou látkou metconazole, registrován je i jeden přípravek s účinnou látkou tebuconazole.
U porostů s potvrzeným výskytem virového onemocnění a jinak přijatelným zdravotním stavem bude dobré posílit listovou výživu - vhodné by byly přípravky s obsahem síry. Pozor na časné nálety mšic, a tím další šíření virů.
Další články v kategorii Choroby