Problematika snětí u obilnin

31. 07. 2026 RNDr. Veronika Dumalasová, Ph.D. Choroby Zobrazeno 2397x

U obilnin se nejčastěji setkáváme se snětí prašnou ječnou (prašná snětivost ječmene) na ječmeni. Na pšenici se vyskytuje sněť mazlavá pšeničná a sněť mazlavá hladká (mazlavá snětivost pšenice), sněť zakrslá (zakrslá snětivost pšenice) a sněť prašná pšeničná (prašná snětivost pšenice).

Nepozorovaný nárůst výskytu těchto snětí hrozí postupně všude tam, kde se nepoužívá kvalitně namořené osivo. Problém samozřejmě může nastat především při pěstování obilnin v podmínkách ekologického zemědělství. Osivo by proto vzhledem k možnosti výskytu napadení mělo být certifikované, kvalitní, zdravé a testované na přítomnost snětí.

Červen představuje vhodné období pro kontrolu porostů, v této době se uvedené sněti viditelně projevují. Rozpoznatelnost napadení je většinou možná až v klasech, kde se místo obilek vytvoří ložiska spor. Houbová vlákna prorůstají mladými rostlinkami již od raných vývojových fází, aniž by vyvolávala jednoznačné příznaky. Napadení sněťmi prašnými obvykle však není možné při kontrole porostu zjistit dříve než v květnu v době kvetení, u snětí mazlavých až v červnu po vytvoření zrna.

Evidence ohnisek výskytu umožňuje plánování dalšího postupu při sklizni i po ní a následných preventivních opatření proti výskytu v příští sezoně.

Sněť prašná ječná (prašná snětivost ječmene) - Ustilago nuda

Sněť prašná pšeničná (prašná snětivost pšenice) - Ustilago tritici

Snětivé klasy se často objevují dříve než zdravé. Téměř celý klas je přeměněn v prášivou masu spor (obr. 1), obilky se netvoří. Ze snětivého klasu většinou zůstane zachováno jen vřeteno. Spory se šíří vzduchem a infikují zdravé kvetoucí klasy. Jejich roznášení napomáhá vítr a déšť.

Obr. 1: Téměř celý klas ječmene je přeměněn v prášivou masu spor sněti prašné ječné

Po infekci semeníků v době kvetení se tvoří infikované obilky, které nejeví žádné viditelné příznaky napadení (obr. 2). Mycelium houby je chráněno před vnějšími vlivy uvnitř embrya obilky a zůstává v klidové fázi, dokud v další vegetační sezoně nezačne osivo klíčit. Poté se asymptomaticky rozrůstá rostlinou (obr. 3, 4).

Obr. 2: Obilky ječmene infikované snětí prašnou ječnou nejeví viditelné příznaky napadení

Obr. 3: Sněť prašná ječná v porostu ječmene

Obr. 4: Teliospory sněti prašné ječné

Silné napadení poškozuje výnos a skrytá infekce obilek představuje riziko pro množitelské porosty. Ochrana je založena na vysévání uznaného zdravého osiva a moření systémovými fungicidy, schopnými působit na mycelium patogenu v embryu obilky. Některé odrůdy jsou méně citlivé k napadení.

Sněti mazlavé

Místo obilek se tvoří hálky sněti (obr. 5) obsahující zprvu mazlavou, později práškovitou tmavou hmotu obsahující miliony spor se zápachem připomínajícím zkažené ryby. Snětivé klasy v porostu nejsou nijak nápadné, s jistotou můžeme určit přítomnost sněti teprve po rozříznutí hálky. Napaden bývá zpravidla celý klas. Hálky sněti se při sklizni rozpadají a spory se uvolňují (obr. 6). Při velmi silném napadení se dokonce může objevit oblak spor. Je kontaminován povrch obilek, sklízecí technika i půda. K omezení šíření spor na neinfikované obilky přispěje sklizení napadených porostů jako posledních. Po výskytu snětí mazlavých by osevní postup měl být naplánován tak, aby náchylné plodiny nebyly pěstovány příliš těsně za sebou. Spory sněti mazlavé pšeničné a sněti mazlavé hladké mohou v půdě přežívat minimálně 2 roky, spory sněti zakrslé i 10 let.

Napadány jsou obzvláště ozimé formy pšenice. Při výsevu v jarním období zpravidla nemají sněti mazlavé tak příznivé podmínky pro infekci. Sněti mazlavé se mohou vyskytnout jak u pšenice ozimé, tak u pšenice tvrdé, jednozrnky, dvouzrnky a špaldy. Na infekci sněťmi má vliv přítomnost semenných obalů. U vyloupaných obilek nastává vyšší napadení oproti obilkám chráněným obaly. Odrůdy tritikale zůstávají v pokusech často bez napadení, citlivost je ale odrůdově variabilní. Riziko výskytu snětí mazlavých u žita a ječmene je nižší.

Obr. 5: Místo obilek se v klasu tvoří hálky sněti mazlavé pšeničné

Obr. 6: Po rozrušení hálek snětí mazlavých se uvolňují miliony spor

Destrukce klasů sněťmi mazlavými vede ke snížení výnosu zrna. Největší riziko však spočívá v kvalitativním znehodnocení celé sklizně a v problémech s odbytem. Zápach spor připomínající zkažené ryby, způsobený těkavou látkou trimetylaminem, je překážkou využití zrna pro potravinářské účely. Cena při průmyslovém využití (bioplyn, bioetanol, škrob) je nižší a zkrmování se vzhledem k negativním důsledkům pro zdravotní stav zvířat nedoporučuje. I mírnější napadení znamená pokles kvality, komplikace při hledání nepotravinářského využití, zvýšené náklady na přečištění, desinfekci zemědělské techniky a skladovacích prostor. Další ztráty představuje i zamítnutí množitelských porostů.

Sněť mazlavá pšeničná a sněť mazlavá hladká (mazlavá snětivost pšenice) - Tilletia caries (syn. T. tritici) a Tilletia laevis (syn. T. foetida)

Snětivé odnože u sněti mazlavé pšeničné (obr. 7, 8) a sněti mazlavé hladké (obr. 9) jsou obvykle o něco kratší, dozrávají později a mohou mít modrozelený odstín. Snětivé klasy mívají více rozevřené pluchy.

U sněti mazlavé pšeničné a sněti mazlavé hladké dochází k houbové infekci již v prvních dnech po výsevu, krátce po vyklíčení obilky. Hlavním zdrojem infekce jsou spory kontaminující povrch osiva (obr. 10). Už 10 spor na obilku stačí k infekci.

Obr. 7: Teliospory sněti mazlavé pšeničné

Obr. 8: Hálky sněti mazlavé pšeničné obsahující zprvu mazlavou (a), později práškovitou hmotu (b)

Obr. 9: Teliospory sněti mazlavé hladké

Obr. 10: Spory sněti mazlavé pšeničné kontaminují povrch osiva

Hlavní a typický způsob přenosu je osivem. U sněti mazlavé pšeničné a sněti mazlavé hladké spory sice přežívají v půdě jen 2 roky, tedy kratší dobu než u sněti zakrslé, ale infekce z půdy je také možná. Sněť mazlavá pšeničná a sněť mazlavá hladká ovšem nemají tak specifické nároky na klíčení jako sněť zakrslá a většina spor snadno během krátké doby vyklíčí, aniž by přišly do kontaktu s hostitelem v citlivé fázi.

Zatímco v konvenčním zemědělství je řada účinných přípravků, možnosti ochrany pšenice v ekologickém zemědělství jsou omezené a prostředky registrované pro ekologické zemědělství prokazují dobrý účinek především při nižším infekčním tlaku choroby. Moření osiva v podmínkách ekologického zemědělství je možné pomocí základních látek, jako jsou prášek z hořčičných semen a ocet a biopreparátu Polyversum, obsahujícího kmen M1 oomycetu Pythium oligandrum.

Ke snížení výskytu sněti mazlavé pšeničné a sněti mazlavé hladké napomáhá podpora rychlého vzcházení volbou optimálního termínu setí a používáním osiva s vysokou klíčivostí a velkými zrny. V některých evropských zemích jsou aplikovány technologie ošetření osiva pomocí nízkoenergetických elektronů (E-VENTUS, E-VITA, E-PURA), pasterizace horkou párou (ThermoSeed) nebo mechanického čištění obilek kartáčováním.

Sněť zakrslá (zakrslá snětivost pšenice) - T. controversa

Pro sněť zakrslou (obr. 11, 12) je typické zvýšené odnožování. Sněť zakrslá má oproti sněti mazlavé pšeničné a sněti mazlavé hladké menší a tvrdší hálky. Snětivé klasy mohou zůstávat skryté v listové pochvě. Odnože napadené snětí zakrslou dosahují zhruba poloviny výšky zdravých stébel nebo jsou i kratší (obr. 13, 14). Výjimkou nejsou ani odnože kratší než 10 cm (včetně klasu). Velmi zkrácená stébla pak zůstávají na poli a vytvářejí silnou půdní zásobu spor.

Pro napadení snětí zakrslou jsou příznivé vyšší polohy s dlouhodobou sněhovou pokrývkou, nízkými teplotami a dostatečnou vlhkostí v době, kdy je pšenice citlivá k infekci. U sněti zakrslé dochází k infekci u již vzešlých rostlin v průběhu dlouhého zimního období. Klíčení spor probíhá v blízkosti povrchu půdy, je stimulováno světlem a trvá delší dobu než u sněti mazlavé pšeničné a sněti mazlavé hladké. Spory sněti zakrslé potřebují k vyklíčení obvykle 3–6 týdnů nízkých teplot, optimální jsou teploty mezi 3–8 °C. Sněť zakrslá se proto nevyskytuje na pšenici jarní, u které nemá při setí v jarním období vhodné podmínky pro úspěšnou infekci.

Obr. 11: Sněť zakrslá v porostu pšenice ozimé

Obr. 12: Teliospory sněti zakrslé

Obr. 13: Odnože napadené snětí zakrslou jsou výrazně zkrácené

Obr. 14: Sněť zakrslá (vlevo), sněť mazlavá pšeničná (uprostřed), zdravý klas pšenice (vpravo)

U sněti zakrslé je zdrojem infekce půda kontaminovaná sporami. Půdní infekce představuje omezení možností ochrany mořením. Účinné jsou proti ní pouze speciální fungicidy s dlouhodobým systémovým účinkem. Moření osiva ale může mít význam i z hlediska prevence zavlékání spor sněti zakrslé do půdy na nové lokality prostřednictvím kontaminovaného osiva. Spory sněti zakrslé uložené orbou hluboko do půdy zůstanou zakonzervované, a vzhledem k tomu, že jejich životaschopnost zůstává dlouho zachována, při další orbě mohou být vyneseny na povrch.

Účinnou ochranu proti sněti zakrslé poskytují v konvenčním zemědělství specializovaná mořidla s obsahem difenoconazolu nebo případně mefentrifluconazolu. V ekologickém zemědělství nejsou proti infekci snětí zakrslou pocházející z půdy k dispozici účinné přípravky.

Opatření proti výskytu snětí

V konvenčním zemědělství je k dispozici účinné ošetření osiva pomocí vhodně zvolených fungicidních přípravků s deklarovanou účinností proti příslušnému druhu sněti, přičemž důležité je zajištění rovnoměrné aplikace pomocí odpovídající technologie moření osiva. Při výběru přípravků je však stále patrnější zužující se spektrum dostupných účinných látek.

V ekologickém zemědělství jsou k dispozici prostředky s registrovaným použitím pouze proti sněti mazlavé pšeničné a sněti mazlavé hladké, nikoli proti sněti zakrslé nebo sněti prašné pšeničné a sněti prašné ječné.

Ochrana v ekologickém zemědělství tak zůstává založena především na preventivních opatřeních, zahrnujících kontroly porostů, používání kvalitního, zdravého, testovaného osiva a střídání plodin. Tam, kde je to možné, je ekonomicky i z hlediska ochrany životního prostředí výhodné preferovat pěstování odolných odrůd.

RNDr. Veronika Dumalasová, Ph.D.
Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., Praha-Ruzyně

Příspěvek vznikl za finanční podpory projektu MZE-RO0426.