Prognóza výskytu alternariových skvrnitostí bramboru na základě meteorologických veličin

20. 07. 2026 RNDr. Tomáš Litschmann, Ph.D. a kol. Choroby Zobrazeno 700x

Přestože mohou být názory na probíhající změnu klimatu někdy diametrálně odlišné, nezpochybnitelnou skutečností zůstává, že se teploty postupně zvyšují, a častěji, než v minulosti se vyskytují extrémní situace spojené se vzrůstajícími teplotami, mezi něž patří dosahovaná maxima a vzrůstající počet dnů s vysokými teplotami. To se odráží i ve změně významnosti jednotlivých škodlivých činitelů, ovlivňujících zdravotní stav pěstovaných plodin. Choroby v minulosti méně hospodářsky škodlivé nabývají na významnosti a jiné naopak ustupují do pozadí. V případě bramboru jsou to především alternariové skvrnitosti, u nichž je možno pozorovat zvyšující se frekvenci výskytu (tab. 1).

Tab. 1: Výskyt chorob bramboru v ČR (2011–25)

Ještě do konce 20. století byl výskyt alternariových skvrnitostí v bramborářských oblastech považován spíše za okrajovou záležitost bez většího hospodářského významu. S příchodem nového století se však situace začala postupně měnit a chorob vyvolaných houbami Alternaria spp., mezi něž patří i hnědá a terčovitá skvrnitost (obr. 1), začalo pozvolna přibývat.

Obr. 1: Terčovitá a hnědá skvrnitost bramboru

Zásadní úlohu v tomto vývoji má zřejmě již zmíněná celoplanetární změna klimatu, neboť na častější výskyt poukazují i četní zahraniční autoři, kteří ji dávají do souvislosti právě s tímto fenoménem. Do určité míry se však na tom mohou podílet i další faktory, mezi něž je možno zařadit pěstování nových odrůd, mezi nimiž se vyskytují i ty, jež jsou citlivější k těmto chorobám. Kromě toho z trhu zmizela v minulosti řada přípravků působících současně na plíseň bramboru a alternariové skvrnitosti, ve prospěch přípravků účinných pouze na plíseň bramboru. V roce 2022 byla např. ukončena registrace mancozebu, který byl kontaktní složkou mnoha fungicidů s účinností současně proti plísni i alternariím. V tabulce 2 jsou uvedeny přípravky, které jsou v současné době v ČR registrovány proti alternariovým skvrnitostem.

Tab. 2: Fungicidy registrované proti alternariovým skvrnitostem bramboru v ČR (leden 2026)

Zvýšená pozornost, vyvolaná častějším výskytem alternariových skvrnitostí v porostech, zejména pak tam, kde se v minulosti vyskytovaly jenom sporadicky, měla za následek větší zájem výzkumných pracovišť o řešení této problematiky a možnost signalizace včasného zásahu proti alternariovým skvrnitostem. Jak ukázaly výsledky tohoto výzkumu, v evropských klimatických podmínkách je to především teplota vzduchu převyšující hodnotu 25 °C, která má značný vliv na vznik a rozvoj těchto chorob. S tím do značné míry souhlasí i závěry dalších studií, z nichž vyplývá, že teploty vzduchu mezi 25–30 °C jsou optimální pro sporulaci i pro klíčení spor, pronikání mycelia do listů a rozvoj příznaků na rostlinách. K tomu současně přistupuje skutečnost, že při vyšších teplotách rostliny bramboru začínají trpět stresem. Při současném nerovnoměrném rozložení srážek se k teplotnímu stresu ještě velmi často přidává i stres z nedostatku vláhy, čímž se zvyšuje náchylnost rostlin k napadení původci alternariových skvrnitostí.

O celkovém posunu směrem k vyšším teplotám v posledních dekádách svědčí i naměřená denní maxima teplot v Havlíčkově Brodě. V letech 1961–80 byl průměrný počet dnů s letními teplotami nad 25 °C 26, v následujícím dvacetiletí 1981–2000 stoupl na 35, a v tomto tisíciletí v období 2001–24 již dosáhl hodnoty 54 dnů v roce, tedy více než dvojnásobné hodnoty z počátku 2. poloviny minulého století. Nejvyšší počet letních dnů byl naměřen v roce 2018, a to 81.

Po otestování nejrůznějších metod, používaných v zahraničí, jsme nakonec pro naše klimatické podmínky zkonstruovali charakteristiku označovanou jako 5dSETh25. Jde o pětidenní sumu hodinových efektivních teplot nad 25 °C. Pětidenní interval byl zvolen proto, aby se zdůraznilo déle trvající působení těchto vysokých teplot jak na patogena, tak i na rostliny. Použití hodinových teplot zajišťuje, že budou do výpočtu zahrnuty všechny časové úseky, v nichž teplota vzduchu překročila hranici 25 °C. Tato charakteristika byla následně použita v rámci verifikace pro porovnání s údaji pozorovaného rozvoje alternariových skvrnitostí na neošetřovaných odrůdách, sledovaných v letech 2019–25 na pokusné stanici VÚB ve Valečově. Bylo potvrzeno, že za situace, kdy se hodnoty této charakteristiky začínají zvyšovat, dochází zároveň i k nárůstu poškození listové plochy. Typickou ukázkou tohoto souběhu může být vývoj teplotní charakteristiky SETh7 a poškození rostlin na jednotlivých skupinách odrůd v roce 2025 (graf 1). Pokud se teplotní suma nezvyšuje, nedochází ani k nárůstu poškození, teprve v případě, že se vyskytne teplejší období, jaké nastalo v srpnu, byl zaznamenán i rozsáhlejší výskyt alternariových skvrnitostí. Na začátku července se rovněž vyskytlo období s teplotami nad 25 °C, avšak v porostu nebyly zaznamenány rozsáhlejší příznaky poškození. To je v souladu s již dříve dobře popsanou skutečností, že mladší pletiva rostlin jsou odolnější proti pronikání klíčících spor alternarií a dokážou tak lépe odolávat tlaku choroby.

Graf 1: Vývoj napadení porostů alternariemi v roce 2025

Ke stanovení hranice fyziologického stáří rostlin ve vztahu k jejich náchylnosti k infekci je používána další charakteristika, a to potato days (P-days). Jedná se o veličinu, stanovenou na základě údajů o teplotě vzduchu v průběhu dne, která souvisí s vývojem porostů brambor. Jde o součtovou, postupně narůstající charakteristiku, počítanou od počátku vzcházení porostu na konkrétní lokalitě. Pokud nedosáhne hodnoty kolem 300, předpokládá se, že pletiva jsou odolná a k napadení nedojde. V našem konkrétním případě porost vzcházel 1. června, hodnota P-days 300 byla dosažena 11. července, proto zřejmě nedošlo k poškození porostu, přestože tomu předcházelo teplejší období s letními dny.

Spory rodu Alternaria spp. (obr. 2), v našich podmínkách pak především A. alternata a A. solani, způsobující alternariové skvrnitosti, rovněž vykazují úzkou vazbu na vyšší teploty a při teplotách nad 25 °C dochází k jejich četnějšímu uvolňování. V roce 2025 jsme prováděli každodenní vyhodnocování četností zachycených spor v lapači v ranobramborářské oblasti, z čehož vyplynulo, že při několikadenních teplotách nad 25 °C vzrůstá jejich počet. Nevzrůstá však v průběhu celé vegetační sezony stejně, je zde úzká vazba na napadené rostliny, z nichž se spory uvolňují.

Obr. 2: Spory rodu Alternaria spp.

Názorně to lze dokumentovat na grafu 2, z nějž lze vypozorovat, že na počátku sezony, kdy byly listy rostlin ještě mladé a tudíž odolné, docházelo pouze k pozvolnému nárůstu počtu zachycených spor, přestože hodnoty veličiny 5dSETh25 byly v tomto období velmi vysoké. Nejvyšší počty spor byly zaznamenány od poloviny července do 1. dekády srpna, kdy již došlo k rozvoji skvrnitostí v porostu a postupnému zasychání natě před sklizní, a to i při nižších hodnotách 5dSETh25 než v předchozím období. Vyšší počty uvolněných spor umožňují větší napadení okolních rostlin a ty zase produkují větší množství spor. Jak je však vidět, pokud přes den teploty vzduchu nedosahují hodnot nad 25 °C, celý tento cyklus se výrazně zpomaluje.

Graf 2: Průběh 5dSETh25 a počet zachycených spor Alternaria spp. (Moravský Žižkov)

Praktické využití poznatků

Kombinací hodnot P-days a následným sledováním hodnoty 5dSETh25 lze zvolit vhodný postup ochrany porostů proti alternariovým skvrnitostem. Na území ČR, ale částečně již i Slovenské republiky, jsou mezi pěstiteli rozšířeny automatické meteorologické stanice s dálkovým přenosem naměřených dat. Jejich údaje jsou pravidelně vyhodnocovány a výsledky každodenně aktualizovány na webových stránkách Výzkumného ústavu bramborářského (VÚB).

V případě hodnot P-days jsou údaje uváděny pro počátky vzcházení v jednotlivých měsíčních dekádách od 1. 5. pro ranobramborářské oblasti až do 20. 6. pro bramborářské oblasti. Pěstiteli pak stačí sledovat počátek vzcházení porostů v konkrétní lokalitě a z těchto tabulek odvodit příslušné datum, kdy je dosažena hodnota P-days 300. Následně se může řídit podle tabulek pro jednotlivé meteostanice s hodnotami 5dSETh25, kde jsou barevně vyznačeny i jednotlivé stupně závažnosti napadení a šíření alternariových skvrnitostí, ukázka v tabulce 3.

Tab. 3: Signalizace vhodnosti podmínek pro rozvoj alternariových skvrnitostí (Moravský Žižkov, 2025)

První příznaky se začaly objevovat ke konci června, po periodě velmi vysokých teplot. V první dekádě července byl pak již porost do značné míry poškozen. S takto zaznamenaným vývojem choroby ve velké míře koresponduje i počet zachycených spor (graf 2).

Rozvoj alternariových skvrnitostí probíhá při vysokých teplotách poměrně rychle. Současné numerické předpovědi počasí umožňují získat interpolované hodnoty nejen teploty vzduchu pro libovolné místo na našem území, ale i dalších meteorologických prvků. Po hodinách, a s určitou mírou spolehlivosti, jsou k dispozici většinou na 3 dny dopředu a lze z nich vypočítat hodnoty sumy ETh25. Z takto získaných sum je pak na stránkách VÚB každé ráno k dispozici mapa s jejich hodnotami. Její ukázka pro dny na začátku července 2025 je na mapě 1. Z ní se dá pro libovolnou lokalitu stanovit, jestli teplé počasí bude i v následujících dnech, popř. zda teploty budou příznivější pro růst brambor nebo pro rozvoj skvrnitostí.

Mapa 1: Předpovědi SETh25

Přestože jsou teplotní podmínky zřejmě rozhodující veličinou ovlivňující výskyt a rozvoj alternariových skvrnitostí v porostech brambor, je nutno brát do úvahy i další vlivy, jež mohou tento rozvoj ovlivnit. Mezi ně je nutno zařadit především rozdílnou citlivost jednotlivých odrůd k těmto chorobám a dále pak místní specifické podmínky. A pak již je na každém pěstiteli, jak dokáže uvedené výstupy využít při plánování ochranných zásahů.

RNDr. Tomáš Litschmann, Ph.D.¹, Ing. Petr Doležal, Ph.D.², Ing. Ervín Hausvater, CSc.², Ing. Petr Sedlák, Ph.D.^3
1Moravský Žižkov, ²Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o., ³Česká zemědělská univerzita v Praze

Příspěvek vznikl s podporou výzkumných úkolů NAZV QK22010073 „Alternativní postupy ochrany brambor proti chorobám a škůdcům minimalizující negativní vliv na životní prostředí“ a projektu MZe RO1626.