Pšenice ozimá - osivo a zdraví porostu

18. 12. 2018 Doc. Ing. Evženie Prokinová, CSc.; Praha Choroby Zobrazeno 5005x

Pšenice ozimá představuje cca 50 % ploch obilnin pěstovaných v ČR, podle údajů Českého statistického úřadu zaujímala 744 843 ha ploch evidovaných pro sklizeň 2018. Je to tedy jednoznačně naše nejvýznamnější obilnina.

Množitelské plochy a produkce osiva

Nejnovější údaje pro množitelské plochy zatím nemám k dispozici, je ale jisté, že se nijak výrazně neliší od stavu pro sklizeň 2016, kdy bylo přihlášeno přibližně 28 000 ha, ale produkce uznaného osiva byla 102 000 t (Výroční zpráva za sklizňový rok 2016, ÚKZÚZ, odbor osiva a sadby, 2017). Tady je na místě (minimálně formální) otázka - kam se ta produkce ztrácí? I s ohledem na část ploch a partií zamítnutých v rámci registračního řízení vychází průměrný výnos přibližně 3,6 t/ha, a to při průměrném výnosu ozimé pšenice pro nižší vstupy (normativ) cca 6,2 t. Navozuje to téma: a) legální farmářská osiva a hlavně b) nelegální farmářská osiva.

Samostatnou problematikou farmářských osiv je při dnešním tempu uvádění nových odrůd na trh čistota a pravost druhu (pozor = kvalitativní parametry nejen pro potravinářské pšenice, resp. všechny plodiny), diskutovat můžeme i o licenčních poplatcích atd., ale to jsou témata na jiné články podstatně zasvěcenějších autorů. Věnujme se tedy zdravotnímu stavu osiva ozimé pšenice a jeho významu.

Zdravotní stav osiva pšenice

Téma rozhodně ne nové, ale stále aktuální, napsáno o něm již bylo hodně. Ale repetitio mater studiorum (opakování matka moudrosti). Tak opakujme:

1. Co rozumíme pojmem „zdravé osivo“. Obvykle máme tento pojem spojený s „chorobami přenosnými osivem“. Zde je třeba upozornit na nepřesnost vžitého, námi všemi používaného slovního spojení - přenáší se patogen, původce choroby, nikoli choroba = proces^a.
2. Přenos patogenů - původců chorob rostlin vzešlých z napadeného semene - má pro pěstitele, hlavně toho, který používá výhradně uznané osivo, větší význam, než vlastní choroby semen, protože při uznávacím procesu jsou obvykle vadná/napadená semena (původci chorob, škůdci semen, fyziologické nedostatky) eliminována, protože v 95 % případů má osivo zhoršenou klíčivost. Tudíž nevyhoví již v „prvním kole“, tj. hodnocení energie klíčivosti (obvykle po 3 dnech) a klíčivosti (po 7 dnech). A jsme zase u významu certifikovaných osiv (do určité míry i legálních farmářských osiv), která procházejí kontrolou zdravotního stavu, protože přítomnost původců chorob semen nemusí být vždy viditelná, a proto mimo laboratoř zjistitelná. Často jde o kontaminaci/infekci^b semen houbami rodů Penicillium, Alternaria, Cladosporium, ale i Fusarium.

Osivem pšenice může být přenášeno nejméně 7 druhů rodu Fusarium, které přecházejí i do klasů (z toho minimálně 4 druhy, běžně se u nás vyskytující, jsou významnými producenty toxinů), Microdochium nivale - původce plísně sněžné (růžovobílá sněžná plísňovitost), dále zástupci hub rodů Alternaria, Stemphylium, Penicillium, Cladosporium, Septoria, Stagonospora, Pyrenophora, Tilletia, Ustilago, jako příměs osiva pak Claviceps purpurea, z bakterií Xanthomonas translucens, z jednobuněčných organizmů dále tzv. pravá plíseň Sclerophthora macrospora^c.

Výtrusy Fusarium spp. ze zrna pšenice

Napadení klasů Fusarium spp.

V našich podmínkách je značně nepravděpodobné, že bychom se setkali s napadením pšenice námelem (Claviceps purpurea), problém to je u žita, případně tritikale a z hlediska osiva jde o příměs (houba není přítomna v pletivu semen, jen jako příměs sklerocií, po vyčištění pak jako mikroskopický úlomek sklerocií v dané partii - součást prachu).

Houby rodu Penicillium, Stemphylium, Cladosporium a druh Alternaria alternata řadíme k tzv. sekundárním patogenům - převážně napadají pletiva rostlin nějakým způsobem již poškozená (jiný patogen, mechanické, fyziologické - sucho, váha, osvětlení, výživa - poškození). Na osivu pšenice buď není jejich přítomnost viditelná, nebo mohou být jednou z příčin černání špiček zrn. V laboratoři je lze izolovat prakticky ze všech partií osiv, podstatné je jejich množství (a zase ta laboratorní kontrola osiv). Mohou se podílet na snížení klíčivosti semen a vzcházivosti rostlin, většinou v kombinaci s nepříznivými podmínkami pro vzcházení - hlavně se to týká chladu a nadměrné vlhkosti. Vzhledem k průběhu počasí v době setí a vzcházení ozimé pšenice v posledních letech (sucho, teplo) je zde spíše riziko projevu infekce až v pozdním podzimu a v průběhu zimy, tj. podíl na tzv. vyzimování^d.

Černání špiček zrn může mít různé příčiny

Výtrusy Alternaria spp.

Výtrusy Cochliobolus sativus na zrnu

Zatím ojedinělé je napadení pšenice snětí Ustilago tritici (prašná sněť pšeničná). Na provozních polích zaznamenali v posledních letech výskyt kolegové na Moravě (ústní informace). Příznaky jsou obdobné jako u prašné sněti ječné (Ustilago nuda), tj. konečným příznakem je totální destrukce klasu. Houba přežívá v embryu zrna, bez viditelných příznaků na něm a zatím jediným známým a účinným opatřením je ošetření osiva systémově (prakticky všechna aktuálně registrovaná mořidla proti Ustilago - pozor na rozsah registrace) působícím mořidlem.

Každoročně se vyskytuje napadení braničnatkami (pšeničná = septoriová skvrnitost pšenice, plevová = feosferiová skvrnitost pšenice). Tato onemocnění lze najít téměř v každém porostu, liší se jen četnost napadených rostlin a intenzita příznaků. Může být příčinou větších hospodářských jak kvantitativních, tak hlavně kvalitativních ztrát. V klasech a na zrnu jsou bez základního laboratorního vyšetření onemocnění zaměnitelná, v klasech jsou příznaky téměř identické. Na zrnech je možným příznakem obou chorob černání špiček. Obě houby přežívají i na rostlinných zbytcích v půdě, jejich výskytu tak napomáhá i úzký osevní sled (houby přežívají plně životaschopné a v očekávání dalšího hostitele - zde pšenice - minimálně 2 roky). V některých letech tak můžeme dosáhnout jistoty vysokého výskytu napadení: nelegální (není kontrolován zdravotní stav) osivo, úzký osevní sled (pšenice na jednom pozemku dříve než za 2 roky), pěstitel používá pouze mělké kypření půdy (týká se hlavně braničnatky pšeničné, na plevovou nebyl vliv jednoznačně prokázán).

Napadení braničnatkou - zřetelně viditelné plodnice houby

Výtrusy Drechslera tritici-repentis z listu pšenice

Velmi rozšířený je výskyt choroby vyvolaný houbou Pyrenohora tritici-repentis, nepohlavní stadium má jméno Drechslera tritici-repentis (odtud rozšířené označení choroby DTR), u které je osivo hlavním zdrojem. Stejně jako u braničnatek je reálné výrazně omezit negativní dopad chorob fungicidním postřikem, ale … V případě výskytu braničnatek a DTR je často nutné ošetřovat 3×. Přitom není tajemstvím, že i sami prodejci pesticidů uznávají, že třetí ošetření je na hranici, často pod hranicí rentability, je doporučováno „na jistotu“ hlavně u množitelských, případně potravinářských pšenic. Jenže bez ošetření je riziko významné ztráty u porostů vedených zmíněným způsobem příliš vysoké.

Sněti, které napadají klasy pšenice, jsou ročníkovou záležitostí. V našich podmínkách se jedná o mazlavou sněť pšeničnou (Tilletia tritici, syn. T. caries) a zakrslou sněť pšeničnou (T. controversa). Vyskytuje se i mazlavá sněť hladká (T. foetida), ale s nižší frekvencí, někdy společně s výše uvedenými druhy. Optimálními podmínkami pro napadení rostlin (období od vzcházení do konce odnožování) jsou teplota půdy nad nulou a vysoká vlhkost půdy, ideálně dlouhotrvající sněhová pokrývka. Houby kontaminují obilky, významně snížit jejich výskyt na osivu je možné několikastupňovým, opakovaným čištěním osiva. Spolehlivým řešením je moření osiva (konkrétní mořidlo viz aktuální Seznam povolených přípravků na ochranu rostlin… dostupný na stránkách ÚKZÚZ, případně rostlinolékařského portálu).

Výtrusy Tilletia caries

Microdochium nivale je houba přenosná osivem a přežívá i na rostlinných zbytcích, Výskyt je pravděpodobnější v podhorských oblastech, při vyšší vlhkosti půdy, ale není to podmínkou. V závislosti na průběhu zimního počasí se s onemocněním můžeme setkat třeba i v nížinách. Je to jedno z onemocnění, kde dominantní vliv na výskyt má skutečně počasí a dále kvalitní ošetření osiva vhodným přípravkem. Jednotlivá opatření, jako je způsob zpracování půdy, výživa apod., moc velký vliv sama o sobě nemají, jako součást systému integrované ochrany svou roli plní. Samozřejmě s výjimkou širokého osevního sledu, ale mluvíme o aktuální realitě.

Prakticky totéž můžeme říci i o napadení houbami rodu Fusarium, které má dva hlavní termíny nástupu - první je od vzcházení do konce odnožování, kdy v důsledku choroby dochází k odumírání kořenů a oslabení a odumírání odnoží, druhý pak v době kvetení až zelená zralost, kdy se mohou projevit příznaky jako rezavě hnědé nekrózy dolní třetiny stébla a trouchnivění kořenů, ale hlavně v tomto období dochází k napadení klasů se všemi známými důsledky, včetně kontaminace zrn mykotoxiny.

Xanthomonas translucens (syn. X. campestri pv. translucens) je bakterie přenosná osivem, která na rostlinách pšenice vyvolává příznaky snadno zaměnitelné s napadením braničnatkou plevovou (feosferiová skvrnitost pšenice) na listech, na zrnech je jedním z původců černání špiček. Příznaky na listech jsou skutečně téměř totožné s příznaky napadení braničnatkou pšeničnou s výjimkou nepřítomnosti plodnic houby, jejichž tvorba na napadeném pletivu ale není podmínkou ani v případě houbového onemocnění. Protože v ČR patří výzkum v oblasti bakteriálních chorob polních plodin k nejméně zastoupeným a dané problematice se podle dostupných odborných informací nikdo nevěnuje, nelze s jistotou říci, zda se u nás toto onemocnění vyskytuje (možná bakteriologové upřesní?). V každém případě je momentálně známým řešením pouze zkontrolované, zdravé osivo.

Sclerophthora macrospora je organizmus ze skupiny původců tzv. pravých plísní (cibulová, zelná, salátová, chmelová, bramborová atd., samozřejmě s přihlédnutím k taxonomickému zařazení, které ale pro praktického pěstitele nemá význam, pokud není doprovázeno konkrétní radou „co s tím“). Anglické jméno choroby je poměrně dost výstižné: „crazy head“ (volně přeloženo: bláznivá hlava). Výskyt tohoto onemocnění pšenice u nás je vysoce nepravděpodobný, ale nikoli s jistotou vyloučený - viz foto neurčené choroby/poškození.

Nejsou přítomny plodnice, nelze zcela vyloučit bakteriózu

Původ příznaku nebyl určen, jednou z možností je napadení Sclerophtora macrospora

Zdroje množitelského materiálu

Vlastní poměrně složitou problematikou, která se běžného pěstitele - konečného spotřebitele osiv - vlastně netýká, je zdroj množitelského materiálu, tedy i osiva pšenice dané odrůdy. Osivářské firmy se ve vlastním zájmu snaží co nejlépe plnit požadavky zákazníků - odběratelů osiv (pěstitelů).

Ne vždy se však podaří pokrýt poptávku po osivu dané odrůdy z domácích zdrojů, které splňuje už tak diskutabilní požadavky na zdravotní stav (viz vyhláška č. 129/2012 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu (účinnost od 1. 11. 2017). Např. podle této vyhlášky je možné akceptovat v uznaném osivu pšenice až 10 % zrn napadených houbami rodu Fusarium. V několika jiných státech (např. Kanada) je považováno za rizikové vysévat osivo s napadením zrn těmito houbami vyšším než 5 %. Nehledě na tyto rozdíly nelze vyloučit, že osivo požadované odrůdy bylo vypěstováno mimo území ČR. Podle mých informací, pokud jde o osivo prodávané (tj. nikoli vypěstované na území) členskou zemí EU, není nutná kontrola zdravotního stavu naším kontrolním orgánem (ÚKZÚZ), je akceptován přiložený certifikát o zdravotním stavu.

Složitější je situace u osiva pro ekologické zemědělství, které má svá pravidla a požadavky na původ. Protože nesmějí být používána syntetická mořidla, je nutný ještě větší důraz na zdravotní stav osiv. Nároky se ale mohou v tomto případě (tj. eko osivo) jednotlivých státech lišit. Např. v případě Tilletia caries (mazlavá sněť pšeničná): v ČR smí být v uznaném osivu až 10 výtrusů houby na jednom zrnu ve všech stupních moření, Dánsko nepovoluje výskyt ani jednoho výtrusu na zrno v kategorii C1, 10 výtrusů v kategorii C2, Švédsko a Velká Británie uvádějí 1 výtrus na jedno nebo více zrn, Francie, Polsko a další takovou vyhlášku připravují (více na: http://orgprints.org/3902/1/3902.PDF).

Závěr

Závěrem můžeme pouze konstatovat stále totéž - ve vlastním zájmu nepodceňovat význam kvality osiva včetně zdravotního stavu, podle možností preferovat uznaná osiva, zcela se vyhnout nelegálním osivům, především neznámého původu, protože náklady na ošetřování porostu, ve kterém se rozšíří onemocnění primárně z osiva, mohou být výrazně vyšší než nákup kvalitního, řádně ošetřeného osiva. A v některých případech už ani postřik nepomůže (konkrétně u pšenice třeba u snětí).