Ramuláriová skvrnitost ječmene

24. 11. 2014 Doc. Ing. Dr. Jaroslav Benada, CSc.; Kroměříž Choroby Zobrazeno 9707x

Choroba se ve větší míře objevila v posledních dvaceti letech. V sousedním Německu se více vyskytuje v jižních spolkových zemích než v severních, ale např. ve Velké Británii se vyskytuje i v severních částech země. V důsledku zhnědnutí čepelí je snížen výkon asimilace a zhoršuje se kvalita zrna. Původcem choroby je houba Ramularia collo-cygni.

Symptomy

Houba Ramularia collo-cygni způsobuje drobné hnědé skvrny na čepelích a na pochvách, které jsou obklopeny chlorotickým dvůrkem. Skvrny jsou na svrchní straně tmavší než na rubu. Na rubu listů se objevují na hnědých skvrnách bílé keříčky konidioforů a konidií.

Skvrny vyvolané houbou Ramularia

Skvrny vyvolané padlím

Nespecifické skvrny na listové čepeli

Směs skvrn různého původu na zestárlé čepeli ozimého ječmene

Jak se choroba šíří

Choroba napadá především ječmen, ale i jiné trávovité rostliny včetně pšenice a tritikale. První příznaky se mohou objevit na ozimém ječmeni za teplých vlhkých dnů již na podzim. K většímu výskytu a v nápadné barevné formě dochází až po metání. Choroba postupuje od spodních listů nahoru a napadá i klasy.

Význam

Snížení výnosu je odhadováno na 10–20 %. Právě odhad škodlivosti je problémem, protože choroba se v nápadná formě objevuje pozdě během vegetace na stárnoucích pletivech, kdy zároveň se objevují hojně hnědé skvrny neparazitního původu i skvrny jiných parazitů.

Škodlivost chorob se zpravidla hodnotí podle vlivu fungicidů na potlačení projevů choroby, to je hnědých skvrn, a na výnos. Tomuto výzkumu se podrobně věnovali Oxley S. J. P. a Havis N. (2004). Bylo zjištěno, že fungicid Bravo (účinná látka chlorothalonil) potlačil příznaky choroby, ale neprojevil se výrazně výnosově. Proline (prothiconazole) potlačil nejvíce příznaky choroby a nejpříznivěji se projevil na výnosu. Amistar a Corbel neprodloužily životnost listů a zároveň nezvýšily výnos proti neošetřené kontrole.

Na stárnoucích horních listech ječmene (především ozimého ječmene) se objevuje celá řada hnědých skvrn: některé tak zvané nespecifické (neparazitické) skvrny (viz BASF 2006 str. 85–87), pak hnědé skvrny způsobené parazity Pyrenophora teres, Blumeria graminis (Erysiphe graminis), Ramularia, případně dalších. Houby Ramularia, Blumeria a P. teres lze určit podle tvorby typických konidioforů a konidií. Po dopadu konidií padlí (Blumeria) na čepel ve stavu stadijní odolnosti vznikne hnědá skvrna, ale kolonie s konidiofory se nevytvoří. To ostatně platí i pro ostatní parazity. U padlí travního je průběh infekce nejvíce prozkoumán a infekci lze posuzovat i podle typických prstovitých haustorií v epidermálních buňkách. V mladších vývojových stadiích vznikají na čepelích chlorotické světlé skvrny - výraznější jsou na listech pšenice než ječmene (Benada 1970). U vymetaných stébel se objevují na čepelích především ječmene uvedené hnědé skvrny (Benada 1965, 1969). Bylo zjištěno, že chlorotické skvrny vznikají za nižšího pH (kolem 6,0), hnědé skvrny za pH kolem 7,0 a více. Nejedná se o nekrogenní reakci, ale o oxidaci fenolických látek jako přenašečů elektronů při dýchání (Benada 2013). Hnědé skvrny mohou vyvolat i pylová zrna, které dopadnou na povrch čepelí. Také z nich se uvolňují fenolické látky, které mohou vyvolat hnědé skvrny. O vlivu stárnutí pletiv na výskyt ramulariové skvrnitosti pojednává i práce německých autorů (Schützendübel a kol. 2008), bohužel bez udání konkrétních hodnot pH.

Odolnost odrůd

Odrůdy ozimého ječmene byly vesměs náchylné, u jarního ječmene byly některé odrůdy odolné. Rané odrůdy byly náchylnější než pozdější. Tyto rozdíly angličtí autoři vztahují k rychlosti stárnutí pletiv, které je podle nich způsobeno napadením ramularií.

Nejasnosti

Nyní je třeba si položit některé otázky. Zda snížení výnosu způsobuje svými hnědými skvrnami houba Ramularia nebo všechny hnědé skvrny snižují účinnost asimilace, a tím výnos? Proč je třeba věnovat větší pozornost ramulariové skvrnitosti než problému hnědých skvrn obecně? Jaký význam pro výnos mají fungicidy oddálením stárnutí listů (greening effect) a jaký potlačením rozvoje parazitních hub v závěru vegetace?

Řešením těchto otázek se přiblížíme k vyjasnění podstaty odolnosti rostlin vůči chorobám, ale i k fyziologii působení fungicidů.

Závěr

Ramulariová skvrnitost ječmene je choroba vyskytující se v závěru vegetace a ve výzkumu se jí věnuje značná pozornost. Mnohem méně je studován nepříznivý vliv dalších hnědých skvrn na čepelích na výnos, i když takové skvrny bývají mnohem hojnější. Škodlivost ramuláriové skvrnitosti ječmene je třeba ověřit výnosovými pokusy.

Literární zdroje u autora.