Regulace, stimulace a fungicidní ochrana pšenice ve variabilních podmínkách

12. 07. 2019 Ing. Alena Bezdíčková, PhD.; Ditana Velká Bystřice Choroby Zobrazeno 2495x

Česká republika je velmi rozmanitá, s poměrně variabilním počasím. Zejména v posledních letech zaznamenáváme stále častěji nejrůznější výkyvy počasí a extrémní odchylky nejen teplot, ale i srážek, což výrazným způsobem ovlivňuje nejen stav polních plodin, ale i výskyty chorob a škůdců, a následně se promítá do výnosů.

Zkušený agronom skládá jednotlivé agrotechnické zásahy jako mozaiku, s cílem operativně reagovat na aktuální situaci a dosáhnout maximálního výnosu v odpovídající kvalitě s co nejnižšími náklady, za současného respektování platné legislativy, s ohledem na životní prostředí. Herbicidní ošetření je samozřejmostí, insekticidní ochrana je prováděna s ohledem na aktuální výskyty škůdců, které se v posledních letech výrazně mění. Různá bývá i potřeba regulace či fungicidního ošetření. V poslední době se navíc objevuje nepřeberné množství biostimulátorů. Vzhledem k rozmanitosti podmínek nelze dát univerzální doporučení pro jednotlivé agrotechnické zásahy, vždy je potřeba modifikovat dle konkrétních podmínek.

Počasí a výnosy

Na stav porostů obilnin a výskyt chorob má vliv průběh počasí během celé vegetace, nejvíc se však projevuje průběh počasí, zejména srážek, v jarních měsících. Diametrálně odlišný průběh počasí v předcházejících třech letech nám vytvořil unikátní podmínky pro srovnání efektivity jednotlivých agrotechnických zásahů. Na stav porostů ozimé pšenice a na výskyt chorob měly velký vliv zejména srážky; měsíční úhrny v měsících duben – červen v letech 2016–2018 jsou uvedeny v grafu 1. Vzhledem k tomu, že dlouhodobý Normál pro toto období je ve sledované lokalitě 164 mm, můžeme říct, že pouze rok 2017 byl z tohoto pohledu v daném období „normální“ (sucho bylo „pozdní“ - až ve druhé polovině června a v červenci, kdy způsobilo předčasné dozrávání porostů), rok 2016 byl mírně podnormální a rok 2018 extrémně suchý, kdy srážkový deficit představoval 50 %, navíc sucho umocňovaly vysoké teploty (+5 °C nad N těchto měsíců).

Zajímavé je srovnání výnosové reakce ozimé pšenice na jednotlivé agrotechnické zásahy (fungicidy, regulátory a biostimulátory) v těchto letech (graf 2). Hodnoty v grafu představují průměr % zvýšení výnosu z cca 23–58 testovaných variant v maloparcelkových pokusech.

V srážkově relativně normálním roce 2016 jsme v pokusech zaznamenali poměrně vysoký výskyt houbových chorob, což mělo za následek vysokou efektivitu cílených fungicidních zásahů. Stejně tak byla vysoce efektivní cílená fungicidní ochrana v roce 2018, kdy byl na dané lokalitě epidemický výskyt rzi pšeničné.

Promyšlená regulace poléhání byla vysoce efektivní v roce 2017, eventuálně 2016, naopak v suchém roce 2018 byla potřeba regulace poléhání velmi nízká a tomu odpovídala i nízká odezva na aplikaci regulátorů; na nešetrné a robustní zásahy byla výnosová reakce dokonce negativní (rozpětí jednotlivých variant je uvedeno v tab. 1).

Velmi zajímavá byla průměrná reakce na aplikaci biostimulátorů (4,6–8,3 %) s variabilitou jednotlivých variant od -3 až po +17 %. Široké rozpětí výnosů u jednotlivých zásahů svědčí o tom, že různé systémy regulace, stimulace či fungicidní ochrany mohou být různě efektivní a účinné, v závislosti na konkrétních podmínkách

Vzhledem k tomu, že v době vydání tohoto článku je většina regulačních a stimulačních zásahů v ozimé pšenici již provedena, zmíním se o nich pouze okrajově a zaměřím se na cílenou fungicidní ochranu.

Graf 1: Úhrny srážek v měsících duben až červen v letech 2016–2018 na lokalitě Velká Bystřice

Graf 2: Výnosová odezva pšenice na aplikaci fungicidů, regulátorů a stimulátorů (2016–2018, Ditana)

Tab. 1: Rozpětí zvýšení výnosů jednotlivých variant ošetření pšenice v letech 2016–2018 (Ditana)

Regulace

Problematika regulace poléhání je poměrně složitá a obsáhlá (a momentálně pro ozimou pšenici méně aktuální, protože v současné době jsou porosty většinou již regulovány), takže uvedu pouze krátké srovnání regulačního účinku a výnosu dvou základních účinných látek využívaných v ozimé pšenici, v různých letech a různých podmínkách (normální a suché) – CCC (chlormequat chlorid) a trinexapac-ethyl.

V grafu 3 je znázorněn regulační účinek testovaných systémů (vliv na výšku porostu) v jednotlivých letech. Vidíme, že průměrná výška neregulovaného porostu byla v jednotlivých letech značně rozdílná (vždy u shodné odrůdy Bohemia), což dokazuje, že sucho je nejsilnější regulátor. Stejně tak sucho a teploty zesilovaly regulační účinek jednotlivých variant (v roce 2018 vidíme největší zkrácení).

V grafu 4 jsou vyjádřeny výnosové výsledky v jednotlivých letech. Vidíme, že ve srážkově téměř normálním roce 2017 byla vyšší výnosová odezva na robustnější systémy (systém dvou ošetření nebo tank-mix), zatímco v suchém roce 2018 byly plné dávky a razantní tank-mixy nevhodné (s nulovým až negativním dopadem na výnos). Systém dvou ošetření nižšími dávkami (zejména trinexapac-ethylu) byl z pohledu dopadu na výnos (a šetrnosti pro rostliny) příznivý i v suchém roce.

Při aplikaci regulátorů poléhání je nezbytné vždy dodržovat zásady jejich použití, správně vyhodnotit riziko polehnutí a přihlédnout k aplikačním podmínkám! Velmi šetrně regulovat (a nebo vůbec) v podmínkách sucha, neprovádět aplikace za vysokých teplot, na stresovaný porost (suchem, mrazem…), opatrně s tank-mixy.

Graf 3: Průměrná výška porostu po aplikaci různých regulátorů v letech 2016–2018 (Bohemia, Ditana)

Graf 4: Zvýšení výnosu po aplikaci různých systémů regulace v letech 2016–2018 (Bohemia, Ditana)

Stimulace

Využívání nejrůznějších biostimulátorů se v poslední době rozšiřuje. Nabídka na trhu je poměrně široká, ale možná trošku nepřehledná a málo prověřená. Výsledky mnohaletých pokusů, v nichž se snažíme najít možnosti uplatnění některých z nich, poukazují na velké rozdíly v jejich fungování, a tím i různou efektivitu. Hlavním přínosem těchto přípravků je pomoci rostlinám překonat nějaké období stresu (např. sucha), případně podpořit rychlejší regeneraci (např. po zimě), lepší využití živin, tvorbu výnosových prvků apod. Proto mohou najít uplatnění jak v intenzivních podmínkách vhodných pro růst, tak i v podmínkách méně příznivých pro rostliny, které mohou pomoci překonat.

Je třeba si uvědomit, co od aplikace biostimulátoru očekáváme, a tomu přizpůsobit výběr i termín aplikace. Některé stimulátory jsou efektivní v určité fázi (např. stimulátory kořenového systému - Rooter), jiné mohou být více plastické a lze je aplikovat v širším časovém období (např. Quick Forte). Větší efektivita stimulačních zásahů bývá zpravidla v ranějších vývojových fázích (čím dříve porostu pomůžeme, tím dříve a déle může být stimulátorem ovlivněn). Často bývají vysoce efektivní systémy stimulace složené např. ze dvou zásahů stejným nebo navazujícím (analogickým) přípravkem.

Pro ozimou pšenici jsou nejefektivnější zásahy provedené v období odnožování až sloupkování. Vždy je důležité řídit se doporučením výrobce a zejména v podmínkách, kdy hrozí riziko předčasného dozrávání způsobené suchem, porost nepřestimulovat.

Fungicidní ochrana

Fungicidní ochrana porostů ozimé pšenice je nedílnou součástí pěstitelské technologie. Jejím cílem je eliminovat výskyt chorob, které mohou výrazným způsobem ovlivnit nejen výnos, ale i kvalitu produkce (fuzariózy klasů spojené s produkcí jedovatých toxinů). Pokud není provedeno cílené fungicidní ošetření, mohou houbové choroby snížit výnos v podmínkách vysokého infekčního tlaku o 30 i více % (případy rzi žluté plevové v roce 2015). V průměru však představují škody na výnosu v úrovni 10–20 %.

Výskyt houbových chorob je do značné míry ovlivněn průběhem počasí, tedy ročníkem. V podmínkách vysokého infekčního tlaku chorob je fungicidní ochrana nezbytná, často nestačí dvě aplikace, a rentabilita cíleného fungicidního ošetření je velmi vysoká a může dosahovat i několika tisíc Kč/ha.

Mezi základní houbové choroby ozimé pšenice v České republice patří padlí travní (Erysiphe graminis), rez pšeničná (Puccinia triticina), vzácněji se vyskytuje žlutá rzivost pšenice (Puccinia striiformis).

Významné škody způsobují také listové skvrnitosti pšenice, z nichž nejvýznamnější je septoriová skvrnitost pšenice Mycosphaerella graminicola (anam. Septoria tritici), dále pak feosferiová skvrnitost pšenice Phaeosphaeria nodorum (anam. Stagonospora nodorum) a Pyrenophora tritici-repentis (anam. Drechslera tritici-repentis).

Klasy nejčastější napadají houby z rodu Fusarium, jejichž výskyt je spojen s produkcí nebezpečných toxinů (zejména deoxynivalenolu), proto je ochrana klasů velmi důležitá zejména z pohledu kvality a zdravotní nezávadnosti produkce.

Pro dosažení maximální efektivity fungicidního ošetření je velmi důležitý nejen výběr přípravku a jeho dávka, ale zejména správné načasování zásahu. V souladu s novelou rostlinolékařského zákona č. 199/2012 Sb. a zásadami integrované ochrany rostlin by mělo být fungicidní ošetření provedeno po dosažení prahové hodnoty napadení nebo na základě signalizace nejrůznějších expertních systémů a prognostických modelů. Význam těchto expertních systémů je především při zajišťování ochrany proti listovým skvrnitostem, kdy aplikace provedená až při dosažení určitého napadení listové plochy bývá vzhledem k dlouhé inkubační době onemocnění méně účinná.

Správný termín ošetření je pro úspěšnost a efektivitu ošetření zásadní, nelze postupovat podle jednotné šablony, neboť výskyty a infekční tlak chorob bývají v závislosti na konkrétních podmínkách daného ročníku velmi rozdílné.

Obr. 1: Hnědá rzivost pšenice

Obr. 2: Žlutá rzivost pšenice

Obr. 3: Septoriová skvrnitost pšenice

Obr. 4: Fuzarióza klasů pšenice

Obr. 5: Pohled na pokusy z ptačí perspektivy (viditelné neošetřené nebo neúčinně ošetřené, napadené parcely)

Pokusy s fungicidy

V rámci pokusů jsme ověřovali efektivnost různě načasovaného fungicidního ošetření. V uplynulých třech byl realizován pokus na odrůdě Federer s aplikací shodného fungicidu (Treoris 2,0 l/ha) v různých termínech a vývojových fázích (BBCH 31, 35, 39, 55 a 65), s přibližně 10denním odstupem. Výskyt chorob v těchto ročnících byl značně rozdílný, jak je vidět z grafu 5. Zejména v roce 2018 (velmi suchý a teplý) byl zaznamenán epidemický výskyt rzi pšeničné, což poukazuje na to, že i v suchých podmínkách může být fungicidní ochrana důležitá a efektivní.

Výnosové vyhodnocení pokusu bylo velmi zajímavé (viz graf 6); zaznamenané rozdíly u jednotlivých termínů korespondovaly s vývojem chorob. Nejefektivnější zásahy byly ty, které byly provedeny na počátku rozvoje choroby a které zajistily dobrou fungicidní ochranu v období s nejsilnějším infekčním tlakem. V roce 2016 byly nejefektivnější zásahy v BBCH 39 (praporcový list) a BBCH 65 (plné kvetení) - byl nezbytný včasný zásah proti septoriové skvrnitosti pšenice. V roce 2017 byla výnosová odezva a výnosové rozdíly velmi malé, protože byly setřeny předčasným dozráním porostu v důsledku sucha a vysokých teplot. V roce 2018 byl nejefektivnější zásah v BBCH 35, což korespondovalo s velmi časným výskytem a rozvojem rzi pšeničné. Naopak pozdě provedená aplikace až v období kvetení nezajistila zdravý porost a výnosová odezva byla výrazně nižší.

Rozdíl mezi nejvýnosnější a nejméně výnosnou variantou v roce 2018 představoval 9,5 q/ha, při vynaložení stejných finančních prostředků a použití stejného fungicidu. Po dopočítání finančního přínosu to představuje rozdíl 4 275,- Kč/ha! Výsledky těchto přesných maloparcelkových pokusů jednoznačně dokazují význam a maximální efektivitu správného načasování fungicidních aplikací směřovaných do období počátku rozvoje dané choroby, což je navíc plně v souladu se zásadami integrované ochrany rostlin.

V současné době nemají agronomové žádné vodítko pro usnadnění rozhodování o termínu ošetření ozimé pšenice. Zatím existuje, je prověřen a funguje takový systém pro signalizaci termínu ošetření proti skvrnatičce řepné, ale intenzivně se pracuje na vytvoření podobného systému pro uplatnění v ochraně ozimé pšenice (www.croptech.cz).

Z předložených výsledků přesných pokusů vidíme, že cílená fungicidní ochrana, realizovaná v souladu s integrovanou ochranou rostlin, je vysoce účinná a efektivní.

Graf 5: Výskyt chorob ozimé pšenice v pokusech v letech 2016–2018 (Federer, Ditana)

Graf 6: Procento zvýšení výnosu ke kontrole v letech 2016–2018 po aplikaci Treoris 2,0 l/ha v různých vývojových fázích ozimé pšenice (Federer, Ditana)