Rekordní hodnoty deoxynivalenonu v pšenici v roce 2024

31. 05. 2025 Ing. Štěpánka Radová, Ph.D.; ÚKZÚZ Brno Choroby Zobrazeno 497x

Rok 2024 se v historii pěstování obilnin zapíše jako jeden z nejproblematičtějších, a to hned ze dvou důvodů. Jarní období bylo poznamenáno silným výskytem virových zakrslostí, což vedlo k rozsáhlému zaorání porostů ječmene i pšenice. Další komplikací byl masivní výskyt klasových fuzarióz, které ovlivnily obsah mykotoxinů v zrnu. Obzvláště vysoké hodnoty deoxynivalenonu (DON), zaznamenané v některých vzorcích, překročily hygienické limity i několikanásobně, čímž se rok 2024 stal „fuzariózním“ ročníkem. Článek tak přináší podrobnou analýzu výskytu klasových fuzarióz v České republice, faktory, které ovlivnily rozvoj infekce, a doporučení pro praxi.

Do setí řepky je nyní ještě spousta času, avšak v našich končinách se ujal zvyk porozhlédnout se okolo, jak která řepka vypadá a přemýšlet o budoucích kandidátech na výsev už teď. Můžeme dokázat, že nabídka odrůd řepky společnosti Limagrain je komplexní a zahrnuje hybridy vhodné do všech podmínek a na každé pole.

Projev fuzarióz v pšenici

Asi by bylo vhodné na úvod příspěvku zmínit, že se od 1. července 2024 vstoupily v EU v platnost nové nebo snížené maximální limity pro mykotoxiny deoxynivalenol (DON) a T-2/HT-2 toxin. Maximální limit pro obsah deoxynivalenolu (DON) v potravinářských obilninách byl zpřísněn, pro pšenici (s výjimkou pšenice tvrdé - T. durum) a ječmen je nově nejvyšší možný obsah 1 000 μg/kg (dříve 1 250 μg/kg). Pro zearalenon (ZEA) se limit nezměnil a je 100 μg/kg. Maximální limit pro součet toxinů T-2 a HT-2 je u pšenice (s výjimkou pšenice tvrdé - T. durum) 50 μg/kg.

Nyní již k výsledkům analýz. Celkem bylo pro rozbory náhodně odebráno 122 vzorků zrna či klasů. Z tohoto množství byl ve 117 vzorcích detekován obsah přítomného DON, ale jen v 67 případech nad hladinou detekce či kvantifikace (LOD a LOQ). To tedy znamená, že výskyt sledovaného toxinu v kvantifikovatelném množství byl potvrzen u 54,9 % vzorků. Oproti předchozím letům se upustilo od vizuálního hodnocení zrna. Většina případů vizuálního hodnocení totiž korespondovala s následným laboratorním výsledkem. Při posuzování porostů může docházet k záměnám infekce růžovění za jiné klasové choroby nebo napadení klasovými škůdci (např. třásněnky), a to ve chvílích, kdy nejsou patrné symptomy přítomnosti původce (narůžovělé mycelium).

Schéma 1: Infekční cyklus původce růžovění klasů pšenice

Se zvýšeným obsahem DON (>0,500 mg/kg zrna) bylo zjištěno 24 vzorků, tj. 20 % všech odebraných vzorků (graf 1). Nově stanovený hygienický limit byl v 11 vzorcích překročen, což je 9 % ze všech odebraných vzorků. Vzorek s nejvyšším obsahem DON dosáhl extrémní hodnotu 37,2 mg/kg zrna. U tohoto vzorku byl hygienický limit překročen více než 29×. Průměrný obsah DON ve vzorcích s jeho výskytem byl 0,832 mg/kg zrna. V celkovém průměru se hodnota DON pohybovala na úrovni 0,799 mg/kg zrna, což představuje nejvyšší hodnotu od roku 2005.

Graf 1: Průměrný obsah DON ve vzorcích pšenice v µg/kg v období 2004–24

Graf 2: Průběh srážek v ČR v roce 2024 ve srovnání s normálem 1991–2020

Průběh počasí/srážek v roce 2024

Květen byl na území ČR teplotně i srážkově nadnormální. Průměrná měsíční teplota vzduchu 14,5 °C byla o 1,4 °C vyšší než normál 1991–2020. Měsíční úhrn srážek 92 mm představoval 132 % normálu (N). Srážky byly prostorově velmi nerovnoměrně rozloženy. Na Moravě bylo srážek výrazně méně (108 % N) než v Čechách (144 % N). Nejvíce srážek spadlo v krajích Karlovarském (226 % N) a Plzeňském (224 % N). Nejméně srážek v porovnání s normálem spadlo v krajích Libereckém (67 % N), Moravskoslezském (76 % N), Královéhradeckém (82 % N), Zlínském (101 % N) a Olomouckém (103 % N).

Červen byl na území ČR (graf 2) srážkově normální, měsíční úhrn srážek představoval 107 % normálu. Úhrny byly regionálně velmi rozdílné. V Čechách bylo srážek méně (79 %) než na Moravě a Slezsku (162 % N). Nejvíce srážek v porovnání s normálem 1991–2020 spadlo v krajích Jihomoravském (181 % N), Zlínském (181 % N), Olomouckém (180 % N) a Moravskoslezském (163 % N). Nejméně srážek v porovnání s normálem spadlo v krajích Karlovarském (67 % N), Středočeském (71 % N), Plzeňském (75 % N) a v kraji Vysočina (77 % N) (zdroj: Infomet ČHMÚ).

Mapa 1: Srážky v červnu 2024 (zdroj ČHMÚ) proložené mapou zjištěného výskytu růžovění klasů na pozorovacích bodech ÚKZÚZ

Faktory ovlivňující infekci porostů

Mimo vlivu ročníku má zásadní vliv na infekci a následné projevy původce růžovění klasů pšenice i předplodina, odrůda pěstované pšenice, aplikace fungicidů, okrajový vliv má pak základní zpracování půdy. Nejčastější předplodinou pro pšenici byla na analyzovaných lokalitách řepka ozimá, a to konkrétně v 58 případech, tj. 48 % všech lokalit. Dalšími předplodinami byly: kukuřice (17 lokalit), pšenice a hrách shodně (8 lokalit), ječmen jarní nebo ozimý (6 lokalit), jetel/vojtěška (4 lokality) a další. V nadpoloviční většině převažovalo minimalizační zpracování půdy, a to včetně rizikových předplodin jako je hrách, vojtěška, kukuřice nebo monokultura pšenice. Podíl orebních technologií v roce 2024 odpovídal 46 %.

Hodnoty DON přesahující hygienický limit byly zjištěny na lokalitách s rizikovými předplodinami (kukuřice, sója, hrách, ječmen, brambory a řepka). V případech s nejvyšších akumulací DON byla provedena minimalizace a předplodinou byla kukuřice (bývá každoročním pravidlem, že nejvyšší akumulace bývá detekována v této kombinaci). V dalších případech byla povedena orba s předplodinou kukuřice nebo sója.

Potvrzuje se i fakt, že klíčovým faktorem v boji proti původci růžovění klasů pšenice je volba odrůdy. Při napadení klasu hrají významnou roli i tzv. mechanizmy pasivní rezistence (výška rostliny, hustota klasu, typ kvetení). Při přirozené infekci mají vyšší rostliny větší šanci infekci uniknout. U vyšších rostlin dochází většinou ke snížení vlhkosti v klasech, tím se vytvářejí méně příznivé podmínky pro patogena a rozvoj infekce.

Jednotlivé odrůdy pšenice ozimé mají různou citlivost k akumulaci DON. Ačkoliv rezistentní odrůdy nebyly dosud vyšlechtěny, byly však opakovaně zjištěny statisticky významné rozdíly v úrovni rezistence vůči fuzariózám klasu mezi současnými komerčně využívanými odrůdami pšenice, takže je možno do rizikových podmínek volit odrůdy s prokázaným vyšším stupněm odolnosti. Obecně se pak potvrzuje fakt, že ranější odrůdy vykazují vyšší odolnost ve srovnání s pozdnějšími odrůdami.

Akumulace DON nad hygienický limit byla zjištěna u odrůd (řazeno podle nejvyšších zjištěné hodnoty DON) Fenomen, LG Mondia, LG Mocca, SU Tarroca, RGT Reform. Vyšší akumulace DON byla dána především z důvodu vysokého infekčního v citlivé fázi a rizikové předplodiny, případně kombinace obojího. Konkrétně nejvyšší hodnota 37,2 mg/kg byla detekována u odrůdy Fenomen s předplodinou kukuřice, minimalizačně zpracované. I přes to, že byla pšenice ošetřena v kritické fázi kvetení přípravkem s účinnou látkou proti fuzariózám, nevyhnula se silné infekci. V případech, kdy byl detekován DON se zvýšeným obsahem (>0,500 mg/kg zrna), byly pěstovány odrůdy LG Mocca, LG Absalon, Angelus, Viriato, Ponticus, KWS Keitum, Fakir, Turandot, KWS Elementary, Sacramento, Sofru, Izalco CS, RGT Reform, SU Tarroca, LG Keramik, Avenue. I tyto odrůdy lze do určité míry označit za citlivější k akumulaci DON (už např. i tím, že se u některých jedná o oslabení v bodech pasivní rezistence, viz výše).

Aplikace fungicidu versus napadení fuzariózami

Z fungicidů registrovaných do pšenice proti růžovění klasů pšenice byly použity jak foliárně aplikované přípravky, tak mořidla. U 5 porostů nebyla použita žádná ochrana, u pěti porostů nebyla informace známa. Až na jeden porost, se u neošetřených variant obsah DON pohyboval pod hranicí 0,500 mg/kg zrna. U varianty EZ byla zjištěna hodnota pod hladinou detekovatelného hygienického limitu, tedy méně než 0,1 mg/kg. Možným vysvětlením je vliv faktoru „odolnosti“ odrůd (jednalo se většinou o ranější odrůdy) a dále menší úhrny srážek v citlivé fázi kvetení. U všech vzorků s nadlimitním obsahem DON byly aplikovány fungicidy před květem nebo v době květu. Šlo o přípravky na bázi triazolů (nejčastěji tebuconazole) nebo prochloraz. Uvedené účinné látky mají deklarovanou účinnost na fuzariózy pšenice. Z výše uvedeného, je patrné, že ani cílené fungicidní ošetření není schopno zajistit 100% ochranu, obzvláště pokud se sejde citlivá odrůda a vhodné klimatické podmínky.

Výsledky tohoto průzkumu poskytují přehled o výskytu růžovění klasů pšenice na vybraných plochách s pšenicí ozimou napříč celou ČR. Jak z výsledků vyplývá, ani ošetření porostu registrovanými fungicidy proti růžovění klasů pšenice (klasovým fuzariózám) ještě neznamená nulový obsah DON. Úspěšnost aplikace také závisí na vhodném načasování samotného ošetření. V porovnání s roky předchozími sice nebyl v roce 2024 na plochách pšenice ozimé zaznamenán vyšší počet vzorků s obsahem DON (do 10 lokalit nad 1,25 mg/kg zrna), ale za to se jednalo o rok, kdy v průměru hodnota DON dosáhla na nejvyšší úroveň za posledních 10 let. Za zvýšený podíl DON v zrnu pšenice mohl především vlhký průběh měsíce května a června, kdy úhrn srážek dosáhl 131 % odchylky od průměru. Nejvíce srážek spadlo v krajích Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký a Moravskoslezský.

Doporučení pro praxi

Ochrana porostu proti růžovění klasů pšenice spočívá ve více krocích, které v kombinaci vedou následně ke snížení výskytu choroby, a tím také k dosažení vysokého výnosu kvalitního zrna. Ke snížení ohrožení porostů touto chorobou přispívá dodržování vhodného osevního postupu, nezvyšování podílu hostitelských plodin (a to nejen obilnin a kukuřice), dále volba odrůd se stupněm odolnosti, podpora rozkladu posklizňových zbytků přihnojením dusíkem, podpora dobrého růstu vyváženou výživou a ochrana před poléháním. Praktickým doporučením je též dbát na vývojově vyrovnaný porost a aplikovat na konci odnožování regulátor růstu.

Kromě charakteru vývoje počasí v daném roce v období kvetení pšenice sem patří i faktor odrůdy (existuje značný rozdíl v citlivosti na původce choroby u jednotlivých odrůd pšenice), termínu sklizně a způsobu uskladnění obilnin. Způsob obdělávání půdy má vliv jen do určité míry, např. v posledních letech se ukazuje, že v letech sucha je zpracování půdy tím nejméně rizikovým faktorem.

Důležitá je též ochrana rostlin pomocí vhodných fungicidů obsahujících látky účinné proti původcům růžovění klasů pšenice ze skupiny triazolů (např. tebuconazole, metconazole a difenoconazole) či kombinací se skupinami strobilurinů (fluoxastrobin) nebo skupin SDHI (bixafen). Z biologických přípravků lze použít mykoparazitickou houbu Pythium oligandrum nebo bakterie Bacillus subtilis a B. amyloliquefaciens, případně B. pumilus. Ani z jedna z výše uvedených biologických variant není ale v provozních podmínkách využívána.

Účinnost fungicidů je silně variabilní, ovlivněná odrůdou, agresivitou patogenu a podmínkami prostředí. Kvalitní fungicidní ochrana obilnin podstatně napomáhá k omezení výskytu choroby a výskytu toxinů v zrně, ale nejedná se o 100% řešení. Ke snížení výskytu choroby také přispívá ošetření obilnin proti chorobám pat stébel a listovým chorobám, které potažmo omezuje napadení klasu. Rozhodující je pak kvalitní a správně načasované ošetření s přihlédnutím na ochranné lhůty. Aplikace fungicidu musí být provedena v době největší vnímavosti k infekci - ve fázi kvetení. Rychlý a velmi silný nástup infekce, který nastává v příznivých povětrnostních podmínkách, vede k tomu, že vhodná doba pro aplikaci je poměrně krátká. V Registru přípravků nebo na Rostlinolékařském portálu jsou uvedeny povolené fungicidy proti této chorobě na pšenici.

foto: J. Rod