Rez plevová - změny ve virulenci v roce 2025
04. 04. 2026 Choroby Zobrazeno 397x
Rez plevová se v posledních letech stala předmětem zájmu odborné veřejnosti díky dynamickým změnám v její populaci. Patogen Puccinia striiformis napadá pšenici, ječmen a tritikale. Existují odlišné formy (f.sp.) houby specifické pro jednotlivé plodiny. Puccinia striiformis f.sp. tritici napadá především pšenici a tritikale, ale může napadnout i ječmen. Puccinia striiformis f.sp. hordei napadá pouze ječmen.
Mezi formami rzi plevové existují rasy, které jsou charakteristické svou virulencí/avirulencí ke specifickým genům hostitelské rostliny, tedy postihují pouze určité specificky geneticky vybavené odrůdy.
Šíření rzi plevové
Rez plevová je, stejně jako další druhy rzí, biotrofní patogen, tedy vyžaduje k přežití ve formě mycelia živý rostlinný materiál. V zimě houba přežívá jako dormantní mycelium v listech ozimých odrůd, nebo jako aktivní sporulující kupky na klíčních rostlinách. I když nízké teploty kupky ničí, mycelium v rostlinné tkáni může přežít teploty -6 °C, pokud takto nízké teploty nepřetrvávají déle než týden.
První napadení na jaře se objevuje na přezimujících ozimech zpravidla v březnu, při mírném průběhu zimy však může v různých formách překonat celou zimu. Větší rozšíření patogenu zpravidla zaznamenáváme s oteplováním v dubnu/květnu. Spory se šíří větrem nebo kontaktem listů. Šíření patogenu je důsledkem kombinace přezimování mycelia v našich podmínkách a rozšíření inokula na naše území vzdušnými proudy z velkých vzdáleností. Rozhodující je i virulence ras v populaci patogenu a zejména vývoj počasí v průběhu jara. Vhodnými klimatickými podmínkami pro rozvoj rzi plevové je chladnější a vlhčí jaro s teplotami v rozpětí 10–17 °C. Teploty nad 25 °C již rozsáhlému šíření patogenu nesvědčí a rozhoduje také doba, po kterou jsou spory teplotě vystaveny. Dlouhé období teplého a suchého počasí často zastavuje epidemii. To je způsobeno přímým účinkem na houbu a rostoucí odolností hostitele při vyšších teplotách, nebo zasycháním listů pšenice.
Celý cyklus od infekce k produkci nových spor může za ideálních podmínek trvat pouze 7–10 dní a cyklus choroby se může v jedné sezoně mnohokrát opakovat, což znamená vysoké množství spor v prostředí a jejich snadné a velmi rychlé šíření.
Změny v populacích patogenu
Od roku 2000 se stala ve světě rez plevová patogenem způsobujícím nejvyšší ztráty na výnosu pšenice. Příčinou těchto ztrát byly změny v populacích patogenu. Začalo docházet k epidemiím, jejichž důsledkem bylo napadení dříve odolných odrůd a značné výnosové ztráty.
V Evropě začalo k těmto změnám docházet od roku 2011, od té doby u nás proběhlo několik epidemií rzi plevové a populace je v současné době stále velmi dynamická. Do roku 2011 byly populace v Evropě většinou endemické s klonálním množením a pomalou adaptací. Situace se však změnila s příchodem rasy Warrior, která se rozšířila do ČR s epidemií počínající v roce 2013. Kvůli široké kombinaci virulence této rasy se některé dříve odolné odrůdy staly náchylnými, v sortimentu doporučených odrůd to byla zhruba třetina odrůd. Na rozdíl od dřívějších evropských ras měla rasa Warrior prokazatelný posun teplotního optima pro infekci směrem nahoru, a tak se mohla rozšířit v teplejších podmínkách. Příkladem je její výskyt v Itálii a Španělsku.
Populace rzi plevové má globální charakter, který souvisí s reprodukcí a přenosem urediospór rzi na velké vzdálenosti. K prostorovému šíření rzi slouží nejen vzdušné proudy, ale přispívá k němu i lidská činnost.
K faktorům, které epidemie ovlivňovaly, patří geneticky podmíněná rezistence nebo náchylnost odrůd a podíl pěstovaných náchylných odrůd, které mohou být zdrojem inokula (spor). Důležitý je stav živin v rostlině, kdy jsou rostliny při vyšších dávkách dusíkatých hnojiv náchylnější. Významnou roli hraje i hustota porostu a doba počátečního napadení ve vztahu k vývoji rostliny a průběhu počasí (teplota, vzdušná vlhkost, srážky, převládající větry).
Ze strany patogenu je to přítomnost virulence v populaci rzi, při vzniku a rozšíření nových ras/patotypů s novou virulencí může dojít ke skokovému překonání major genů a epidemickým výskytům patogenu. Důležitý je i dostatečný zdroj inokula v optimální době pro infekci pšenice a optimální podmínky (průběh počasí) pro infekci a šíření rzi v dané oblasti.
V epidemických letech 2013–16 způsobilo silné výskyty a výnosové ztráty rozšíření nových ras popsaných pod názvy Warrior a její mutace Warrior(-). V epidemii v letech 2023–24 bylo nejvýznamnějším faktorem pro změny v odolnosti některých odrůd rozšíření dalších ras, které jsou popsány názvy Amboise a Benchmark. V našich podmínkách je významnější rasa Amboise. V souvislosti s jejím výskytem došlo ke změnám odolnosti řady odrůd, u hodnocení doporučených odrůd byla skoková změna odolnosti u cca 30 % materiálů.
V roce 2025 epidemie ustala, ale situace v populaci rzi plevové se rychle mění, a to v důsledku vzniku a rychlého šíření nové významné virulentní rasy, která překonala gen rezistence Yr15. Tato nová rasa byla poprvé detekována v severní Anglii a Skotsku, ale od té doby byla potvrzena v celé kontinentální Evropě, včetně Francie, Belgie, Dánska, Švédska, Nizozemska a ČR.
Obr. 1: Napadení porostů pšenice rzí plevovou
Obr. 2: Rez plevová v porostu pšenice, infekční pokus CARC
Virulence ke genu Yr15
Gen Yr15, který nová rasa překonává, byl dlouhodobě jedním z nejspolehlivějších a nejpoužívanějších genů rezistence v evropském šlechtění pšenice už od 80. let minulého století a poskytuje širokospektrální rezistenci proti geneticky rozmanitým izolátům rzi plevové. Překonání rezistence proti tomuto genu způsobilo v Evropě v roce 2025 dramatický pokles úrovně rezistence vůči rzi plevové u mnoha široce pěstovaných odrůd, jako jsou například odrůdy z evropského katalogu - KWS Dawsum, Champion, LG Typhoon a Beowulf. V ČR se rasa vyskytuje, ale vzhledem k nižšímu infekčnímu tlaku ve vegetační sezoně 2025 se zatím na hodnocení rezistence odrůd výrazněji neprojevila.
Plný dopad zmíněné virulence závisí na nesčetných dalších genech rezistence různého účinku, kterými se liší odrůda od odrůdy, a odrůdové rozdíly v odolnosti jsou významné. Není pochyb o tom, že to bude mít v příští sezoně dopad na výběr odrůd a management chorob v celé Evropě.
Tato nová virulence představuje významnou změnu v boji proti napadení rzí plevovou a může mít dalekosáhlé důsledky pro šlechtitelské programy, výběr odrůd a monitorování chorob v nadcházejících sezonách. Hodnocení chorob pro registraci a doporučování odrůd se obvykle vypočítává ze souborů dat za 3–5 let. Vzhledem k významné proměně ve virulenci evropské populace rzi plevové bude výběr odolných odrůd omezen hodnocením roku 2025.
V současné době probíhá testování široké škály odrůd např. v NIAB v Cambridge, další genetický screening provádí také John Innes Centre v Norwichi a Global Rust Reference Centre v Dánsku. V ČR se pracuje se souborem doporučených odrůd a odrůd v registračním řízení.
Změny ve výskytu, šíření a virulenci rzi plevové byly impulzem pro změny ve šlechtitelských programech. Pozornost se přesouvá ke šlechtění zaměřené na širokospektrální rezistenci, která potenciálně kombinuje více genů rezistence a k přechodu na odolnost vůči rzi plevové, která je založena nejen na odolnosti řízené geny s velkým účinkem (major geny), ale i na odolnosti dospělých rostlin a geny s malým účinkem (QTL), které jsou považovány za trvalejší ochranu.
V současné populaci převládají následující genetické skupiny a rasy: Genetická skupina PstS10 zůstává nejrozšířenější genetickou skupinou v Evropě.
- rasy Warrior a Warrior(-) - od roku 2013
- rasy Kalmar, Benchmark a Amboise - od roku 2023
- nová virulence ke genu Yr15
Genetická skupina PstS13
- rasa Triticale2015 - rozšířená na tritikale a pšenici tvrdou, ale stále více postihuje i pšenici setou.
Opatření pro rok 2026
Infekční tlak rzi plevové pro jarní sezonu 2026 dosud nelze předvídat vzhledem k mnoha faktorům, které jej ovlivňují. Při vyšším infekčním tlaku může dojít ke ztrátě odolnosti některých dříve odolných odrůd.
Prvním krokem k ochraně je sledování porostů, a to i ve fázi mladých rostlin brzy na jaře, neboť odrůdy s rezistencí založenou na genu Yr15 jsou náchylné nejen jako dospělé rostliny, ale i v raných stadiích vývoje.
Při prvních silnějších nebo ohniskových výskytech je vhodné použít fungicidní ochranu, zároveň je podstatné i monitorování účinnosti fungicidů proti novým rasám.
Při výběru nových odrůd pro pěstování v místech pravidelného výskytu rzi plevové lze získat objektivní a nezávislé informace o odrůdách, jejich vlastnostech a vhodnosti pro pěstební podmínky ČR v Seznamu doporučených odrůd. V případě výsledků hodnocení rzi plevové je nezbytné se řídit výsledky hodnocení z vegetační sezony 2025.
Příspěvek vznikl s finanční podporou projektů MZE RO0425.
Další články v kategorii Choroby
RSS
RSS