Rezistence odrůd pšenice vůči významným houbovým chorobám

25. 08. 2025 Mgr. Alena Hanzalová, Ph.D.; Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., Praha - Ruzyně Choroby Zobrazeno 1568x

Na počátku vegetační sezony si každoročně klademe otázku, jak se připravit na možné problémy s rozvojem houbových chorob a jejich dopadem na zdraví porostů pšenice. K nejzávažnějším chorobám pšenice v ČR i v Evropě patří rzi. Jejich šíření je do značné míry odvislé od počasí, a to nejen počasí u nás, ale i v oblastech kontinentu, odkud se k nám šíří jejich spory. To jsou faktory, které nemůžeme ovlivnit a s jistotou ani předpokládat, máme však možnosti, jak se proti houbovým chorobám bránit.

Základem ochrany je volba odrůdy do konkrétních podmínek. Při každoročním infekčním tlaku některého významného houbového patogena na konkrétní lokalitě je třeba prioritní výběr orientovat na odolnost k tomuto patogenu. Vyskytuje-li se v porostech pravidelně více patogenů, vybíráme odrůdy s kombinovanou rezistencí.

Metody ve šlechtění

Rezistence současných komerčně využívaných odrůd je důsledkem dlouhodobé šlechtitelské práce, která spočívá v křížení a následných výběrech. V současném šlechtění se využívají tři různé strategie při výběru rodičovských odrůd. Jedná se o křížení vysoce výnosných současných odrůd, mnohdy se společnými předky. Tento přístup dlouhodobě vede ke snižování genetické diverzity. Další možný přístup představuje křížení geneticky divergentních rodičů, kdy se předpokládá dosažení vyššího příznivého efektu heteroze než u příbuzenského křížení. Z hlediska genetické diverzity je tento přístup vhodnější, dosažení některých rezistencí je však limitováno dostupností vhodných zdrojů. Další možností je přenos rezistence vůči různým chorobám do pšenice seté, k tomu slouží např. mezidruhová a vzdálená křížení. Cílem moderního šlechtění je získat dostatečnou odolnost vůči všem nejdůležitějším chorobám, spíše než vysokou odolnost pouze proti jedné chorobě. Rozvoj rezistentního šlechtění úzce souvisí s rozvojem metod využitelných ve šlechtění genetiky a znalostí biologie a epidemiologie patogenů.

Pro výběr odrůd s různými typy odolnosti je v Národním centru zemědělského a potravinářského výzkumu dlouhodobě hodnocena rezistence odrůd jarní i ozimé pšenice vůči rzi plevové, rzi pšeničné a rzi travní k fuzarióze klasu, chorobám pat stébel a mazlavým snětem. Účelem těchto pokusů je získání informací o odolnosti odrůd k jednotlivým patogenům a v případě rzí k jejich aktuálnímu rasovému spektru, které se v současné době vyskytuje v ČR. Odolnost je hodnocena v polních infekčních testech pro dosažení pravidelného a silného infekčního tlaku jednotlivých patogenů. Opakované zařazování stejných materiálů do polních infekčních testů poskytuje víceleté spolehlivé informace o úrovni rezistence odrůd a postihuje kromě meziročních výkyvů počasí i změny ve virulenci populací původců chorob. Údaje také slouží k výběru odrůd pro pěstování zejména v oblastech s vyšším infekčním tlakem patogenů. Materiály s kombinovanou rezistencí ke všem uvedeným rzím a dalším patogenům lze využít nejen jako odrůdy vhodné do oblastí s pravidelným nebo silným infekčním tlakem patogenů, ale i jako zdroje odolnosti ve šlechtění. Správný výběr odrůd může předejít výnosovým ztrátám, které způsobují např. epidemické výskyty rzí.

Obr. 1: Rez travní v polním infekčním pokusu

Kromě epidemického výskytu, který je typický pro rzi, existuje stálý infekční tlak dalších chorob. Porosty pšenice jsou každoročně napadány padlím travním i hlavními původci listových skvrnitostí (Zymoseptoria tritici, Phaeosphaeria nodorum a Pyrenophora tritici-repentis). Výnos a technologickou i hygienickou kvalitu zrna ovlivňuje, zvláště v ročnících s větším množstvím srážek, napadení patogeny z rodu Fusarium. Rovněž sněti mazlavé mohou být příčinou závažných ztrát na výnosu a zejména na kvalitě obilnin. V případě snětí mohou nastat problémy v ekologickém zemědělství, kde jinak běžně rozšířené a účinné fungicidní moření osiva není možné. Rizika spojená se zvýšením výskytu snětí jsou u nás zatím podceňovaná a ani doporučené odrůdy nejsou na stanicích ÚKZÚZ zařazovány do testů na odolnost proti mazlavým snětem.

I když je nejúčinnější ochranou vůči rzím šlechtění na rezistenci, je možné jej směřovat pouze k rasám, které se v populaci vyskytují. Problémem je obtížná předvídatelnost vzniku a šíření nových invazivních ras z hlediska jejich původu a adaptability. Je tedy nezbytné kontinuální sledování populací patogena, pochopení jeho biologie, faktorů, které ovlivňují vznik epidemií a sledování zranitelnosti hostitelských odrůd, které mají zásadní vliv na místní strukturu virulence patogena. Pro lepší kontrolu šíření rzí je vhodné používat větší odrůdovou pestrost a odlišně založenou rezistenci, a kromě genů s velkým účinkem (major genů) užití rasově nespecifických „adult plant resistance“ genů (APR), účinných v dospělosti rostliny. U některých genotypů rzi plevové však bylo prokázáno, že překonávají i některé APR geny.

Tab. 1: Hodnocení doporučených ozimých odrůd pšenice vůči rzím a padlí travnímu (ÚKZÚZ, 2024)

Využití molekulárních technik ve šlechtění

V současné době již ve šlechtění na rezistenci pomáhá využití molekulárních technik, díky kterým lze detekovat šlechtitelské materiály nesoucí geny rezistence. Je ovšem třeba vzít v úvahu, že takto lze zjistit především přítomnost genů velkého účinku (major genů). Rezistence však často bývá podmíněna i takzvanými QTL (quantitative traits loci - lokusy kvantitativních znaků), které se ve svém účinku různě doplňují. Tyto oblasti je zatím obtížné zjistit pomocí molekulárních metod. Navzdory dostupnosti pokročilých molekulárních technik bude tedy nadále výhodné integrovat přístup založený na využití molekulárních technik (MAS - marker assisted selection - markery asistovaná selekce) s další fenotypovou selekcí v polních podmínkách.

Kombinovaná rezistence = šetrná ochrana

U jarní pšenice nesou podle aktuálních výsledků (2022–24) kombinovanou rezistenci např. vůči rzím odrůdy Cindy, Kitri, KWS Carusum a Laskarina. Z portfolia ozimé pšenice mají kombinovanou rezistenci vůči rzi pšeničné, plevové a travní odrůdy Skif, LG Lunaris, LG Dita, LG Mondial, KWS Espinum, Song, RGT Essence a Pirueta.

Obr. 2: Rez plevová

Chemická ochrana

Kromě výběru odrůdy s rezistencí proti jedné nebo více patogenům je pro snížení potenciálních ztrát významná prognóza výskytu ve vegetační sezoně. Na jaře je třeba porosty sledovat a při výskytu prvních kupek na listech podle signalizace zasáhnout chemicky. Pro účinnost chemické ochrany je podstatné načasování aplikace, při ní je třeba vzít v úvahu, že účinnost se snižuje, jakmile dosáhne choroba praporcového listu. Při vyšším infekčním tlaku a pěstování náchylných odrůd je účinný pouze opakovaný postřik, četnost postřiků se pak odvíjí od délky doby jejich účinnosti.

Účinné a aktuálně povolené fungicidy lze najít v Registru přípravků na ochranu rostlin. Je třeba vzít v úvahu, že účinnost přípravků vůči rzím je vyšší v případě preventivního ošetření. Pokud zasahujeme kurativně, obecně účinnost klesá.

Chemická ochrana pšenice je vhodná tehdy, pokud se těsně před metáním kupky rzí vyskytují na 5–15 % odnoží nebo se koncem metání rez vyskytuje na 10–20 % odnoží. Rzi jsou na fungicidní ošetření citlivější než např. padlí nebo braničnatky, ale zároveň se v porostech vyskytují dlouhou dobu, která překračuje termín účinnosti fungicidních přípravků. Je tedy vhodné při silnějších výskytech a pěstování náchylných odrůd ošetření opakovat.

Při opakovaném používání stejných účinných látek však může dojít ke vzniku rezistentních populací patogenů. Tomu lze předejít používáním kombinovaných fungicidů nebo zamezení opakovaných aplikací přípravků se stejným mechanizmem účinku. V současné době patří mezi povolené látky s nejvyšší účinností metkonazol a prothiokonazol. Řada účinných látek je v souladu s pravidly Evropské unie postupně z registru vyřazována, což může do budoucna znamenat nejen problémy s výběrem vhodných fungicidů, ale i rychlejší vznik rezistence patogenů vůči účinným látkám při jejich omezeném výběru.

Integrovaná ochrana

V ochraně zdravotního stavu obilnin je účinné využití systému integrované ochrany rostlin. Tou se rozumí souhrn opatření, která po zvážení veškerých dostupných metod ochrany rostlin potlačují rozvoj populací škodlivých organizmů, podporují přirozené mechanizmy ochrany před škodlivými organizmy a snižují rizika pro lidské zdraví a životní prostředí. Znamená to cílené využití genetické i chemické ochrany a systémových opatření, např. osevních sledů, diverzity pěstovaných plodin, způsobů orby, hnojení a podobně.

Závěr

Pěstování odolných odrůd s různým genetickým základem rezistence a častější obměna odrůd jsou účinnými opatřeními, kterými může pěstitel omezit škody způsobené ztrátou odolnosti. Pro omezení ztrát je důležitá znalost výskytu houbových chorob na konkrétní lokalitě a sledování porostů a využití možností systému integrované ochrany.

Výsledek vznikl za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO0425.