Rezistence vůči fungicidům - nové poznatky pro strupovitost jabloně
29. 09. 2025 Choroby Zobrazeno 1342x
Rezistence škodlivých organizmů vůči pesticidům často vzniká v důsledku nesprávného používání přípravků na ochranu rostlin. Mezi nejčastější chyby patří opakované aplikace pesticidů se stejnou účinnou látkou (úč. l.) v krátkém časovém rozmezí, příliš vysoká frekvence aplikací nebo naopak používání snížených dávek, které nejsou dostatečně účinné. K rozvoji rezistence přispívá také omezování počtu povolených úč. l. v zemědělství. Tento trend může způsobit, že se pěstitelé uchylují k opakovanému používání zbývajících dostupných látek, protože nemají dostatek možností k efektivnímu střídání přípravků. V důsledku toho se zvyšuje riziko vzniku rezistentních populací škůdců nebo patogenů.
Důležité je proto dodržovat principy integrované ochrany rostlin, které zahrnují pravidelné střídání přípravků, přičemž je nutné používat látky z různých chemických skupin podle tzv. FRAC kódů, které pomáhají identifikovat úč. l. s odlišným mechanizmem účinku. U fungicidů s vyšším rizikem vzniku rezistence je vhodné preferovat kombinované aplikace s přípravky z jiných chemických skupin, místo použití takové látky samostatně. Preventivní aplikace by měly mít přednost před léčebnými, protože omezují šíření patogenů od počátku infekce.
Účinné látky z jedné chemické skupiny by měly být použity maximálně 4× během sezony, přičemž v případě strobilurinů a SDHI fungicidů, které jsou z hlediska rezistence nejrizikovější, je doporučeno použití ještě více omezit. Aplikace látek z téže skupiny by neměla překročit 2 po sobě jdoucí bloky (termíny) ošetření, a je doporučeno se zcela vyhnout blokovým aplikacím. Důvodem je skutečnost, že rezistence k jedné látce ze skupiny může způsobovat tzv. křížovou rezistenci buď ke všem nebo alespoň k některým dalším látkám ze skupiny. Do základních principů antirezistentní strategie patří také dodržování předepsaných hektarových dávek a dodržování maximálního počtu povolených aplikací (doporučení organizace FRAC, 2025).
Obr. 1: Skvrny na listech způsobené strupovitostí jabloně
Obr. 2: Skleníkové testy citlivosti V. inaequalis k fungicidům na semenáčcích jabloně
Rezistence V. inaequalis vůči SDHI a DMI fungicidům v ČR
Výzkumný a šlechtitelský ústav Holovousy s.r.o. se podílí na monitoringu rezistence škodlivých organizmů v ČR. Konkrétně sleduje rezistenci původce strupovitosti jabloní (Venturia inaequalis, obr. 1) vůči fungicidům ve spolupráci s inspektory ÚKZÚZ. V rámci monitoringu prováděného v letech 2022–24 byly v sadech ČR testovány 2 fungicidy. První z nich byl Topas 100 EC s úč. l. penconazole, která patří mezi azoly, konkrétně mezi inhibitory demetylace sterolů (DMI fungicidy). Riziko vzniku rezistence těchto látek je charakterizováno jako střední. Druhým testovaným fungicidem byl Sercadis s úč. l. fluxapyroxad, která patří mezi inhibitory sukcinátdehydrogenázy (SDHI fungicidy). Riziko vzniku rezistence se u této skupiny fungicidů hodnotí jako střední–vysoké.
Celkem bylo otestováno 43 populací Venturia inaequalis v in vivo testech (obr. 2). Tyto populace pocházely z lokalit s různým způsobem řízení ochrany - z konvenčních, integrovaných a ekologických sadů, ale i z domácích zahrad. U většiny populací (95 %) byla potvrzena citlivost vůči fungicidu fluxapyroxad, s výjimkou jedné populace z integrované produkce, kde byla zjištěna snížená citlivost - účinnost nejvyšší testované dávky 90 ppm dosáhla pouze 67 % (graf 1). Citlivost k penconazole byla zaznamenána u 76 % populací. U pěti populací (12 %) byla pozorována snížená citlivost a 4 populace (9 %) vykazovaly výrazně sníženou citlivost. Tyto méně citlivé populace byly zastoupeny ve všech typech produkce, včetně konvenční, integrované, ekologické a ze soukromých zahrad. U žádného ze sledovaných fungicidů nebyla potvrzena úplná rezistence.
Výsledky monitoringu ukazují, že většina populací Venturia inaequalis stále vykazuje vysokou citlivost na testované fungicidy, což je pozitivní zpráva pro efektivní ochranu proti strupovitosti jabloní. I přesto je třeba věnovat pozornost několika populacím s mírně sníženou citlivostí, a i nadále sledovat jejich vývoj. Obě skupiny sledovaných fungicidů patří mezi klíčové systémové látky v ochraně proti strupovitosti jabloně a vznik rezistence proti těmto látkám by mohl zkomplikovat možnosti dodržování antirezistentních strategií a významně ovlivnit zdravotní stav jabloní i jejich výnosy.
Rezistence vůči DMI fungicidům má kvantitativní charakter, což znamená, že jednotlivé mutace se postupně hromadí a praktické snížení citlivosti v sadu nastává až později. Bohužel mezi některými látkami může docházet k tzv. křížové rezistenci a populace strupovitosti jsou pak rezistentní i vůči jiným DMI fungicidům. Rezistence V. inaequalis k DMI fungicidům byla zaznamenána poprvé v Kanadě na konci 80. let 20. století (Braun a McRae, 1992). Mezi látky se známou praktickou rezistencí patří např. myclobutanil (v ČR již zakázaný).
Graf 1: Výsledky monitoringu citlivosti populací strupovitosti jabloně vůči fungicidním látkám v ČR v letech 2022–24
Výsledky evropského monitoringu rezistence strupovitosti jabloně k SDHI a DMI fungicidům (zdroj: FRAC, 2024)
Rezistence V. inaequalis vůči SDHI fungicidům v Evropě od roku 2005
Na základě monitoringu rezistence strupovitosti jabloně V. inaequalis společnostmi Corteva, Bayer, BASF a Syngenta byla v Evropě zjištěna převažující plná citlivost k SDHI fungicidům s výjimečnými případy izolátů se sníženou citlivostí.
2015: Data z komerčních sadů ukázala plnou citlivost na fungicidy v zemích jako Bulharsko, Belgie, Švýcarsko, Německo, Španělsko, Francie, Řecko, Maďarsko, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Rumunsko, Portugalsko, Polsko, Spojené království a Srbsko. Mírně snížená citlivost byla zjištěna u několika izolátů z Bulharska, Itálie a Španělska, přičemž účinnost přípravků nebyla ovlivněna.
2016: Vzorky z Velké Británie, Německa, Itálie, Portugalska, Španělska, Francie, Belgie, Nizozemska a Polska prokázaly plnou citlivost.
2017: Vzorky z Německa, Itálie, Portugalska, Španělska, Francie, Belgie, Nizozemska, Maďarska, Ukrajiny, Velké Británie, Řecka, Rakouska, Turecka a Polska vykázaly plnou citlivost.
2018: Plná citlivost byla potvrzena u vzorků z Rakouska, Belgie, Francie, Německa, Řecka, Maďarska, Itálie, Polska, Portugalska, Rumunska, Španělska, Turecka a Velké Británie.
2019: Vzorky z Rakouska, Belgie, Francie, Německa, Maďarska, Itálie, Rumunska, Španělska, Polska, Portugalska a Velké Británie prokázaly plnou citlivost.
2020: Monitoring provedený v Belgii, Francii, Maďarsku, Itálii, Nizozemsku, Polsku, Rumunsku, Španělsku a Velké Británii ukázal plnou citlivost.
2021: Předběžná data ukazují na celkovou plnou citlivost v Rakousku, Belgii, Dánsku, Francii, Německu, Řecku, Maďarsku, Itálii, Irsku, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Slovinsku, Španělsku, Švédsku, Švýcarsku, Turecku a Velké Británii.
2022: Monitorovací programy potvrdily citlivost v Rakousku, Chorvatsku, Dánsku, Francii, Itálii, Irsku, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Srbsku, Španělsku, Švédsku a Velké Británii. V testech klíčení spor byly na několika lokalitách zaznamenány jednotlivé spory s mírně odlišnou citlivostí vůči fungicidům. Tyto vzorky pocházely z Belgie, Německa, Řecka, Maďarska, Švýcarska a Turecka a jsou nadále předmětem zkoumání.
2023: V roce 2023 byly analyzovány vzorky pocházející z Rakouska, Belgie, Německa, Řecka, Itálie, Polska a Španělska. Stejně jako v předchozích letech byla v Itálii zjištěna jedna populace se sníženou citlivostí mírně nad prahovou hodnotou. Všechny ostatní populace vykazovaly vysokou citlivost vůči fungicidům.
Rezistence V. inaequalis vůči DMI fungicidům v Evropě od roku 2018
Společnosti BASF, Bayer a Syngenta poskytly data z monitoringu rezistence Venturia inaequalis vůči DMI fungicidům. Výsledky ukazují, že citlivost evropských populací zůstává přibližně posledních 10 let stabilní. V některých případech byly identifikovány populace s nižší citlivostí, tyto situace však byly spíše ojedinělé.
2018–21: Monitoring byl prováděn v Rakousku, Belgii, Bulharsku, Chorvatsku, Dánsku, Francii, Německu, Řecku, Maďarsku, Itálii, Lotyšsku, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Slovinsku, Španělsku, Švédsku, Švýcarsku a Turecku. Dlouhodobý monitoring potvrzuje stabilní účinnost DMI fungicidů v Evropě, i když ojedinělé případy snížené citlivosti vyžadují pokračující pozornost a vhodné strategie managementu rezistence.
2022: Monitoring probíhal v Belgii, Bulharsku, Chorvatsku, Francii, Německu, Řecku, Maďarsku, Itálii, Lotyšsku, Litvě, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Slovinsku a Španělsku.
2023: V roce 2023 probíhal monitoring v Rakousku, Belgii, Švýcarsku, Německu, Španělsku, Francii, Řecku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, Srbsku, Slovinsku, Turecku a ve Spojeném království. Citlivost vůči DMI fungicidům zůstala v těchto regionech převážně nezměněná.
Stav rezistence V. inaequalis vůči ostatním skupinám rizikových fungicidů
Dalšími rizikovými látkami, registrovanými proti strupovitosti jabloně, jsou anilinopyrimidiny (např. Scala, Vedette) a strobiluriny (např. Discus, Zato 50 WG). Výskyt rezistence k anilinopyrimidinům byl v minulosti hlášen z různých světových oblastí (Köller et al. 2005, Larsen et al. 2013, Toffollati et al. 2016, Fiaccadori 2018). V České republice byla v roce 2018 zjištěna citlivost k pyrimethanilu pouze u 30 % populací (Jaklová, 2020). Další monitoring prokázal zvýšení citlivosti k této látce, přičemž citlivých bylo 71 % populací (Kracíková, Haňáčková 2021). V letech 2020–22 byla potvrzena citlivost většiny testovaných českých populací také k úč. l. cyprodinil (Kracíková et al. 2022). Výsledky pro Českou republiku se shodují se závěry evropského monitoringu (FRAC), který už v letech 2015–17 zaznamenal pokles frekvence rezistence vůči anilinopyrimidinům. V následujících letech 2019–21 pak byla většina testovaných populací strupovitosti jabloně k těmto fungicidům citlivá. Obnovení citlivosti patogenu k anilinopyrimidinům naznačuje, že tyto látky byly používány v souladu s antirezistentní strategií. To by mělo pěstitele motivovat k dodržování těchto zásad i nadále.
Rezistence strupovitosti jabloně proti strobilurinovým fungicidům je pravděpodobně nejrozšířenějším rizikem při použití fungicidů. Riziko je navíc podpořeno křížovou rezistencí i se všemi ostatními látkami ve skupině. V ČR je pouze 31 % populací citlivých k těmto látkám a rezistentní populace přetrvávají i na lokalitách, kde bylo používání těchto látek ukončeno (Kracíková, Haňáčková 2021, Jaklová, Lišková 2023). Podobný stav se udržuje i ve zbytku Evropy. I když je výskyt rezistence heterogenní, frekvence výskytu rezistence vůči strobilurinům je obecně vysoká (FRAC).
Závěrem je třeba říci, že rezistence vůči fungicidům představuje významnou překážku pro efektivní kontrolu chorob v zemědělských systémech. Znalost citlivosti výchozích populací V. inaequalis k DMI a SDHI fungicidy je tedy klíčová nejen pro pochopení rizika vzniku rezistence, ale také pro hodnocení relativní účinnosti těchto fungicidů. Výsledky monitoringu pro různé fungicidy je možné sledovat v aplikaci rostlinolékařský portál dostupnou z webu ÚKZÚZ vyhledáním cesty: Škodlivé organizmy (ŠO) - Choroby - Strupovitost jabloně - Rezistence.
Vznik tohoto článku byl realizován za finanční podpory Ministerstva zemědělství - Projekt RO1525 a NAP (Plošný monitoring rezistence vybraných škůdců vůči účinným látkám pesticidů na území ČR v roce 2022 a 2024).
Použitá literatura je k nahlédnutí u autorek článku
Další články v kategorii Choroby
RSS
RSS