Chemap Agro s.r.o.

Rozšíření původců fomového černání stonků řepky v ČR a výskyty choroby na vybraných lokalitách

03. 09. 2014 Ing. Eva Plachká, Ph.D., Ing. Jana Poslušná Choroby Zobrazeno 4011x

Fomové černání stonků řepky je celosvětově významnou chorobou při pěstování řepky olejky ozimé. Její význam v podmínkách České republiky zvlášť roste na lokalitách vysokého zastoupení řepky v osevním postupu a v letech příznivých pro vývoj choroby.

Původci fomového černání stonků řepky

Primárním zdrojem infekce je původce choroby přežívající na posklizňových zbytcích a v půdě pomocí plodnic - pseudoperithécií. Z plodnic se uvolňují askospory, které jsou roznášeny na velké vzdálenosti větrem. Primární příznaky choroby lze pozorovat již po vzejití na děložních lístcích a dále na starších listech v podobě šedých skvrn, na kterých jsou patrné nepohlavní struktury původce, tzv. pyknidy, v nichž se vytvářejí nepohlavní konidie, které jsou zdrojem sekundárních infekcí. Patogen se šíří intercelulárně směrem k bázi stonku a kořenovém krčku a ničí jejich vnitřní pletiva. Pletiva báze stonku trouchnivějí a trhají se, pak hovoříme o tzv. rakovině stonku či suché hnilobě.

Za jediného původce byl dlouho považován druh Leptosphaeria maculans (Desmaz.) Ces. & De Not. (anamorpha Phoma lingam Tode ex Fr.). Na základě virulence patogenu, která se projevila různou intenzitou příznaků na hostitelské rostlině a schopnosti vytvářet tzv. rakovinu stonku řepky byl patogen rozdělen na dva patotypy či dvě skupiny, a to vysoce virulentní (agresivní) patotyp, také označovaný jako skupina A či Tox+ a slabě virulentní (neagresivní) patotyp označovaný jako skupina B či Tox0. Biologické, biochemické a molekulárně biologické studie prováděné u patogenu L. maculans však zjistily i další rozdíly mezi A a B skupinou. Agresivní skupina A  se oproti neagresivní skupině B vyznačuje relativně pomalým růstem klíčního vlákna konidií a pomalým růstem v in vitro podmínkách, nepřítomnosti ve vodě rozpustných pigmentů v tekutém médiu a schopnosti syntetizovat sirodesminové fytotoxiny in vitro.

Na základě těchto odlišností a dalších vznikla hypotéza, že se jedná o  dva úzce příbuzné druhy. Hypotézu potvrdil v roce 2001 Shoemaker a  Brun, kteří na základě morfologických charakteristik pseudoperithécií rozlišili dva samostatné druhy: L. maculans (původně skupina A) a L. biglobosa (původně skupina B). Druh L. maculans je rozdělen na 2 poddruhy a druh L. biglobosa na 5 poddruhů.

O zastoupení druhu L. maculansL. biglobosa jsou k dispozici výsledky monitoringu obou původců choroby prováděného v České republice v letech 2007–2009. V Karlovarském kraji, Středočeském kraji, kraji Vysočina, Královéhradeckém kraji, Moravskoslezském kraji, Jihočeském kraji, Olomouckém kraji a Pardubickém kraji byly opakovaně sbírány vzorky rostlin řepky s příznaky choroby fomového černání stonků řepky. Z celkového počtu 777 testovaných vzorků byla přítomnost obou patogenů L. maculansL. biglobosa prokázána v 357 případech. Ve 373 vzorcích byl detekován pouze patogen L. maculans a ve 47 vzorcích pouze patogen L. biglobosa. Byly potvrzeny výsledky ze zahraničí, že příznaky v podobě jednotlivých skvrn na listech mohou být způsobeny infekcí obou druhů. Skupina Fitt et al. (2003) uvádí fakt, že v podzimním období primární příznaky na listech způsobuje především patogen L. maculans, který se později šíří na stonky a je původcem rakoviny stonků, zatímco patogen L. biglobosa se vyskytuje v pozdějším období (v zimě) a vytváří léze ve vyšších patrech rostlin.

 Tab. 1: Průběh napadení řepky patogeny Leptosphaeria maculans, L. biglobosa před sklizní, Opavsko, v letech 2001 až 2013; odrůda Odila (2001–2005), Lisek (2006–2007), Benefit (2008–2013)
Data prvních výskytů
na podzim
Suma srážek
za září
(mm)
Průměrná denní teplota
 v říjnu
 (°C)
Rok
sklizně
 
Napadení řepky patogenem před sklizní
frekvence
napadení
(%)
intenzita
napadení
(%)
počet odumřelých rostlin
ze 100
15. 9.  2001
110,8
12,0
2002
100
82
47
20. 10. 2002
47,1
7,6
2003
85
59
20
5. 11. 2003
28,2
6,2
2004
72
50
12
15. 11. 2004
15,03
10,9
2005
70
35
0
25. 10. 2005
23,9
9,3
2006
89
45
5
15. 10. 2006
16,0
11,2
2007
82
44
12
5. 10. 2007
128,0
7,8
2008
100
49
0
29. 9. 2008
76,5
10,1
2009
100
41
0
25. 10. 2009
14,8
8,0
2010
82
32
0
11. 10. 2010
86,8
6,3
2011
57
19
0
26. 10. 2011
12
7,72
2012
78
50
25
8. 10. 2012
68,4
7,6
2013
40
25,4
0
1. 10. 2013
98,7
9,2
2014
*
*
*
Vysvětlivka: * Údaj nebyl k dispozici.
 
 Askospora Leptosphaeria maculans nebo Leptosphaeria biglobosa (© Ing. Jana Poslušná)
01 Askospora Leptosphaeria maculans nebo Leptosphaeria biglobosa (© Ing. Jana Poslušná)
 
 Fomové černání stonků řepky na listech 27. 2. 2014 (© Ing. Eva Plachká, Ph.D)
02 Fomové černání stonků řepky na listech 27. 2. 2014 (© Ing. Eva Plachká, Ph.D)
 

Výskyty fomového černání stonků řepky - Opavsko

Na Opavsku sledujeme výskyty fomového černání stonků řepky již od roku 2001 (tab. 1). Pozorování byla prováděna v porostech zasetých v agrotechnických termínech pro řepařský výrobní typ. Jednalo se o termíny setí mezi 23. srpnem až 1. zářím. Porosty začaly vzcházet do 8 dnů po zasetí. Výjimkou byl rok 2010 s nepříznivými podmínkami pro setí, kdy bylo zaseto až 13. 9. 2010.

Porovnáme-li ve sledovaných letech data prvních výskytů choroby, sumu srážek v září a průměrnou denní teplotu v říjnu, byly nejčasnější výskyty fomového černání stonků řepky na listech, vysoké srážky v září a vysoké teploty v říjnu zaznamenány v roce 2001, 2008 a 2013. Právě vysoká vzdušná vlhkost a následně vysoká teplota jsou důležité pro dozrávání a uvolňování askospor a průběh infekce. Napadení rostlin s příznaky choroby na listech na podzim se zpravidla pohybovalo do 5 %. Výjimkou byl podzim 2001 a podzim 2013. Kdy v říjnu 2013 byl výskyt choroby na listech zaznamenán u 10 a více procent rostlin a napadení listů bylo na úrovni 10 %. Na podzim 2011 byly na Opavsku sledovány pouze ojedinělé výskyty choroby na listech.

V závislosti na ročníku byla zaznamenána frekvence napadení před sklizní až 100 % rostlin a to v roce 2002, 2007, 2008. Důležitým ukazatelem je však intenzita napadení, která vypovídá o tom, jak závažné bylo napadení rostlin: zda se jednalo o povrchové napadení stonků nebo se jednalo o  napadení hloubkové, které bylo příčinou předčasného odumírání rostlin. Nejvyšší intenzita napadení rostlin před sklizní byla dosažena v roce 2002. S výjimkou ročníků 2001/2002, 2002/2003 a 2010/2011 převažovalo v ČR ve sledovaném období povrchové napadení stonků. Počet předčasně odumřelých rostlin před sklizní se u sledovaných odrůd pohyboval od 0 do 47 %.

Nejsilnější výskyt choroby byl zaznamenán na podzim 2001. Kdy byly výskyty zaznamenány již na děložních listech a na konci října byly zaznamenány výskyty na kořenových krčcích u 24 % rostlin. Před sklizní bylo 47 % rostlin předčasně dozrálých. Proto byl průběh počasí od srpna do zimy v roce 2001 posouzen jako optimální pro napadení řepky původci fomového černání stonků řepky. Další vysoký výskyt předčasně odumřelých rostlin byl zaznamenán před sklizní 2012 a to u neošetřené kontroly až 25 %. Předčasné odumření rostlin způsobily nízké teploty na konci ledna a  začátku února 2012, které poškodily rostlinná pletiva a ty pak byly náchylnější k jarní infekci řepky původci fomového černání stonků řepky. 

Výskyty fomového černání stonků řepky - Šumpersko

Stejná pozorování byla na podzim roku 2008 zahájena na Šumpersku. Na vybraných pozemcích byl vývoj této choroby ve sledovaném období téměř shodný. Na podzim 2008 byl zaznamenán nízký výskyt příznaků fomového černání stonků řepky na listech, poškozeno bylo do 5 % listové plochy hodnocených rostlin ozimé řepky. V dalších letech (2009–2012) však míra poškození nepřekročila hranici 2 % napadené listové plochy. Zlom nastal v roce 2013, kdy na podzim dosahovalo napadení listové plochy fomovým černáním stonků řepky až 10 %.

Přestože nebyly porosty na podzim výrazně napadeny, předsklizňové hodnocení zdravotního stavu, vykazovalo podle vlivu ročníku často střední napadení chorobou. Míra poškození řepkových porostů před sklizní se na Šumpersku pohybovala v rozmezí od 7 do 40 % a převládalo povrchové poškození stonků řepky.

Právě v roce 2008 byla zaznamenána nejvyšší intenzita poškození řepky před sklizní stejně jako na Opavsku. Nejnižší napadení před sklizní řepky bylo pozorováno loni (2013), kdy v průběhu vegetace řepky panovaly nepříznivé povětrnostním podmínky pro rozvoj houbových chorob. Důvodem vyššího napadení řepkových porostů před sklizní 2009 může být zvýšená teplota v říjnu 2008, proto očekáváme i zvýšené poškození porostů před sklizní v letošním roce. Tuto domněnku podporují i pozorování z podzimu 2013, kdy byly příznaky choroby pozorovány ve zvýšené míře a poškození listové plochy dosahovalo až 10 %.

Tab. 2: Průběh napadení řepky patogeny Leptosphaeria maculans, L. biglobosa před sklizní na Šumpersku v letech 2008 až 2013; odrůda Benefit
Data prvních výskytů
na podzim
Suma srážek
za září
(mm)
Průměrná denní teplota
 v říjnu
 (°C)
Rok
sklizně
 
Napadení řepky patogenem před sklizní
frekvence
napadení
(%)
intenzita
napadení
(%)
počet odumřelých rostlin
ze 100
25. 9. 2008
22,7
8,27
2009
79
40
11
13. 10. 2009
10,9
7,2
2010
55
18
2
24. 10. 2010
83,2
6,2
2011
66
24
0
11. 10. 2011
36,2
7,6
2012
81
30
2
16. 10. 2012
52,7
7,5
2013
18
7
0
17. 10. 2013
83,0
9,0
2014
*
*
*
Vysvětlivka: * Údaj nebyl k dispozici.
Tab. 3: Sledování letu askospor patogenů Leptosphaeria maculans, L. biglobosa v roce 2012 na lokalitě Opava a Šumperk
Sledované parametry
Veličina
Opava 2012
Šumperk 2012
První výskyty askospor
Datum
31. 8.
29. 9.
Počet spor na 1 den
3
1
Maximální nálet askospor
Datum
4. 11.
13. 10.
Počet spor na 1 den
93
20
Druhá a třetí vlna náletů askospor
Datum
29. 9.
23. 10.
27. 10.
Max. počet spor na 1 den
44
93
3
Doba od prvního náletu askospor do maximálního náletu
Počet dnů
76
15
Dny s nálety askospor
%
43
21
Celkový počet askospor
Počet spor
403
57
Počátek hodnocení náletu askospor
Datum
21. 8.
1. 9.
Konec hodnocení náletů askospor
Datum
4. 11.
15. 11.
Setí/vzcházení řepky
Datum
22. 8./29. 8.
23. 8./29. 8.
První příznaky napadení patogenem na listech
Datum
8.10.
16.10.

 Graf: Vliv srážek (srpen až říjen) a průměrné teploty (říjen) na výskyt fomového černání stonků řepky: první výskyty choroby na podzim na listech, na kořenech a bázi stonků na podzim a před sklizní; Opavsko, 2001/02; 2012/13 a podzim 2013
  Graf: Vliv srážek (srpen až říjen) a průměrné teploty (říjen) na výskyt fomového černání stonků řepky: první výskyty choroby na podzim na listech, na kořenech a bázi stonků na podzim a před sklizní; Opavsko, 2001/02; 2012/13 a podzim 2013

Signalizace nebezpečí infekce řepky na základě letu askospor původců fomového černání stoků řepky

Na podzim 2012 byly na Opavsku ve srovnání s předchozími lety 2009–2011 zaznamenány nejvyšší nálety askospor. První ojedinělé nálety byly zaznamenány 31. srpna, nízké nálety v průběhu září. První vyšší nálety byly zaznamenány 29. září až 15. října, další vlna náletů 23. října až 4. listopadu. Nejvyšší let askospor byl zaznamenán v době ukončení jejich záchytu 4. až 5. listopadu. I přes tento vysoký nálet askospor bylo zaznamenáno napadení listů v říjnu 2012 v průměru u 5 % rostlin. Vyšší výskyty choroby na listech byly zaznamenány až v butonizaci na jaře 2013. Tyto výskyty však již výrazně neovlivnily výskyty choroby před sklizní, kdy bylo napadení hodnoceno jako nízké až střední.

Na Šumpersku na podzim roku 2012 nebylo zaznamenáno vyšší napadení řepkových porostů fomovým černáním stonků řepky (příznaky listové skvrnitosti) než v letech minulých. Průběh náletu askospor byl srovnatelný s předchozími lety (2010 a 2011). První výskyt askospor v ovzduší byl zaznamenán koncem září (29. 9. 2012). Vyšší množství askospor v ovzduší bylo zaznamenáno začátkem října (od 6. 10. 2012) a vrchol náletu gradoval 13. 10. 2012. Druhá slabší vlna náletu askospor byla zaznamenána koncem října (v období od 20.10 do 31. 10. 2012). Přestože byl nálet askospor hodnocen jako slabý a suma zachycených askospor ve sledovaném období byla nižší než v předešlých letech, byl počet dnů, kdy byly askospory v ovzduší pozorovány, vyšší. K hodnotitelnému napadení porostů také napomohla i  druhá vlna náletu askospor.

Termíny ošetření proti fomovému černání stonků řepky

Optimální termín pro fungicidní ošetření proti fomovému černání stonků řepky je podzimní ošetření do 7 až 10 dnů od počátku rizika infekce. Rizikem infekce se rozumí vhodné podmínky pro uvolnění askospor původce choroby do ovzduší. Ty se stanoví na základě prognostických modelů nebo přímo odpočtem letu askospor na základě jejich zachytávání lapačem spor a následného mikroskopického vyhodnocení.
Vhodným termínem pro fungicidní ošetření je také jarní ošetření proti fomovému černání stonků řepky. To je cílené proti jarním infekcím a může zpomalit prorůstání patogenů rostlinou z podzimních infekcí. Fungicidní ošetření je doporučeno, pokud je na jaře napadeno více než 10 až 15 % rostlin. Napadení porostů v předjaří je rozdílné v závislosti na odrůdě, osevním sledu a již provedených ochranných opatřeních. Zhodnocení skutečného stavu vyžaduje posouzení porostu na místě například při jarních inventarizacích porostů.
 
Podklady k původcům fomového černání stonků řepky byly čerpány z práce: Ryšánek P., Urban J., Mazáková J., Zouhar M., Plachká E., Poslušná J., Pokorný R., Spitzer T.: Monitoring výskytů Leptosphaeria maculans a L. biglobosa na území České republiky. Úroda 12/2010, Vědecká příloha, s. 343–346.
 
Tato práce byla mimo jiné podpořena projekty MZe, NAZV QH 81127 a QJ 1310227.

Ing. Eva Plachká, Ph.D.; OSEVA PRO s.r.o., odštěpný závod Výzkumný ústav olejnin Opava
Ing. Jana Poslušná; Agritec Plant Research s.r.o., Šumperk

Fomové černání stonků řepky na stoncích před sklizní (© Ing. Jana Poslušná)
03 Fomové černání stonků řepky na stoncích před sklizní (© Ing. Jana Poslušná)
 
 

Související články

Nejlepší ochrana začíná od osiva - Systiva® + Revycare®

01. 04. 2021 Ing. Václav Nedvěd, Ph.D.; BASF Choroby Zobrazeno 100x

Choroby bramboru 8: Houbové choroby bramboru (III.)

30. 03. 2021 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 378x

Výsledky dvouletého pokusu - hledání antistresových opatření

29. 03. 2021 Ing. Marie Váňová, CSc., Ing. Ondřej Jirsa, Ph.D., Ing. Petr Martinek, CSc.; Zemědělský výzkumný ústav, s.r.o. Kroměříž Choroby Zobrazeno 423x

Zdravá a silná řepka je základem vysokého výnosu

28. 03. 2021 Ing. Petr Vecek; Corteva AgriScience Choroby Zobrazeno 523x

Choroby bramboru (7): Houbové choroby bramboru II.

26. 03. 2021 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 408x

Další články v kategorii Choroby

detail