Signalizace plísně bramboru a povětrnostní podmínky ve vegetačním období roku 2018

24. 07. 2019 RNDr. Tomáš Litschmann, Ph.D. a kol. Choroby Zobrazeno 2511x

V loňském květnovém čísle Agromanuálu byla představena nová metoda prognózy a signalizace plísně bramboru (metoda Indexu) založená na denních údajích vlhkostí vzduchu, srážkách a minimální teplotě vzduchu. Její výhodou, oproti dalším dvěma metodám používaným v zahraničí i u nás, kterými jsou „negativní prognóza“ a Blitecast, je především to, že nevyžaduje zadání termínu vzcházení porostu z 50 anebo 70 %. Tento údaj je poměrně těžko zjistitelný v praxi, neboť vyžaduje každodenní kontrolu všech porostů, což je někdy obtížné, zejména v letech s rozvleklými termíny sázení a při širším sortimentu odrůd.

Metoda Indexu také dává přesnější údaje v letech s pozdějším výskytem plísně, kdy není potřeba ošetřování signalizována příliš brzy a lze tak předejít zbytečné aplikaci přípravků.

V roce 2018 byla zveřejňována prognóza popsanou metodou Indexu pro členy Poradenského svazu Bramborářský kroužek na webových stránkách Výzkumného ústavu bramborářského na základě údajů z meteorologických stanic rozmístěných přímo u pěstitelů. Po celé vegetační období byly naměřené údaje vyhodnocovány a prezentovány ve formě přehledných grafů a tabulek s dosaženými hodnotami indexu. V několika případech byly současně testovány i možnosti využití dostupných předpovědí počasí k rozšíření předstihu signalizace o několik dní dopředu.

Automatická meteorologická stanice

Projevy primární infekce plísní bramboru

Ohnisko plísně bramboru na okraji pozemku

Vegetační ročník 2018

Povětrnostní podmínky vegetačního období roku 2018 se vymykaly dosavadním ideálním představám, jak by mělo počasí v tradičních bramborářských oblastech během vegetace vypadat, avšak v podstatě navazovaly na tendence v posledních letech, tj. především stále se zvyšujícími teplotami a nedostatkem srážek po většinu vegetačního období.

Jelikož na většině území panovaly v průběhu vegetačního období, zejména v jeho druhé polovině, povětrnostní podmínky se sporadickými výskyty srážek a vlhčími periodami, nebylo mnoho příležitostí k rozvoji plísně bramboru.

Na většině území se vyskytly 3–4 vlhčí periody, podobně jako jsou znázorněny např. ve Valečově (Havlíčkův Brod) v grafu 1. Nejvýraznější taková perioda byla v období kolem 12. 6., následovalo po ní však velmi teplé počasí a k rozvoji plísně většinou nedošlo, s výjimkou porostů poškozených kroupami. Následovaly pak ještě vlhčí periody kolem 30. 6. a 14. 7., popř. i 5. 8.

Poněkud jiné to bylo pak ve vlhčích lokalitách, přehled infekčních period v Chlebovicích (Frýdek-Místek) je v grafu 2. Zde se první infekční perioda vyskytla již na začátku června, další pak dosahovaly vyšších hodnot než na zbývajícím území. Intenzivní ochrana proti plísni zde určitě byla na místě. Z lokality Spišská Belá (Slovensko, Kežmarok) máme i informace o výskytu plísně na neošetřených porostech, a jak ukazuje graf 3, byly zaznamenány vždy po infekční periodě, přičemž ty výraznější byly celkem tři. V první polovině června byly podobně jako u nás zjištěny jen ojedinělé výskyty, silný nástup plísně nastal až po druhé vlně počátkem července a k vytvoření příznivých podmínek pro destruktivní zničení natě přispělo výrazně vlhké období na konci druhé červencové dekády.

Infekční periody představují období s vhodnými podmínkami pro sporulaci a uvolnění sporangií a popřípadě i zoospor z napadených rostlin a jejich další roznášení větrem na okolní porosty. Závisí pak ještě zřejmě na dalším průběhu povětrnosti, zdali dojde k jejich klíčení na povrchu nově osídlených listů a dalšímu rozšíření infekce. Teplé a suché počasí tomuto klíčení neprospívá a to je zřejmě i důvod, proč ne vždy dojde k propuknutí infekce po uplynutí inkubační doby a dochází k eradikaci patogenu. Na začátku sezony může mít vliv na velikost infekcí i nedostatek či dostatek zdrojů primárních infekcí, mezi něž patří především infikovaná sadba a výskyt infikovaných plevelných brambor v okolí porostu.

Graf 1: Pětidenní úhrny indexu pro signalizaci závažnosti podmínek pro výskyt plísně bramboru v roce 2018 - Valečov

Graf 2: Pětidenní úhrny indexu pro signalizaci závažnosti podmínek pro výskyt plísně bramboru v roce 2018 - Chlebovice

Graf 3: Pětidenní úhrny indexu pro signalizaci závažnosti podmínek pro výskyt plísně bramboru v roce 2018 - Spišská Belá

Metoda Indexu a předpověď vývoje počasí

Pro několik vybraných lokalit byly do modelu signalizace plísně bramboru pomocí Indexu zahrnuty i předpovědi vývoje meteorologických prvků s cílem získat informaci o tom, že se blíží výskyt infekční periody a možnosti provedení včasnějšího ošetření proti plísni. S ohledem na veličiny vstupující do výpočtu indexu, musí taková předpověď obsahovat správné údaje o vlhkosti vzduchu, minimální denní teplotě a úhrnu srážek. Některé z použitých modelů předpovědi počasí jsou schopny vygenerovat potřebné meteorologické údaje až na 7 dní dopředu. Z námi provedeného testování se ukázalo, že pokud jde opravdu o výrazné infekční periody, je možno je s využitím informací z předpovědi počasí signalizovat až s 4denním předstihem. Tato skutečnost má však jeden poměrně závažný nedostatek - se vzrůstající dobou předstihu předpovědi se kromě správných signalizací stále častěji objevují i infekční periody, jež ve skutečnosti pak již nenastaly. Je otázkou, zdali tomu bylo tak v loňském roce ve zvýšené míře hlavně proto, že se předpovídané srážky nakonec nedostavily, anebo je to obecný problém těchto předpovědí. Čím menší počet dnů s předstihem, tím menší počet těchto „falešných poplachů“. Poměrně dobrou spolehlivost lze tak nakonec získat pouze s jednodenní předpovědí počasí. Ukazuje to na poměrně velkou obtížnost numerické předpovědi zejména srážek pro konkrétní místo, kdy především v případě přeháněk je poměrně obtížné je s delším (ale zřejmě i kratším) předstihem přesněji lokalizovat.

Menší počet signalizovaných infekcí souvisí především s průběhem povětrnosti v loňském roce, kdy převládalo poměrně teplé a na většině území i suché počasí. Dokládají to i přehledy charakteristik jednotlivých dnů podle speciální klasifikace vyvinuté s ohledem na nároky brambor v průběhu jejich vegetačního období.

V oblastech, reprezentovaných na grafech 4 a 5 lokalitami Vilémovice (Havlíčkův Brod) a Valečov, panovaly až do počátku července v podstatě normální teplotně-vlhkostní podmínky pro růst brambor, od tohoto období se však již začal projevovat nedostatek srážek, a tím i zásoba vláhy v půdě byla nedostačující k vykrývání potřeb rostlin. Od počátku srpna se k tomu přidal i teplotní stres. Nadprůměrné teploty na začátku vegetačního období mohly být pro počáteční růst a vývoj brambor dokonce příznivější a umožnily jejich rychlejší vzcházení a počáteční rozvoj. Nejpříznivější podmínky pro pěstování brambor panovaly zřejmě v podhůří Beskyd a všeobecně na severovýchodní Moravě, kde se přece jenom oproti suchu panujícímu na většině zbývající části republiky vyskytovaly občasné a někdy i vydatnější srážky.

Poněkud opačný průběh než na Vysočině jsme mohli zaznamenat na sousedním Slovensku v podtatranské oblasti, kde na počátku vegetace byla nízká zásoba vláhy v půdě a po deštích koncem června se situace zlepšila, výrazněji k tomu pak pomohly i přívalové srážky v polovině července. I v této oblasti byla proto i poměrně dobrá úroda brambor.

Graf 4: Charakteristika jednotlivých dnů v roce 2018 - Valečov

Graf 5: Charakteristika jednotlivých dnů v roce 2018 - Vilémovice

Graf 6: Charakteristika jednotlivých dnů v roce 2018 - Chlebovice

Graf 7: Charakteristika jednotlivých dnů v roce 2018 - Spišská Belá

Graf 8: Průměrné teploty vzduchu za období IV.–VIII. v jednotlivých letech

Graf 9: Závislost teploty vzduchu za IV.–VIII. na nadmořské výšce

Povětrnostní podmínky se mění

Pro povětrnostní podmínky roku 2018 byl typický nedostatek srážek na většině území, avšak tento trend lze pozorovat již od roku 2015, od kterého začaly být srážkové úhrny ve vegetaci nižší než obvykle s různými obměnami. Takže například v roce 2015 byla nejvíce zasažena nedostatkem srážek severovýchodní Morava, kde je měřící stanice Chlebovice, naopak v loňském roce zde byly téměř ideální vláhové podmínky pro pěstování nejen brambor.

Jsou to však především teploty vzduchu, jež činily rok 2018 z pohledu minulých let poměrně výjimečným. Déletrvající období poměrně vysokých teplot způsobilo (kromě daleko rychlejšího vysoušení krajiny než obvykle) i výraznou kladnou odchylku oproti předcházejícím několika letům i oproti dlouhodobému normálu. Poměrně výrazné zvýšení průměrné teploty ve vegetačním období roku 2018 lze sledovat na grafu 8, na němž je zároveň i srovnání s předchozími lety. Je zřejmé, že nárůst průměrné teploty oproti minulým letům je ve všech zobrazených lokalitách opravdu výrazný a pohybuje se kolem 2 °C. V předcházejících letech, kdy se teploty během vegetačního období příliš nelišily, byly prezentovány ve sdělovacích prostředcích a výjimečně i v odborných diskusích názory, že nárůst teploty po výrazném skoku v devadesátých letech se již zastavil a globální oteplování v podstatě skončilo. Loni podobné názory zaznamenány nebyly. Následující roky teprve ukáží, zda se bude teplota zvyšovat po skocích, anebo plynule. Ani jedna varianta však není příznivá.

Pro doplnění situace o nárůstu teplot v loňském roce uvádíme graf 9, na němž je výšková závislost průměrných teplot za duben až srpen a její srovnání s normálovými hodnotami, které byly naměřeny přibližně před sto lety. Ukazuje se, že zvýšení teploty je záležitost celorepubliková a projevuje se v průběhu všech období přibližně stejně. Se změnou každých 100 m nadmořské výšky teplota klesne asi o 0,8 °C. To platilo před sto lety, stejně jako to platí v posledních letech. V loňském roce však teploty byly o více než 4 °C vyšší než na začátku minulého století. Tím se nevyhnutelně posouvají i vegetační pásma. Teoreticky by v případě roku 2018 činil posun kolem 400 metrů. Teplotní poměry v nejvyšších částech Vysočiny byly tudíž podobné těm, jež panovaly před sto lety v oblasti Strážnice. Zvýšení teploty v loňském roce oproti normálu však neprobíhalo rovnoměrně po celé vegetační období, poměrně rychlý nárůst rozdílů teplot byl zaznamenán hned v dubnu, v dalších měsících pak byl rozdíl o něco nižší a následně v srpnu byly teploty opět vysoce nadnormální.

Naše podnebí je typické svou proměnlivostí, ovšem tato v posledních desetiletích ještě narůstá, jak ostatně dokazují i povětrnostní podmínky roku 2018. Potvrzují se výstupy z klimatologických modelů a růst teplot vzduchu a navazujících dalších procesů včetně nárůstu srážkových extrémů je toho dokladem. Zvyšování teploty vzduchu je příčinou zvyšující se evapotranspirace, tedy výdeje vody z naší krajiny. Znamená to, že ke stále většímu nedostatku vody v krajině, tedy nárůstu sucha, dochází nejen velkým kolísáním srážek, ale také rostoucími teplotami vzduchu a půdy.

S ohledem na extrémní projevy počasí v naší krajině se musíme začít zabývat vhodnými metodami hospodaření. Zvláště nebezpečné může být zvyšování četností sucha. Jedním z řešení, jak zajistit vodu v naší krajině, je zvýšení její retenční kapacity. Chceme-li řešit sucho závlahami, potom musíme nejdříve zajistit dostatek vody po celé vegetační období. Dopady možné změny klimatu již v současných projevech varují a měli bychom těmto signálům věnovat velkou pozornost a při hospodaření v naší krajině z nich vycházet.

RNDr. Tomáš Litschmann, Ph.D.; AMET Velké Bílovice

Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.