Sněti na pšenici - aktuální stav a možnosti ochrany v různých systémech pěstování

04. 10. 2016 RNDr. Veronika Dumalasová, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Choroby Zobrazeno 4541x

V posledních dvaceti letech dochází v Evropě k nárůstu výskytu spor mazlavých snětí ve vzorcích osiva. Velká pozornost se k mazlavým snětím po mnoha letech znovu obrací také v souvislosti s jejím šířením v podmínkách ekologického zemědělství. Proč stále dochází k výskytům mazlavých snětí nejen v ekologickém, ale i konvenčním zemědělství?

Pokud dojde k jejich výskytu, představují mazlavé sněti velmi závažný problém i v zemědělství konvenčním. Při těžkému výskytu zrno nelze použít k potravinářskému zpracování ani jako krmivo a půda je nadlouho silně zamořena sporami. Najít optimální využití pro kontaminované obilí je obtížné.

Spory obsahují trimethylamin, způsobující nepříjemný zápach. Doporučuje se obilí nekonzumovat a nepoužívat jako krmivo zrno ani slámu. Proto je důležité mít k dispozici efektivní ochrannou strategii a příslušná preventivní opatření.

Kontaminace obilnin sněťmi znamená pro zemědělské podniky značné ekonomické ztráty. Vzhledem k zamoření půdy sporami může jít o dlouhodobější potíže.

Rostlina napadená snětí zakrslou

Možnosti řešení

Princip řešení problému běžně spočívá v moření osiva a používání zdravého certifikovaného osiva, což obvykle vede k velmi dobrým výsledkům. Cena certifikovaného a mořeného osiva je ve srovnání s farmářským osivem vyšší. Farmářské osivo však patří k hlavním zdrojům šíření choroby. Podle zpráv z pěstitelské praxe se ale nedaří pomocí fungicidní ochrany dojít k uspokojivým výsledkům vždy. Proto je důležité zvolit efektivní ochrannou strategii a velmi záleží na preventivních opatřeních. Ve výzkumu je potřeba věnovat pozornost i novým přístupům k ochraně pšenice proti mazlavým snětím, k nimž patří pěstování odolných odrůd, agrotechnická opatření a vývoj postupů použitelných v praxi ekologického zemědělství.

Chemická ochrana

Na ochranu proti mazlavé sněti pšeničné a mazlavé sněti hladké je registrována řada účinných mořidel (tab. 1). U sněti zakrslé infekce nepochází z osiva, ale z půdy. Zvolený fungicid proto musí obsahovat účinnou látku se systémovým dlouhodobým účinkem. K infekci snětí zakrslou nedochází ihned po výsevu, ale až v průběhu zimních měsíců. Na ochranu proti sněti zakrslé nestačí přípravky s registrovaným použitím na sněti mazlavé, musí u nich být výslovně uvedeno použití na sněť zakrslou. Nabídka speciálních mořidel na sněť zakrslou je omezenější, ale jejich počet postupně přibývá. Všechny v současnosti registrované přípravky obsahují účinnou látku difenokonazol. U všech tří druhů snětí je vždy třeba zajistit rovnoměrné pokrytí osiva např. využitím mořiček typu Rotostat a dodržet dostatečně vysokou dávku adekvátní účinné látky předepsanou pro příslušný druh sněti.

Tab. 1: Registrované použití mořidel proti mazlavým snětím

Výskyt v ČR

Přestože užívání mořeného osiva je dlouhodobě rozšířená praxe, sněti mazlavé se v menší míře vyskytují běžně a neustále. Vyplývá to např. z údajů o výskytu druhů snětí mazlavých v ČR Dr. Polišenské z Agrotest fyto, s.r.o., Kroměříž. Na tomto pracovišti byly metodou mikroskopického hodnocení suspense spor ze sedimentu získaného protřepáváním zrn v destilované vodě s následnou centrifugací získávány údaje o sklizňových vzorcích potravinářské pšenice od roku 2001. V rámci řešení projektu NAZV QC1264 bylo provedeno hodnocení téměř tisíce vzorků zrna ozimé pšenice z provozních ploch ČR. Napadení více než 10 % zkoumaných vzorků bylo v jednotlivých letech běžné, některé roky obsahovalo spory mazlavých snětí více než 30 % zkoumaných vzorků, např. v letech 2004, 2006 a 2011. Nedostatky v ochranných opatřeních mohou snadno vést ke zvýšenému napadení, neboť spory mazlavých snětí se běžně vyskytují v prostředí.

Ještě závažnější je zjištění, že k výskytům mazlavých snětí dochází i u zrna sklizeného z porostů, které byly založeny z mořeného osiva. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) provádí každoročně průzkum výskytu původců snětivostí s důrazem na předem stanovené na pozorovací body, v nichž průběžně sleduje výskyt škodlivých organizmů a poruch a zná použité fungicidní mořidlo.

V přehledu laboratorně ověřených výskytů původců zakrslé a mazlavé snětivosti pšenice v roce 2015 se vyskytují nálezy sněti zakrslé u zrna z osiva ošetřeného přípravky Lamardor FS 400 a Vitavax 2000, které mají registrovaný účinek pouze proti mazlavé snětivosti, ale ne proti zakrslé snětivosti.

Ale jsou zde zaznamenány i výskyty mazlavé sněti pšeničné u zrna z osiva ošetřeného patřičným přípravkem. Pokud byla skutečně rovnoměrně aplikována příslušná účinná látka v dostatečné dávce a vyloučíme možnost zanesení spor mazlavých snětí do zrna z napadeného výdrolu, mohly by v některých případech výskyt mazlavé sněti pšeničné z osiva ošetřeného přípravkem registrovaným na tuto sněť případně vysvětlit půdní infekce. Ty jsou u mazlavé sněti pšeničné sice méně obvyklé než u sněti zakrslé, kde jsou pravidlem, ale možnost půdní infekce i u mazlavé sněti pšeničné existuje. Dokladů infekce mazlavou snětí hladkou a mazlavou snětí pšeničnou z půdy přibývá, což může souviset s pěstováním pšenice po pšenici.

Dále byl v některých případech použití mořidel s obsahem difenokonazolu: Celest Extra 050 FS, Celest Extra Formula M, Difend, Dividend 030 FS nebo Vibrance Gold zjištěn dokonce výskyt původce zakrslé snětivosti. Proti této snětivosti byla použita správná registrovaná mořidla. Zde je pak otázkou, jestli systémové mořidlo dokáže zajistit za všech podmínek prostředí ochranný účinek dostatečně dlouhou dobu, vzhledem k tomu, že k infekci snětí zakrslou může docházet od prosince až do března.

Rezistence vůči fungicidům zatím u mazlavých snětí známa není.

Klas napadený mazlavou snětí pšeničnou

Zdravé obilky a snětivé hálky mazlavé sněti pšeničné

Rezistence odrůd

Pěstování odolných odrůd je nejlepším způsobem ochrany, zejména v ekologickém zemědělství. Testování odolnosti odrůd v polních pokusech s umělou infekcí se věnujeme na našem pracovišti dlouhodobě. Infekce mazlavou snětí pšeničnou a mazlavou snětí hladkou je prováděna před výsevem protřepáváním obilek s teliosporami. Pro testy se snětí zakrslou jsou teliospory po výsevu pšenice rovnoměrně naneseny na povrch půdy. Hodnocení infekčních testů se provádí v červenci. Soubory registrovaných odrůd a linií křížení ozimé pšenice jsou ve VÚRV, v.v.i. v Ruzyni v polních pokusech s umělou infekcí testovány každoročně a jsou prováděny i infekční testy v rámci evropských kruhových testů s mazlavými snětmi (koordinátor Fabio Mascher, Agroscope Changins-Wädenswil Research Station ACW, Nyon, Switzerland).

Většina našich odrůd je k mazlavým snětím náchylná, odolnost je při testování odrůd registrovaných v ČR detekována jen vzácně. Evropských rezistentních odrůd je rovněž málo a rezistentní odrůdy adaptované na podmínky ekologického zemědělství nejsou zatím dostupné (tab. 2). Zdroje rezistence jsou bohužel známy hlavně mezi severoamerickými odrůdami a krajovými odrůdami z Turecka, neadaptovanými na středoevropské podmínky.

Tab. 2: Odrůdy uvedené ve Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin, u kterých byla v našich polních pokusech s umělou inokulací prokázána nízká náchylnost k použitým patotypům mazlavé sněti hladké a mazlavé sněti pšeničné

Symptomy v infekčních polních pokusech s mazlavými snětmi jsou rozpoznatelné až v klasech

Ekologické zemědělství

Pro ekologické zemědělství představují mazlavé sněti limitující faktor. Jde o závažný problém, který stále narůstá. V posledních letech se mazlavé sněti objevují v ekologickém zemědělství po celé Evropě. Kvóty pro počet spor na zrno v osivu jsou přísné a metodami užívanými v ekologickém zemědělství je obtížné je splnit.

Možnosti ochrany jsou omezené a ne vždy poskytují dostatečný efekt.

Doporučovány jsou 3–4leté odstupy v osevních sledech mezi pšenicí, špaldou, dvouzrnkou, jednozrnkou a tritikale, dále péče o krajové partie, kde by se mohla infekce udržovat na výdrolu a stimulace vyšší biologické aktivity antagonistických půdních mikroorganizmů organickým hnojením. Ke snížení výskytu mazlavých snětí napomáhá přizpůsobení termínu setí co nejrychlejšímu vzcházení. Rychlejšímu vzcházení napomáhá i dobrá kvalita osiva.

Uvádí se, že živé spory sněti zakrslé mohou zůstat v půdě 10 let, ostatní mazlavé sněti 4–5 let v závislosti na biologické aktivitě půdy. Z tohoto hlediska je vhodné zaorat první rok po výskytu mazlavých snětí spory co nejhlouběji a v dalších letech provádět jen mělkou orbu.

Velmi výhodným řešením by bylo pěstování odolných odrůd. Odolných odrůd je však bohužel i v rámci Evropy jen několik. Do jisté míry lze zvážit alespoň pěstování jiných plodin na pozemku zamořeném sporami.

Odolnost odrůd tritikale vůci mazlavým snětím jsme pozorovali už v naších dřívějších pokusech. Žádná ze 17 odrůd tritikale, které jsme testovali na odolnost vůči mazlavé sněti hladké a mazlavé sněti pšeničné, nebyla náchylná. Vysoce rezistentní byl i soubor 8 odrůd tritikale testovaných v pokuse zaměřeném na sněť zakrslou. U většiny odrůd napadení nepřesáhlo 1 %. Výjimkou je pouze odrůda Agrano s napadením 6,7 % v jednom z testovacích roků.

Ve srovnání s úrovní napadení ozimů jsou sice jařiny napadány relativně méně, ale o geneticky založenou rezistenci ve většině případů nejde. Napadení jařin v polních pokusech je v jednotlivých letech silně ovlivněno podmínkami prostředí a výrazně kolísá. Podmínky prostředí v jarních měsících nejsou vyhovující pro rozvoj choroby, kdy se snáze stává, že rostlina houbě „uroste“. Ve skleníkových pokusech, kde lze dosáhnout optimálních podmínek pro infekci, běžně dochází u jařin k více než 80% napadení (graf).

Méně napadená může být i špalda. Podobně jako u jařin, ani i u špaldy není hlavním důvodem nízkého napadení v infekčních pokusech geneticky založená odolnost rostliny, ale spíše „mechanické“ důvody. Nevyloupané obilky jsou částečně chráněny před infekcí, např. odrůda Franckenkorn v roce 2009 měla v polních infekčních testech napadení 1,7 %, Rubiota 1,9 %, ale po odstranění semenných obalů bylo u odrůdy Franckenkorn napadeno 28,5 % klasů a u odrůdy Rubiota 47, 9 %.

Velmi důležitá je tedy rozhodně prevence. Pokud je zaznamenán při rozboru výskyt většího rozsahu, než 1 spora na obilku, mělo by být osivo ošetřeno. Pro ekologické zemědělství jsou zkoušeny různé fyzikální metody (např. horká voda) nebo přečišťování osiva kartáčováním. Je popisováno ošetření osiva přírodními substancemi (např. hořčičné glukosinoláty, sušené mléko). Možná volba pro ošetření osiva, hořčičný prášek Tillecur je u nás registrovaný, ale pouze na posílení odolnosti rostlin a podporu zdravotního stavu. Jinou možností je přípravek Polyversum obsahující Pythium oligandrum. U nás je ale registrovaný pouze na mazlavou sněť pšeničnou, nikoliv na sněť zakrslou.

V budoucnu možná najdou uplatnění ošetření biofumigačními látkami, které jsou obsaženy v hořčici, ředkvi seté olejné nebo houbě Muscodor albus.

Graf: Infekční testy odrůd jarní pšenice na rezistenci vůči mazlavým snětím na poli a ve skleníku (2005–2007)

Sněhová pokrývka podporuje rozvoj sněti zakrslé

Sledování

Mazlavé sněti jsou problém, kterému je dobré předcházet. Potřebné je sledování výskytu a to jak v ekologickém, tak i konvenčním zemědělství. Při zjišťování počtu spor v osivu záleží na rovnoměrnosti rozptýlení spor, jejich životaschopnosti atd. Mezní hodnoty pro výskyt spor v osivu v různých evropských zemích jsou obvykle poměrně přísné, ale nejednotné.

Ohledně diagnostiky u vzorků zrna se může pěstitel obracet přímo na diagnostickou laboratoř ÚKZÚZ v Olomouci nebo na pracovníky rostlinolékařské inspekce z příslušné spádové oblasti.

Kontroly porostu umožní pěstiteli připravit si dopředu strategii pro případ výskytu. I částečné napadení klasu je možné a při prohlídce klasů snadno přehlédnutelné.

Na výskyt spor by měly být kontrolovány i kombajny a sklízecí technika.

Závěry

Kontrola zdravotního stavu osiva patří k základům ochrany proti mazlavým snětím. Rozlišování sněti zakrslé od mazlavé sněti pšeničné a hladké je významné pro praktickou ochranu, neboť moření proti sněti zakrslé vyžaduje speciální mořidla. Je obtížné stanovit spolehlivé limity pro povolený počet životaschopných spor v osivu tak, aby odpovídaly skutečnému riziku.

Není dosud k dispozici běžně dostupný způsob, jak v časných fázích vývoje rostliny zjistit, zda skutečně došlo k infekci. Napadení porostu je zpravidla patrné teprve v době zralosti.

Šlechtění na odolnost vůči mazlavým snětím v současné době v České republice neprobíhá, ale rezistenci vůči mazlavým snětím je věnována pozornost například na pracovištích v Německu, v Rakousku, ve Švýcarsku, v Dánsku, v Rumunsku a ve Švédsku. Pokud by některé z uvedených s námi spolupracujících pracovišť vyvinulo odrůdu vhodnou pro naše pěstitelské podmínky, znamenalo by to naději na možnost využití odolnosti k mazlavým snětím i u nás.

Příspěvek vznikl za podpory projektů MZe ČR RO0416 a QJ1210189.

Sněti na pšenici - aktuální stav a možnosti ochrany v různých systémech pěstování