BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Srážkově bohatý červen 2022 ovlivnil výskyt klasových fuzarióz

29. 05. 2023 Ing. Štěpánka Radová, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Choroby Zobrazeno 925x

Problematika klasových fuzarióz je v podmínkách ČR stále diskutovaným tématem i s ohledem na podíl obilnin v osevních sledech. Ačkoliv se technologie pěstování plodin zdokonalují ve všech směrech, nakonec je to vždy počasí, které dokáže rozhodnout, zda byla volba odrůdy, termínu ošetření a volba účinné látky fungicidu v daném roce úspěšná, či nikoliv.

Varistar

Každoročně Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský provádí průzkum výskytu původců růžovění v zrnu pšenice a výstupy jsou výsledkem spolupráce s oddělením genetiky a šlechtění rostlin Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV, v.v.i.). Výsledky ukazují, že z hlediska akumulace DON a tedy infekcí klasovými fuzariózami rok 2022 patřil mezi ty problematičtější a významnou roli hrálo právě počasí v průběhu června.

Počasí

Minulý rok se vyznačoval velkou srážkovou variabilitou, skoro jako na horské dráze se střídaly měsíce s nadnormálními a podnormálními úhrny srážek. V květnu spadlo pouhých 71 % srážkového průměru a jednalo se tak o třetí nejsušší měsíc v roce. Naopak červen, který je z pohledu infekcí květů a následně klasů klíčový, přinesl 124 % srážkového průměru, naproti tomu následující červenec se svým úhrnem se podobal suchému květnu. Srážkově nadnormální červen následovaný suchým červencem působil stresově a infekce v klasech tak akcelerovaly. Udává se, že pro rozvoj patogena a akumulaci mykotoxinů, ke které dochází velmi brzy po infekci, je rozhodujícím obdobím 10, popř. 20 dní před kvetením a dále i období těsně po infekci. Pro rozvoj choroby a akumulaci mykotoxinů má kromě srážek velký význam i vzdušná vlhkost (mlhy, rosa) a blízká přítomnost vodních zdrojů, které zvyšují relativní vzdušnou vlhkost v lokalitě pěstované obilniny.

Schéma 1: Infekční cyklus původce růžovění klasů pšenice (upraveno dle ohioline.osu.edu/factsheet/plpath-cer-06)
Schéma 1: Infekční cyklus původce růžovění klasů pšenice (upraveno dle https://ohioline.osu.edu/factsheet/plpath-cer-06)

Výsledky analýz

Celkem bylo pro rozbory náhodně odebráno 105 vzorků zrna či klasů pšenice ozimé. Z tohoto množství byl ve 99 vzorcích detekován obsah přítomného DON, ale jen v 46 případech nad hladinou detekce či kvantifikace (LOD a LOQ). To tedy znamená, že výskyt sledovaného toxinu v kvantifikovatelném množství byl potvrzen u 43,8 % vzorků.

Oproti předchozím letům se upustilo od vizuálního hodnocení zrna. Většina případů vizuálního hodnocení korespondovala s následným laboratorním výsledkem. Při posuzování porostů může docházet k záměnám infekce růžovění za jiné klasové choroby nebo napadení klasovými škůdci (např. třásněnky) a to ve chvílích, kdy nejsou patrné symptomy přítomnosti původce (narůžovělé mycelium).

Vzorků se zvýšeným obsahem DON (>0,500 mg/kg zrna) bylo zjištěno celkem 31, tj. 29,5 % všech odebraných vzorků, což představuje vyšší hodnotu než v posledních několika letech. Hygienický limit byl u 20 vzorků překročen, což je 19 % ze všech odebraných vzorků. Vzorek s nejvyšším obsahem DON dosáhl hodnotu 4,68 mg/kg zrna. U tohoto vzorku byl hygienický limit překročen 3,7krát. Průměrný obsah DON ve vzorcích s jeho detekovatelným výskytem byl 1,41 mg/kg zrna.

V průměru se hodnota DON pohybovala na úrovni 0,66 mg/kg zrna, což představuje nejvyšší hodnotu za posledních 10 let.

Faktory ovlivňující infekci porostů

Kromě vlivu ročníku má zásadní vliv na infekci a následné projevy původce růžovění klasů pšenice i předplodina, odrůda pěstované pšenice, základní zpracování půdy a aplikace fungicidů.

Nejčastější předplodinou pro pšenici byla na analyzovaných lokalitách řepka ozimá, a to konkrétně v 50 případech, tj. (47 % ze všech lokalit). Dalšími předplodinami byly: kukuřice (12 lokalit), pšenice (12 porostů), hrách (6 lokalit), ječmen jarní nebo ozimý (5 lokalit), jetel/vojtěška (4 lokality) a další. V nadpoloviční většině převažovalo minimalizační zpracování půdy, a to včetně rizikových předplodin, jako je hrách, vojtěška, kukuřice nebo monokultura pšenice. Podíl orebních technologií v roce 2022 byl vyšší než v letech předchozích.

Hodnoty DON přesahující hygienický limit byly zjištěny na lokalitách s předplodinami kukuřice, ovesřepka. V případech s nejvyšších akumulací DON byla provedena minimalizace a předplodinou byla kukuřice. V dalších případech byla povedena orba s předplodinou kukuřice nebo řepka. Dva případy byly bez ošetření (jeden z těchto případů byl v režimu EZ).

V posledních letech se potvrzuje fakt, že klíčovým faktorem v boji proti původci růžovění klasů pšenice je volba odrůdy. Při napadení klasu hrají významnou roli i tzv. mechanizmy pasivní rezistence (výška rostliny, hustota klasu, typ kvetení). Při přirozené infekci mají vyšší rostliny větší šanci infekci uniknout. U vyšších rostlin dochází většinou ke snížení vlhkosti v klasech, tím se vytvářejí méně příznivé podmínky pro patogena a rozvoj infekce.

Jednotlivé odrůdy pšenice ozimé mají různou citlivost k akumulaci DON. Ačkoliv rezistentní odrůdy nebyly dosud vyšlechtěny, byly však opakovaně zjištěny statisticky významné rozdíly v úrovni rezistence vůči fuzariózám klasu mezi současnými komerčně využívanými odrůdami pšenice, takže je možno do rizikových podmínek volit odrůdy s prokázaným vyšším stupněm odolnosti. Obecně se pak potvrzuje fakt, že ranější odrůdy vykazují vyšší odolnost ve srovnání s pozdnějšími odrůdami.

Akumulace DON nad hygienický limit byla zjištěna u odrůd (řazeno podle nejvyšších zjištěné hodnoty DON); LG Imposanto, Johnson, Genius, RGT Reform, Zollerspelz a LG Mocca. Vyšší akumulace DON byl dán především z důvodu neošetření nebo rizikové předplodiny, případně kombinace obojího. Konkrétně nejvyšší hodnota DON 4,68 mg/kg byla detekována u odrůdy LG Imposanto s předplodinou kukuřice, minimalizačně zpracované. I přes to, že byla pšenice ošetřena v kritické fázi kvetení přípravkem s účinnou látkou proti fuzariózám, nevyhnula se silné infekci. V případech, kdy byl detekován DON se zvýšeným obsahem (>0,500 mg/kg zrna), byly pěstovány odrůdy Johnson, Ebi, Sensas, RGT Sacramento, Atuan a Avenue i tyto odrůdy lze do určité míry označit za citlivější k akumulaci DON.

Příznaky výskytu fuzarióz na klasu pšenice ozimé
Příznaky výskytu fuzarióz na klasu pšenice ozimé

Aplikace fungicidu versus napadení fuzariózami

Z fungicidů registrovaných do pšenice proti růžovění klasů pšenice byly použity jak foliálně aplikované přípravky, tak mořidla. U 7 porostů nebyla použita žádná ochrana, u třech porostů nebyla informace známa.

U všech neošetřených variant se obsah DON pohyboval nad hranicí detekovatelnosti, patřila do ní i varianta s třetím nejvyšším obsahem DON, včetně varianty v EZ, která přesáhla hladiny hygienického limitu, tedy více než 1,25 mg/kg. U všech vzorků s nadlimitním obsahem DON byly aplikovány fungicidy před květem nebo v době květu. Šlo o přípravky na bázi triazolů (nejčastěji tebukonazol) nebo prochloraz. Uvedené účinné látky mají deklarovanou účinnost na fuzariózy pšenice. Z výše uvedeného, je patrné, že ani cílené fungicidní ošetření není schopno zajistit 100% ochranu, obzvláště tehdy, pokud se sejde faktor citlivá odrůda a vhodné klimatické podmínky.

Výsledky tohoto průzkumu poskytují přehled o výskytu růžovění klasů pšenice na vybraných plochách s pšenicí ozimou napříč celou ČR. Jak z výsledků vyplývá, ani ošetření porostu registrovanými fungicidy proti růžovění klasů pšenice (klasovým fuzariózám) ještě neznamená nulový obsah DON. Úspěšnost aplikace také závisí na vhodném načasování samotného ošetření.

V porovnání s rokem 2021 byl v roce 2022 na plochách pšenice ozimé zaznamenán vyšší počet vzorků s obsahem DON. Hygienický limit DON (>1,250 mg/kg zrna) byl v roce 2022 překročen u 20 vzorků. V průměru se hodnota DON na nejvyšší hodnotě za posledních 10 let. Za zvýšený podíl DON v zrnu pšenice mohl především vlhký průběh měsíce června, kdy úhrn srážek dosáhl 124 % odchylky od průměru. Nejvíce srážek spadlo v krajích Jihočeský, Královehradecký, Plzeňský a Středočeský. Začátek sklizně obilnin komplikovalo právě deštivé počasí, které ovlivňovalo nejen sklizňové práce, ale zvyšovalo se tak riziko výskytu fuzáriových infekcí v klasech dozrávajícího obilí.

Podmínky pro osevy ozimých plodin byly na podzim roku 2022 příhodné. V září spadlo 135 % normálu srážek, což posunulo výsev ozimých plodin. Podmínky v říjnu a listopadu však umožňovaly dohnat ztracený čas.

Graf 1: Průběh srážek v ČR v roce 2022 ve srovnání s normálem 1991–2020
Graf 1: Průběh srážek v ČR v roce 2022 ve srovnání s normálem 1991–2020

Graf 2: Průměrný obsah DON ve vzorcích pšenice ozimé v období let 2004–2022
Graf 2: Průměrný obsah DON ve vzorcích pšenice ozimé v období let 2004–2022

Doporučení pro praxi

Ochrana proti růžovění klasů zahrnuje celý komplex opatření, ke kterým lze řadit především volbu předplodiny, například kukuřice, obilnina a obilní směska, luskoviny, brambory, vojtěška, které představují zvýšené riziko rozvoje fuzariotoxinů. Kromě charakteru vývoje počasí v daném roce v období kvetení pšenice sem patří i faktor odrůdy (existuje značný rozdíl v citlivosti na původce choroby u jednotlivých odrůd pšenice), termínu sklizně a způsobu uskladnění obilovin. Způsob obdělávání půdy má vliv jen do určité míry, např. v posledních letech se ukazuje, že v letech sucha je zpracování půdy tím nejméně rizikovým faktorem.

Ochrana porostu proti růžovění klasů pšenice spočívá ve více krocích, které v kombinaci vedou následně ke snížení výskytu choroby, a tím také k dosažení vysokého výnosu kvalitního zrna. Ke snížení ohrožení porostů touto chorobou přispívá dodržování vhodného osevního sledu, nezvyšování podílu hostitelských plodin (a to nejen obilnin a kukuřice), dále volba odrůd se stupněm odolnosti, podpora rozkladu posklizňových zbytků přihnojením dusíkem, podpora dobrého růstu vyváženou výživou a ochrana před poléháním.

Praktickým doporučením je též dbát na vyrovnaný porost z pohledu BBCH a aplikovat na konci odnožování regulátor růstu.

Důležitá je též ochrana rostlin pomocí vhodných fungicidů obsahujících látky účinné proti původcům růžovění klasů pšenice ze skupiny triazolů (např. tebukonazol, metkonazoldifekonazol) či kombinací se skupinami strobilurinů (fluoxastrobin) nebo skupin SDHI (bixafen). Z biologických přípravků lze použít mykoparazitickou houbu Pythium oligandrum nebo bakterie Bacillus subtilis, B. amyloliquefaciens případně B. pumilus. Avšak ani z jedna z výše uvedených biologických variant není ale v provozních podmínkách využívána.

Účinnost fungicidů je silně variabilní, ovlivněná odrůdou, agresivitou patogena a podmínkami prostředí. Kvalitní fungicidní ochrana obilnin podstatně napomáhá k omezení výskytu choroby a výskytu toxinů v zrně, ale nejedná se o 100% řešení. Ke snížení výskytu choroby také přispívá ošetření obilnin proti chorobám pat stébellistovým chorobám, které potažmo omezuje napadení klasu.

Rozhodující je pak kvalitní a správně načasované ošetření s přihlédnutím na ochranné lhůty. Aplikace fungicidu musí být provedena v době největší vnímavosti k infekci - ve fázi kvetení. Rychlý a velmi silný nástup infekce, který nastává v příznivých povětrnostních podmínkách, vede k tomu, že vhodná doba pro aplikaci je poměrně krátká. V Registru přípravků nebo na Rostlinolékařském portálu jsou uvedeny povolené fungicidy proti této chorobě na pšenici.

Související články

Tango® Flex - nová konstelace úspěchu

03. 03. 2024 Ing. Václav Nedvěd, Ph.D.; BASF spol. s r.o. Choroby Zobrazeno 199x

Daxur® - pomůže udržet rovnováhu mezi výnosem a příznivou cenou ošetření

01. 03. 2024 Ing. Václav Nedvěd, Ph.D.; BASF spol. s r.o. Choroby Zobrazeno 218x

Výskyt chorob obilnin v odrůdových pokusech ve vegetačním roce 2022/23

23. 02. 2024 Ing. Pavel Kraus, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Choroby Zobrazeno 335x

Výskyt chorob a abiotikóz ovocných dřevin a révy v roce 2023

07. 02. 2024 Ing. Petr Ackermann, CSc; Ekovín Brno Choroby Zobrazeno 445x

Choroby olejnin: Rzivost a padlí světlice barvířské

07. 01. 2024 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 381x

Další články v kategorii Choroby

detail