Stéblolam a nově registrované odrůdy ozimé pšenice s genem odolnosti Pch1

30. 03. 2026 Mgr. Jana Palicová, Ph.D.; Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i., Praha-Ruzyně Choroby Zobrazeno 356x

První příznaky chorob pat stébel obilnin lze pozorovat na rostlinách již v předjaří, ale plošně jsou v polních podmínkách viditelné až při polehnutí porostu či v podobě bílých předčasně dozrávajících klasů. To už je ale na jakoukoli ochranu pozdě a ztráty na výnosech mohou být u stéblolamu více než 30%. Preventivní jarní monitoring patogenů a pěstování odrůd s genem odolnosti Pch1 mohou významně snížit riziko napadení obilnin stéblolamem.

Původci

Oculimacula yallundae a Oculimacula acuformis, dva původci stéblolamu, mohou napadat pšenici, ječmen, oves, žito, tritikale, rýži i plané druhy trav, ale na pšenici dominuje O. yallundae. Hlavním zdrojem infekce jsou posklizňové zbytky obilnin, na nichž může houba přežívat více než 3 roky. Největší riziko napadení se vyskytuje u pšenice ozimé, a to na pozemcích opakovaně osévaných pšenicí. Stéblolam napadá již klíční rostliny, mycelium postupně prorůstá vrstvami listové pochvy až ke stéblu a dochází k ucpání cévních svazků a předčasnému dozrávání klasů, popř. lámání stébel. Typické skvrny ve tvaru oka (obr. 1), podle kterých vznikl latinský název rodu Oculimacula, se objevují na bázi stébel v období sloupkování. Ohniska bílých klasů jsou v porostech pozorovatelná někdy již od stádia mléčné zralosti (obr. 2).

Výskyt v roce 2025

Na patách stébel pšenice ozimé se obvykle vyskytují i další patogenní druhy hub z rodů Fusarium, Microdochium (plíseň sněžná) či Rhizoctonia (kořenomorka). Jejich zastoupení v jednotlivých ročnících významně ovlivňuje především průběh počasí již od podzimního období.

Podzim 2024 byl vlhký a teplý, což poskytovalo příznivé podmínky pro houbové patogeny přežívající na posklizňových zbytcích, produkci spor, plodnic a pro začínající infekce na ozimých obilninách. Zima byla pak spíše sušší s výraznými mrazovými epizodami zejména v únoru, inokulum stéblolamu se tedy nemnožilo tak rychle jako v průběhu některých předchozích teplých zimních ročníků. Jaro 2025 bylo z pohledu spadlých srážek 6. nejsušší od roku 1961, což mohlo zpomalit produkci a šíření spor v porostu a přispět k nižšímu výskytu stéblolamu na našem území.

V roce 2025 bylo v Národním centru zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i. (CARC) v Praze-Ruzyni hodnoceno celkem 49 vzorků chorob pat stébel pšenice, a to v rámci preventivní i cílené diagnostiky v různých oblastech ČR. Zastoupení stéblolamu, plísně sněžné a fuzarióz na patách stébel pšenice bylo velmi vyrovnané, zatímco v předchozích letech převažoval stéblolam. Plíseň sněžná (Microdochium) byla zjištěna ve 27 % analyzovaných vzorků a stéblolam (Oculimacula) ve 24 %, stejně jako zástupci rodu Fusarium (graf 1).

Graf 1: Zastoupení původců chorob pat stébel ve vzorcích obilnin v roce 2025

Ochrana

Základem ochrany proti stéblolamu je především dodržování agrotechnických opatření (např. pozdnější setí, výběr vhodné předplodiny) a preventivní odběr rostlin nejpozději počátkem sloupkování pro včasnou detekci patogenů a případnou aplikaci fungicidů do fáze 2. kolénka (BBCH 32).

Pro úspěšnou ochranu porostů je důležité monitorovat také zastoupení obou původců O. yallundae a O. acuformis, a to především v oblastech opakovaného pěstování obilnin. Původci stéblolamu se sice neliší symptomaticky, ale mají různou citlivost k účinným látkám fungicidů.

Registr přípravků na ochranu rostlin zahrnuje širokou škálu povolených fungicidů proti stéblolamu na bázi 19 účinných látek: azoxystrobin, benzovindiflupyr, bixafen, boscalid, cyprodinil, difenoconazole, fluopyram, fluxapyroxad, fluoxastrobin, kresoxim-methyl, mefentrifluconazole, metrafenone, proquinazid, prothioconazole, pyraclostrobin, spiroxamine, tebuconazole, trifloxystrobin a Pythium oligandrum (https://eagri.cz/public/app/eagriapp/POR/).

Při nadměrném používání fungicidů však hrozí nebezpečí vzniku rezistentních populací. To bylo u stéblolamu opakovaně zaznamenáno nejen v západní Evropě, kde byly fungicidy proti stéblolamu používány masivně již od 70. let 20. století. Podle nejnovějších poznatků z ČR zůstávají populace původců stéblolamu převážně citlivé k účinné látce prothioconazole, která je hojně zastoupena v povolených přípravcích. Ojediněle byly však zaznamenány náznaky snížené citlivosti, je tedy třeba populace nadále monitorovat.

Na základě in vitro testů citlivosti izolátů rodu Oculimacula k vybraným fungicidům byla zjištěna nejvyšší redukce růstu patogenů při aplikaci těchto účinných látek: boscalid, metconazole, spiroxamine a kombinace boscalid + prothioconazole.

Geny rezistence ke stéblolamu

Vzhledem k trendům ustupování od plošné aplikace chemické ochrany je možné využít odrůdy ozimé pšenice nesoucí geny rezistence ke stéblolamu. Nejúčinnější a nejvíce prozkoumaný je gen Pch1, který byl získán z Aegilops ventricosa. Bylo opakovaně potvrzeno, že může výrazně snížit intenzitu napadení stéblolamem, skvrny na bázích jsou menší, stéblo zůstává pevné a neláme se. Pěstování odrůd s tímto genem je však spíše méně rozšířené, neboť gen Pch1 byl v minulosti spojován s nižším výnosem.

V posledních letech je ale zaznamenán významný pokrok ve šlechtění odrůd nesoucích gen Pch1. Od roku 2019 bylo v ČR registrováno celkem 17 odrůd ozimé pšenice s tímto genem. V letech 2021 a 2025 byly registrovány dokonce 4 nové odrůdy s Pch1 (graf 2).

Mezi odrůdami pšenice ozimé s genem Pch1, které měly dle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) vyšší přihlášené množitelské plochy v roce 2024, jsou: LG Absalon, Pallas, SU Tarroca, Illusion, LG Lunaris, Bonanza, KWS Donovan, Campesino, LG Niklas a LG Atelier (tab. 1). Odrůda LG Absalon měla 5,3% podíl v rámci množitelských ploch, nejvyšší ze všech odrůd ozimé pšenice v roce 2024. Odrůda Annie nesoucí gen Pch1 slouží jako rezistentní kontrola v testech odolnosti ke stéblolamu v Praze-Ruzyni. V roce 2025 byly nově registrovány odrůdy Elliska, LG Aikido, SU Pulsion a Xenie, které jsou nositeli genu Pch1 a v maloparcelových testech inokulovaných směsí obou patogenů stéblolamu vykazovaly nižší napadení než většina testovaných odrůd ozimé pšenice bez genu Pch1.

Více informací o registrovaných odrůdách obilnin, včetně odolnosti k chorobám, je dostupných na webových stránkách ÚKZÚZ. Pro pěstitele je vhodné sledovat každoročně vydávaný seznam doporučených odrůd, neboť tyto odrůdy jsou před registrací prověřeny v polních podmínkách ČR.

Kromě nejúčinnějšího genu rezistence Pch1 jsou v literatuře popsány také geny Pch2, Pch3, Pch4 a lokus pro kvantitativní znak rezistence na chromozomu 5A (Q.Pch.jic-5A). Z výsledků maloparcelových pokusů v Praze-Ruzyni je zřejmé, že u některých odrůd gen Pch1 nezajistil takový stupeň rezistence jako u odolné kontroly Annie. Je třeba se v budoucnu zaměřit také na přítomnost dalších genů v našich odrůdách, které mohou v součinnosti s Pch1 hrát významnou roli. Geny Pch 2 a Q.Pch.jic-5A pocházejí ze staré francouzské odrůdy Capelle Desprez, gen Pch 3 z Dasypyrum villosum a gen Pch4 z Aegilops tauschii.

Graf 2: Počet odrůd pšenice ozimé s genem Pch1 registrovaných v ČR v letech 2019–25

Tab. 1. Nejpěstovanější odrůdy ozimé pšenice s genem Pch1

Prognóza výskytu stéblolamu v roce 2026

Za optimální podmínky k produkci nepohlavních spor (konidií) původců stéblolamu jsou považovány průměrné denní teploty mezi 4 a 10 °C v kombinaci s průměrnou denní relativní vzdušnou vlhkostí vyšší než 80 % či denním úhrnem srážek vyšším než 3 mm. S tímto modelem pracuje portál Agrorisk, který předpovídá riziko výskytu stéblolamu v regionech ČR. Začátkem února bylo dle tohoto modelu na většině území zanedbatelné až nízké riziko výskytu stéblolamu. Je však třeba sledovat další vývoj počasí, zejména pak počet dní s optimálními podmínkami pro produkci a šíření konidií.

Choroby pat stébel jsou prvními houbovými chorobami, které pěstitelé v porostu monitorují a na které cílí případné první fungicidní ošetření. Aby se zamezilo zbytečnému nadměrnému užívání chemických látek, doporučuje se provést preventivní odběr koncem odnožování až počátkem sloupkování a zaslat na specializovaná pracoviště na mykologický rozbor, např. do CARC Praha-Ruzyně.

Závěr

Choroby pat stébel obilnin zůstávají stálou hrozbou porostů. Úspěšnou ochranu však komplikuje dlouhodobé přežívání patogenů v půdě a plánovaná regulace EU v oblasti účinných látek. Stéblolamu však mohou pěstitelé čelit nejen fungicidním ošetřením ve fázi 2. kolénka, ale zejména pěstováním odrůd ozimé pšenice odolných proti stéblolamu. Gen rezistence Pch1 může výrazně snížit intenzitu napadení stéblolamem, skvrny na bázích jsou menší, stéblo zůstává pevné a neláme se. Pěstování odolné odrůdy ke stéblolamu znamená též ekonomickou úsporu za chemickou ochranu a snížení ztrát na výnosech způsobených stéblolamem.

Obr. 1: Symptomy stéblolamu na pšenici ozimé

Obr. 2: Běloklasost - finální stav rostlin pšenice ozimé napadených stéblolamem

Seznam literatury je k dispozici u autora článku.

Příspěvek vznikl za podpory institucionálního příspěvku MZe RO0425.