Strupovitost jabloně - nejvážnější choroba jablek

09. 05. 2014 Ing. Miroslav Lánský, Ing. Jana Kloutvorová; Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s. r. o. Choroby Zobrazeno 86202x

Nejvážnější chorobou jabloní, která každoročně nadělá ovocnářům nejvíce starostí je strupovitost jabloně - původcem je houba Venturia inaeqalis, konidiové stadium Spilocaea pomi (obr. 1).

Biologie a škodlivost

Houba napadá listy a plody, výjimečně i mladé větvičky. Silně napadené listy i mladé plůdky předčasně opadávají. Starší plody bývají deformované. Pozdní infekce se projeví drobnými tečkami na plodech třeba až během skladování. Strupovité popraskané skvrny bývají vstupní branou pro další houby, které působí hnilobu plodů (např. moniliová hniloba).

Houba přezimuje ve formě plodniček (pseudoperithecií) ve spadaných listech, kde začátkem vegetace ve vřeckách dozrávají dvoubuněčné výtrusy (askospory). Askospory působí primární infekci. Nebezpečí vzniku primárních infekcí končí až po úplném rozkladu loňských listů, což bývá v našich podmínkách přibližně koncem června. V suchém roce se staré listy mohou rozkládat i déle. Na zpomalení rozkladu listů má velký vliv i obsah mikroorganizmů a žížal v půdě, který může být ovlivněn i způsobem obdělávání půdy pod stromy. V naši praxi jsme nacházeli nerozložené loňské listy ještě v srpnu a zbylé askospory nalezené v plodničkách houby na těchto listech ještě klíčily. Na jaře při ovlhčení starých listů deštěm, plodnice houby praskají a z vřecek jsou askospory vystřelovány do vzduchu. Po dopadu na vlhký list začne askospora klíčit a prorůstá listovou pokožkou. Po určité době, která je závislá na teplotě (bývá to přibližně 15 až 20 dnů) se objevují na listech nebo plodech slabé skvrny, které mají olivově zelenou barvu, později tmavnou. Tyto „sametové“ skvrny jsou tvořeny konidiofory s konidiemi. Konidie jsou jednobuněčné letní výtrusy, mají kyjovitý tvar a působí sekundární infekce. Jsou splavovány vodou a nešíří se na větší vzdálenosti.

Obr. 1: Strupovitost jabloně

Ochrana proti strupovitosti

Zvládnutí ochrany jabloní proti strupovitosti patří každoročně k nejvýznamnějším pěstitelským úspěchům ovocnáře. Kdo zvládne ochranu jabloní proti strupovitosti, nemívá problémy s kvalitou vypěstovaných jablek.

Je několik zásad, které musí každý pěstitel dodržet, aby byla jeho snaha o potlačení strupovitosti efektivní. Při výsadbě nových sadů je třeba volit odrůdy méně náchylné, případně zcela odolné - rezistentní. K preventivní ochraně patří také likvidace spadaného listí na podzim.

Chemické zásahy ve vegetaci je nutno volit uváženě a použít je v minimální nutné míře. Je možné ošetřovat preventivně, a to buď paušálně v cca 7–10denním intervalu nebo je třeba ošetřit stromy před očekávaným deštěm, postřik však musí dokonale zaschnout. Kurativně se ošetřuje až po splnění podmínek pro vznik infekce. Další ošetření se signalizuje po infekci, která vznikla 6. a další dny po předchozím ošetření. Volba přípravku se řídí dobou jeho kurativní účinnosti. Při tomto způsobu ochrany musíme mít k dispozici spolehlivou signalizační techniku, výkonnou aplikační techniku a dostatek fungicidů s dlouhým kurativním účinkem, což je v současné době velký problém. Fungicidy povolené k ochraně proti strupovitosti jabloně jsou uvedeny v tabulce. Podívejme se na podmínky ochrany podrobněji.

Využití rezistentních odrůd

V České republice se šlechtěním odrůd odolných nebo rezistentních vůči strupovitosti zabývá řadu let několik pracovišť (VŠÚO Holovousy, s. r. o., ÚEB Střižovice a další). Vznikla řada kvalitních odrůd, z nichž některé jsou povoleny i pro obnovu sadů v systémech integrované produkce a jejich výsadba je dotována z prostředků MZe ČR (Ametyst, Goldstar, Lipno, Luna (obr. 2), Melodie, Opal, Orion, Rajka, Rondo, Rozela, Rubinola, Sirius, Topaz, Vysočina). Odrůda Sirius byla také vybrána našim největším výrobcem dětské výživy firmou Nutricia Deva do portfolia odrůd vhodných ke zpracování na dětskou výživu.

Výsadba odrůd rezistentních vůči strupovitosti může významným způsobem snížit potřebu ochrany. U těchto odrůd však bývají problémy s odbytem, zejména přes obchodní řetězce, které upřednostňují jen určité, dobře zavedené a konzumentům známé odrůdy (jež jsou však vysoce citlivé k houbovým chorobám a vyžadují intenzívní chemickou ochranu).

Druhým problémem je získání dostatečného množství kvalitního výsadbového materiálu k výsadbě větších pěstitelských celků. Pěstování rezistentních odrůd však v žádném případě zcela neodstraní potřebu fungicidních zásahů v sadu. Odolné nebo i rezistentní odrůdy vůči strupovitosti bývají citlivé k padlí jabloně nebo také k chorobám působícím značné ztráty během skladování ovoce (moniliová hniloba, peniciliová hniloba, hnědá kruhová hniloba a další).

Je třeba si také uvědomit, že tyto odrůdy se budou jinak chovat na domácích směsných zahradách a jinak ve velkých, intenzivních blocích. V monokulturách ani tyto špičkové rezistentní odrůdy nepůjde pěstovat intenzivním způsobem bez částečného fungicidního ošetření.

Je tu však ještě další problém. V průběhu několika posledních let došlo v některých výsadbách rezistentů k prolomení rezistence v důsledku výskytu ras patogena překonávajících geny rezistence. V současné době je ve světě známo 8 ras houby V. inaequalis, které jsou schopny překonat jednotlivé geny podmiňující rezistenci odrůd, z toho 2 rasy jsou rozšířeny v Evropě (Německo, Holandsko, Anglie). V ČR byl zaznamenán výskyt strupovitosti na rezistentních odrůdách poprvé v roce 2006 na 4 lokalitách. Výsadeb s prolomenou rezistencí postupně přibývá. Napadení strupovitostí bylo zaznamenáno nejčastěji na odrůdách Rubinola, Selena, Topaz, Otava. K prolomení rezistence významně přispělo dovážení sadby ovocných stromků k výsadbě ze zahraničí, které mohou být latentně napadeny jinou rasou patogena, na kterou nebyla daná odrůda šlechtěna (houba může přetrvat ve formě konidií ve vrcholových pupenech stromků). Vynechání fungicidní ochrany rovněž významně urychlilo ztrátu odolnosti dané odrůdy ke strupovitosti.

Obr. 2: Odrůda Luna

Likvidace spadaného listí

K preventivní ochraně patří také likvidace spadaného listí na podzim mechanickým shrabáním, případně omezení zdroje infekce podzimním postřikem močovinou, která urychlí rozklad listů. Toto může částečně oslabit infekční tlak, ale musíme si uvědomit, že askospory houby jsou roznášeny větrem na větší vzdálenost. Pokud toto opatření nebude uděláno v sadu a širokém okolí, nebude mít vliv na omezení fungicidních zásahů na jaře. Přesto jej lze doporučit především v sadech, které byly silně zasaženy strupovitostí, protože jakékoliv snížení zdroje infekce přispěje k zefektivnění ochrany v daném roce.

Využití kontaktních fungicidů

U těchto přípravků účinná látka neproniká do rostliny, ale zůstává po aplikaci na povrchu pouze na místech, kam dopadla při aplikaci. Z důvodů dosažení dobré účinnosti je tedy rozhodující především dokonalé a rovnoměrné pokrytí ošetřované plochy listů (plodů) aplikovaným přípravkem. Dokonalé pokrytí listů přípravkem je velmi důležité zvláště u fungicidů, jejichž spóry jsou velmi malé a po dopadu na list se nepohybují. Při aplikaci je potřeba využívat stroje s dostatečným výkonem ventilátoru, kde proud vzduchu zajistí donos aplikované látky i do horního patra a do středu koruny ošetřovaných stromů.

Některé kontaktní přípravky (Mythos 30 SC) mají hloubkový příp. translaminární účinek, tj. pronikají do pletiv rostlin (např. až na spodní stranu listu nebo do stonků). Nerozvádí se však cévními svazky rostlin a nechrání tedy nové přírůstky rostlinpo aplikaci. Kontaktní přípravky se využívají v systémech ošetřování k preventivním ochranným zásahům, neboť nevykazují kurativní účinnost (Dithane M 45, Thiram Granuflo), případně jejich kurativní účinek (s výjimkou fungicidu Mythos 30 SC) je jen omezený. Kontaktní přípravky se vyznačují nespecifickým vícebodovým působením.

Kontaktní fungicidy dobře účinkují již od nižších teplot, nejsou ohroženy vznikem rezistence nebo je riziko vývoje rezistence jen velmi nízké, jsou proto vhodné k přerušení sledu ošetřování systémovými nebo strobilurinovými přípravky. Tyto přípravky jsou dobře využitelné v raných fázích vegetace, kdy ještě není vyvinuta dostatečně velká listová plocha potřebná pro systémově působící přípravky. Lze je využít pouze k preventivní ochraně.

Jsou zde i určité problémy při používání těchto přípravků. V době intenzívního růstu stromů a rychlého narůstání listové plochy dochází ke snížení („zředění“) pokryvu a nově narůstající listy nejsou postřikem kryty vůbec. Při intenzívních srážkách dochází k částečným smyvům přípravků (nutnost opakované aplikace). Uvedené nevýhody lze omezit kombinací tank-mix aplikací ve směsi se systémovými přípravky.

Využití systémových fungicidů

Účinné látky těchto fungicidů působí nejen na povrchu rostlin, ale pronikají i do pletiv, kde jsou pomocí cévních svazků rozváděny do dalších částí rostlin. Vyznačují se specifickým jednobodovým mechanizmem účinku. Většina účinných látek systémových přípravků používaných proti strupovitosti se šíří akropetálně (od kořenů k vrcholům) a případně translaminárně. Díky tomuto mechanizmu průniku do pletiv chrání systémové fungicidy i nové přírůstky a vedle preventivního působení se vyznačují i různou délkou kurativní účinnosti (tj. inhibují růst mycelia houby uvnitř listu).

Přesto je vhodnější i tyto kurativní přípravky využívat spíše preventivně. Důvodem je riziko vzniku a vývoje rezistence. Rezistence má polygenní charakter, vzniká pozvolna a lokálně. V některých výsadbách ČR byl pokles účinnosti uvedených fungicidů a nástup rezistence v minulých letech také zaznamenán (např. myclobutanil, flusilazole).

K tomu, abychom mohli používat fungicidy kurativně, tj. až po prokázaném vzniku infekce strupovitosti, potřebujeme mít k dispozici spolehlivou signalizační techniku, která nám na základě měření teploty a délky ovlhčení listů přesně určí dobu splnění podmínek rozvoj houby. V současné době je na našem trhu několik spolehlivých signalizačních přístrojů, které tyto podmínky splní. Druhou podmínkou, kterou musíme splnit, je dostatek výkonné aplikační techniky, která by nám umožnila ošetřit sady jabloní za jeden den (případně za prodlouženou směnu). Toto v současné době rovněž není problém. Našim ovocnářům se nabízí dostatek kvalitní aplikační techniky i výkonných traktorů - problémem bývá jenom cena a kupní síla pěstitele. Třetí podmínkou, která musí být splněna, je dostatek fungicidů s dlouhou kurativní dobou, které by bylo možno nasadit až po potvrzení vzniklé infekce strupovitosti. Toto je největší problém, který brání v současné době používat fungicidy kurativně. Na našem trhu neexistuje jediný fungicid, který by tuto podmínku spolehlivě splňoval. Dostatečně dlouhou kurativní účinnost měly fungicidy ze skupiny triazolů (např. Punch 10 EW, Score 250 EC, Systane 12 EC, Rubigan 12 EC apod.), u kterých byl však po vícenásobných aplikacích v minulých letech zaznamenáván na různých lokalitách silný pokles účinnosti spojovaný s nástupem rezistence houby vůči těmto přípravkům. Z tohoto důvodů se od kurativních zásahů v ochraně proti strupovitosti fungicidy s kurativním účinkem muselo upustit. Uvedené přípravky by měly být v záloze pro případ nezajištění ochrany před deštěm nebo po totálním smytí kontaktního přípravku intenzivním deštěm. Nuceně se tak vracíme ke kontaktním fungicidům a jejich preventivní aplikaci.

Velkým přínosem v ochraně proti strupovitosti jabloně bylo zavedení strobilurinů (Discus, Zato 50 WG) do systémů ochrany. Tyto přípravky zaznamenaly excelentní nástup do systému ochrany, jaký v posledních letech nezaznamenal žádný jiný fungicid. Bohužel zaznamenaly také velmi rychlý vznik rezistence houby vůči těmto přípravkům a rychlý ústup „ze slávy“.

Využití fungicidů s kombinovaným účinkem (strobilurin + kontaktní fungicid) nepřineslo očekávané zlepšení jejich účinnosti. Vysvětlení je jednoduché. Pokud jsou rasy houby Venturia inaequalis rezistentní vůči strobilurinům, nebude strobilurinový fungicid obsažený v kombinovaném přípravku dostatečně účinkovat. Dávka kontaktního přípravku je v kombinovaném fungicidu snížena na cca 50–60 %, takže účinnost bude nižší než u čistého kontaktního přípravku, který budeme aplikovat v plné dávce.

Využití fungicidů na bázi síry a mědi

Tyto přípravky působí kontaktně a preventivně.

Pesticidy na bázi síry vykazují specifickou účinnost na padlí, působí však na celou řadu dalších fytopatogenních hub včetně strupovitosti. Pro dosažení dostatečné účinnosti je však třeba častější aplikace v kratších intervalech oproti ostatním pesticidům (5 dní). Po intenzivních srážkách je nutné ošetření opakovat (spláchnutí pesticidu z listů). Při déletrvajícím dešťovém období nastávají proto problémy s nedostatečným pokryvem listů (plodů) pesticidem, což zvyšuje riziko uchycení a rozvoje infekce.

Měďnaté fungicidy se vyznačují širokým spektrem účinnosti včetně účinnosti baktericidní. Nejsou ohroženy vznikem rezistence. Při ošetření jabloní během vegetace však dochází k projevům fytotoxicity na plodech, měď způsobuje silnou rzivost plodů, proto se měďnaté přípravky aplikují pouze brzy zjara - nejpozději do fenofáze zeleného poupěte. 

Eradikace strupovitosti

Při ochraně jabloní proti strupovitosti se často stává, že se nepodaří udržet listy čisté bez strupovitých skvrn. Objeví-li se strupovitost na listech, potom se k zastavení nebo alespoň přibrzdění infekce doporučuje eradikační zásah vhodným fungicidem. V minulých letech vykazoval nejlepší účinnost dodinový fungicid Syllit 65 (Syllit 400 SC). Zásah bylo potřebné zajistit v co nejkratší době po objevení strupovitých skvrn. Stávající strupovité skvrny na listech zčervenaly a došlo k zastavení tvorby konidií houby (obr. 3). V posledních letech dochází i u tohoto přípravku k poklesu účinnosti vlivem výskytu rezistentních ras houby na dodin.

Proto je potřeba soustředit veškerou pozornost v ochraně proti strupovitosti na začátek vegetace, abychom udrželi listy i plody čisté do doby, kdy dojde k rozkladu loňských listů a houba ukončí výlet zimních výtrusů, čímž významně poklesne nebezpečí šíření sekundární konidiové infekce.

Obr. 3: Eradikační zásah fungicidem Syllit 65

Souhrn

Závěrem lze konstatovat, že chemické zásahy ve vegetaci je nutno volit uváženě a používat je v minimální nutné míře.

Vzhledem k významnému poklesu kurativní účinnosti vybraných fungicidů se musí ošetřovat preventivně, a to buď paušálně v cca 5–8 denním intervalu nebo je třeba ošetřit stromy před očekávaným deštěm. Postřik musí na listech i plodech dokonale zaschnout. Větší dešťové srážky smyjí fungicidní film a aplikace se musí opakovat.

Při hodnocení smyvu deštěm je třeba zohlednit intenzitu srážek. Jistě jinak se projeví na smyvu 20 mm déšť, který spadne v mírných dvoudenních srážkách a jinak bude vypadat postřikový film po dvouhodinovém lijáku, kdy spadne také 20 mm a listy budou dokonale oprány bez zbytků fungicidů. Pro takovýto případ by měl každý ovocnář mít k dispozici některý triazolový přípravek, u kterého by se využila jeho alespoň částečná kurativní účinnost. Mnohdy může být nový zásah po dešti proveden až po splnění podmínek pro vznik infekce strupovitosti a preventivní zásah kontaktním přípravkem nebude účinný.

Pro snížení nebezpečí vzniku nebo rychlosti šíření rezistence ke strobilurinovým, ale i triazolovým fungicidům při ochraně jabloní proti strupovitosti, je nezbytné dodržet následující zásady:

• nepoužívat sólo aplikace strobilurinových (triazolových) fungicidů;
• kombinovat strobiluriny (triazoly) s kontaktními fungicidy (captan, dithianon,  mancozeb, thiram, apod.), při použití plných dávek strobilurinů (triazolů) ve směsi;
• nepoužívat blokové aplikace stejných látek (skupin), tzn. neaplikovat stejné přípravky následně po sobě;
• v případně podezření poklesu účinnosti těchto fungicidů směrovat jejich aplikace mimo období nejsilnějšího tlaku houby;
• v případě potvrzení rezistence bude nutné vyřazení strobilurinového (i DMI) přípravku ze systému ochrany na několik let.

Lze si jenom přát, aby se na našem trhu objevily nové přípravky s dostatečným kurativním účinkem, které by bylo možno aplikovat až po potvrzeném splnění podmínek pro vznik infekce strupovitosti. Jen tak se podaří snížit počet ošetření jabloní fungicidními přípravky během vegetace.