Suché léto 2023 ovlivnilo výskyt klasových fuzarióz

12. 09. 2024 Ing. Štěpánka Radová, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Choroby Zobrazeno 349x

Každoročně Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský provádí průzkum výskytu původců růžovění v zrnu pšenice a výstupy jsou výsledkem spolupráce s oddělením genetiky a šlechtění rostlin Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Výsledky ukázaly, že rok 2023 patřil co do infekcí klasovými fuzariózami mezi ty méně problematické, a to díky suchému průběhem léta, jehož závěr zkomplikovaly deště.

Průběh počasí

Podzim roku 2022 se vyznačoval velkou srážkovou variabilitou. Střídaly se měsíce s nadnormálními a podnormálními úhrny srážek, což ovlivnilo zakládání porostů ozimých obilnin a začátek jejich vegetace. Jestliže v srpnu a září spadlo 117 a 135 % srážkového průměru, v říjnu a listopadu to bylo jen 47 a 80 %. Na Jižní Moravě byly úhrny srážek i v září podprůměrné. Dostatek vláhy v půdě měl však pozitivní vliv na další průběh podzimní vegetace, kdy i přes velmi teplé a suché počasí většina porostů rovnoměrně vzešla a odnožila a porosty byly před zimou v dobré kondici.

Dobře přezimované porosty ozimé pšenice rychle regenerovaly a přispěl k tomu i relativně chladný průběh jara a dostatek srážek. V posledních letech až atypicky chladné počasí přetrvávalo i během května, ten byl ale co do srážek chudý. Spadlo pouhých 61 % srážkového průměru a jednalo se tak o třetí nejsušší měsíc v roce.

I červen, který je z pohledu infekcí květů a následně klasů klíčový, dosáhl 56 % srážkového průměru. Následoval červenec, který se svým úhrnem podobal suchému květnu. Udává se, že pro rozvoj patogena a akumulaci mykotoxinů, ke které dochází velmi brzy po infekci, je rozhodujícím obdobím 10, popř. 20 dní před kvetením a dále i období těsně po infekci. Pro rozvoj choroby a akumulaci mykotoxinů má kromě srážek velký význam i vlhkost v podobě mlhy nebo ros, a dále blízká přítomnost vodních zdrojů, které zvyšují relativní vzdušnou vlhkost v lokalitě.

Analýza vzorků zrna na DON

Pro rozbory na přítomnost mykotoxinu deoxynivalenol (DON) bylo odebráno 116 vzorků zrna či klasů. Z tohoto množství byl následovně ve 109 vzorcích detekován obsah přítomného DON, ale jen v 25 případech nad hladinou detekce či kvantifikace (LOD a LOQ). To tedy znamená, že výskyt sledovaného toxinu v kvantifikovatelném množství byl potvrzen u 21,5 % vzorků.

Oproti předchozím letům se upustilo od vizuálního hodnocení zrna. Většina případů vizuálního hodnocení korespondovala s následným laboratorním výsledkem. Při posuzování porostů však může docházet k záměnám infekce růžovění za jiné klasové choroby nebo napadení klasovými škůdci (např. třásněnky) a to ve chvílích, kdy nejsou patrné symptomy přítomnosti původce (narůžovělé mycelium).

Vzorek se zvýšeným obsahem DON (>0,500 mg/kg zrna) bylo zjištěn pouze 1, tj. 1 % ze všech odebraných vzorků, což představuje nejnižší hodnotu v posledních několika letech. Hygienický limit (>1,250 mg/kg zrna) byl v 6 vzorcích překročen, což představuje 5 % ze všech odebraných vzorků. Vzorek s nejvyšším obsahem DON dosáhl hodnotu 4,872 mg/kg zrna. U tohoto vzorku byl hygienický limit více než 3krát překročen. Průměrný obsah DON ve vzorcích s jeho výskytem dosáhla 0,251 mg/kg zrna. V celkovém průměru se hodnota DON pohybovala na úrovni 0,236 mg/kg zrna, což představuje nejnižší hodnotu za posledních 5 let.

Faktory ovlivňující infekci porostů

Kromě vlivu ročníku má zásadní vliv na infekci a následné projevy původce růžovění klasů pšenice i předplodina, odrůda pěstované pšenice, zpracování půdy a aplikace fungicidů.

Nejčastější předplodinou pro pšenici byla na analyzovaných lokalitách řepka ozimá, a to v 60 případech, tj. (52 % ze všech lokalit). Dalšími pěstovanými předplodinami byly: kukuřice (14 lokalit), pšenice (9 lokalit), hrách (7 lokalit), brambory nebo sója (5 lokalit).

V minulém roce způsob zpracování půdy před založením porostů (tj. orba nebo minimalizace) objevovala na vybraných plochách ve stejném podílu (pravděpodobně i díky opakujícím se kalamitám hraboše polního). Potvrzuje to trend roku 2022.

Rizikové předplodiny (hrách, vojtěška, kukuřice nebo monokultura pšenice) se objevovaly na 35 % ploch. Hodnoty DON přesahující hygienický limit byly zjištěny na lokalitách s předplodinami pšenice, řepka, mák a hrách.

V případě s nejvyšší akumulací DON byla provedena orba a předplodinou byl mák.

V posledních letech se potvrzuje fakt, že klíčovým faktorem v boji proti původci růžovění klasů pšenice je volba odrůdy. Při napadení klasu hrají významnou roli i tzv. mechanizmy pasivní rezistence (výška rostliny, hustota klasu, typ kvetení). Při přirozené infekci mají vyšší rostliny větší šanci infekci uniknout. U vyšších rostlin dochází většinou ke snížení vlhkosti v klasech, tím se vytvářejí méně příznivé podmínky pro patogen a rozvoj infekce. Jednotlivé odrůdy pšenice ozimé mají různou citlivost k akumulaci DON. Ačkoliv rezistentní odrůdy nebyly dosud vyšlechtěny, byly však opakovaně zjištěny statisticky významné rozdíly v úrovni rezistence vůči fuzariózám klasu mezi současnými komerčně využívanými odrůdami pšenice, takže je možno do rizikových podmínek volit odrůdy s prokázaným vyšším stupněm odolnosti. Obecně se pak potvrzuje fakt, že ranější odrůdy vykazují vyšší odolnost ve srovnání s pozdnějšími odrůdami.

Akumulace DON nad hygienický limit byla zjištěna u odrůd (řazeno podle nejnižší zjištěné hodnoty DON); RGT Sacramento, Crossway, Aurelius, Tonnage, Avenue a Barranco. Vyšší akumulace DON byl dán především z důvodu neošetření nebo rizikové předplodiny, případně kombinace obojího.

Konkrétně nejvyšší hodnota 4,87 mg/kg byla detekována u odrůdy Barranco s předplodinou mák, orebně zpracované. Informace o ošetření nejsou známy. Informace firmy RWA uvádí, že se jedná o odrůdu s jistou tolerancí k projevům růžovění klasů pšenice.

V případech, kdy byl detekován DON se zvýšeným obsahem (>0,500 mg/kg zrna) byly pěstovány odrůdy KWS Silverstone a Sorfu i tyto odrůdy lze do určité míry označit za citlivější k akumulaci DON.

Napadení fuzariózami versus aplikace fungicidu

Z fungicidů registrovaných do pšenice proti růžovění klasů pšenice byly použity jak foliálně aplikované přípravky, tak mořidla. U 6 porostů nebyly zjištěny informace o ošetření a u 2 porostů nebyla dle sdělení použita žádná ochrana. U neošetřených variant se obsah DON pohyboval jednou pod hranicí detekovatelnosti a jednou na hodnotě přesahující hygienický limit. U všech vzorků s nadlimitním obsahem DON byly aplikovány fungicidy před květem nebo v době květu. Šlo o přípravky na bázi triazolů (nejčastěji tebukonazol) nebo prochloraz. Uvedené účinné látky mají deklarovanou účinnost na fuzariózy pšenice.

Z výše uvedeného, je patrné, že ani cílené fungicidní ošetření není schopno zajistit 100% ochranu, obzvláště tehdy, pokud se sejde faktor citlivá odrůda a vhodné klimatické podmínky.

Výsledky tohoto průzkumu poskytují přehled o výskytu růžovění klasů pšenice na vybraných plochách s pšenicí ozimou napříč celou ČR. Jak z výsledků vyplývá, ani ošetření porostu registrovanými fungicidy proti růžovění klasů pšenice (klasovým fuzariózám) ještě neznamená nulový obsah DON. Úspěšnost aplikace také závisí na vhodném načasování samotného ošetření. V porovnání s rokem 2022 byl v roce 2023 na plochách pšenice ozimé zaznamenán nižší počet vzorků s obsahem DON. V průměru se hodnota DON pohybovala na nejnižší hodnotě za posledních 5 let. Za snížení podíl DON v zrnu pšenice mohl především suchý průběh letních měsíců a nezkomplikoval jej ani deštivý srpen, který zvyšoval ovlhčení sklízeného zrna.

Podmínky pro osevy ozimých plodin nebyly na podzim roku 2023 příhodné. Září bylo extrémně suché a následující měsíce pak kvůli nadprůměrným srážkám komplikovaly setí a následné etapovité vzcházení, které způsobilo extrémní napadení porostů vektory a v roce 2024 se tak projevilo kalamitním výskytem virových zakrslostí.

Doporučení pro praxi

Ochrana proti růžovění klasů zahrnuje celý komplex opatření, ke kterým lze řadit především volbu předplodiny. Například kukuřice, obilnina a obilní směska, luskoviny, brambory, vojtěška představují zvýšené riziko rozvoje fuzariotoxinů. Kromě charakteru vývoje počasí v daném roce v období kvetení pšenice sem patří i faktor odrůdy (existuje značný rozdíl v citlivosti na původce choroby u jednotlivých odrůd pšenice), termínu sklizně a způsobu uskladnění obilnin. Způsob obdělávání půdy má vliv jen do určité míry, např. v posledních letech se ukazuje, že v letech sucha je zpracování půdy tím nejméně rizikovým faktorem.

Ochrana porostu proti růžovění klasů pšenice spočívá ve více krocích, které v kombinaci vedou následně ke snížení výskytu choroby, a tím také k dosažení vysokého výnosu kvalitního zrna. Ke snížení ohrožení porostů touto chorobou přispívá dodržování vhodného osevního postupu, nezvyšování podílu hostitelských plodin (a to nejen obilnin a kukuřice), dále volba odrůd se stupněm odolnosti, podpora rozkladu posklizňových zbytků přihnojením dusíkem, podpora dobrého růstu vyváženou výživou a ochrana před poléháním.

Praktickým doporučením je též dbát na vyrovnaný porost z pohledu BBCH a aplikovat na konci odnožování regulátor růstu.

Důležitá je též ochrana rostlin pomocí vhodných fungicidů obsahujících látky účinné proti původcům růžovění klasů pšenice ze skupiny triazolů (např. tebuconazole, metconazole a difenoconazole) či kombinací se skupinami strobilurinů (fluoxastrobin) nebo skupin SDHI (bixafen). Z biologických přípravků lze použít mykoparazitickou houbu Pythium oligandrum nebo bakterie Bacillus subtilis, B. amyloliquefaciens případně B. pumilus. Ani z jedna z výše uvedených biologických variant není ale v provozních podmínkách využívána. Účinnost fungicidů je silně variabilní, ovlivněná odrůdou, agresivitou patogena a podmínkami prostředí. Kvalitní fungicidní ochrana obilnin podstatně napomáhá k omezení výskytu choroby a výskytu toxinů v zrně, ale nejedná se o 100 % řešení.

Ke snížení výskytu choroby také přispívá ošetření obilnin proti chorobám pat stébel a listovým chorobám, které potažmo omezuje napadení klasu.

Rozhodující je pak kvalitní a správně načasované ošetření s přihlédnutím na ochranné lhůty. Aplikace fungicidu musí být provedena v době největší vnímavosti k infekci - ve fázi kvetení. Rychlý a velmi silný nástup infekce, který nastává v příznivých povětrnostních podmínkách, vede k tomu, že vhodná doba pro aplikaci je poměrně krátká. V Registru přípravků nebo na Rostlinolékařském portálu jsou uvedeny povolené fungicidy proti této chorobě na pšenici.

Graf 1: Průběh srážek v ČR v roce 2023 ve srovnání s normálem 1991–2020

Graf 2: Průměrný obsah DON ve vzorcích pšenice v období 2004–2023