Uplatňování systému integrované ochrany rostlin v souvislosti se změnou legislativy (54): Regulace reziduí pesticidů v zelenině a v ovoci VIII. - Rezidua fungicidů v brukvovité zelenině

16. 06. 2024 Ing. Tereza Horská, Ph.D., prof. Ing. RNDr. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Choroby Zobrazeno 325x

V experimentálních výsadbách kedluben, květáku a hlávkového zelí byla v letech 2021–2023 hodnocena rychlost degradace účinných látek insekticidů, fungicidů a herbicidů. Tento příspěvek je zaměřen na dynamiku degradace reziduí účinných látek fungicidů v brukvovité zelenině povolených v ČR a ve Spolkové republice Německo a na možnosti využití těchto látek při nízkoreziduální a bezreziduální produkci zeleniny.

V případě kedluben byla rezidua hodnocena zvlášť v hlízách a v listech, protože při prodeji kedluben s natí mohou být požadovány analýzy reziduí pesticidů i z listů, které běžně obsahují více reziduí pesticidů.

Limity pro obsah reziduí

Příspěvek navazuje na článek o degradaci insekticidů v brukvovité zelenině (Agromanuál 7/2023) a je součástí seriálu věnovaného degradaci pesticidů v ovoci a zelenině. Výsledky získané v rámci projektu MZe QK21020238 seznamují pěstitele s možnostmi aplikace pesticidů do zeleniny před sklizní pro splnění přísnějších limitů odpovídajících 30 % maximálního limitu reziduí (MRL) pro dodržení požadavků některých obchodních řetězců.

Výsledky také umožní pěstitelům hospodařícím v integrovaném systému produkce zeleniny (IPZ) s výběrem účinných látek aplikovatelných v období před sklizní, aby byly dodrženy podmínky Nařízení vlády č. 80/2023 Sb. o stanovení podmínek provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření.

Pro bezreziduální produkci zeleniny nesmí rezidua pesticidů překročit limit 0,01 mg/kg.

Degradace reziduí fungicidů v brukvovité zelenině

V letech 2021–2023 byly založeny maloparcelkové pokusy hodnotící dynamiku degradace pesticidů v hlávkovém zelí, květáku a kedlubnách. Do pokusů byly zařazeny nově registrované fungicidy, které nebyly v květáku a hlávkovém zelí hodnoceny v první případové studii v rámci řešení výzkumných projektů MZe v letech 2008–2011. Výsledky této studie byly shrnuty v příspěvku Agromanuálu 9–10/2021 a jsou podrobněji uvedeny v certifikované metodice (Kocourek a kol., 2013). Dynamika degradace reziduí pesticidů v kedlubnách byla hodnocena poprvé až v nové studii v letech 2021–2023.

Cílem této části studie bylo porovnat rychlost degradace pesticidů v kedlubách pěstovaných v odlišných termínech v průběhu vegetační doby, a také dynamiku degradace pesticidů v různých částech rostliny (hlíza a listy). Pro možnost posouzení rozšíření registrace účinných látek fungicidů v ČR byly do brukvovité zeleniny experimentálně aplikovány nejen účinné látky povolené v ČR, ale také účinné látky povolené ve Spolkové republice Německo (tab. 1).

Tab. 1: Seznam testovaných fungicidních přípravků povolených v ČR a ve Spolkové republice Německo (SRN) rozdělených do skupin, ve kterých byly aplikovány na jednotlivé varianty výsadeb kedluben, květáku a zelí v různém pořadí

Polní pokusy

Brukvovitá zelenina byla pěstována na Demonstračním a pokusném pozemku České zemědělské univerzity v Praze. Maloparcelkové pokusy měly 3 varianty, které byly všechny ošetřeny stejnými fungicidy, ale skupiny fungicidů byly na jednotlivé varianty aplikovány v odlišném termínu a v různé vývojové fázi zeleniny před sklizní (tab. 1). Termíny aplikací pesticidů jsou uvedeny v tabulce 2. Přípravky byly aplikovány v nejvyšší povolené dávce společně s adjuvantem Silwet (0,1 l/ha). Aplikace pesticidů byla provedena postřikovačem Shachtner za použití aplikační dávky vody 300 l/ha a aplikačního tlaku 0,25 MPa. Rám postřikovače byl osazen štěrbinovými tryskami Lurmark 015F110.

Bylo odebíráno 5–6 průměrných kusů zeleniny z různých míst parcely, vždy minimálně 1 kg. Hlávka zelí byla odříznuta několik centimetrů nad zemí a zbavena poškozených vnějších listů, analýza byla provedena z celé rostliny bez kořenů a uvadlých listů. Vzorky růžic květáku byly odebírány s mladými listy po obvodu. U květáku se analýza reziduí pesticidů provádí pouze ze zdužnatělé růžice (celá rostlina bez kořenů a listů). Kedlubny byly zbaveny pouze spodních listů, aby mohla být následně analyzována rezidua z hlízy bez kořenů a listů a zvlášť v listech. Získané vzorky zeleniny byly z každé varianty zvlášť zabaleny do mikrotenové tašky a po odběru doručeny do Metrologické a zkušební laboratoře Ústavu analýzy potravin a výživy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze akreditované podle ČSN EN ISO/IEC 17025, kde byly vzorky zpracovány a analyzovány multidetekčními metodami GC/MS a LC/MS v souladu s evropskou normou ČSN EN 15662, s pokyny DG SANTE/11312/2021 pro kontrolu reziduí pesticidů v potravinách a krmivech.

Den po poslední aplikaci pesticidů byl proveden první odběr vzorků a následně byly odebrány další 3 (zelí a květák 2021) nebo 4 (kedlubny 2021 a 2022 a květák 2022) vzorky v předem stanoveném časovém harmonogramu. V roce 2023 byl první vzorek odebrán již několik hodin po aplikaci (květák 2023). Tímto způsobem bylo získáno z každého pokusu o třech variantách postřiku 12–18 hodnot výskytu reziduí v produktech 3 druhů zelenin po aplikaci pesticidů v různých termínech.

Tab. 2: Termíny aplikací skupin fungicidů do kedluben, květáku a hlávkového zelí v letech 2021–2023

Fungicidy testované v kedlubnách

Celkem bylo aplikováno 7 účinných látek fungicidů, z toho je v současné době v ČR povolen jen azoxystrobin a další 4 jsou registrovány v Německu (tab. 1).

Postřiky byly aplikovány na porosty kedluben odrůdy Lech v růstové fázi odpovídající BBCH 42–44. Po posledním postřiku následovalo 5 odběrů vzorků kedluben s listy.

Vliv povětrnostních podmínek na rychlost degradace pesticidů v kedlubnách

Kedlubny patří k zelenině pěstované téměř po celou vegetační dobu od dubna do října, a proto je důležité hodnotit degradaci účinných látek z různých termínů výsadeb. Kedlubny byly v průběhu vegetační doby pěstovány ve třech odlišných termínech a byla pozorována vyšší rychlost degradace účinných látek pesticidů u kedluben ošetřovaných a sklízených v létě (kedlubny 1 - výsadba 27. 4. 2021) v porovnání s kedlubnami ošetřovanými a sklízenými na podzim (kedlubny 2 - výsadba 17. 7. 2021 a kedlubny 3 - výsadba 12. 8. 2022).

Na rychlosti degradace pesticidů měly podíl povětrnostní podmínky jednotlivých pokusů (tab. 3). Srážky nejsou uvedeny, protože pokusy v případě sucha probíhaly pod závlahou. Vzhledem k rozdílným podmínkám pokusů a jim odpovídající odlišné rychlosti degradace účinných látek uvádíme doporučené AOL pro insekticidy z každého experimentu odděleně (tab. 4). Příklady degradací fungicidů v grafech 1 a 2 ukazují výskyty reziduí v hlíze a listech pro různé termíny pěstování, které jsou barevně odlišeny. Degradační křivka je proložena daty ze třech experimentů.

Tab. 3: Základní charakteristiky ovlivňující rychlost degradace pesticidů v kedlubnách v roce 2021–2022

Tab. 4: Doporučené AOL pro nízkoreziduální a bezreziduální produkci kedluben

Degradace fungicidů v kedlubnách

U všech účinných látek fungicidů povolených v ČR a v Německu do kedluben byla možná nízkoreziduální produkce hlíz kedluben sklízených v létě (kedlubny 1) bez prodloužení úředně stanovené ochranné lhůty (OL). V experimentu, kdy byly hlízy kedluben sklízeny na podzim (kedlubny 2) bylo nutné u fungicidů difenoconazole a pyraclostrobin prodloužit OL na 30–35 dnů (tab. 4). V případě nejpozději sklízených kedluben (kedlubny 3) umožnil nízkoreziduální produkci kedluben bez listů v zákonné lhůtě 14 dnů jen azoxystrobin a boscalid a po prodloužení OL na 30 dnů také mandipropamid (tab. 4). Účinná látka mandipropamid (Revus) byla hodnocena jen v posledním experimentu a dá se předpokládat, že jeho degradace za příznivějších povětrnostních podmínek (vyšší teploty a světelné záření s adekvátně větší závlahou) bude probíhat rychleji. Dodržení prahu pro 30 % MRL nebylo možné za dobu trvání 3. experimentu u látek difenoconazole a pyraclostrobin. Z hodnocených fungicidů pouze azoxystrobin umožnil nízkoreziduální produkci kedluben s listy ve všech třech experimentech (graf 1). Azoxystrobin byl aplikován v přípravku Askon obsahující také difenoconazole, který zejména v posledním podzimním experimentu degradoval pomaleji v hlíze i v listech (graf 2). Bezreziduální produkci kedluben bez listů by po uplynutí 14–20 dnů umožňovaly jen azoxystrobin, difenoconazole a pyraclostrobin v 1. experimentu při letní sklizni (tab. 4).

Graf 1: Průběh degradace azoxystrobinu v hlíze a listech kedlubny

Graf 2: Průběh degradace difenoconazolu v hlíze a listech kedlubny

Fungicidy testované v květáku

Azoxystrobin a difenoconazole byly na květáku testovány již v rámci předchozí studie v letech 2009 a 2010 (Kocourek a kol., 2013). Nyní bylo před sklizní květáku aplikováno spolu s azoxystrobinem a difenoconazolem dalších 7 účinných látek fungicidů. Všechny hodnocené látky jsou povoleny v ČR (tab. 1).

Odrůda květáku Dexter použitá v letech 2021 a 2022 měla růžice v době aplikace pesticidů pevně uzavřené listy, zatímco v roce 2023 byl pěstován květák Bering s volnějším krytím růžice (obr. 1). Květáky se v době aplikace nacházely v růstové fázi 43–45 BBCH. Po posledním postřiku následovalo 4–6 odběrů vzorků květáku.

Obr. 1: Květák v době aplikace pesticidů: A) odrůda Dexter, B) odrůda Bering

Degradace fungicidů v květáku se zakrytou růžicí

Květáky odrůdy Dexter pěstované v roce 2021 a 2022 byly sklízené v rozdílných podzimních termínech (7. 9.–20. 9. 2021 a 18. 10.–3. 11. 2022), přesto z hlediska obsahu reziduí nebyl mezi experimenty zjištěn významnější rozdíl v degradaci, protože byly růžice květáku v době aplikace přípravků dobře chráněny listy a účinné látky fungicidů k nim zpravidla nepronikly, jak je ukázáno na příkladech grafu 3 a 4.

S výjimkou flopyramu bylo možné dosáhnout bezreziduální produkce po ukončení OL (tab. 5). Rezidua fluopyramu byla v roce 2022 zachycena po ukončení ochranné lhůty nad limitem pro bezreziduální produkci a bylo navrženo pro dodržení limitu 0,01 mg/kg prodloužení ochranné lhůty ze 14 na 26 dnů (tab. 5, graf 4).

Graf 3: Průběh degradace tebuconazolu v květáku

Graf 4: Průběh degradace fluopyramu v květáku

Tab. 5: Doporučené AOL pro nízkoreziduální a bezreziduální produkci květáku

Degradace fungicidů v květáku s odkrytou růžicí

Naproti tomu růžice květáku odrůdy Bering sklízené 25. 9.–12. 10. 2023 byly v době aplikace pesticidů méně zakryty listy a pesticidy se k nim dostaly. Toto riziko platí také pro dobře zakryté květáky ošetřované výkonnými postřikovači s podporou vzduchem.

Nízkoreziduální produkce květáku byla s výjimkou tebuconazolu možná po uplynutí OL přípravků. Obsah reziduí tebuconazolu do konce experimentu neklesl pod 30 % MRL (graf 3, tab. 5). Bezreziduální produkce byla pro většinu účinných látek fungicidů možná jen s významným prodloužením OL (tab. 5). U tebuconazolu (graf 3), fluopyramu (graf 4) a mandipropamidu nebylo možné kvůli vysoké variabilitě a pomalé degradaci reziduí stanovit akční ochranné lhůty pro bezreziduální produkci.

Fungicidy testované v hlávkovém zelí

Před sklizní zelí bylo v roce 2021 aplikováno 7 účinných látek fungicidů. Z toho 2 účinné látky fungicidů (azoxystrobin a tebuconazole) byly testovány již v rámci předchozí studie v roce 2008 (Kocourek a kol., 2013). Všechny hodnocené účinné látky jsou v ČR do zelí povoleny (tab. 1).

V době aplikace se zelí odrůdy Oklahoma nacházelo v růstové fázi 42–44 BBCH. Po posledním postřiku následovaly 4 odběry vzorků hlávkového zelí.

Degradace fungicidů v hlávkovém zelí

Podobně jako v případě předchozí studie byla degradace účinných látek fungicidů vysoká, případně byla rezidua odstraněna spolu s vnějšími listy, protože nebyla nalezena ani den po postřiku. Všechny fungicidy byly po ukončení OL 14 dní pod limitem 0,01 mg/kg a lze je doporučit pro nízko i bezreziduální produkci (tab. 6). Rizikem pro překročení limitu pro bezreziduální produkci zelí ošetřovaného uvedenými fungicidy mohou být ponechané vnější listy.

Tab. 6: Doporučené AOL pro nízkoreziduální a bezreziduální produkci hlávkového zelí

Závěr

Nízkoreziduální produkce kedluben s kontrolou obsahu reziduí fungicidů v listech byla možná jen při letní sklizni. Jediný v ČR povolený fungicid azoxystrobin degradoval ve všech experimentech v hlíze i listech pod práh 30 % MRL a je vhodný pro použití při nízkoreziduální produkci kedluben. Většinu hodnocených fungicidů nelze doporučit pro bezreziduální produkci.

U květáku byla přítomnost reziduí fungicidů v růžici závislá na zakrytí květáku listy v době aplikace pesticidů. Nízkoreziduální produkce květáku po aplikaci fungicidů na odkrytou růžici byla možná bez prodloužení OL s výjimkou tebuconazolu. Bezreziduální produkce nebyla při aplikaci na odkryté růžice možná. Po aplikaci fungicidů na listy dobře chráněné růžice květáků byla rezidua po ukončení OL pod limitem 0,01 mg/kg, pouze u fluopyramu bylo doporučeno pro dodržení tohoto limitu prodloužit ochrannou lhůtu.

Nízkoreziduální i bezreziduální produkce zelí s využitím testovaných fungicidů byla možná bez prodloužení OL.

Článek vznikl za podpory projektu NAZV QK21020238 a MZE RO0423.

Citovaná literatura je v dispozici u autorů.

Ing. Tereza Horská, Ph.D., prof. Ing. RNDr. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně