Virová onemocnění maliníku (1): Rostlinné viry infikující malinu

09. 09. 2024 Msc. Jiunn Luh Tan, Ing. Jana Fránová, Ph.D., Ing. Rostislav Zemek, CSc.; Biologické centrum AV ČR, v.v.i., České Budějovice Choroby Zobrazeno 373x

Rod Rubus (čeleď Rosaceae) zahrnuje ostružiník (Rubus fruticosus L.), maliník (Rubus idaeus L.) a jejich hybridy. Podle databáze FAOSTAT se celosvětová produkce malin zvyšuje od roku 2015 a průměrná celosvětová produkce za pět let (2016–2020) byla odhadnuta na 846 515 tun. Maliny se mohou konzumovat čerstvé nebo zpracované. Růst poptávky lze alespoň částečně přičíst mnoha výživovým látkám obsaženým v těchto plodech, jako jsou esenciální minerály a vitamíny. Navíc maliny vykazují vysokou hladinu antioxidantů, což potenciálně přináší řadu zdravotních výhod.

Z tržního hlediska jsou nejvýznamnější tři druhy maliníku: evropský červený maliník (R. idaeus L. subsp. idaeus), severoamerický červený maliník (R. idaeus subsp. strigosus (Michx.)) a černý maliník (R. occidentalis L.). Nejčastěji pěstovaným druhem je evropský červený maliník. Červený maliník je teplomilný keř, který má dřevité výhony a trvalý kořenový systém.

Typy a odrůdy maliníku

Obecně existují dva typy odrůd maliníku. Jednouplodící odrůdy (odrůdy plodící na výhonech vyrostlých v loňském roce), které potřebují k dokončení svého životního cyklu dva roky zahrnující vegetativní růst, iniciaci květů a vývoj plodů, a indukci a prolomení dormance pupenů a na druhé straně odrůdy stáleplodící (také známé jako odrůdy remontantní), které dokončí cyklus vegetativního růstu, kvetení a plodnosti během jedné vegetační sezony. U tohoto typu odrůd začíná kvetení v červenci a srpnu, kdy jsou výhony stále aktivně prodlužovány, a v důsledku toho je iniciován vývoj květů koncem léta a začátkem podzimu. Plodění tak může nastat v prvním roce vývoje, čímž se cyklus dokončí během jednoho roku.

V praxi se mohou odrůdy s plody každoročně zpozdit a v prvním roce vyprodukovat polovinu plodů a zbytek plodů v druhém roce, zatímco určité jednouplodící (dvouleté) odrůdy mohou kvést dříve, čímž vyprodukují malé množství plodů již během prvního roku. Tyto typy odrůd jsou někdy považovány za třetí typ, který vykazuje vlastnosti střední mezi oběma obecnými typy odrůd a pochází buď z odrůd remontantních, nebo jednouplodících. Výběr dobrých odrůd je důležitý, protože ovlivní výtěžnost a kvalitu plodů. Vnější vzhled a další charakteristiky malin, jako jsou velikost, pevnost, čerstvost a odolnost proti poškození plodů, mohou být klíčovými kvalitativními vlastnostmi pro tržní hodnotu.

Některé odrůdy malin, jako jsou Glen Ample, Tulameen, Autumn Bliss, Autumn Britten, Polka a Himbotop, jsou široce pěstovány díky svému růstu a dobré kvalitě plodů.

Navíc byly zavedeny nové inovativní metody, zejména použití fóliových tunelů, ke zvýšení výnosu malin tím, že poskytují příznivější podmínky pro růst. To znamená méně větru, lepší světelné podmínky (difúzní světlo) a ochranu proti dešti a mrazu, což má za následek delší období sklizně. Použití fóliových tunelů sice zvyšuje výnos, ale současně přináší také významné změny v komplexu škůdců.

Na maliníku pěstovaném v tunelech jsou nejčastějšími škůdci svilušky a molice, běžné jsou ale i mšice, křísi a třásněnky. Na maliníku pěstovaném na poli jsou častější jiní škůdci, např. brouci, můry a ploštice. Znalost o hojnosti jednotlivých druhů hmyzích škůdců v různých prostředích je proto velmi důležitá při provádění účinných strategií jejich regulace.

Známé rostlinné viry infikující malinu

Rostliny maliníku jsou napadány různými rostlinnými viry z několika čeledí a rodů. V současné době je známo celkem 23 virů vyskytujících se na maliníku (tab. 1). Napadení rostliny jedním virem nelze často vizuálně rozpoznat. Směsné infekce více viry naopak způsobují specifické příznaky virových onemocnění na listech, často též zakrslost i celých rostlin a zhoršenou kvalitu plodů. Mnohem spolehlivější, než vizuální kontrola je proto detekce patogenů pomocí molekulárních metod. Toto je důležité zejména v raných stádiích infekce, v tzv. latentní fázi.

Viry mohou být přenášeny několika způsoby. Přirozený přenos může probíhat prostřednictvím mechanického poranění rostlin nebo prostřednictvím vektorů (přenašečů), jako jsou bezobratlí. Přenos rostlinných virů lze rozdělit do dvou způsobů přenosu: vertikální přenos a horizontální přenos. Vertikální přenos nastává, když virus přechází na potomstvo z infikované mateřské rostliny prostřednictvím semen či pylu nebo vegetativním množením. Horizontální přenos pak probíhá mezi jedinci stejné generace prostřednictvím hub, bezobratlých přenašečů a mechanickým přenosem. Bohužel, nejčastějším způsobem šíření virů často zůstává předávání si nemocné sadby samotnými pěstiteli.

Tab. 1: Známé viry maliníku (Rubus idaeus)

Ochrana maliníku proti virovým chorobám

Jelikož neexistuje způsob, jak infikované keře maliníku v polních podmínkách od virů ozdravit,  jedinou možností prevence zavlečení virů do plantáže je používání zdravé sadby. Pro výsadbu by proto měly být používány nejlépe certifikované sazenice (certifikovaný rostlinný materiál). V případě maliníku se certifikace řídí vyhláškou č. 96/2018 Sb., kde jsou uvedeny patogeny včetně virů, na které je zapotřebí rostliny testovat. Další zásadou je ochrana maliníku před škůdci, zejména mšicemi, které tyto viry přenášejí.

Příznaky způsobené viry maliníku - mozaiky na listech, zakrslosti celého keře a nerovnoměrné dozrávání plodů

Maliníková plantáž na jihu Norska

Pěstování maliníku ve fóliových tunelech v Norsku

Tento článek vznikl za podpory grantů EHP a Technologické agentury ČR v rámci programu KAPPA (TO01000295). Text vychází z původní publikace Tan J., Trandem N., Fránová J., Hamborg Z., Blystad D-R., Zemek R. (2022) Known and potential invertebrate vectors of raspberry viruses. Viruses 14: 571. DOI: 10.3390/v14030571.