Chemap Agro s.r.o.

Virová žlutá zakrslost ječmene

12. 04. 2019 Ing. Jana Chrpová, CSc., Ing. Lucie Slavíková, Ing. Jiban Kumar, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Ing. Pavel Mařík; SELTON s.r.o. Choroby Zobrazeno 733x

Virus žluté zakrslosti ječmene (BYDV - Barley yellow dwarf virus) je přenášen některými druhy mšic, z nichž jsou u nás nejvýznamnější Rhopalosiphum padi - mšice střemchová, Sitobion avenae - kyjatka osenní a Metopolophium dirhodum - kyjatka travní. Obilniny jsou v ČR infikovány BYDV ve dvou fázích.

Agronutrition

K první fázi infekcí dochází na podzim při migraci přenašečů z výdrolů na vzcházející ozimy. Mšice mohou migrovat také z travních ploch i z kukuřice, není-li sklizena. Intenzivní migrace přenašečů trvá do nástupu chladného počasí, infikování rostlin do příchodu mrazů. Druhé období nákaz ozimých a jarních obilnin probíhá na jaře a v létě. Virus žluté zakrslosti ječmene je přenášen mšicemi migrujícími ze zimních hostitelů, které se nakazily na travách nebo ozimech infikovaných v předchozím roce nebo z trav a obilnin, na kterých přezimovaly.

Příznaky napadení

V důsledku napadení dochází k ucpávání cévních svazků a omezení celkového růstu. Menší kořenový systém a problémy s asimilačním tokem v rostlinách navozují symptomy nedostatečné výživy. Mezi příznaky patří různě silná zakrslost. Infekci provázejí poruchy v metání a někdy i předčasné odumírání rostlin. U ječmene a některých odrůd pšenice žloutnou listy od špiček a jejich okrajů, přičemž se chlorotické skvrny, případně rozplývavé pruhy, objevují uprostřed listové čepele. Některé odrůdy pšenice mají listy oranžové, červené až červenohnědé.

K velkému poškození porostů, které může vést až k jejich zaorání, dochází při epidemickém výskytu především u ozimého ječmene. Při napadení virem BYDV u pšenice obvykle dochází k menšímu poškození než u ječmene či ovsa, přesto však v některých ročnících a lokalitách může dojít ke značnému poškození. Ztráty na infikovaných porostech nejsou jen výnosové, ale vedou i k poklesu technologických, nutričních i biologických vlastností. Zvyšuje se také náchylnost k řadě fytopatogenních hub i k abiotickým stresům (mrazu a suchu).

Možnosti ochrany

Ochrana vyžaduje využití souboru ochranných opatření zahrnující přímé a nepřímé metody, které snižují množství virového inokula v agrocenózách a snižování populační hustoty přenašečů.

  • Pozdní termín setí snižuje intenzitu napadení porostů vlivem nižší aktivity vektorů.
  • Přerušení zeleného mostu s důrazem na včasnou likvidaci obilních výdrolů. Po sklizni obilniny je vhodné provedení včasné ošetřené (přivalené) podmítky k vytvoření vhodných podmínek pro hromadné vzejití obilek a poté výdrol likvidovat orbou nebo časným ošetřením pozemku neselektivním herbicidem.
  • Použití insekticidně mořeného osiva není v souvislosti se zákazem použití insekticidů na bázi neonikotinoidů nyní dostupné. Foliární aplikace insekticidů se provádí podle zjištěné populační hustoty vektorů v porostech.
  • Pro předpověď možného rizika výskytu BYDV a regulaci přenašečů lze využít ve VÚRV vypracovaný software: Predikce rizika výskytu viru žluté zakrslosti ječmene (BYDV) https://www.vurv.cz/aplikace/Bydv/Default.aspx
  • Efektivní způsob, jak zabránit škodám způsobovaným BYDV nebo je minimalizovat, představuje pěstování odrůd s vyšším stupněm rezistence.

Odolnost ječmene a pšenice vůči BYDV

Reakce genotypů pšenic na infekci BYDV je ve VÚRV, v.v.i. dlouhodobě hodnocena v maloparcelkových polních pokusech s infekční a kontrolní variantou (obr. 1). Hodnocení rezistence probíhá podle mnoho let využívané metodiky (Vacke a kol. 1996: Genetika a Šlechtění, 32: 95-106).

Pro rezistenci ječmene má největší význam gen Yd2, který byl poprvé popsán v roce 1959 v etiopských jarních ječmenech. Účinnost genu je ovlivněna genetickým pozadím, podmínkami prostředí i kmenem viru. Gen rezistence Yd2 se podařilo přenést i do ozimého ječmene. V ČR již byly registrovány dvě odrůdy s genem Yd2 (Travira - 2012Novira - 2018). Pro šlechtění na rezistenci je výhodné, že přítomnost genu Yd2 může být efektivně prokázána pomocí markéru Ylp. Výsledky aktuálního hodnocení odolnosti odrůd (symptomatické hodnocení, redukce výšky a redukce hmotnosti zrna na klas) jsou uvedeny v tabulce 1. Největší náchylnost ve všech sledovaných znacích byla prokázána u odrůd Johanna (obr. 2), Paso a u náchylné kontroly, kterou je odrůda Graciosa. Největší výnosová tolerance byla zjištěna u kontrolních odrůd Sigra a Wysor. Odrůda Wysor, která je nositelem genu Yd2 měla i nejnižší redukci výšky způsobenou infekcí a nejlepší symptomatické hodnocení. Z registrovaných odrůd vykazovala nejvyšší úroveň rezistence odrůdy Travira s genem Yd2.

U pšenice nedochází k tak velkému poškození rostlin jako u ječmene. Současně však nejsou k dispozici významné zdroje rezistence. Nejvyšší úroveň rezistence je dlouhodobě zjišťována u pšenično-pýrného hybridu PSR 3628 (tab. 2), jehož využití ve šlechtění je problematické, neboť je náchylný k WDV a prokázala se i náchylnost ke rzi plevové. Opakovaně byla také potvrzena výnosová tolerance u mírně rezistentní kontrolní odrůdy Sparta. Je pozitivní, že u žádné ze zkoušených registrovaných odrůd nebyla zjištěna náchylnost na úrovni náchylné kontroly SG-S 27-03. Relativně vyšší úroveň rezistence, včetně výnosové tolerance, vykazovaly odrůdy Hyfi, KWS Emil a Penelope, které však za sebou mají pouze 2 roky zkoušení. Prokázanou úroveň je nutné potvrdit ještě ve třetím roce.

Obr. 1: Hodnocení odolnosti odrůd vůči BYDV v pokusech s umělou infekcí (vlevo infikovaná varianta)
Obr. 1: Hodnocení odolnosti odrůd vůči BYDV v pokusech s umělou infekcí (vlevo infikovaná varianta)

Obr. 2: Odrůdy ozimého ječmene (KWS Ariane, Johanna a Conny) po umělé infekci BYDV, v pozadí neinfikovaná kontrola
Obr. 2: Odrůdy ozimého ječmene (KWS Ariane, Johanna a Conny) po umělé infekci BYDV, v pozadí neinfikovaná kontrola

Další virové choroby vyskytující se na území ČR

Kromě BYDV se na území ČR vyskytují i další virové choroby. Přítomnost virů v rostlině nelze s jistotou určit jen na základě symptomů, protože mohou být zaměnitelné s jinými fyziologickými stresy. Vždy je nutné potvrzení laboratorní analýzou (ELISA). Druhou možností je testování vzorků pomocí PCR (polymerázové řetězové reakce - Polymerase Chain Reaction).

Dlouhodobě největší škody působí WDV - virová zakrslost pšenice. Odrůdy s vyšší odolností vůči WDV nejsou k dispozici, komerčně využívané odrůdy se liší od sebe pouze stupněm náchylnosti.

Na významu nabývá i WSMV - virová čárkovitá mozaika pšenice.

Potencionální nebezpečí pro ozimý ječmen představuje u nás též další virové onemocnění - žlutá mozaika ječmene, kterou způsobuje komplex 3 virů (virus žluté mozaiky ječmene -BaYMV-1 a BaYMV-2 a virus mírné mozaiky ječmene - BaMMV). Tyto viry jsou přenášeny půdní houbou Polymyxa graminis. Jejich přítomnost nebyla dosud na našem území prokázána, v západní Evropě však představují značný problém. Rostliny napadené viry přenosnými P. graminis jsou většinou na polích soustředěny do menších či větších ohnisek, často roztažených do pruhů ve směru přípravy půdy, a mají světlejší barvu. Zvláště u ozimého ječmene je třeba monitoring provádět v předjaří nebo časně na jaře. Později už jsou příznaky méně patrné i specifické (Ryšánek a kol., ČZU, VÚRV, v.v.i. 2017).

Závěr

K ochraně proti virovým chorobám je třeba přistupovat komplexně. Chemickou ochranu proti přenašečům je nyní možné aplikovat pouze na úrovni aplikace foliárních insekticidů.

V sortimentu ozimého ječmene jsou již zastoupeny odrůdy s genem rezistence Yd2 (Novira a Travira), jejichž pěstování lze doporučit zvláště v oblastech s opakovaným výskytem BYDV. Odrůdy ječmene ozimého registrované v ČR jsou také nositeli genů rezistence vůči mozaikovému komplexu: rym4 (KWS Meridian, Titus, Johanna, KWS Kosmos, KWS Higgins, LG Triumph, Belissa) a rym5 (Travira).

Článek byl zpracován na základě výsledků projektu NAZV QJ1530373 Poděkování patří Ing. Š. Bártové za technickou spolupráci, RNDr. J. Štolcové a Ing. Z. Červené za vedení chovů mšic pro umělou infekci ve skleníkových podmínkách.

Tab. 1: Výsledky hodnocení rezistence odrůd ječmene ozimého vůči BYDV v polních pokusech s umělou infekcí (2015–2018)

Odrůda

Charakteristika odrůdy

Rok registrace v ČR

Symptomatické hodnocení

(0–9;

0 nenapadeno)

Redukce výšky

(%)

Redukce hmotnosti zrna na klas

(%)

Kontrolní odrůdy

Wysor

rezistentní - gen Yd2

3,2

23,3

18,7

Sigra

mírně rezistentní

5,3

31,2

17,3

Luran

mírně náchylná

7,6

52,8

57,7

Graciosa

náchylná

8,6

64,6

78,0

Registrované odrůdy v ČR

Conny

2014

7,4

54,8

61,4

Johanna

2014

9,0

89,5

90,9

KWS Ariane

2015

6,8

41,7

49,5

KWS Glacier

2014

6,3

41,9

21,2

Paso

2013

8,5

65,6

88,5

Tamina

2014

7,8

57,7

76,7

Travira (gen Yd2)

2012

4,4

26,8

30,0

Wootan

2015

7,6

60,7

38,8

Tab. 2: Výsledky hodnocení rezistence odrůd pšenice ozimé vůči BYDV v polních pokusech s umělou infekcí (2016–2018)

Odrůda

Charakteristika odrůdy

Rok registrace v ČR

Symptomatické hodnocení

(0–9;

0 nenapadeno)

Redukce výšky

(%)

Redukce hmotnosti zrna na klas

(%)

Kontrolní odrůdy

PSR 3629

rezistentní

1,0

4,5

0,5

Sparta

mírně rezistentní

4,8

28,1

19,0

Vlada

mírně náchylná

5,4

26,2

42,1

SG-S 27-03

náchylná

7,1

36,3

53,3

Registrované odrůdy v ČR

Faunus

2016

4,8

27,7

34,9

Hyfi

2016

4,8

26,3

22,4

Judita

2016

5,6

31,2

37,2

KWS Emil

2016

4,4

25,0

23,7

Pankratz

2015

4,8

27,9

30,1

Partner

2016

5,2

26,8

38,9

Penelope

2016

4,3

23,8

14,9

RGT Mobidick

2016

5,8

27,5

35,5

Rivero

2016

4,5

21,4

25,6

Související články

Rezistence původce strupovitosti jabloní Venturia inaequalis vůči DMI fungicidům

23. 08. 2019 Ing. Marie Maňasová, Ph.D. a kol Choroby Zobrazeno 59x

Choroby kukurice

18. 08. 2019 Ing. Peter Mižík; Agrofert o. z. Choroby Zobrazeno 123x

Choroby obilnin (12) - Rzivost obilnin (2.)

05. 08. 2019 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 208x

Sivá škvrnitosť slnečnice ročnej na Slovensku

29. 07. 2019 Ing. Peter Bokor, PhD.; Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre Choroby Zobrazeno 191x

Fungicidní účinné látky

25. 07. 2019 Doc. Ing. Evženie Prokinová, CSc.; Praha Choroby Zobrazeno 404x

Další články v kategorii Choroby

detail