Virové patogeny bramboru

23. 09. 2021 Prof. Ing. Radovan Pokorný, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 3491x

Lilek brambor (Solanum tuberosum) je významnou potravinou, jeho hlízy mají dobrou stravitelnost, jsou zdrojem škrobu, bílkovin a některých důležitých vitamínů. Jeho plocha pěstování se v současné době pohybuje kolem 30 tis. ha, z čehož asi 10 % tvoří sadbové porosty. Jelikož se jedná o plodinu vegetativně rozmnožovanou, velký význam mají virové patogeny, neboť v sadbových hlízách přežívají a mohou tak být přenášeny do další vegetační sezony. Virové choroby mohou způsobit významné snížení výnosu a kvality hlíz brambor, a také biologické hodnoty sadby. Ztráty mohou být vyšší při tzv. směsných infekcích, při kterých dochází k napadení rostlin více druhy virů.

Druhy virů

Na onemocnění se podílí celá řada druhů virů, mezi nejvýznamnější patří virus svinutky bramboru (Potato leafroll virus - PLRV), Y virus bramboru (Potato virus Y - PVY), X virus bramboru (Potato virus X - PVX), A virus bramboru (Potato virus A - PVA), M virus bramboru (Potato virus X - PVM) a S virus bramboru (Potato virus S - PVS).

Naprostá většina z nich je přenášena v porostech během vegetační sezony několika druhy mšic, k nejvýznamnějším patří mšice řešetláková (Aphis nasturtii), mšice broskvoňová (Myzus persicae) (obr. 1), mšice maková (Aphis fabae) (obr. 2), mšice chmelová (Phorodon humuli) a kyjatka zahradní (Macrosiphum euphorbiae) (obr. 3).

Obr. 1: Mšice broskvoňová

Obr. 2: Mšice maková

Obr. 3: Kyjatka zahradní

Přenos virových patogenů mšicemi

Mšice patří mezi nejdůležitější skupiny přenašečů (vektorů) virů, které je mohou v závislosti na druhu viru přenášet dvěma způsoby.

Při perzistentním přenosu nabývací (akviziční) sání trvá několik hodin, poté virus prochází celým zažívacím traktem a následně přechází do hemolymfy a následně do slinných žláz, ze kterých je uvolňován do rostlin. Celý tento proces trvá i několik dní. Mšice následně přenáší virus po dobu celého svého života.

Během neperzistentního přenosu je doba nabývacího sání velmi krátká, trvá pouze několik minut, nicméně mšice může virus přenášet pouze několik hodin a schopnost přenosu ztrácí vždy po svlékání. Není to jen pouhý mechanický přenos sacím ústrojím mšic, ale jde o interakci receptorů na stiletech mšic a bílkovinného obalu viru.

Virus svinutky bramboru

Tento virus je původcem virové svinutky bramboru. Jedná se o těžkou chorobu, proto je při uznávacím řízení sadby při posklizňových zkouškách hodnocen koeficientem 1. Ztráty na výnosu hlíz mohou dosáhnout při časných infekcích až 80 %. Virus je přenášen výše zmíněnými druhy mšic, a to perzistentním způsobem.

Příznaky napadení jsou v časných fázích napadení málo výrazné, na starších rostlinách se stávají zřetelnějšími. Jde především o inhibici růstu, zkrácení internodií, listy se kornoutovitě stáčejí směrem vzhůru, bývají zažloutlé a začervenalé a jelikož se v nich kumuluje škrob, jsou i křehčí. Hlízy jsou nevyvinuté, drobnější, hůře klíčí.

Y virus bramboru

Tento druh viru patří z hlediska svého geografického rozšíření a škodlivosti k nejvýznamnějším virům bramboru, při posklizňových zkouškách je mu přiřazen koeficient 1. Ztráty se mohou pohybovat v závislosti na odrůdě a době napadení mezi 40 až 70 %, napadené rostliny poskytují především menší počet hlíz. Je přenášen mšicemi neperzistentně, a také snadno mechanicky otěrem listů.

Jelikož je PVY velmi variabilní a vytváří celou řadu kmenů, příznaky jsou velmi proměnlivé a často se liší i v závislosti na napadené odrůdě. Mohou se projevovat jako mírné až těžké mozaiky, typické jsou nekrózy žilek listů, často vytvářející tvar písmene Y. Nekrózy mohou zachvátit celý list, který odumírá a zůstává viset na stonku. Některé kmeny na hlízách bramboru vytváří nekrotické kroužky.

X virus bramboru

Nemoc způsobovaná PVX je pouze lehkou virózou, ztráty jsou poměrně nízké (10–20 %), při posklizňových zkouškách je mu přiřazen koeficient 0,33. Přenáší se snadno mechanicky dotykem trsů při selekci, sklizni, není u něj znám žádný živočišný vektor.

Příznaky jsou vzhledem k jeho nízké škodlivosti velmi mírné, nejčastěji se jedná o málo zřetelné mozaiky nebo zkadeření listů.

A virus bramboru

Virus patří mezi druhy způsobující těžké mozaiky, jeho výskyt může snížit výnos o 30–40 %, proto je při uznávacím řízení sadby hodnocen koeficientem 1. Je přenosný mšicemi neperzistentně a s nižší účinností i mechanicky.

Mezi hlavní příznaky patří různé typy mozaik a zvlnění okrajů listů.

M virus bramboru

Virus způsobuje lehkou chorobu, může snížit výnos hlíz o 10–30 %, při posklizňových zkouškách sadby je hodnocen koeficientem 0,33. Je přenosný neperzistentně mšicemi, a také mechanicky.

Mezi typické příznaky patří lehká mozaika, zvrásnění a svinování listů, které ale bývají často maskovány.

S virus bramboru

Rovněž choroba způsobená PVS patří mezi lehké, ztráty bývají menší než 10 %. Je nutné si ale uvědomit, že při směsné infekci s jinými druhy virů se projevy onemocnění mohou zvýrazňovat. Virus je přenosný mšicemi neperzistentně a snadno mechanicky.

Příznaky jsou nezřetelné.

Ochrana proti virovým chorobám bramboru

Nezbytným předpokladem pro zdravý porost je používání zdravé certifikované sadby. Její produkce se řídí zákonem č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin, vyhláškou č. 129/2012 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu a vyhláškou č. 61/2011 Sb. požadavky na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby ve změnách pozdějších právních předpisů. Z tohoto důvodu je pěstování sadby brambor omezeno na určené uzavřené oblasti, kde se z hlediska klimatických podmínek předpokládá nízký výskyt mšic. V sadbových porostech se provádějí pravidelné kontroly a v rámci negativních výběrů jsou odstraňovány napadené rostliny.

Použití insekticidů vůči přenašečům je problematické, neboť nebývá příliš účinné vůči přenosu neperzistentních virů, jistá účinnost se může projevit u perzistentního přenosu viru svinutky bramboru. Z tohoto důvodu je v množitelských porostech sledován nálet mšic prostřednictvím žlutých misek typu Lamberse (obr. 4), a také jsou využívána data ze sacích pastí (obr. 5) provozovaných ÚKZÚZ (viz Agromanuál č. 7/2021).

U většiny množitelských porostů je nutno provádět předčasné ukončení vegetace porostu, a to nejen vzhledem k velikosti hlíz, ale také kvůli náletu mšic.

Certifikaci sadby ve všech stupních množení provádí ÚKZÚZ. Provádí se dvě polní přehlídky, při kterých se hodnotí procento rostlin s příznaky napadení. Po ukončení vegetace následuje zkoušení sadby sérologickou metodou ELISA. Uznání sadby je kromě dalších faktorů závislé na rezistenci odrůd bramboru vůči virům. V letech s vysokým výskytem těchto patogenů bylo dle údajů ÚKZÚZ u náchylných odrůd uznáno 0–75 % porostů, zatímco u odrůd rezistentních 91–100 % porostů. Proto je také volba vhodné odrůdy důležitá při ochraně bramboru vůči virovým patogenům.

Obr. 4: Žlutá miska

Obr. 5: Sací past

all foto©E. Hrudová