Vliv chorob obilnin na výnos

28. 07. 2021 Ing. Tomáš Fiala; Zkušební stanice Kluky Choroby Zobrazeno 1617x

Houbové choroby jsou spolu s plevely nejdůležitějšími škodlivými činiteli, které mohou způsobit znatelné ztráty na výnosech kulturních plodin. Zatímco z hlediska potlačení plevelů nemívá agronom prakticky žádné pochybnosti o ekonomické návratnosti herbicidního zásahu, u houbových chorob nemusí být jistota dobře vynaložených finančních prostředků na aplikaci fungicidů vždy samozřejmostí.

Ekonomický efekt fungicidů

Z hlediska míry návratnosti vynaložených prostředků vstupuje do hry několik faktorů. Jednak je to citlivost odrůdy k chorobám, resp. její reakce na fungicidní ošetření, dále pak druh patogena, který kulturní plodinu napadl, intenzita choroby, kterou vyvolal a jak dlouhou dobu je plodina vlivu choroby vystavena. Všechny tyto faktory ovlivní míru stresu, kterému jsou rostliny vystaveny kromě dalších, jako jsou výkyvy teplot, sušší období během vegetace apod. Na tento stres pak plodina reaguje snížením výnosu. Proti výnosovému potenciálu kulturní plodiny tak v polních podmínkách vždy dochází k určitému poklesu výnosu vlivem výše uvedených stresových vlivů. Některé z nich jsme schopni svými zásahy na poli ovlivnit, jiné nikoliv.

Jedním z faktorů, které můžeme ovlivnit je právě efektivní eliminace patogenů, které vyvolávají houbové choroby obilnin. Otázkou efektivity fungicidního zásahu je, do jaké míry se houbové choroby podílejí na snížení výnosu, respektive o kolik jsme schopni potlačením chorob toto snížení eliminovat.

Obr. 1: Demonstrační polní pokusy v Klukách na Písecku

Obr. 2: Nejčastější je napadení listů ozimé pšenice braničnatkami

Polní pokusy v pšenici ozimé

Na zkušební stanici v Klukách již dvě dekády zakládáme kromě pokusů určených k registračnímu řízení i rozsáhlé demonstrační fungicidní pokusy, ve kterých srovnáváme jednotlivé přípravky a fungicidní sledy (obr. 1). Za tuto dobu jsme měli možnost pozorovat efektivitu zásahů v různých meteorologických podmínkách, které ovlivnily jednak skladbu patogenů, které obilniny napadly, ale také jejich intenzitu napadení.

Tabulka 1 ukazuje procento napadení praporcového listu před fyziologickým dozráváním pšenice ozimé. Z této tabulky je patrné, že v posledních 10 letech byly dominantními původci chorob braničnatky, zejména pšeničná (Mycosphaerella graminicola), které byly zastoupeny ve většině ročníků. Dalšími chorobami, které se vyskytly a měly vliv na výnos byla helmintosporiová světle hnědá skvrnitost známá jako DTR (Drechslera tritici repentis) a rez pšeničná (Puccinia triticina). Tyto choroby se objevovaly zejména v ročnících, kdy nebyly pro braničnatky tak příznivé klimatické podmínky.

Většina houbových chorob potřebuje pro svůj vývoj vlhké prostředí. Některé, jako třeba listové skvrnitosti, vyžadují delší dobu ovlhčení listů, jiným jako například padlí travnímu stačí vysoká relativní vzdušná vlhkost. To, jaké vlhkostní podmínky panují v daném ročníku, je tedy klíčové pro napadení porostů. Časné napadení porostů chorobami a příznivé vlhkostní podmínky zejména v květnu a červnu mívá za následek vysoké napadení horních listů koncem vegetace. To snižuje asimilační plochu hlavních výnosotvorných listů (praporcových a pod praporcových) a následně i výnos.

Na grafu 1 je patrné, že zejména nadnormální srážky v květnu měly ve většině ročníků za následek vyšší napadení braničnatkami na praporcovém listu koncem července. Jistou výjimkou je v tomto směru loňský sklizňový ročník, který byl srážkově nadnormální v obou uváděných měsících, napadení praporcového listu ale přesto nebylo tak silné, jako například v ročnících 2010 či 2016. To lze vysvětlit jednak nižšími teplotami v roce 2020 a tudíž pomalejším vývojem chorob, a také je třeba vzít v úvahu, že odrůdy, na kterých pokusy probíhaly, se v průběhu let měnily a stejně tak byla různá i jejich citlivost k chorobám. Přesto je korelace květnových srážek a napadení listů braničnatkami dobře viditelná.

Jak již bylo řečeno v úvodu, přínos fungicidních přípravků a potlačení chorob nemusí být vždy zcela patrný a jednoznačný. Zmiňované fungicidní pokusy má zemědělská veřejnost možnost vidět na každoročně pořádaném polním dni v polovině června. Zde bývá už velmi dobře vidět účinnost fungicidů, ale konečný efekt, který zajímá každého pěstitele se projeví až při sklizni.

Na grafu 2 je dobře patrná korelace intenzity napadení a efektu, který mělo potlačení chorob fungicidními zásahy v podobě procentického nárůstu výnosu proti neošetřené kontrole. Pro zobecnění bylo použito průměrného navýšení všech fungicidních variant zastoupených v pokusech (každý ročník okolo 25 variant). Na grafu je vidět, že v ročnících kdy bylo napadení silné, byl i efekt fungicidních zásahů nejvyšší a pohyboval se nad 30 % navýšení výnosu. Naopak v letech s nízkým napadením (sušší průběh vegetace) bylo zvýšení výnosu do 10 %.

Zmiňované výsledky jsou zaměřeny na listové skvrnitosti, zejména na braničnatky, které jsou v České republice nejvýznamnější chorobou v pšenici (obr. 2). Lze je ale zobecnit a konstatovat, že při dostatečně silném a dlouhém působení patogena v porostech je snížení výnosu neoddiskutovatelným faktem. Některé choroby jsou méně závažné, neboť se v porostu vyskytují pouze malou část vegetačního cyklu rostlin, jiné jsou významnější, přítomné téměř celou vegetaci a v závislosti na klimatických podmínkách způsobují větší či menší hospodářské škody.

Tab. 1: Napadení praporcového listu pšenice houbovými chorobami v jednotlivých letech na počátku července

Graf 1: Srážkové úhrny (mm) v květnu a červnu a % napadení praporcového listu (F) braničnatkami v jednotlivých letech začátkem července

Graf 2: Vztah mezi napadením porostů pšenice a zvýšením výnosu po fungicidním ošetření (proti neošetřené kontrole)

Graf 3: Vztah mezi napadením jarního ječmene ramuláriovou skvrnitostí na podpraporcovém listu (F-1) a navýšením výnosu po ošetření fungicidy

Polní pokusy v ječmeni jarním

Některé choroby jsou ve svém vývoji velmi rychlé a při opomenutí či pozdním zachycení mohou mít velmi vážné důsledky. Jednou z takovýchto chorob je ramuláriová skvrnitost ječmene (Ramularia collo-cygni). Původce této choroby je v rostlině přítomen delší dobu bez příznakově. Příznaky choroby se objevují většinou kolem metání rostlin a v případě příznivých podmínek dokáže choroba napáchat fatální škody ve velmi krátké době. Přesto, že se s touto chorobou můžeme v ČR setkat delší dobu, není zatím zcela plošně rozšířená a v některých oblastech se s ní prakticky nesetkáváme. Jsou ale regiony, kde je její výskyt každoroční a choroba se plynule rozšiřuje do dalších oblastí.

Na naší stanici se zpočátku vyskytovala zejména na ozimém ječmenu, ale v posledních letech ji pozorujeme i na jarním ječmenu. Stejně jako v pšenici ozimé zakládáme velký demonstrační pokus v ječmeni jarním, který prezentujeme na polním dni. V posledních 5 letech jsme tuto chorobu v pokusech zaznamenali 2×, a to v letech 2016 a 2020.

Graf 3 ukazuje procento napadení podpraporcových listů ječmene začátkem července a průměrné navýšení výnosu po ošetření fungicidy (2 aplikace) ve srovnání s neošetřenou kontrolou. Opět se projevuje logická korelace ukazující, že při vyšším napadení má fungicidní zásah větší efekt než při napadení nižším.

Souhrn

Z výše uvedených faktů vyplývá, že houbové choroby obilnin mohou zejména v ročnících s příznivými klimatickými podmínkami způsobovat v porostech značné hospodářské škody. Pro jejich eliminaci je třeba nejen kvalitní fungicidní přípravky, jejichž portfolio se však vlivem restrikcí účinných látek bude v dalších letech radikálně zužovat. Ale důležitá je zde i včasná diagnostika a správně načasovaná aplikace, která musí brát v úvahu jak druh patogena, který porost napadl, tak klimatické podmínky a další faktory, které mohou hrát roli v tom, jaké důsledky bude mít choroba na výnos.