Výskyt a význam stéblolamu v ČR a odolnost odrůd ozimé pšenice

28. 05. 2022 Mgr. Jana Palicová, Ph.D. a kol. Choroby Zobrazeno 1246x

Stéblolam, jehož původci jsou Oculimacula yallundae a Oculimacula acuformis, je nejzávažnější chorobou pat stébel obilnin. Vyskytuje se převážně na pozemcích s vysokým zastoupením obilnin v osevním sledu, napadá pšenici, ječmen, oves, žito, tritikale, rýži a plané druhy trav.

Primárním zdrojem inokula jsou posklizňové zbytky, na kterých se tvoří během října až dubna konidie, které se šíří kapkami deště a větrem obvykle na krátké vzdálenosti. Produkce konidií probíhá při průměrných denních teplotách 4–10 °C v kombinaci s průměrnou denní relativní vzdušnou vlhkostí > 80 %, či při kombinaci těchto teplot s denním úhrnem srážek > 3 mm.

Aktuální riziko výskytu stéblolamu v jednotlivých regionech ČR lze sledovat na webových stránkách www.agrorisk.cz. Na základě meteorologických dat systém vyhodnocuje potenciální nebezpečí výskytu sledovaných abiotických i biotických škodlivých faktorů pro vybrané zemědělské plodiny.

Příznaky

První nespecifické nekrózy na listových pochvách těsně nad povrchem půdy se objevují na rostlinách již ve fázi 3 až 4 listů, kdy nelze vizuálně rozlišit stéblolam od jiných původců (obr. 1). Až během sloupkování se vytvářejí typické protáhlé skvrny ve tvaru oka (obr. 2), šedé vatovité mycelium postupně prorůstá celým stéblem a v konečném důsledku rostliny předčasně dozrávají (obr. 3, 4).

Obr. 1: Choroby pat stébel - nespecifické skvrny i typické skvrny ve tvaru oka (stéblolam) na odrůdě ozimé pšenice Bonanza

Obr. 2: Stéblolam na odrůdě ozimé pšenice Viriato

Obr. 3: Stéblolam - běloklasost na odrůdě ozimé pšenice Collector

Obr. 4: Stéblolam na bázích stébel ozimé pšenice v období sklizně

Výskyt

Ve VÚRV, v.v.i. v Praze-Ruzyni probíhá každoročně mykologický rozbor vzorků chorob pat stébel pšenice pocházejících z hlavních oblastí pěstování obilnin v ČR. U chorob pat stébel hraje zásadní roli vývoj počasí v podzimních a jarních měsících, kdy se tvoří inokulum a spory patogenů pronikají do mladých rostlin ozimů.

V posledních třech letech (2019–2021) ve vzorcích dominoval stéblolam (viz graf 1). Ročník 2018/2019 byl teplotně hodně kolísavý. Koncem října byla v Česku historicky nejteplejší noc, ale jinak byla zima mrazivá se sněhovou pokrývkou, v polovině února se pak oteplilo až na 12–15 °C. Sezona 2019/2020 byla zpočátku teplotně nadnormální, koncem října došlo k prudkému ochlazení. Zima 2020 byla teplá s malou sněhovou pokrývkou, jaro bylo teplotně i srážkově hodně kolísavé. Podzim 2020 byl pak vlhký a teplotně nad dlouhodobým normálem let 1981–2010. Během února byly silné mrazy a na zemi ležela sněhová pokrývka.

Dle grafu 1 byly ročníky 2019 a 2020 podobné složením spektra patogenů. Zástupci rodu Microdochium (původce plísně sněžné) se v loňském roce vyskytovaly téměř ve 40 % analyzovaných vzorků, což byl důsledek dlouhodobě ležící sněhové pokrývky v některých oblastech ČR. Zástupci rodu Fusarium byli zaznamenáni v letech 2019–2021 s frekvencí 11–16 %. Původce kořenomorky (Rhizoctonia sp.) se vyskytoval spíše sporadicky.

Graf 1: Procentuální výskyt patogenů ve vzorcích ozimé pšenice v letech 2019–2021

Rezistence odrůd

Nejúčinnější a nejšetrnější ochranou proti stéblolamu je pěstování rezistentních odrůd. Z literatury jsou známy tři geny rezistence ke stéblolamu Pch1, Pch2, Pch3 a QTL na chromozomu 5A. Gen Pch1 pocházející z Aegilops ventricosa je účinný proti oběma druhům rodu Oculimacula a jeví se jako dostatečná ochrana i v podmínkách vysokého infekčního tlaku.

V letech 2019–2021 byla ve spolupráci s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ) hodnocena reakce vybraných odrůd ozimé pšenice ke stéblolamu při inokulaci oběma původci stéblolamu (Oculimacula yallundae a O. acuformis) v maloparcelovém pokusu. Mycelium bylo aplikováno na podzim i na jaře. Zdravotní stav byl hodnocen ve stadiu mléčné zralosti šestibodovou stupnicí (0 bez napadení–5 stéblo se láme). Následně byl proveden přepočet na stupnici ÚZKÚZ 9–1 (9 odolná, 1 náchylná). Zároveň byly tyto materiály testovány na přítomnost genu rezistence Pch1 pomocí STS markeru Xorw1.

Většina testovaných odrůd je méně odolná ke stéblolamu (viz tab. 1). Některé odrůdy byly testovány ve třech ročnících, tyto výsledky mají nejvyšší váhu. Naproti tomu nově registrované odrůdy v roce 2021 byly testované pouze jednu vegetační sezonu. Nejnižší napadení stéblolamem obecně prokázaly odrůdy nesoucí gen rezistence Pch1.

Nejstabilnější odolnost vůči stéblolamu potvrdila opakovaně odrůda Annie, která je považována za odolnou kontrolu. Nízké napadení v roce 2021 vykazovaly nové odrůdy SU Tarroca, Campesino a LG Absalon, Proteus a LG Imposanto pak v letech 2019–2020. Nejnáchylnější z odrůd ozimé pšenice testovaných ke stéblolamu ve třech ročnících byly odrůdy KWS Elementary, Steffi a RGT Sacramento.

Tab. 1: Napadení odrůd ozimé pšenice stéblolamem po inokulaci Oculimacula spp. v maloparcelovém pokusu 2019–2021 (odrůdy jsou řazeny sestupně dle stupně napadení od nejodolnější)

Ochrana

Původci stéblolamu jsou schopni přežívat na pozemku více než 3 roky, což je při současném trendu zkracování osevních sledů veliký problém. V oblastech intenzivního pěstování obilnin je třeba již od brzkého jara pečlivě sledovat porosty. Zvýšený výskyt stéblolamu můžeme pozorovat zvlášť po mírných vlhkých zimních obdobích v kombinaci s chladným a vlhkým předjařím.

Ochrana proti stéblolamu je v první řadě založena na pěstování rezistentních odrůd vůči stéblolamu (viz výše) a na včasné detekci patogenu. Primární příznaky jsou však v porostu snadno přehlédnutelné a obtížně odlišitelné od skvrn způsobených jinými původci. Proto je vhodné provést koncem odnožování náhodný odběr vzorků z několika míst na pozemku a zaslat na mykologický rozbor (např. do VÚRV, v.v.i. Praha-Ruzyně).

V případě potvrzení stéblolamu je doporučeno porost ošetřit fungicidem počátkem sloupkování (do fáze 2. kolénka). Registr povolených přípravků na ochranu rostlin v ČR (ÚKZÚZ) uvádí celkem aktuálně 65 fungicidů na bázi 13 účinných látek proti stéblolamu.

Od roku 2019 byla postupně ukončena platnost povolení účinných látek fenpropimorph, epoxiconazole, thiophanate-methyl a prochloraz (31. 12. 2021), které byly používány k ochraně proti stéblolamu. Zároveň s úbytkem fungicidů v souvislosti se zákazy Evropské komise vzniká rezistence původců proti některým účinným látkám. Problematika rezistence původců stéblolamu vůči fungicidům byla studována v západní Evropě již od 80. let minulého století. Postupně s vývojem nových účinných látek proti stéblolamu byly zaznamenávány případy vzniku rezistentních izolátů patogenů. V posledních letech byly i v ČR popsány případy rezistence vůči látce prochloraz a trend snižování účinnosti některých fungicidů.

Závěr

Výsledky testování odolnosti odrůd ozimé pšenice vůči stéblolamu opakovaně potvrzují účinnost genu rezistence vůči stéblolamu Pch1, který má průkazný vliv na snížení projevu onemocnění. Přesto je tento gen v poměrně malém zastoupení v genomu odrůd ozimé pšenice registrovaných v ČR. Z nově registrovaných odrůd ozimé pšenice v roce 2021 byl gen Pch1 potvrzen u odrůd Campesino, Hydrock, LG Absalon a SU Tarroca.

Vzhledem k restrikcím fungicidů v EU a riziku rezistence původců stéblolamu k plošně používaným účinným látkám na území ČR je výhodné pěstovat odrůdy ozimé pšenice s kombinovanou rezistencí vůči houbovým chorobám. Tyto informace jsou každoročně publikovány ÚKZÚZ v publikaci Seznam doporučených odrůd.

Seznam literatury je k dispozici u autorů článku.

Příspěvek vznikl za podpory institucionálního příspěvku MZe RO0418.