Výskyt bakterie Ralstonia solanacearum v povrchových vodách v roce 2018

07. 10. 2019 Ing. Lenka Wasserbauerová; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Havlíčkův Brod Choroby Zobrazeno 2654x

Bakterie Ralstonia solanacearum je jednou z nejvýznamnějších fytopatogenních bakterií na světě. Důvodem je mimořádně široké spektrum hostitelských rostlin (více než 250 rostlinných druhů), její agresivita a vytrvalost.

Bakterie vstupuje do hostitele přes různá poranění kořenů, stonků nebo přes průduchy, kolonizuje cévní svazky a způsobuje bakteriální vadnutí rostlin. Přestože Ralstonia solanacearum způsobuje největší škody v tropických a subtropických oblastech, byly zaznamenány i ohniskové výskyty v oblastech mírného pásu. Kromě dlouho již v Evropě známé hnědé hniloby bramboru (rasa 3, biovar 2), došlo v posledních třech letech k několika ohniskovým výskytům tropické rasy (rasa 1) v růžích, kurkumě a anturiích (např. skleníky v Nizozemsku). Bakterie se může šířit vodou, půdou, rostlinami, částmi rostlin i kontaminovanými nástroji.

Průzkum výskytu tohoto patogenu se řídí směrnicí Rady 98/57/ES, o ochraně proti Ralstonia solanacearum (Smith) Yabuuchi et al., v platném znění, a pro území ČR ve vyhlášce 331/2004 Sb., o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření původce bakteriální kroužkovitosti bramboru a bakteriální hnědé hniloby, ve znění vyhlášky č. 328/2008 Sb.

Mezinárodní organizace na ochranu rostlin

V roce 1951 byla evropskými zeměmi založena mezinárodní organizace EPPO (European and Mediterranean Plant Protection Organization). Z původních 15 zakládajících členů se organizace rozrostla na dnešních 52 členů (mapa). Cílem této organizace je především ochrana rostlin a vypracování mezinárodní strategie proti zavlékání a šíření škůdců (včetně invazních cizích rostlin), kteří poškozují pěstované kulturní i plané rostliny v zemědělských a přírodních ekosystémech, a chrání biologickou rozmanitost. Tato organizace zpracovává a publikuje velké množství standardů tzv. EPPO protokolů a publikací týkajících se škodlivých organizmů rostlin, fytosanitárních předpisů a přípravků na ochranu rostlin. EPPO Standards - PM 7 Diagnostics zahrnuje doporučené metodiky pro diagnostiku škodlivých organizmů. V EPPO protokolu - PM 7/21(2) Ralstonia solanacearum species complex - jsou popsány nejdůležitější charakteristiky patogenu včetně doporučené diagnostiky.

Mapa: Členské státy EPPO

První záchyty na našem území

V České republice byla bakterie poprvé zachycena v povrchové vodě v roce 2010 na řece Labi a od tohoto roku je detekovaná v povrchových vodách Labe, Dyje a Jevišovky zejména při druhých odběrových termínech v srpnu a září. Na naše území se pravděpodobně dostala dovozem latentně infikovaných hlíz bramboru určených pro polní produkci nebo k dalšímu zpracování a kontaminovanými odpadními vodami pronikla do říčních toků. V souvislosti s klimatickými změnami a postupným oteplováním planety dochází k její adaptaci na podmínky mírného klimatického pásma.

V roce 2015 byla bakterie detekována i v pobřežní vegetaci u rostlin z čeledi Solanaceae (lilek potměchuť - Solanum dulcamara), tzn. že je schopna přežívat v našich podmínkách a za vhodných podmínek se může začít množit.

Obr. 1: Odvodňovací kanály na řece Jevišovce s pozitivními výskyty bakterie

Obr. 2: Likvidace lilků v odvodňovacích kanálech Jevišovky

Obr. 3: Porosty lilku potměchuti na řece Labi

Situace v ČR v roce 2018

Rok 2018 byl teplotně mimořádně nadprůměrný. S průměrnou teplotou 9,6 °C a s odchylkou +1,7 °C od normálu z let 1981–2010 (s odchylkou +2,1 °C od normálu z let 1961–1990) se tak stal v řadě teplotních průměrů pro území České republiky absolutně nejteplejším rokem od roku 1775. Podobný průběh počasí byl i v letech 2014–2017.

Nadprůměrné teploty vzduchu měly za následek i rychlý vzestup teploty vody v říčních tocích, takže již na začátku května se teplota vody na mnoha místech pohybovala nad 15 °C. A to je teplota, při které dochází k aktivaci bakterie a k jejímu uvolňování z hostitelských rostlin (zimních rezervoárů bakterie) do okolního prostředí. Odběr povrchových vod je prováděn inspektory ÚKZÚZ a řídí se těmito pravidly:

• povrchové vody určené k závlaze se odebírají na počátku a na konci vegetace - 2× ročně;
• teplota vody musí přesáhnout 15 °C;
• voda se odebírá z hloubky 30 cm a 2 m od okraje toku;
• doporučené množství je 2× 500 ml z jednoho odběrového místa (minimálně však 30 ml);
• odběry se provádí do označených sterilních plastových lahví.

Kromě odběrů ze stálých odběrových míst na řekách Labe, Jizera, Chrudimka, Dyje, Kyjovka, Jevišovka a Morava byly v roce 2018 provedeny i mimořádné odběry na dalších tocích a vodních plochách (Bečva, Bělá, Odra, Olše, rybník Otaslavice, Opava, Otava, Jihlava, Mže, Rokytná, Nežárka, Morava, Radbuza, Ohře). Současně s vodou byly odebrány i reprezentativní vzorky pobřežní vegetace.

První výskyty byly potvrzeny již v květnu na řekách - Dyje, Jevišovka a Labe. Odběry pobřežní vegetace na těchto lokalitách rovněž prokázaly přítomnost bakterie u lilku potměchuti (obr. 1, 2, 3). Při druhých odběrových termínech byla bakterie detekována a potvrzena i na nových lokalitách, a to na řece Chrudimce (2 výskyty) a Moravě (1 výskyt). V tabulce 1 jsou uvedeny celkové počty odebraných vzorků v jednotlivých měsících v roce 2018 včetně odpadních vod s uvedením pozitivních výskytů.

Na grafech 1 a 2 je pak vyjádřeno rozložení pozitivních výskytů bakterie v průběhu roku jak v povrchových vodách, tak i v pobřežní vegetaci. Vzorky vody a pobřežní vegetace jsou diagnostikovány v laboratoři Odboru diagnostiky ÚKZÚZ v Havlíčkově Brodě kultivační metodou a metodou IF s následným testem patogenity (v případě pozitivního výskytu). V současné době se laboratoř připravuje na zavedení nové molekulárně-biologické diagnostické metody označované jako Real-time PCR.

Tab. 1: Počty odebraných vzorků v průběhu roku 2018 pro detekci bakterie Ralstonia solanacearum včetně pozitivních výskytů

Graf 1: Rozložení pozitivních výskytů bakterie Ralstonia solanacearum v průběhu roku 2018 v pobřežní vegetaci

Graf 2: Rozložení pozitivních výskytů bakterie Ralstonia solanacearum v průběhu roku 2018 v povrchových vodách

Závěr

V návaznosti na opakované výskyty bakterie na některých lokalitách bylo vydáno Nařízení Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského o mimořádných rostlinolékařských opatřeních k ochraně proti šíření původce bakteriální hnědé hniloby bakterie Ralstonia solanacearum ze závlahové vody (ze dne 30. 10. 2018). V Nařízení jsou vymezeny úseky vodních toků, na které se vztahují mimořádná rostlinolékařská opatření včetně způsobu a podmínek pro nakládání s hlízami bramboru pravděpodobně zamořenými bakterií.

foto: 1, 3 - R. Zavadil, 2 - M. Bohatcová