Chemap Agro s.r.o.

Výskyt bakterie Ralstonia solanacearum v povrchových vodách v roce 2018

07. 10. 2019 Ing. Lenka Wasserbauerová; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Havlíčkův Brod Choroby Zobrazeno 541x

Bakterie Ralstonia solanacearum je jednou z nejvýznamnějších fytopatogenních bakterií na světě. Důvodem je mimořádně široké spektrum hostitelských rostlin (více než 250 rostlinných druhů), její agresivita a vytrvalost.

Agronutrition

Bakterie vstupuje do hostitele přes různá poranění kořenů, stonků nebo přes průduchy, kolonizuje cévní svazky a způsobuje bakteriální vadnutí rostlin. Přestože Ralstonia solanacearum způsobuje největší škody v tropických a subtropických oblastech, byly zaznamenány i ohniskové výskyty v oblastech mírného pásu. Kromě dlouho již v Evropě známé hnědé hniloby bramboru (rasa 3, biovar 2), došlo v posledních třech letech k několika ohniskovým výskytům tropické rasy (rasa 1) v růžích, kurkumě a anturiích (např. skleníky v Nizozemsku). Bakterie se může šířit vodou, půdou, rostlinami, částmi rostlin i kontaminovanými nástroji.

Průzkum výskytu tohoto patogenu se řídí směrnicí Rady 98/57/ES, o ochraně proti Ralstonia solanacearum (Smith) Yabuuchi et al., v platném znění, a pro území ČR ve vyhlášce 331/2004 Sb., o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření původce bakteriální kroužkovitosti bramboru a bakteriální hnědé hniloby, ve znění vyhlášky č. 328/2008 Sb.

Mezinárodní organizace na ochranu rostlin

V roce 1951 byla evropskými zeměmi založena mezinárodní organizace EPPO (European and Mediterranean Plant Protection Organization). Z původních 15 zakládajících členů se organizace rozrostla na dnešních 52 členů (mapa). Cílem této organizace je především ochrana rostlin a vypracování mezinárodní strategie proti zavlékání a šíření škůdců (včetně invazních cizích rostlin), kteří poškozují pěstované kulturní i plané rostliny v zemědělských a přírodních ekosystémech, a chrání biologickou rozmanitost. Tato organizace zpracovává a publikuje velké množství standardů tzv. EPPO protokolů a publikací týkajících se škodlivých organizmů rostlin, fytosanitárních předpisů a přípravků na ochranu rostlin. EPPO Standards - PM 7 Diagnostics zahrnuje doporučené metodiky pro diagnostiku škodlivých organizmů. V EPPO protokolu - PM 7/21(2) Ralstonia solanacearum species complex - jsou popsány nejdůležitější charakteristiky patogenu včetně doporučené diagnostiky.

Mapa: Členské státy EPPO
Mapa: Členské státy EPPO

První záchyty na našem území

V České republice byla bakterie poprvé zachycena v povrchové vodě v roce 2010 na řece Labi a od tohoto roku je detekovaná v povrchových vodách Labe, Dyje a Jevišovky zejména při druhých odběrových termínech v srpnu a září. Na naše území se pravděpodobně dostala dovozem latentně infikovaných hlíz bramboru určených pro polní produkci nebo k dalšímu zpracování a kontaminovanými odpadními vodami pronikla do říčních toků. V souvislosti s klimatickými změnami a postupným oteplováním planety dochází k její adaptaci na podmínky mírného klimatického pásma.

V roce 2015 byla bakterie detekována i v pobřežní vegetaci u rostlin z čeledi Solanaceae (lilek potměchuť - Solanum dulcamara), tzn. že je schopna přežívat v našich podmínkách a za vhodných podmínek se může začít množit.

Obr. 1: Odvodňovací kanály na řece Jevišovce s pozitivními výskyty bakterie
Obr. 1: Odvodňovací kanály na řece Jevišovce s pozitivními výskyty bakterie

Obr. 2: Likvidace lilků v odvodňovacích kanálech Jevišovky
Obr. 2: Likvidace lilků v odvodňovacích kanálech Jevišovky

 Obr. 3: Porosty lilku potměchuti na řece Labi
Obr. 3: Porosty lilku potměchuti na řece Labi

Situace v ČR v roce 2018

Rok 2018 byl teplotně mimořádně nadprůměrný. S průměrnou teplotou 9,6 °C a s odchylkou +1,7 °C od normálu z let 1981–2010 (s odchylkou +2,1 °C od normálu z let 1961–1990) se tak stal v řadě teplotních průměrů pro území České republiky absolutně nejteplejším rokem od roku 1775. Podobný průběh počasí byl i v letech 2014–2017.

Nadprůměrné teploty vzduchu měly za následek i rychlý vzestup teploty vody v říčních tocích, takže již na začátku května se teplota vody na mnoha místech pohybovala nad 15 °C. A to je teplota, při které dochází k aktivaci bakterie a k jejímu uvolňování z hostitelských rostlin (zimních rezervoárů bakterie) do okolního prostředí. Odběr povrchových vod je prováděn inspektory ÚKZÚZ a řídí se těmito pravidly:

  • povrchové vody určené k závlaze se odebírají na počátku a na konci vegetace - 2× ročně;
  • teplota vody musí přesáhnout 15 °C;
  • voda se odebírá z hloubky 30 cm a 2 m od okraje toku;
  • doporučené množství je 2× 500 ml z jednoho odběrového místa (minimálně však 30 ml);
  • odběry se provádí do označených sterilních plastových lahví.

Kromě odběrů ze stálých odběrových míst na řekách Labe, Jizera, Chrudimka, Dyje, Kyjovka, Jevišovka a Morava byly v roce 2018 provedeny i mimořádné odběry na dalších tocích a vodních plochách (Bečva, Bělá, Odra, Olše, rybník Otaslavice, Opava, Otava, Jihlava, Mže, Rokytná, Nežárka, Morava, Radbuza, Ohře). Současně s vodou byly odebrány i reprezentativní vzorky pobřežní vegetace.

První výskyty byly potvrzeny již v květnu na řekách - Dyje, Jevišovka a Labe. Odběry pobřežní vegetace na těchto lokalitách rovněž prokázaly přítomnost bakterie u lilku potměchuti (obr. 1, 2, 3). Při druhých odběrových termínech byla bakterie detekována a potvrzena i na nových lokalitách, a to na řece Chrudimce (2 výskyty) a Moravě (1 výskyt). V tabulce 1 jsou uvedeny celkové počty odebraných vzorků v jednotlivých měsících v roce 2018 včetně odpadních vod s uvedením pozitivních výskytů.

Na grafech 1 a 2 je pak vyjádřeno rozložení pozitivních výskytů bakterie v průběhu roku jak v povrchových vodách, tak i v pobřežní vegetaci. Vzorky vody a pobřežní vegetace jsou diagnostikovány v laboratoři Odboru diagnostiky ÚKZÚZ v Havlíčkově Brodě kultivační metodou a metodou IF s následným testem patogenity (v případě pozitivního výskytu). V současné době se laboratoř připravuje na zavedení nové molekulárně-biologické diagnostické metody označované jako Real-time PCR.

Tab. 1: Počty odebraných vzorků v průběhu roku 2018 pro detekci bakterie Ralstonia solanacearum včetně pozitivních výskytů

Měsíce roku 2018

Voda povrchová

Voda odpadní

Rostliny

Pozitivy celkem

počet vzorků

pozitivy

počet vzorků

pozitivy

počet vzorků

pozitivy

Leden

0

0

0

0

0

0

0

Únor

0

0

14

0

6

0

0

Březen

0

0

8

0

0

0

0

Duben

0

0

4

0

0

0

0

Květen

20

4

2

0

7

0

4

Červen

63

9

0

0

42

1

19

Červenec

85

7

0

0

66

5

16

Srpen

65

9

0

0

75

15

10

Září

52

4

14

0

26

0

5

Říjen

10

0

22

0

6

0

0

Listopad

0

0

0

0

0

0

0

Prosinec

0

0

0

0

0

0

0

Celkem

295

33

64

0

228

21

54

Graf 1: Rozložení pozitivních výskytů bakterie Ralstonia solanacearum v průběhu roku 2018 v pobřežní vegetaci
Graf 1: Rozložení pozitivních výskytů bakterie Ralstonia solanacearum v průběhu roku 2018 v pobřežní vegetaci

Graf 2: Rozložení pozitivních výskytů bakterie Ralstonia solanacearum v průběhu roku 2018 v povrchových vodách
Graf 2: Rozložení pozitivních výskytů bakterie Ralstonia solanacearum v průběhu roku 2018 v povrchových vodách

Závěr

V návaznosti na opakované výskyty bakterie na některých lokalitách bylo vydáno Nařízení Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského o mimořádných rostlinolékařských opatřeních k ochraně proti šíření původce bakteriální hnědé hniloby bakterie Ralstonia solanacearum ze závlahové vody (ze dne 30. 10. 2018). V Nařízení jsou vymezeny úseky vodních toků, na které se vztahují mimořádná rostlinolékařská opatření včetně způsobu a podmínek pro nakládání s hlízami bramboru pravděpodobně zamořenými bakterií.

foto: 1, 3 - R. Zavadil, 2 - M. Bohatcová

Související články

Význam a ochrana proti virovým chorobám ozimé řepky

29. 11. 2019 Doc. Ing. Jan Kazda, CSc., Ing. Eva Zusková, Mgr. Veronika Konradyová, Ph.D., Jaroslava Vospělová; Česká zemědělská univerzita v Praze Choroby Zobrazeno 270x

Odolnost obilnin vůči žluté zakrslosti ječmene

21. 11. 2019 Ing. Jana Chrpová, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Choroby Zobrazeno 252x

Choroby obilnin (15): Sněti obilnin (II.)

23. 10. 2019 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 527x

Choroby obilnin (14): Sněti obilnin (I.)

16. 10. 2019 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 536x

Invázne a expanzívne druhy v podmienkach Slovenska (4): Voškovníky

30. 09. 2019 Ing. Peter Mižík; Agrofert o. z. Choroby Zobrazeno 617x

Další články v kategorii Choroby

detail