Výskyt chorob a abiotikóz ovocných dřevin a révy v roce 2018

26. 02. 2019 Ing. Petr Ackermann, CSc.; Ekovín Brno Choroby Zobrazeno 4576x

Výskyt chorob i abiotikóz ovlivňuje především počasí. Typické pro počasí v loňském roce byly dlouhé velmi teplé periody a po převážnou část vegetačního období nedostatek dešťových srážek. Pokud jde o dešťové srážky, byly významné rozdíly mezi regiony i v rámci regionů. V průběhu vegetačního období ovocných druhů i révy byly převážně méně příznivé podmínky pro výskyt oomycetóz a houbových skvrnitostí i hnilob. Pokud jde o padlí, byly zpočátku podmínky pro šíření příznivé, později méně příznivé. Pokud byla zohledněna vhodnost podmínek pro šíření, byla ochrana proti chorobám méně náročná i méně nákladná. Charakter počasí významně podpořil výskyt abiotikóz.

Průběh počasí

Úvodem stručná charakteristika počasí loňského roku. Leden byl velmi teplý (průměrná teplota 1,8 °C, odchylka od normálu 3,8 °C) a srážkově nadprůměrný. Počasí v lednu bylo příznivé pro houbové patogeny, které sporulují za nízkých teplot a napadají dřevní části stromů nebo keřů (odumírání pupenů broskvoně, chřadnutí a odumírání révy). Únor byl chladný (průměrná teplota -3,5 °C, odchylka od normálu -2,6 °C) a srážkově hluboce podnormální. Rovněž březen byl velmi studený (průměrná teplota 0,8 °C, odchylka od normálu -2,1 °C), chladné počasí významně zpozdilo nástup vegetace. Duben byl mimořádně teplý (průměrná teplota 12,7 °C, odchylka od normálu 4,8 °C) a srážkově hluboce podprůměrný (48 % normálu). Velmi teplý byl především 3. týden a závěr měsíce. Teplé počasí sjednotilo u ovocných dřevin rašení i nástup a průběh kvetení. Květen byl teplotně výrazně nadprůměrný a srážkově mírně podprůměrný. Velmi teplý byl především počátek a závěr měsíce. Teplotně nadprůměrný byl i červen, chladnější byl pouze 3. týden. Srážkově byl červen mírně podprůměrný. Velmi teplé počasí pokračovalo také v průběhu července, extrémně teplá byla především poslední dekáda. Srážkově byl červenec převážně hluboce podprůměrný (47 % normálu). Srpen byl extrémně teplý (průměrná teplota 20,6 °C, odchylka od normálu 3,3 °C), vysoké teploty byly především v 1. dekádě a ve 3. týdnu, kdy maximální denní teploty převážně přesáhly 30 °C. Srážkově byl srpen hluboce podprůměrný (45 % normálu). Září bylo velmi teplé a srážkově vysoce nadnormální (112 %, jižní Morava 173 % normálu). Vydatné dešťové srážky byly především na počátku měsíce. Říjen byl velmi teplý a srážkově významně podprůměrný.

Celkově byl loňský rok teplotně nadprůměrný a srážkově převážně podprůměrný. Vláhový deficit výrazně prohlubovaly dlouhá velmi teplá období a časté větrné počasí.

Choroby jádrovin

Převážně velmi slabé byly výskyty strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis). K významnějšímu napadení došlo jen lokálně především v severních a východních Čechách. Patogen přetrvává v pletivu napadených opadlých listů, kde se vyvíjejí a na jaře vyzrávají plodničky pseudoperitecia, v nichž se ve vřeckách diferencují askospory. K uvolňování askospor dochází postupně v závislosti na dešťových srážkách. Nebezpečí primárních infekcí zpravidla trvá od počátku rašení do konce května až poloviny června. K vyklíčení askospor a později i konidií a k infekci je nezbytné ovlhčení vnímavých rostlinných částí. V dubnu, který byl srážkově hluboce podprůměrný, byly na většině území méně příznivé podmínky pro vyzrávání plodnic i uvolňování askospor. V teplejších oblastech byl první výlet askospor v lapačích spor zaznamenán po deštích v polovině dubna (13. 4.). K dalším primárním infekcím došlo lokálně po deštích ve 2. dekádě a v závěru května a ve 2. týdnu června. První výskyty choroby byly zjištěny v závěru května (infekce z poloviny května). Období primárních infekcí skončilo v teplejších oblastech po vydatných deštích v 1. týdnu června, v ostatních oblastech v polovině června. Vzhledem k charakteru dešťových srážek (převážně lokání deště) byly v loňském roce vhodné podmínky pro širší uplatnění kurativní ochrany. Pro post infekční ošetření jsou nejvhodnější triazolové fungicidy (lokálně systemické a delší kurativní působení).

Slabé byly také výskyty strupovitosti hrušně (Venturia pyrina).

Početné, především u náchylných odrůd, byly primární výskyty padlí jabloně (Podosphaera leucotricha). Ve 2. a 3. dekádě dubna bylo velmi teplé počasí (maximální denní teploty dlouhodobě přesahovaly 20 °C) příznivé pro šíření choroby. Vzhledem k příznivým podmínkám a početným primárním zdrojům infekce došlo k významnému, časnému šíření choroby. Změna nastala od konce června, kdy dlouhé periody vysokých teplot a v důsledku nedostatku dešťových srážek i nízká vlhkost vzdušná omezily další šíření choroby.

Po vydatných deštích na počátku a lokálně i ve 4. týdnu září byly místně zaznamenány silnější výskyty sazovitosti jablek (Gloeodes pomigena). Častěji byly napadeny odrůdy rezistentní vůči strupovitosti, u nichž je minimalizováno použití fungicidů.

Převážně slabší byly výskyty moniliniové hniloby jablek a hrušek (Monilinia fructigena). Významnější napadení bylo zjištěno jen lokálně až po deštích na počátku září, zejména u náchylných odrůd (Bohemia, Rubín, Elstar aj.). Napadeny byly především plody, u nichž vznikly po vydatných deštích dešťové praskliny (soustředné praskliny v okolí stopečné jamky) a plody poškozené živočišnými škůdci nebo jiným hmyzem. Převážně teplé počasí bez vydatných dešťových srážek v dalším průběhu září šíření choroby zastavilo.

Převážně slabé byly výskyty rzivosti hrušně (Gymnosporangium sabinae). K infekcím listů, případně dalších vnímavých částí dochází v období od počátku kvetení a především krátce po odkvětu hrušně. V tomto období (3. dekáda dubna) bylo dlouhodobě velmi teplé počasí bez dešťových srážek, nepříznivé pro šíření choroby.

Strupovitost jabloně

Moniliniová hniloba hrušek

Rzivost hrušně

Ca-deficientní  hořká skvrnitost jablek

Choroby peckovin

Velmi slabé byly výskyty kadeřavosti broskvoně (Taphrina deformans). Od počátku rašení do konce kvetení (hlavní období infekcí) byly v oblasti produkčního pěstování broskvoní nepříznivé podmínky pro patogen (minimální dešťové srážky, převážně vyšší teploty). Nepříznivé podmínky trvaly i po odkvětu, kdy v minulých létech došlo k významnému napadení výše postavených listů. Charakter výskytu potvrdil poznatek, že pokud je v hlavním období infekcí teplé počasí a jsou podprůměrné dešťové srážky, je minimální riziko napadení porostů. Vysoké teploty jsou méně vhodné pro patogen (teploty nad 20 °C omezují infekce) a příznivé pro růst a vývoj hostitele (kratší hlavní období infekcí). V loňském roce postačilo provést základní ošetření v období nalévání pupenů, v oblasti produkčního pěstování optimálně v průběhu 4. týdne března. K základnímu obligátně prováděnému preventivnímu ošetření jsou stále nejvhodnější měďnaté fungicidy.

V oblasti produkčního pěstování broskvoní byly na mnoha lokalitách silné výskyty odumírání pupenů broskvoně (Stigmina carpophila). K napadení pupenů dochází především na podzim při a po opadu listů, mohou však nastat i v zimním nebo jarním období. Patogen sporuluje a k infekcím dochází již při teplotách nad 4 °C. V loňském roce mohlo dojít k významným infekcím také za velmi teplých a deštivých period v průběhu ledna. Napadené pupeny odumírají a v jejich okolí se zejména za vlhčího počasí objevuje silný klejotok. U náchylných odrůd byla často napadena i významná část pupenů na plodných větévkách. Konidie, které se vytvářejí na jaře na odumřelých pupenech, infikují listy (suchá skvrnitost listů „peckovin“) a mladé plody (skvrnitost broskví).

Vzhledem k průběhu počasí v loňském roce byl výskyt suché skvrnitosti listů „peckovin“ i skvrnitosti broskví převážně velmi slabý. K významnějšímu šíření suché skvrnitosti listů došlo jen na lokalitách s vydatnějšími a opakovanými dešti v průběhu července.

Převážně slabé byly výskyty strupovitosti broskvoně a meruňky (Venturia carpophila). Příčinou byly méně příznivé podmínky pro šíření choroby v průběhu dubna až června.

Velmi slabé byly výskyty moniliniové spály meruňky (Monilinia laxa). K významnému napadení dojde vždy, pokud trvá v období kvetení chladné a deštivé počasí. Za limitující je považován pokles maximálních denních teplot pod 13 °C. Nízké teploty jsou již vhodné pro patogen (patogen sporuluje při teplotách nad 10 °C) a současně zvyšují vnímavost květních částí k infekci. Meruňky v loňském roce kvetly relativně pozdě, až ve 2. a na počátku 3. týdne dubna. V tomto období bylo velmi teplé počasí (maximální denní teploty nepoklesly pod 20 °C) jen s ojedinělými lokálními, většinou méně vydatnými dešťovými srážkami.

Převážně velmi slabé byly také výskyty moniliniové spály višně a slivoně (Monilinia laxa). Významnější výskyty byly zaznamenány jen lokálně především v severních a východních Čechách. Višně i slivoně kvetly převážně ve 4. týdnu dubna, kdy trvalo velmi teplé počasí jen s ojedinělými dešťovými srážkami.

Slabší byly také výskyty moniliniové hniloby „peckovin“ (Monilinia laxa, M. fructigena). Významnější napadení bylo zjištěno především u třešní a lokálně i u broskví tam, kde byly v době zrání vydatnější dešťové srážky.

Pozdní a převážně velmi slabé byly výskyty skvrnitosti listů višně (Blumeriella jaapii). Významnější šíření bylo zaznamenáno jen tam, kde byly v průběhu července vydatnější deště. Další šíření choroby omezilo teplé počasí bez dešťových srážek v průběhu srpna.

Velmi slabé byly výskyty rzivosti slivoně (Tranzschelia discolor). Tranzschelia discolor je dvoubytná rez s úplným vývojovým cyklem. Hlavními hostiteli jsou slivoň a další příbuzné druhy a mezihostiteli některé „cizí“ druhy sasanek. V našich podmínkách však přetrvávají především uredospory v urediích na opadlých listech. Výskyt choroby byl zjištěn jen na lokalitách, kde byly v průběhu července a na počátku srpna vydatnější dešťové srážky.

Kadeřavost broskvoně

Moniliniová spála meruňky

Odumírání pupenů broskvoně - odumřelé pupeny na jednoleté větévce

Moniliniová hniloba broskví - šedý porost původce houby Monilinia laxa

Skvrnitost listů višně

Choroby ořešáku

Lokálně byl zaznamenány silnější výskyty bakteriální spály ořešáku (Xanthomonas arboricola pv. juglandis). Na plodech vznikají nejdříve vodnaté, rychle se rozšiřující skvrny, které se propadají a černají. Nekróza proniká do plodů a postihuje jádro. Silně napadené plody černají, usýchají a opadávají. Patogen způsobuje také skvrnitost na čepelích a řapících listů i na letorostech. Na jižní Moraně byly často napadeny plody primárně poškozené vrtulí ořechovou (Rhagoletis completa). Výskyt choroby lze omezit ošetřením měďnatými fungicidy.

Bakteriální spála ořešáku - napadený plod

Choroby drobného ovoce

Velmi časné a lokálně silné byly výskyty hnědého padlí angreštu (Podosphaera mors-uvae). Přetrvává mycelium v pupenech nebo na povrchu napadených větévek a plodnice teleomorfního stadia chasmotecia. K šíření dochází velmi časně, často již na počátku kvetení. V tomto období byly příznivé podmínky pro patogen (vyšší teploty, vysoká vlhkost vzdušná). Ošetřování proti hnědému padlí angreštu se zahajuje velmi časně, zpravidla již v období před počátkem kvetení a podle potřeby musí být několikrát opakováno. Pokud pěstitel nezajistí intenzivní ochranu, měl by upřednostnit tolerantní nebo rezistentní odrůdy (Dukát, Dagmar, Karát, Karmen, Martlet, Remarka a další).

Na mnoha lokalitách byly zjištěny silné výskyty didymelového odumírání maliníku (Didymella applanata). K napadení mladých výhonů dochází v průběhu května a června. Na napadených výhonech se na bázi vytvářejí nejdříve hnědofialové a později hnědé plošné skvrny, následně dochází k praskání a odlupování borky. Silněji poškozené výhony v následujícím roce za teplého a suchého počasí předčasně, často již na začátku sklizně zasýchají. Při slabším napadení mají kratší plodný obrost, menší listy a drobné plody.

Hnědé padlí angreštu - hnědé sekundární podhoubí na plodech

Abiotikózy ovocných dřevin

U náchylných odrůd byly v loňském roce zaznamenány silnější výskyty Ca-deficientní hořké skvrnitosti jablek. V průběhu dozrávání nebo uskladnění vznikají na plodech zpočátku tmavě zelené nebo načervenalé, později šedohnědé skvrny. Skvrny mohou splývat a vytvářet větší nepravidelné plochy. Pletiva v místě skvrn propadají a tmavnou. Pod slupkou v místě skvrn jsou ostrůvky nekrotického hnědavě zbarveného, hořce chutnajícího pletiva. Projev je časnější na kališní a na osluněné části plodů. Nejčastěji jsou postiženy velké plody při malé násadě. Významné rozdíly jsou v náchylnosti odrůd. Náchylné jsou např. Bohemia, Rubín, Šampion a Lipno. Výskyt je významně ovlivňován průběhem počasí a výživou. Za základní příčinu poruchy je považován nízký obsah vápníku v plodech. Riziko výskytu narůstá s nepříznivým poměrem K:Ca a Mg:Ca. Výskyt omezí optimalizace růstu a plodnosti a harmonická výživa. Aktuálně lze výskyt omezit včasným a opakovaným ošetřením listovými hnojivy se zvýšeným obsahem vápníku.

Za vysokých teplot zejména v srpnu byl zaznamenán zvýšený výskyt slunečního úžehu jablek a hrušek. Poškození je způsobeno tepelným infračerveným zářením (přehřátím rostlinných pletiv). Na intenzivně osluněných částech plodů se vytvářejí velké bělavé až světle hnědé ohraničené skvrny. Zpravidla je poškozena pouze slupka plodu. Výskyt je nejčastější u plodů vystavených intenzivnímu odpolednímu oslunění.

Lokálně byl zjištěn také sluneční úžeh slivoní. Postižené části plodů přestávají růst a nevybarvují se. Plody jsou zdeformované, dužnina postižených částí je pevná a nekvalitní.

Za extrémních teplot a intenzivního slunečního svitu v průběhu srpna se lokálně zejména u pozdních odrůd slivoní (především Domácí velkoplodá) projevilo teplotní hnědnutí vnitřní dužniny slivoní. Vnitřní dužnina plodů se postupně zbarvila hnědožlutě až hnědočerveně. Postižené plody nevyzrávaly, byly měkké a s minimálním obsahem cukru.

V důsledku nedostatku dešťových srážek se zejména na horších stanovištích projevilo u všech ovocných druhů suchostní poškození stromů. Postižené stromy zastavily růst, měly kratší a slabší přírůstky a chudší olistění. Listy byly zpočátku chlorotické a svinuté, při silnějším projevu postupně hnědly a opadávaly. Plody se přestaly vyvíjet, zůstaly malé a při silném postižení opadávaly.

Choroby révy

Velmi slabý byl výskyt plísně révy. Teplotní suma (SET 8 °C = 170 DS) nezbytná pro zralost přetrvávajících oospor plísně révové (Plasmopara viticola) byla v loňském roce splněna mimořádně brzy, již v závěru dubna (27. až 29. dubna). Pro porovnání v roce 2016 a 2017 byla splněna ve 2. týdnu května. Od počátku zralosti oospor může při splnění podmínek primární infekce (10 mm dešťových srážek v průběhu 24 hod., průměrná denní teplota minimálně 10 °C, a minimální denní teplota 8 °C) docházet k infekcím. Podmínky pro primární infekce byly lokálně poprvé splněny až ve 4. týdnu a v závěru května a především na počátku června. K významnějším infekcím dochází zpravidla až po 2–3× opakovaném splnění podmínek primární infekce. Vzhledem k charakteru dešťových srážek (převážně lokální deště) docházelo ke splnění podmínek velmi rozdílně. Např. květen - Strážnice 4×, Kobylí 1×, Oblekovice 2×; červen - Strážnice 3×, Kobylí i Oblekovice 1×. Přestože na některých lokalitách byly jíž v závěru května a v červnu několikrát splněny podmínky primární infekce, k významným infekcím nedošlo. Tato skutečnost souvisela s absencí nebo velmi omezeným výskytem primárních zdrojů infekce (plně vyvinuté, vyzrálé a klíčení schopné oospory). Příčinou limitovaných zdrojů primární infekce byly nepříznivé podmínky pro vývoj a vyzrávání oospor na počátku jarního období (velmi teplé a suché počasí v dubnu). K významným primárním výskytům ani k dalšímu šíření choroby nedošlo ani na lokalitách, kde byly v průběhu května a června vydatné dešťové srážky a metody krátkodobé prognózy výskytu upozorňovaly na potřebu pravidelného ošetřování. První ojedinělé výskyty choroby, především na listech, byly zjištěny jen lokálně až na počátku června (po odkvětu révy). V loňském roce na většině lokalit postačila proti plísni révy dvě obligátně doporučovaná ošetření, ošetření před a po odkvětu.

Neobvyklá byla situace, pokud jde o vhodnost podmínek pro šíření a skutečný výskyt padlí révy (Erysiphe necator). Již na přelomu dubna a května a ve 2. týdnu května bylo několik období s velmi příznivými podmínkami pro patogen (teplota minimálně 3 dny za sebou nejméně 6 hod v rozmezí 21–30 °C). Velmi vhodné teplotní podmínky byly také v posledním týdnu května a trvaly až dokonce 3. týdne června. V závěru června došlo k výraznému ochlazení. Příznivé teplotní podmínky pro patogen pokračovaly s výjimkou závěru měsíce i v průběhu července. V závěru července a na počátku srpna nastoupily vysoké teploty méně příznivé po patogen. V tomto období již postupně končila vnímavost hroznů k infekci (nástup fáze počátku zrání). Přesto, že byly dlouhodobě příznivé teplotní podmínky pro patogen, k významnému šíření choroby nedošlo. Také zde byly rozhodující především omezené zdroje infekce. V roce 2017 byl pozdní a slabý výskyt choroby v důsledku eradikace přetrvávajících propagulí patogenu v očkách zimními mrazy, takže nedošlo k významnému osídlení bazálních oček letorostů, v nichž patogen přetrvává. Šíření choroby v loňském roce dále omezovaly nižší vlhkost vzdušná (dlouhá velmi teplá období bez dešťových srážek) a především v závěru července a v srpnu i vysoké teploty (teploty 33 °C omezují a teploty nad 35 °C postupně eradikují patogen). První sekundární výskyty choroby byly zjištěny na více lokalitách až na počátku června v období dokvétání. K významnějšímu napadení došlo jen lokálně u náchylných odrůd, především na počátku července. Silněji napadeny byly jen nedostatečně intenzivně ošetřované porosty.

Velmi variabilní a převážně slabé byly výskyty šedé hniloby hroznů révy (Botrytis cinerea). Proti šedé hnilobě hroznů se zpravidla ošetřuje v období dokvétání, ve fázi zapojování hroznů a od počátku zrání. Ve fázi dokvétání (1. polovina června) byly nepříznivé podmínky pro patogen, ošetření v tomto období, které má především zabránit osídlení zbytků květenství patogenem, nebylo zapotřebí. Jiná situace byla ve fázi zapojování hroznů (podle odrůd 1. nebo 2. dekáda července), kdy byly lokálně vydatné deště. V tomto období měly být ošetřeny všechny porosty náchylných odrůd s hustým hroznem. K ošetření v obou termínech se používají fungicidy proti plísni nebo padlí révy se současnou nebo vedlejší účinností na šedou hnilobu. V období počátku zrání byly dlouhodobě nepříznivé podmínky pro patogen. Ošetření v tomto období, pokud bylo prováděno, mělo zcela preventivní charakter. K výrazné změně došlo až na počátku září, v období pokročilého zrání, kdy byly v celé vinařské oblasti Morava velmi vydatné deště. V návaznosti na tyto deště došlo lokálně i k významnému napadení porostů náchylných odrůd, především tam, kde byla vysoká násada a nízká cukernatost hroznů. U porostů s vyšší cukernatostí se napadení lokálně projevilo jako ušlechtilá hniloba. V tomto období již nebylo účelné porosty proti šedé hnilobě hroznů ošetřovat. Další šíření choroby omezilo a na většině lokalit zcela zastavilo velmi teplé počasí bez vydatných dešťových srážek.

Velmi slabé byly v loňském roce výskyty octové hniloby hroznů révy (původci bakterie rodu Acidivorax a divoké kvasinky rodů Candida, Clockeria, Pichia a dalších).

Časné a lokálně i silné byly výskyty chřadnutí a odumírání révy (syndrom Esca). Chorobu způsobuje několik druhů stopkovýtrusých, vřeckovýtrusých i mytosporických hub, které kolonizují a poškozují dřevní pletiva včetně cév. Na listech se nejdříve projeví žlutozelené až žluté (bílé odrůdy) nebo červenofialové (modré odrůdy), různě velké nepravidelné skvrny. Skvrny se zvětšují a splývají. Typickým příznakem choroby je nekróza mezi žilkových pletiv a okrajů listů (tygrovitost). Odumřelé části listů zůstávají olemovány světle žlutým (bílé odrůdy) nebo červenofialovým (modré odrůdy) lemem. Hrozny jsou často menší a na bobulích se mohou vyskytnout černo-fialové skvrny. Napadené keře zpravidla náhle, obvykle za teplých letních období hynou. Při akutním projevu choroby se neprojeví typické příznaky na listech (zpočátku skvrnitost, později tygrovitost) a napadený keř náhle hyne. Nejčastější jsou výskyty u odrůd Sauvignon a Cabernet Sauvignon, nejodolnější je odrůda Merlot. K infekcím dochází především přes poranění, včetně ran po řezu za teplého a deštivého zimního počasí. Většina původců sporuluje již za velmi nízkých teplot. Z tohoto pohledu byl velmi rizikový teplý a srážkově nadprůměrný leden loňského roku. Choroba se šíří také množitelským a výsadbovým materiálem a z půdy. Ochrana spočívá v prevenci, především je třeba zajistit plnou vitalitu keřů a omezit stresové situace. V zimním období neřezat za teplého deštivého počasí, upřednostnit řez v předjaří, omezit větší poranění, řezné rány ošetřit. Odstraňovat a likvidovat zdroje infekce (chřadnoucí a odumřelé keře ve vinici a v okolí vinic), drtit jen réví a dvouleté dřevo, starší dřevo vynést z vinice a spálit.

Mimořádně silné byly výskyty fytoplazmového žloutnutí a červenání listů révy („stolbur“). U bílých odrůd se listy celých nebo částí keřů (kmínek, rameno, letorost) nebo jejich části zbarvují žlutozeleně, časté je zlatožluté zbarvení okolí hlavních žilek. U modrých odrůd se listy celých nebo částí keřů nebo části listů zbarvují tmavě červeně. Pokud jsou odlišně zbarveny jen části listů, jsou ohraničeny hlavními žilkami. Časté je svinování listů. U silně napadených keřů již od července zasýchají mladé hrozny, později zavadají a scvrkávají zrající hrozny. Na letorostech se v době počátku vyzrávání vyskytují hnědo-černé ohraničené skvrny, letorosty později a hůře vyzrávají. Silně postižené keře mají slabší, a kratší a často svěšené letorosty. Choroba se nejčastěji vyskytuje na odrůdách Chardonnay, Rulandské bílé, Rulandské šedé a Ryzlink rýnský a na všech modrých odrůdách. Přenašečem původce choroby (Candidatus Phytoplasma solani) je především křís žilnatka vironosná. Patogen má široký hostitelský okruh, zejména napadá rostliny z čeledí lilkovité, svlačcovité a hvězdnicovité. Hlavní rezervoárovou rostlinou v našich podmínkách je svlačec rolní. Svlačec rolní je nejen významným hostitelem patogenu, ale i živnou rostlinou žilnatky vironosné, která z bylinných hostitelů přenáší patogen také na révu. Ochrana spočívá v omezení výskytu vektoru a hostitelských druhů plevelů ve vinicích i v okolí vinic. Napadené keře je možno hluboce zmladit nebo zlikvidovat.

Plíseň révy - žlutozelené postupně nekrotizující skvrny na listu

Padlí révy

Šedá hniloba hroznů révy - parciální napadení hroznu

Šedá hniloba hroznů révy - ušlechtilá hniloba

Octová hniloba hroznů révy

Chřadnutí a odumírání révy - typický projev „tygrovitost“ na listech bílé odrůdy

Fytoplazmové žloutnutí a červenání listů révy - červené zbarvení listů a zasychání hroznu modré odrůdy

Abiotikózy révy

V loňském roce byly na rizikových lokalitách (pozemky s vysokým obsahem uhličitanu vápenatého, resp. aktivního vápníku, vyšší pH) velmi časné a lokálně i silné výskyty Fe-deficientní vrcholové chlorózy révy. Výskyt významně ovlivnil nedostatek vláhy v jarním období. Při výskytu je třeba optimalizovat péči o půdu, především obohatit půdu o organickou hmotu, aby byla podpořena biologická aktivita půdy, optimalizována půdní struktura i vodní a vzdušný režim a následně zlepšeno uvolňování a příjem živin. Na rizikových lokalitách je třeba volit tolerantní podnože (Craciunel 2, SO4, Teleki 5C) a na mimořádně rizikových stanovištích podnož Fercal. Aktuálně je možno postižené porosty ošetřit listovými hnojivy se zvýšeným obsahem železa, nejlépe v chelátové vazbě.

Lokálně byly zjištěny především u odrůdy Zweigeltrebe silnější výskyty abiotického vadnutí hroznů révy. V období dozrávání se zastaví vývoj a vyzrávání hroznů, bobule zavadají a scvrkávají se. Výskyt významně snižuje kvalitu hroznů. Poškozené hrozny je třeba před sklizní odstranit nebo nesklízet. Abiotické vadnutí hroznů révy je komplexní porucha vyvolaná nedostatky ve výživě a stresovými situacemi. Za rozhodující jsou považovány nedostatek draslíku a nevhodný poměr K:Mg. Nedostatek draslíku může souviset s deficitem živiny v půdě nebo s omezeným příjmem při nedostatku vláhy. Při výskytu poruchy je třeba odebrat půdní vzorky k agrochemickému rozboru a v případě nedostatku draslíku provést hloubkové přihnojení porostu. Aktuálně je možno výskyt poruchy omezit opakovanou aplikací draselných hnojiv na list.

Na mnoha lokalitách byl zjištěn sluneční úžeh révy, který způsobuje tepelné infračervené záření. Postiženy byly především starší listy a zrající hrozny na jižní a jihozápadní straně keřů vystavené intenzivnímu odpolednímu oslunění. K poškození došlo především za extrémně teplých slunečních dnů v průběhu druhé poloviny srpna, kdy maximální denní teploty přesahovaly 30 °C. Působením slunečního záření vznikají na listech mezi hlavními žilkami matné žlutozelené až světle žluté plochy, které později nekrotizují. Silně poškozené listy se deformují, postupně zasýchají a opadávají. Poškozené bobule v různém stupni scvrkávají. Poškození hroznů bylo častější u modrých odrůd, u kterých dochází v důsledku tmavšího zbarvení k silnějšímu přehřátí pletiv. Projev slunečního úžehu révy byl zejména na horších stanovištích kombinován se suchostním poškozením révy a lokálně i s K-deficientním hnědnutím a okrajovou nekrózou listů révy.

Především na lehčích a mělčích půdách se v důsledku déle trvajícího nedostatku vláhy projevilo suchostní poškození révy. Listy poškozených keřů byly světlejší a svinuté, často svěšené a zavadlé. Především starší listy od okrajů a mezi žilkami zasychaly. Silně postižené listy opadávaly. Hrozny se přestaly vyvíjet a zavadaly. Silnější poškození bylo u mladších porostů a při nadměrné násadě hroznů.

Fe-deficientní vrcholová chloróza révy

Abiotické vadnutí hroznů révy, odrůda Zweigeltrebe

Sluneční úžeh révy - poškozený hrozen bílé odrůdy

Sluneční úžeh révy - poškozený list