Chemap Agro s.r.o.

Výskyt chorob a škůdců ovocných dřevin a révy v roce 2012

08. 02. 2013 Ing. Petr Ackermann, CSc.; Ekovín, o.s. Choroby Zobrazeno 17029x

Výskyt chorob a škůdců je ovlivňován především průběhem počasí. Významný vliv mají také charakter lokality a porostu, vnímavost či atraktivnost hostitele nebo jeho částí a přítomnost zdrojů šíření. Vzhledem ke změnám ohrožení porostů musí pěstitel průběžně sledovat vhodnost podmínek pro šíření škodlivých organizmů, vyhodnocovat aktuální stav ohrožení porostů a sledovat skutečný výskyt chorob a škůdců ve výsadbách.

Agronutrition

Průběh počasí

Počasí v loňském roce mělo neobvyklý charakter. Především byl mimořádný průběh zimy. Po velmi teplém lednu, kdy dosahovaly maximální teploty až 10 °C, následoval velmi chladný únor. V první polovině února byly dlouhodobě velmi nízké teploty, které místně poklesly i pod -20 °C. Průměrná únorová teplota byla -5,3 °C, což je 4,2 °C pod dlouhodobým průměrem. Srážkově byl únor na převážné části území podnormální. Březen byl teplý, mimořádně teplé počasí bylo v průběhu třetí dekády měsíce. Srážkově byl březen hluboce podnormální (celé území 34,3 % normálu). Duben byl teplotně střídavý. Počátek měsíce byl teplý, ve druhém týdnu došlo k ochlazení a ve čtvrtém týdnu k výraznému oteplení. Závěr měsíce byl velmi teplý, maximální teploty místně přesáhly i 30 °C. Srážkově byl duben na většině území podnormální až hluboce podnormální. Počátek května byl teplotně střídavý. K výraznému ochlazení došlo v závěru druhé dekády měsíce. Dne 18. 5. v ranních hodinách poklesla teplota na více místech výrazně pod bod mrazu (lokálně až -5 °C). Mrazy poškodily na mnoha lokalitách, zejména na jižní a střední Moravě ovocné plodiny i révu. Závěr května byl opět teplotně střídavý. Srážkově byl květen velmi variabilní, na převážné části území Čech byly v první polovině měsíce vydatnější dešťové srážky, na převážné části Moravy se však nadále prohluboval srážkový deficit. Červen byl teplotně střídavý. Počátek měsíce byl chladný, následně došlo k oteplení a opět k ochlazení. Velmi teplý byl závěr měsíce. Srážkově byl červen na většině území nadnormální. Převážně však šlo o vydatné lokální deště. Počátek července byl velmi teplý, maximální teploty přesahovaly 30 °C (Strážnice 5. 7. - 35,7 °C), ve druhém týdnu došlo k výraznému ochlazení. Oteplení nastalo až v závěru třetího týdne, velmi teplý byl čtvrtý týden měsíce. Srážkově byl červenec na většině území mírně nadnormální. Opět i v červenci převládaly lokální, často i přívalové deště. Počátek srpna byl velmi teplý, v závěru první dekády došlo k výraznému ochlazení. Počátek druhé poloviny měsíce byl teplý a poslední dekáda velmi teplá. Den 20. 8. byl nejteplejším dnem roku (Dobřichovice - 40,4 °C) Srážkově byl srpen na většině území nadnormální. Září bylo převážně teplé, velmi teplý byl zejména 4. týden a srážkově podnormální.

V souhrnu lze uvést, že průběh počasí v loňském roce byl výrazně proměnlivý v průběhu roku i v jednotlivých oblastech. Pokud jde o teploty, bylo charakteristické časté střídání krátkých období s vyššími a nižšími teplotami (absence delších teplých period). Na dešťové srážky, byly chudší jarní měsíce (březen – květen). Nejméně srážek bylo v tomto období na jižní a střední Moravě. Nepříznivé působení nedostatku srážek v jarním období bylo zvýrazněno srážkovým deficitem z podzimu a zimy i vysokými teplotami.

V oblastech s deficitem dešťových srážek v jarním období (březen – květen) byly nepříznivé podmínky pro šíření časných patogenů, zejména těch, které vyžadují pro infekci ovlhčení rostlinných částí (oomycety, většina vřeckovýtrusých hub). Od počátku června, kdy nastala změna počasí, a na většině území byly vydatnější dešťové srážky, došlo lokálně k významnějšímu šíření některých houbových patogenů. Méně vhodné podmínky byly pro šíření padlí (absence delších teplých period, delší období s nižší vlhkostí vzduchu, přívalové deště). Výskyt některých živočišných škůdců byl omezen déle trvajícími silnými mrazy v průběhu února a oblastně i extremním nedostatkem dešťových srážek.

Mrazová pásová rzivost slupky jablek
Mrazová pásová rzivost slupky jablek
 

Choroby jádrovin

U jabloně je pozornost pěstitelů zaměřena především na strupovitost jabloně (Venturia inaequalis). Pseudoperitecia a ve vřeckách askospory byly v teplejších oblastech zralá krátce po počátku rašení jabloně. Počátek letu askospor byl zaznamenán v polovině dubna, významný let za dešťů v prvním týdnu května a konec letu ve druhém týdnu června. Pro šíření strupovitosti jabloně byly v loňském roce v různých pěstitelských oblastech velmi rozdílné podmínky. Tam, kde byly na počátku nebo v dalším průběhu května vydatnější dešťové srážky (převážně české ovocnářské regiony) došlo v tomto období k významným primárním infekcím. Pokud nebyla zajištěna dostatečně intenzivním fungicidní ochrana, mohlo dojít i k významnému napadení porostů. V sušších oblastech (především jižní a střední Morava) nastaly významnější infekce až za dešťů na počátku června. Další šíření choroby bylo ovlivněno výskytem ve výsadbách a reálným průběhu dešťových srážek. Tam, kde byly významné výskyty, došlo za příznivých podmínek pro šíření i k pozdnímu napadení plodů. Vzhledem k průběhu počasí byla v různých oblastech rozdílná potřeba fungicidní ochrany. V obdobích s lokálními dešťovými srážkami bylo vhodné ošetřovat kurativně po splnění podmínek infekce.

Na většině území byly v loňském roce slabší výskyty padlí jabloně (Podosphaera leucotricha). Příčinou byla absence delších teplých period a později i vydatné lokální deště. Pokud teploty v únoru poklesly pod -21 °C, mohlo dojít k částečné eradikaci přetrvávajícího podhoubí patogenu v očkách mrazem.

Tam, kde byly v průběhu června a v červenci vydatnější dešťové srážky došlo k silnějšímu napadení náchylných odrůd hrušně šedou skvrnitostí listů hrušně (Mycosphaerella pyri).

V důsledku průběhu počasí v období dozrávání a sklizně byl všeobecně slabší výskyt moniliniové hniloby jablek i hrušek (Monilinia fructigena).

V loňském roce byly, zejména v oblastech s nižšími dešťovými srážkami, slabší výskyty rzivosti hrušně (Gymnosporangium sabinae). Choroba se významně vyskytuje jen na lokalitách, kde jsou v blízkosti pěstovány oba hostitelé jak jalovec, zejména jalovec prostřední, jalovec chvojka a jalovec čínský (hlavní hostitelé), tak hrušeň (vedlejší hostitel). Jsou to především přídomní zahrady a zahrádkářské kolonie. K významným infekcím hrušně dochází, pokud v období okolo kvetení (druhá polovina dubna, počátek května) trvá deštivé a relativně teplejší počasí. V sušších regionech nastaly v loňském roce slabší infekce opožděně až za lokálních dešťů v průběhu května. Pokud v období infekcí trvá rizikové počasí, je vhodné ohrožené porosty ošetřit proti strupovitosti hrušně fungicidy s vedlejší účinnosti proti rzivostem.

Rzivost hrušně (oranžové skvrny s tmavým středem) a šedá skvrnitost listů hrušně (šedé, tmavě lemované skvrny)
Rzivost hrušně (oranžové skvrny s tmavým středem) a šedá skvrnitost listů hrušně (šedé, tmavě lemované skvrny)
 
Rzivost hrušně (rzivost jalovce) - telia na větévce jalovce prostředního
Rzivost hrušně (rzivost jalovce) - telia na větévce jalovce prostředního
 

Choroby peckovin

V loňském roce byly velmi slabé výskyty kadeřavosti broskvoně (Taphrina deformans). Po převážnou dobu rozhodujícího ohrožení porostů (počátek rašení – konec kvetení, Želešice, odrůda Redhaven 26. 3. – 23. 4.) bylo teplotně střídavé a na dešťové srážky chudé počasí. Opět se potvrdila skutečnost, že pokud je v tomto období převážně teplejší a především sušší počasí, k významným výskytům choroby nedojde. Převážně bylo provedeno a plně postačilo základní ošetření v období nalévání pupenů. Opakovat ošetření nebylo zapotřebí. Významný výskyt choroby nebyl ani v neošetřených výsadbách.

Velmi slabý byl také výskyt moniliniové spály meruňky (Monilinia laxa) K napadení dochází především, pokud je v období krátce před květem, v době kvetení nebo krátce po odkvětu chladné počasí (průměrné denní teploty pod 13 °C) a nastanou dešťové srážky. Ke sporulaci patogenu na napadených větévkách a mumifikovaných plodech, kde patogen přezimuje, dochází již při velmi nízkých teplotách (od 5 °C, masivně od 10 °C). Chladné počasí, které je již vhodné pro patogen, současně zvyšuje vnímavost poupat a květů k napadení. Infekce mohou nastat již před počátkem kvetení a infikovány mohou být všechny části květů. Z květů prorůstá mycelium patogenu do větévek, které vadnou a zasychají (spála). Meruňka kvetla v minulém roce podle lokalit a odrůd od konce března do poloviny dubna. (Želešice, odrůda Velkopavlovická, 31. 3. – 16. 4.). V období kvetení bylo zpočátku teplé a v závěru chladné počasí, jen s minimálními dešťovými srážkami. Tam, kde byly lokální deště, bylo zapotřebí provést první ošetření na počátku kvetení a později posoudit potřebu ošetření v závěru kvetení. Termín ošetření je vhodné vždy upřesnit podle předpovědi počasí tak, aby bylo ošetřeno před příchodem dešťových srážek.

Obdobná situace nastala, i pokud jde o výskyt moniliniové spály višně. Rané odrůdy kvetly v průběhu třetí dekády dubna (Želešice, Erdi Bötörmö 21. 4. – 30. 4.) a pozdně kvetoucí odrůdy na počátku května. V průběhu kvetení višně bylo na většině území převážně teplé počasí a minimální dešťové srážky, takže k významnému napadení výsadeb nedošlo.

Slabé byly i výskyty moniliniové spály slivoně. Vzhledem k charakteru počasí v průběhu celého května byly v loňském roce velmi slabé také výskyty pozdní moniliniové spály (červen, počátek července), která se vyskytuje především u třešně a višně.

Velmi rozdílné byly výskyty moniliniové hniloby u peckovin. Intenzita výskytu se významně měnila podle průběhu počasí v období dozrávání jednotlivých druhů a odrůd. Silněji byly napadeny především u třešně a višně tam, kde byly v období dozrávání vydatnější dešťové srážky a zejména pokud došlo po vydatných červnových deštích k popraskání plodů.

Velmi rozdílné a převážně pozdější byly výskyty skvrnitosti listů višně (Blumeriella jaapii). K významným primárním infekcím došlo převážně až za dešťů v červnu a na počátku července. Další šíření pak pokračovalo podle průběhu dešťových srážek. K významnému časnějšímu opadu listů došlo jen u náchylných odrůd na lokalitách s vydatnějšími dešťovými srážkami v průběhu června a července.

Velmi slabé byly v loňském roce výskyty hnědnutí listů meruňky (Apiognomonia erythrostoma). V průběhu hlavního období primárních infekcí (květen) byly jen minimální dešťové srážky, které nevytvořily vhodné podmínky pro primární infekce. V období lokálních dešťů v průběhu června již k významným infekcím nedošlo. Výskyt choroby mohl být do značné míry limitován také omezenými zdroji infekce v důsledku velmi slabých výskytů choroby v předchozím roce. K sekundárnímu šíření patogena konidiemi v průběhu vegetace v našich podmínkách nedochází.

Na lokalitách pravidelných výskytů byly v loňském roce zaznamenány silnější výskyty odumírání pupenu broskvoně a skvrnitosti broskví (Stigmina carpophila). K infekci pupenů dochází především za teplých a deštivých period v průběhu podzimu a v předjaří a k napadení plodů v období po odkvětu. K významnému napadení pupenů, které představuje zdroj infekce pro jarní období, mohlo dojít také za velmi teplého počasí v průběhu ledna loňského roku. Patogen fruktifikuje a k infekcím dochází, pokud nastanou dešťové srážky již při teplotách nad 4 °C. K napadení plodů došlo v loňském roce relativně později, až za dešťů v průběhu června a července. Napadení pupenů je možno omezit ošetřením měďnatým fungicidem v období opadu listů, případně za velmi teplých period v průběhu zimy (leden 2012) a v předjaří (zpravidla současná účinnost při ošetření proti kadeřavosti broskvoně). O rozsahu napadení plodů v loňském roce rozhodl průběh dešťových srážek v červnu, případně i v červenci. Relativně slabší byly výskyty suché skvrnitosti listů, kterou způsobuje tentýž patogen.

V loňském roce byly opět na mnoha lokalitách zaznamenány silnější výskyty strupovitosti broskví (Venturia carpophila). K šíření choroby došlo především za dešťů v průběhu června a července. Choroba může být zaměněna se skvrnitostí broskví. U skvrnitosti broskví má skvrna vždy světly střed a tmavé olemování a u strupovitosti broskví má skvrna světlé olemování nebo především při pozdním napadení lem chybí.

Tam, kde byly vydatnější dešťové srážky v průběhu července a na počátku srpna byly i v loňském roce zaznamenány silnější výskyty rzivosti slivoně (Tranzschelia discolor). Jde o fakultativně dvoubytnou rez, která nevyžaduje přítomnost vedlejšího hostitele (především sasanka pryskyřníkovitá), může přetrvat na napadených opadlých listech (uredia, urediospory). K významnému šíření dochází pravidelně, jsou-li v období hlavního šíření choroby (červenec, počátek srpna) vydatnější deště. Proti rzivosti slivoně se ošetřuje, pokud trvá deštivé počasí v průběhu července, případně na počátku srpna.

Strupovitost broskví - tmavé, světle lemované skvrny na slupce plodu
Strupovitost broskví - tmavé, světle lemované skvrny na slupce plodu
 
Skvrnitost broskví - světlé, tmavě lemované skvrny na slupce plodu
Skvrnitost broskví - světlé, tmavě lemované skvrny na slupce plodu
 
Moniliniová hniloba broskví
Moniliniová hniloba broskví
 

Živočišní škůdci ovocných dřevin

Nadále narůstají výskyty fytosugních roztočů čeledi Eriophyidae (vlnovníkovití). Na jabloních byly lokálně opět zaznamenány silnější výskyty hálčivce jabloňového (Aculus schlechtendali) a na hrušních vlnovníka hrušňového (Eriophyes pyri). Rozsah a intenzita výskytu vlnovníka hrušňového významně narůstá. Na slivoních byly lokálně opět zaznamenány silnější výskyty hálčivce višňového (Aculus fockeui). Hálčivec višňový způsobuje významné škody především v ovocných školkách a v mladých výsadbách. V plodných výsadbách je jednou z příčin rzivosti slupky plodů. Již po více let, především v extenzivních výsadbách, významně narůstají výskyty vlnovníka trnkového (Eriophyes similis). Na ořešáku vlašském se pěstitelé již po více let pravidelně setkávají s významnými výskyty vlnovníka ořešákového (Aceria erineus) a vlnovníka puchýřovitého (Aceria tristriata). K ochraně ořešáku proti roztočům není v současné době povolen žádný akaricid. Na jaře na počátku rašení je možno ošetřit ohrožené stromy hnojivem na bázi polysulfidu vápníku (Polisenio, Sulka new).

V loňském roce byly zejména v teplejších oblastech velmi časné silnější výskyty svilušky ovocné (Panonychus ulmi). Změna počasí, která nastala od června šíření škůdce omezila až zastavila. Lokálně došlo k významnějším výskytům svilušky ovocné i svilušky chmelové (Tetranychus urticae) až v závěru léta.

V miulém roce byly na většině lokalit slabší výskyty štítenky zhoubné (Quadraspidiotus perniciosus). K rozlézání larev první generace docházelo v teplejších oblastech ve druhé dekádě června. Slabší výskyt by mohl souviset s velmi teplým podzimem, kdy pokračoval vývoj části larev prvního stupně v larvy druhého stupně, které nepřezimovaly.

Na mnoha lokalitách byly zaznamenány časné silnější výskyty listových mšic, především mšice jabloňové (Aphis pomi) a mšice jitrocelové (Dysaphis plantaginea) na jabloni a mšice třešňové (Myzus cerasi) na třešni. Lokálně byly zjištěny také silnější výskyty mšic na slivoni. Relativně pozdější byl nástup výskytu vlnatky krvavé (Eriosoma lanigera). Významnější výskyty škůdce byly zaznamenány lokálně až v závěru léta. Pozdější a pozvolný nástup výskytu mohl souviset s redukcí přezimujících stadií škůdce silnými a déletrvajícími mrazy v průběhu února.

Na mnoha lokalitách byly v loňském roce zaznamenány silnější výskyty obaleče jablečného (Cydia pomonella) První motýli byly v teplejších oblastech zjištěni již v posledním týdnu dubna a významný let byl zaznamenán ve druhé polovině května. Průběh letu byl významně ovlivněn střídavými teplotami. Počátek letu druhé generace byl zaznamenán v teplejších oblastech ve druhé dekádě července. Let i kladení vajíček škůdce pokračovaly v několika vlnách až do konce srpna.

V loňském roce byly, zejména v Čechách, také silnější výskyty obaleče švestkového (Cydia funebrana). Let první generace motýlů započal časně v teplejších oblastech již v posledním týdnu dubna. Významný let motýlů první generace byl zaznamenán při oteplení ve třetí dekádě května a další v průběhu druhé dekády června a na počátku července, významný let motýlů druhé generace byl na počátku srpna.

Výskyt pupenových a slupkových obalečů byl na většině lokalit slabší. Lokálně zejména v Čechách byly zaznamenány silnější výskyty obaleče jabloňového (Hedya nubiferana).

Lokálně zejména v Čechách byly zaznamenány silnější výskyty klíněnky jabloňové (Phyllonorycter blancardellus). Přezimují housenky v minách na opadlých listech. Koncem dubna a v květnu se líhnou motýlci. Housenky minují v pletivu listů a vytvářejí na rubu listů oválnou podkověnku, která později hnědne. Škůdce má dvě generace v průběhu roku.

Výskyt ostatních živočišných škůdců jádrovin (pilatka jablečná, mera jabloňová, mera skvrnitá na hrušni, píďalka podzimní) a peckovin (pilatky na švestkách, vrtule třešňová) na většině lokalit nepřesáhnul obvyklý rozsah.

Květopas jabloňový - poškozená poupata květů jabloně
Květopas jabloňový - poškozená poupata květů jabloně
 
Vlnovník puchýřovitý - hálky na listu ořešáku vlašského
Vlnovník puchýřovitý - hálky na listu ořešáku vlašského
 
mšice plaménková na broskvoni
Mšice plaménková na broskvoni
 

Choroby révy

Průběh počasí v loňském roce byl méně příznivý také pro výskyt plísně révy a hlavních houbových chorob révy.

V období primárních infekcí plísně révy byly převážně málo vydatné a jen lokální dešťové srážky (absence delších dešťových period) a v rozhodujícím období pro šíření padlí révy byly střídavé teploty (absence delších teplých period) a lokální přívalové deště, které omezují šíření patogena. Přezimující oospory plísně révové (Plasmopara vitocola) byly zralé ve vinařské oblasti Morava (SET8°C = 170 DS) v prvním týdnu května. Pro porovnání, v roce 2010 ve třetím týdnu a v roce 2011 ve drhém týdnu května. Příčinou časné zralosti oospor byla velmi teplá období v průběhu března a dubna. Od počátku zralosti oospor může docházet při splnění podmínek primární infekce (10 mm dešťových srážek v průběhu 24 hod., průměrná denní teplota neklesne pod 10 °C a minimální denní teplota pod 8 °C) k infekcím. Ke splnění podmínek primární infekce došlo v loňském roce poprvé, a to jen na některých lokalitách ve čtvrtém týdnu května nebo v  prvním týdnu června a poté opakovaně v dalším průběhu června. Přestože červen byl srážkově nadnormální, charakter srážek nevytvořil déle trvající vhodné podmínky pro šíření patogena. První ojedinělé primární výskyty plísně révy byly zjištěny až ve třetím týdnu června (krátce po odkvětu révy). K významnějšímu šíření choroby došlo jen na lokalitách s vydatnějšími dešťovými srážkami převážně až ve druhé polovině července a v průběhu srpna. Napadeny byly především vrcholy letorostů a zálistky. Vzhledem k průběhu počasí bylo první ošetření prováděno preventivně až v období krátce před počátkem kvetení, s cílem zabránit při případné změně počasí napadení mimořádně citlivých květenství a druhé ošetření po odkvětu. Další ošetření byla prováděna, s přihlédnutím k průběhu dešťových srážek zpravidla v prodlouženém intervalu, až do počátku srpna.

Podobná situace byla i u padlí révy (Erysiphe necator). V roce 2011 byl pozdní a převážně velmi slabý výskyt choroby, takže nemohlo dojít k infekcím bazálních oček letorostů, kde patogen přetrvává. Navíc byla velmi tuhá zima, teploty v únoru poklesly hluboko pod hodnotu, při které dochází k eradikaci přezimujících propagulí patogenu v očkách (-15 °C). Tyto skutečnosti dávaly předpoklad omezených primárních zdrojů infekce. Pěstitelům bylo doporučeno zahájit ošetřování proti padlí až v období krátce před květem, kdy nastupuje období zvýšené vnímavosti révy k napadení (vynechat ošetření ve fázi 5.–6. listu). Navíc ani další průběh počasí nebyl příznivý pro šíření padlí révy (absence delších teplých období, v červnu opakované lokální vydatné deště). První delší teplé období vhodné pro šíření padlí bylo až ve drhé polovině července. První sekundární výskyty choroby byly zjištěny v období krátce po odkvětu. Další šíření choroby bylo velmi pozvolné. Významnější výskyty choroby na hroznech byly zaznamenány jen lokálně především ve druhé polovině července. Později docházelo k dalšímu šíření choroby na letorostech a listech.

Méně vhodné podmínky byly v loňském roce i pro výskyt šedé hniloby hroznů révy (Botrytis cinerea). Proti této chorobě se zpravidla ošetřuje, pokud jsou vhodné podmínky pro patogen, v době dokvétání, zapojování hroznů a na počátku zrání (zaměkání) bobulí. V období dokvétání i zapojování hroznů se zásadně využívá současné nebo vedlejší účinnosti fungicidů použitých proti plísni révy nebo padlí révy (folpet nebo kombinace s folpetem, strobiruliny). V období od fáze počátku zrání (období zvýšené vnímavosti k napadení) bylo zapotřebí ošetřovat jen tam, kde byly vydatnější dešťové srážky. Všeobecně bylo ohrožení porostů nízké a výskyty choroby velmi slabé.

Lokálně byly opět zjištěny u náchylných odrůd silnější výskyty octové hniloby hroznů révy. Postižené bobule, skupiny bobulí nebo i větší části hroznů se zbarvují světle hnědě (bílé odrůdy) nebo červenohnědě (modré odrůdy). Typická je octová vůně rozrušené kašovité dužniny. Původci jsou octové bakterie (rod Acetobacter) a kvasinky (rody Candida, Pichia, Kloeckeria a další), které osídlují poškozené bobule. Ochrana spočívá v opatřeních, která zabrání napadení nebo poškození hroznů škodlivými činiteli.

Na ohrožených lokalitách (především půdy s vysokým obsahem uhličitanu vápenatého) došlo i v loňském roce k velmi časným a lokálně i silným projevům Fe-deficientní vrcholové chlorózy révy. Výskyt byl iniciován teplým počasím v průběhu dubna (intenzivní růst révy při omezeném příjmu živin) a následně podpořen nedostatkem vláhy v průběhu dubna a května.

Slabší byly v loňském roce výskyty abiotického vadnutí hroznů révy. V průběhu zrání se zastaví vývoj hroznů a bobule zavadají. Charakteristické je, že bobule vadnou a stopečky bobulí zůstávají zelené (na rozdíl od abiotického odumírání třapiny hroznů révy, způsobeného nedostatkem vápníku). Poškození je časté především u odrůdy Zweigeltrebe. Jde o komplexní poruchu, jejíž hlavní příčinou jsou nedostatek draslíku a nevhodný poměr K : Mg. Nedostatek draslíku může souviset s nedostatkem v půdě nebo s omezeným příjmem rostlinou (špatný příjem za nedostatku vláhy). Výskyt významně podpoří nadměrná nebo časově nevhodná redukce listové plochy keřů (osečkování, odlistění zóny hroznů)

Plíseň révy - světložluté difúzní skvrny na listech révy
Plíseň révy - světložluté difúzní skvrny na listech révy
 
Šedá hniloba hroznů révy - porosty patogena na napadeném hroznu
Šedá hniloba hroznů révy - porosty patogena na napadeném hroznu
 

Živočišní škůdci révy

Na více lokalitách byly i v loňském roce zjištěny silnější jarní i pozdně letní výskyty hálčivce révového (Calepitrimerus vitis). K ochraně proti tomuto škůdci by měla být upřednostněna biologická ochrana (introdukce dravého roztoče Typhlodromus pyri). Akaricidní ošetření se provádí časně na jaře (na počátku rašení polysulfid vápníku, ve fázi 1.–3. listu specifické akaricidy) nebo v pozdním létě (druhá dekáda srpna) před přechodem zimních samiček do zimních úkrytů.

Nadále významně narůstají výskyty vlnovníka révového (Calomerus vitis). Místně jde již o škodlivé výskyty, které vyžadují akaricidní ošetření. K ošetření lze použít na počátku rašení polysulfid vápníku a ve fázi 1. až 3. listu specifický akaricid.

V loňském roce byl zaznamenán zvýšený výskyt poškození vrcholů letorostů ostnohřbetkou ovocnou (Stictocephala bisonia). Ostnohřbetka ovocná je velký (0,8–1 cm dlouhý), zelený křís, který poškozuje ovocné a další listnaté dřeviny včetně révy. Má jednu generaci do roka, přezimují vajíčka nakladená pod kůrou ovocných a dalších listnatých dřevin. Na jaře se líhnou larvy, které padají k zemi a dále se vyvíjejí na bylinách. Dospělci v srpnu sají na letorostech révy. Vpichy po sání jsou zpravidla uspořádány v kruhu a nad místem poškození dochází k nápadnému ztloustnutí letorostu. V důsledku poškození vodivých svazků lýka vrcholy letorostů přestávají růst, čepele listů nad místem poškození se zbarvují žlutozeleně (bílé odrůdy) nebo červenofialově (modré odrůdy) a zpravidla se svinují.

Relativně slabší byly výskyty obalečů: obaleč mramorovaný - Lobesia botrana, obaleč jednopásý - Eupoecilia ambiguella. Let motýlů první generace započal v závěru dubna. Významný let byl zaznamenán za teplého počasí v prvním týdnu května (vrchol letu první generace). Let motýlů druhé generace započal koncem června a vrchol letu byl zaznamenán při oteplení v průběhu prvního týdne července. Na většině sledovaných lokalit převládal i v loňském roce výskyt obalečíka jednopásého.

Na lokalitách pravidelných výskytů byly již ve fázi nalévání oček zjištěny významné výskyty různonožce trnkového (Peribatodes rhombordarius). Na ohrožených lokalitách je zapotřebí již od fáze nalévání oček sledovat výskyt škůdce a při zjištění významného výskytu zajistit sběr housenek nebo ošetření porostu.

Vlnovník révový - puchýřovité hálky na líci listů
Vlnovník révový - puchýřovité hálky na líci listů
 
Ostnohřbetka ovocná - poškození vrcholu letorostu révy
Ostnohřbetka ovocná - poškození vrcholu letorostu révy
 
Abiotické vadnutí hroznů révy, odrůda Zweigeltrebe
Abiotické vadnutí hroznů révy, odrůda Zweigeltrebe
 

 

Související články

Hodnocení kvality kukuřičné siláže a zrna z hlediska obsahu mykotoxinů

11. 02. 2019 RNDr. Jan Nedělník, Ph.D., Ing. Miroslava Strejčková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Choroby Zobrazeno 217x

Jarní regulace a ochrana řepky

01. 02. 2019 Ing. Marek Šmika; BASF spol. s r.o. Choroby Zobrazeno 406x

Problematika viróz řepky v ročníku 2017/18

29. 01. 2019 Mgr. Veronika Konradyová, Ing. Eva Zusková, Doc. Ing. Jan Kazda, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Choroby Zobrazeno 338x

Pšenice ozimá - osivo a zdraví porostu

18. 12. 2018 Doc. Ing. Evženie Prokinová, CSc.; Praha Choroby Zobrazeno 470x

Choroby obilnin (8) - Choroby kořenů a pat stébel (2)

23. 11. 2018 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 619x

Další články v kategorii Choroby

detail