Chemap Agro s.r.o.

Výskyt chorob máku na zkušební stanici v Chrlicích u Brna v roce 2020

03. 02. 2021 Ing. Irena Bačová; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Choroby Zobrazeno 496x

V letošním roce se na zkušební stanici ÚKZÚZ v Chrlicích ve vysoké míře vyskytovalo mnoho původců chorob, které vedly k nouzovému dozrávání rostlin máku. I když se to nezdálo, letošní charakter počasí byl z dlouhodobého normálu víceméně typický pro střední Evropu.

Bylo to dáno převládajícím prouděním vzduchu ze západu, který přinášel celkově deštivější počasí. A právě tento průběh počasí na jaře a v létě přál vlhkomilným patogenům (graf 1).

Graf 1: Průběh průměrných teplot a úhrnu srážek v roce 2020 na lokalitě Chrlice
Graf 1: Průběh průměrných teplot a úhrnu srážek v roce 2020 na lokalitě Chrlice

Plíseň maková

Již v období vzcházení došlo k napadení porostu plísní makovou (Peronospora arborescens). Napadené mladé rostliny byly menšího vzrůstu, listy byly chlorotické, ztlustlé, křehké a mírně deformované (obr. 1). Na spodní straně listu narůstal většinou šedofialový hustý povlak mycelia patogenu (obr. 2). Později, se ve vysoké míře na listech objevovaly nejprve malé, ostře ohraničené, z počátku nažloutlé a později hnědé nekrotické skvrny. Na rubu listu, v místě léze se vytvářel povlak šedivého mycelia. Také docházelo k poškození vegetačního vrcholu, který v některých případech i odumíral. Vlivem odumření vegetačního vrcholu došlo k větvení rostlin a vytvářely se zakřivené stonky (obr. 3). Takto poškozené rostliny zpravidla předčasně odumírají, popřípadě dozrávají v odlišnou dobu, a tudíž se nepodílejí na tvorbě výnosu.

Proti plísni je zaregistrováno jen několik přípravků. Fungicidní ochrana musí být zahájena včas, nejpozději v době prvních výskytů choroby, jelikož čím později je aplikován přípravek, tím klesá jeho účinnost. Proti primární infekci je nejvhodnější porost ošetřit 2×, poprvé ve 2 pravých listech máku (BBCH 12) a podruhé o 10 až 14 dní později, z důvodu omezení pozdější sekundární infekce. Při silném infekčním tlaku je dále vhodné aplikovat fungicid ve fázi, kdy je květní pupen rozeznatelný mezi listy (BBCH 51).

Obr. 1: Primární infekce rostliny patogenem Peronospora arborescens
Obr. 1: Primární infekce rostliny patogenem Peronospora arborescens

Obr. 2: Mycelium na rubu listu primárně napadené rostliny
Obr. 2: Mycelium na rubu listu primárně napadené rostliny

Obr. 3: Stonek napadený patogenem Peronospora arborescens
Obr. 3: Stonek napadený patogenem Peronospora arborescens

Pleosporová hnědá skvrnitost máku

Ke konci kvetení máku se na listech objevila pleosporová hnědá skvrnitost máku, původně helmintosporióza máku (Pleospora papaveracea), která je považovaná za nejzávažnější chorobu máku. Na listové ploše vytvářela hranaté tmavohnědé skvrny (obr. 4). Za vlhkých podmínek, které panovaly začátkem léta, došlo i k silné infekci makovic. Dle intenzity napadení bylo možné pozorovat různé symptomy od nevýrazných příznaků až po černání pletiv u náchylných odrůd. Uvnitř makovic narůstalo nejdříve bělavé později šedavé mycelium houby, které slepovalo semena dohromady (obr. 5). Infekce je podporována deštivým počasím, setím do těžkých slévavých půd a předešlým poškozením rostlin škůdci (krytonoscem kořenovým, žlabatkou stonkovou, mšicemi, bejlomorkou makovicovou a krytonoscem makovicovým).

Ochranu lze řešit fungicidně, nejlépe na počátku kvetení (BBCH 61).

Obr. 4: Pleosporová hnědá skvrnitost máku na listu
Obr. 4: Pleosporová hnědá skvrnitost máku na listu

Obr. 5: Mycelium houby Pleospora papaveracea uvnitř makovice
Obr. 5: Mycelium houby Pleospora papaveracea uvnitř makovice

Šedá plísňovitost máku

Fungicidní ošetření proti pleosporové hnědé skvrnitosti máku má vedlejší, ale významnou účinnost proti šedé plísňovitosti máku (Botrytis cinerea). Jedná se o široce polyfágního patogena, který napadá celou řadu jak kulturních, tak planých rostlin. Je to slabý parazit, který ve většině případů osidluje pletivo nemocných nebo oslabených rostlin (obr. 6). Nemá příliš vyhraněné teplotní nároky, k infekcím dochází v širokém rozmezí teplot 4–30 °C. Letos se houba vyskytovala ve velmi vysoké míře, napadala listy, stonky i makovice. U makovic, které zůstaly, byť i jen částečně pokryté odumřelými hnědými korunními plátky, došlo brzo k rozvoji šedé plísňovitosti (obr. 7). Houba se však vyskytovala i na makovicích, na kterých korunní plátky neulpěly, napadení se projevovalo jako tmavohnědé okrouhlé skvrny pokryté myceliem patogenu (obr. 8). Po odkvětu, jakmile korunní plátky opadaly a ulpěly na listech máku, měla houba vytvořené ideální podmínky i pro infekci pletiva listů (obr. 9). Po krátké době bylo zřetelně viditelné šedivé mycelium na postiženém místě. Infekce pronikala listem dál směrem ke stonku a zanedlouho docházelo k jeho napadení. Napadené listy později žloutly a zasychaly.

Obr. 6: Stonek napadený Sclerotinia sclerotiorum a následně kolonizován Botrytis cinerea
Obr. 6: Stonek napadený Sclerotinia sclerotiorum a následně kolonizován Botrytis cinerea

Obr. 7: Makovice pokrytá korunními plátky s šedivým myceliem Botrytis cinerea
Obr. 7: Makovice pokrytá korunními plátky s šedivým myceliem Botrytis cinerea

Obr. 8: Šedá plísňovitost na makovici
Obr. 8: Šedá plísňovitost na makovici

Obr. 9: Šedá plísňovitost na listu a bílá plísňovitost na stonku
Obr. 9: Šedá plísňovitost na listu a bílá plísňovitost na stonku

Bílá plísňovitost máku

V letošním ročníku se vyskytovala i bílá plísňovitost máku (Sclerotinia sclerotiorum), významně byly napadeny zejména stonky. Jedná se o polyfágního patogena, který napadá celou řadu rostlinných druhů. K infekci došlo v době kvetení máku. Ve většině případů se v paždí listů objevovaly skvrny, které byly vybělené a koncentricky zónované (obr. 10). Léze se dále šířily po stonku a zasahovaly celý jeho obvod až nakonec stonek nad skvrnou odumřel. Na napadeném pletivu se vytvářelo bílé, řídké mycelium. Ojediněle houba napadala i makovice, které byly celé ztrouchnivělé a uvnitř narůstalo bílé mycelium s tmavými sklerocii (obr. 11). Zdrojem infekce jsou právě sklerocia v půdě, která přetrvávají 7 až 10 let, a proto je nutné dodržovat zásady střídání plodin a nezařazovat mák po rizikové předplodině (řepka, slunečnice, sója).

Na ochranu porostu je vhodné podpořit rozklad sklerocií fungicidním biologickým přípravkem již po sklizni hostitelské předplodiny a následně mák fungicidně ošetřit na počátku kvetení (BBCH 61).

Obr. 10: Stonky napadené Sclerotinia sclerotiorum
Obr. 10: Stonky napadené Sclerotinia sclerotiorum

Obr. 11: Bílá plísňovitost v makovici
Obr. 11: Bílá plísňovitost v makovici

Černě na máku

Na zkušební stanici se ve velmi vysoké míře vyskytly i černě na máku (Alternaria spp., Cladosporium herbarum, Stemphylium botryosum). Jedná se o saprofytické houby vyskytující se zejména na oslabených rostlinách a za vlhkého počasí. Houby infikovaly stonky, na kterých se vytvářely podlouhlé, světlehnědé skvrny s tmavým lemem, které porůstaly sametovým, olivově hnědým myceliem. Nejčastějším projevem však bylo napadení makovic, na kterých se vytvářely nepravidelné, tmavofialové skvrny, které porůstaly sametovým, olivově zbarveným myceliem (obr. 12). Tmavé povlaky houby později pokrývaly téměř všechny makovice v pokusu. Na silně napadených makovicích došlo k prorůstání houby dovnitř, infekce způsobovala tmavohnědé zbarvení přepážek. Při mikroskopickém pozorování vnitřního zahnědlého pletiva napadené makovice, bylo vidět množství spor houby Alternaria spp. a jejího mycelia. Houba, jakmile proroste dovnitř makovice, může kontaminovat a infikovat i semena což vede ke zhoršení jejich kvality.

Proti chorobě jsou zaregistrovaný dva fungicidní přípravky, které lze vyhledat ve veřejném registru přípravků na ochranu rostlin (eagri.cz/public/app/eagriapp/POR).

Obr. 12: Čerň na makovici
Obr. 12: Čerň na makovici

Kořenové a krčkové choroby

Až na 70 % rostlin máku bylo patrné napadení původci kořenových a krčkových chorob. Rostliny koncem června začaly žloutnout (obr. 13) a báze stonku se v místě styku s půdou zbarvovala do tmavohněda (obr. 14). Při rozříznutí stonků měly cévní svazky nad skvrnou nahnědlou barvu, kořeny zatím nejevily symptomy napadení. Během první dekády července listy postupně zasychaly a odumřelé visely na stoncích, porost později nouzově dozrál. Některé kořeny byly již ztrouchnivělé a stonky měly charakteristicky hranatý tvar. Z napadených kořenů a kořenových krčků se podařilo izolovat a následně pak i identifikovat Verticillium spp. a Fusarium solani. Jedná se o typické půdní houby, které mají široký hostitelský okruh a napadají rostliny za určitých podmínek. Houby z rodu Verticillium přežívají v půdě na rostlinných zbytcích nebo jako mikrosklerocia, která vydrží v půdě až pět let. Největší škody vznikají ve vlhkých létech, jako bylo v letošním roce a na těžších půdách, kdy je půda trvale mokrá a kořeny trpí nedostatkem vzduchu.

Obr. 13: Porost máku napadený kořenovými a krčkovými chorobami
Obr. 13: Porost máku napadený kořenovými a krčkovými chorobami

Obr. 14: Napadený kořenový krček
Obr. 14: Napadený kořenový krček

Ostatní choroby

Dále se na zkušební stanici ojediněle vyskytovaly i bakteriální stonková hniloba máku (Pectobacterium carotovorum subsp. carotovorum), bakteriální listová skvrnitost máku (Xanthomonas campestris pv. papavericola) a virózy.

Bakteriální stonková hniloba máku se projevovala zfialověním rostlin, ve kterých chybělo vnitřní pletivo a rostliny předčasně odumíraly. Patogen je z primárních zdrojů přenášen deštěm a větrem. Vektorem se mohou stát i saví a žraví škůdci.

Bakteriální listová skvrnitost máku byla patrná koncem června v době kvetení. Na listové ploše se vytvořily nejdříve jakoby olejové léze, které se rychle zbarvovaly do světle hnědé barvy (obr. 15).

Na několika rostlinách se vyskytly i příznaky viróz. Z komplexu viróz mají největší hospodářský význam Aster chlorotic stunt virus na máku (Aster chlorotic stunt virus), Beet yellows virus na máku (Beet yellows virus, BYV) a Bean yellow mosaic virus na máku (Bean yellow mosaic virus, BYMV). Nejnápadnější symptomy se objevily na listech (obr. 16), které byly jasně mozaikovitě zbarvené. Nemocné rostliny byly nižšího vzrůstu a makovice se nelišily od zdravých, pouze byly drobnější. Viry jsou přenášeny různými savými škůdci, především mšicemi.

Obr. 15: Bakterie Xanthomonas campestris pv. papavericola na listu
Obr. 15: Bakterie Xanthomonas campestris pv. papavericola na listu

Obr. 16: Příznak virózy na listech
Obr. 16: Příznak virózy na listech

Závěr

Z hlediska ochrany máku proti chorobám je zásadní předcházet jejich rozvoji využitím komplexu preventivních opatření. Ta spočívají zejména ve výsevu zdravého uznaného osiva, pěstování odrůd s vyšším stupněm odolnosti, vyrovnané výživě, likvidaci rostlinných zbytků a plevelných máků, nepřehoustlém porostu, dodržování víceletého odstupu pěstování máku na daném pozemku a vyvarování se těžkým slévavým půdám.

Podrobné výsledky zkoušek užitné hodnoty jsou dostupné na internetovém portálu ÚKZÚZ (eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/odrudy/informace-o-odrudach/vysledky-zkouseni-odrud/vysledky-zkousek-uzitne-hodnoty).

Související články

Nejlepší ochrana začíná od osiva - Systiva® + Revycare®

01. 04. 2021 Ing. Václav Nedvěd, Ph.D.; BASF Choroby Zobrazeno 97x

Choroby bramboru 8: Houbové choroby bramboru (III.)

30. 03. 2021 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 363x

Výsledky dvouletého pokusu - hledání antistresových opatření

29. 03. 2021 Ing. Marie Váňová, CSc., Ing. Ondřej Jirsa, Ph.D., Ing. Petr Martinek, CSc.; Zemědělský výzkumný ústav, s.r.o. Kroměříž Choroby Zobrazeno 409x

Zdravá a silná řepka je základem vysokého výnosu

28. 03. 2021 Ing. Petr Vecek; Corteva AgriScience Choroby Zobrazeno 504x

Choroby bramboru (7): Houbové choroby bramboru II.

26. 03. 2021 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 401x

Další články v kategorii Choroby

detail