BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Výskyt chorob obilnin v odrůdových pokusech ve vegetačním roce 2015/16

10. 02. 2017 Ing. Pavel Kraus, Ph.D; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Choroby Zobrazeno 4259x

Průběh počasí má zásadní vliv na výskyt škodlivých organizmů a intenzitu poškození napadených plodin v průběhu celého vegetačního období. Téměř každý ročník je z tohoto pohledu něčím výjimečný. Uplynulý vegetační rok 2015/16 byl charakteristický výrazným nedostatkem vláhy v průběhu zakládání porostů ozimů, velmi teplou zimou a periodou vysokých teplot a intenzivních srážek v závěru vegetace. Celé období bylo rovněž provázené rychlými a intenzivními výkyvy v průběhu teplot a úhrnech srážek.

Varistar

Průběh počasí

Počátek vegetačního období byl poznamenán dlouhou periodou extrémních teplot doprovázených na většině území nedostatkem srážek. Ještě v prvních dvou dekádách září dosahovala teplotní maxima téměř 35 °C, k ochlazení došlo až v závěru měsíce. Úhrny srážek byly nízké a většinou dosahovaly maximálně 50 % dlouhodobého průměru. Výjimkou byla pouze jihovýchodní část republiky, kde dosáhly lokálně až 90 % dlouhodobého průměru, jejich rozdělení však bylo velmi nerovnoměrné.

K výraznému ochlazení došlo až ve druhé dekádě října, kdy teplotní maxima dosahovala jen 10–15 °C a ranní teploty často klesaly pod bod mrazu. K ochlazení se přidaly i srážky, místy trvalejšího charakteru, které v souhrnu lokálně dosahovaly i přes 250 % dlouhodobého průměru.

Začátkem listopadu došlo opět k výraznému oteplení. Celé období od začátku měsíce do konce roku 2015 bylo teplotně vysoce nadprůměrné. Průměrná denní teplota přesahovala v závislosti na lokalitě dlouhodobý průměr v měsíci listopadu až o 4,3 °C, v prosinci dokonce o 5,3 °C. Teplotní maxima dosahovala během celého prosince hodnot kolem 15 °C, místy padaly i teplotní rekordy. K významným srážkám došlo během tohoto období pouze ve druhé polovině listopadu, díky tomu byl měsíc na většině lokalit srážkově nadprůměrný. Naopak prosinec byl velmi suchý a měsíční úhrny jen výjimečně přesáhly 60 % dlouhodobého průměru.

Začátek ledna byl poměrně teplý, ranní minima zpravidla dosahovala hodnot kolem -6 až -8 °C, denní teploty se většinou pohybovaly nad bodem mrazu. K výraznějšímu krátkodobému ochlazení došlo na přelomu druhé a třetí dekády, kdy byla naměřena teplotní minima až -18 °C, která byla zároveň nejnižšími teplotami celého vegetačního období. Celkově byl leden teplotně mírně nadprůměrný, typické byly velké rozdíly mezi minimálními a maximálními teplotami. Srážkově byl leden na většině území mírně podprůměrný až průměrný, srážky byly ve většině případů, s výjimkou vyšších poloh, smíšené a sněhová pokrývka se udržela jen krátkodobě.

Únor byl ve znamení neobvykle vysokých teplot a vydatných srážek. Teplotní maxima se po celý měsíc pohybovala vysoko nad bodem mrazu a zejména koncem měsíce dosahovala místy hodnot až 18 °C. Celkově byl měsíc teplotně vysoce nadprůměrný, hodnoty dosahovaly až 5,1 °C nad dlouhodobým průměrem (graf 1). Srážky se vyskytovaly poměrně pravidelně a byly většinou dešťového charakteru. Celkový úhrn byl velmi vysoký a zejména na Moravě dosahoval místy i kolem 400 % dlouhodobého průměru (graf 2).

Počasí v měsíci březnu mělo podobný ráz jako během února. Teploty se pohybovaly kolem dlouhodobého průměru, srážky byly mírně podprůměrné a většina jich spadla v první polovině měsíce.

V první dekádě dubna již panovalo slunečné teplé počasí s teplotními maximy dosahujícími až letních 25 °C. K ochlazení s deštěm došlo na přelomu první a druhé dekády, v tomto období také spadla většina celkového měsíčního úhrnu srážek. Zbytek měsíce pak byl charakteristický proměnlivým průběhem počasí, úhrny srážek byly většinou nízké. V závěru dubna došlo k citelnému ochlazení, kdy teplotní minima dosahovala i méně než -4 °C.

Začátek května byl chladnější, s občasnými přeháňkami. Celá první a druhá dekáda byla charakterizována střídáním teplejších a chladnějších period s občasnými srážkami. K výraznému oteplení pak došlo v závěru měsíce, teplotní maxima místy dosáhla až tropických 30 °C a rovněž se lokálně objevily bouřky doprovázené přívalovými dešti. Celkově byl měsíc květen teplotně spíše průměrný, srážkově podprůměrný s výjimkou vyšších lokálních úhrnů v závěru měsíce.

Červen byl již výrazně teplejší, na některých lokalitách až o 2,2 °C nad dlouhodobým průměrem. K výraznému oteplení došlo zejména ve třetí dekádě, kdy byla naměřena teplotní maxima přesahující 34 °C. Srážkově byl měsíc velmi variabilní. Zejména ve druhé a třetí dekádě se objevovaly silné bouřky často doprovázené přívalovými dešti, celkový úhrn srážek dosahoval v závislosti na lokalitě 43–233 % dlouhodobého průměru.

Podobný ráz mělo počasí i v průběhu července s teplotami ve druhé dekádě přesahujícími 36 °C a četnými bouřkami často s vydatnými srážkami přívalového charakteru.

Graf 1: Průběh teplot na lokalitách ÚKZÚZ během vegetace 2015/16
Graf 1: Průběh teplot na lokalitách ÚKZÚZ během vegetace 2015/16
Graf 2: Rozdělení srážek na lokalitách ÚKZÚZ během vegetace 2015/16
Graf 2: Rozdělení srážek na lokalitách ÚKZÚZ během vegetace 2015/16

Výskyt chorob a abiotických poškození

Ozimé obilniny

Dlouhé, velmi teplé a suché období značně zkomplikovalo přípravu pozemků pro setí ozimů. V řadě případů byla půda i přes několik operací hrudovitá, problémy dělalo i větší množství nerozložených rostlinných zbytků. Důsledkem bylo opožděné, často etapovité vzcházení, případně mezerovitost porostů. Nejvíce byly postiženy ozimé ječmeny, méně ostatní obilniny. Výrazné ochlazení v průběhu října, doprovázené četnými srážkami ovlivnilo vzcházení zejména u ozimých pšenic; i přes doplnění vláhového deficitu z předchozího období bylo poměrně zdlouhavé v důsledku nízkých teplot.

Naopak velmi teplé počasí v posledních dvou měsících roku 2015 mělo za následek zvýšenou aktivitu přenašečů virových onemocnění obilnin, především kříska polního (Psammotettix alienus) a zejména v teplejších lokalitách bylo nutné provést insekticidní ošetření pokusů opakovaně. Výskyt houbových patogenů na podzim byl minimální, ojediněle se vyskytlo padlí pšenice (Blumeria graminis) a původci listových skvrnitostí.

Vlivem teplého počasí během zimy stejně jako v minulém roce nedošlo k poškození porostů nízkými teplotami a porosty vstupovaly do začátku jarní vegetace v dobré kondici. Vývoj porostů v průběhu jarní vegetace probíhal bez závažnějších problémů a to i v oblastech s nižšími úhrny srážek, pouze lokálně došlo k poškození špiček listů mrazem v důsledku prudkého ochlazení na konci dubna. Výrazným problémem se stal až nástup periody intenzivních bouřek doprovázených silným větrem a přívalovými dešti, někdy i kroupami. Na řadě lokalit došlo k silnému polehnutí porostů, často se však projevily i výrazné rozdíly mezi odrůdami (obr. 1). Vysoké úhrny srážek koncem vegetace pak v mnoha případech oddálily a zkomplikovaly sklizeň, místy bylo pozorováno i porůstání klasů.

Obr. 1: Poléhání - rozdíly mezi odrůdami
Obr. 1: Poléhání - rozdíly mezi odrůdami

Pšenice ozimá

Jedním z nejvýznamnějších onemocnění pšenice byla v minulých letech žlutá rzivost pšenice (Puccinia striiformis). I přes podmínky příznivé pro rozvoj infekce v průběhu zimního období se v porostech pšenice ozimé začala ve srovnání s minulým ročníkem objevovat až později. První výskyty na listech byly v teplejších oblastech pozorovány v první polovině března, v chladnějších až v průběhu dubna nebo dokonce začátkem května. Intenzita napadení byla velmi variabilní v závislosti na lokalitě a odrůdě. Velmi silné výskyty byly zaznamenány zejména v teplejších oblastech, časté bylo napadení pouze několika náchylných odrůd v sortimentu nebo nepravidelný ohniskový výskyt v porostu. Na některých lokalitách došlu v polovině května i k napadení klasů, silná infekce však byla většinou pozorována jen na několika velmi náchylných odrůdách. Celkově lze intenzitu výskytu žluté rzivosti pšenice ve srovnání s vegetačním obdobím 2014/15 hodnotit jako o něco slabší.

Padlí pšenice (Blumeria graminis) se ojediněle vyskytlo v teplejších oblastech již během listopadu a prosince, k jeho většímu rozvoji na listech však zpravidla došlo až v květnu. Intenzita napadení byla velmi rozdílná v závislosti na průběhu počasí na jednotlivých lokalitách a pohybovala se od slabé infekce pouze spodních pater listů až po silné infekce téměř celé listové plochy. V průběhu června padlí přecházelo rovněž do klasů, napadení bylo většinou slabé s výjimkou několika náchylných odrůd (obr. 2).

Infekce pšenice původci listových skvrnitostí (feosferiová skvrnitost pšenice - Stagonospora nodorum; septoriová skvrnitost pšenice - Septoria tritici; pyrenoforová skvrnitost pšenice - Drechslera tritici-repentis) mělo podobný průběh jako v případě padlí pšenice. První symptomy se v ojedinělých případech objevily již během prosince, k rozvoji infekce pak došlo v závislosti na lokalitě v průběhu dubna až června (obr. 3). Silné výskyty byly zaznamenány v oblastech s vyšším úhrnem srážek během tohoto období, často s velkými rozdíly mezi odrůdami.

Hnědá rzivost pšenice (Puccinia recondita) se v porostech začala objevovat koncem května a v červnu. Silná infekce byla pozorována v teplejších lokalitách Moravy a ve středních Čechách (obr. 4), často s výraznými rozdíly mezi odrůdami, ve vyšších polohách byly výskyty spíše ojedinělé.

Průběh počasí nebyl na většině lokalit příliš příznivý z pohledu infekce původci klasových chorob. Výskyt jak feosferiové skvrnitosti pšenice v klasu (Stagonospora nodorum), tak růžovění klasů pšenice (Fusarium spp.) byl v naprosté většině případů slabý a až na ojedinělé výjimky nepřesáhl 5 % napadených klasů.

Obr. 2: Padlí pšenice na osinách
Obr. 2: Padlí pšenice na osinách

Obr. 3: Septoriová skvrnitost pšenice - první výskyt
Obr. 3: Septoriová skvrnitost pšenice - první výskyt

Obr. 4: Hnědá rzivost pšenice
Obr. 4: Hnědá rzivost pšenice

Ječmen ozimý

První výskyty houbových patogenů na ozimém ječmeni byly v řadě případů poměrně pozdní.

Padlí ječmene (Blumeria graminis) se ve většině porostů objevilo až v průběhu dubna, intenzita napadení pak byla většinou nízká. Pouze na několika teplejších lokalitách byly první symptomy pozorovány již ve druhé polovině března, a v těchto případech pak došlo k silnému poškození listové plochy náchylných odrůd.

První příznaky hnědé rzivosti ječmene (Puccinia hordei) byly v závislosti na lokalitě zjištěny v období od poloviny dubna do konce května, na řadě lokalit se nevyskytla vůbec. Její rozvoj byl ve většině případů pomalý a intenzita poškození listové plochy jen výjimečně přesahovala 15 %.

Podobná situace byla i v případě síťovité skvrnitosti ječmene (Drechslera teres), a spály ječmene (Rhynchosporium secalis), které se v porostech začaly objevovat rovněž v dlouhém časovém období od poloviny března do poloviny května (obr. 5). Silnější výskyty pak byly omezeny převážně na západní polovinu našeho území a lokality s vyššími úhrny srážek, u řady porostů nebyly příznaky napadení pozorovány vůbec nebo jen ojediněle.

Výskyt růžovění klasů ječmene (Fusarium spp., obr. 6) byl velmi nepravidelný. První symptomy byly viditelné od konce května do poloviny června, intenzita napadení byla většinou velmi nízká, ale na několika lokalitách s vyšší vlhkostí a nižšími teplotami během infekce přesahovala u náchylných odrůd i 30 % napadených klasů.

Obr. 5: Spála ječmene - začátek infekce
Obr. 5: Spála ječmene - začátek infekce

Obr. 6: Růžovění klasu ječmene
Obr. 6: Růžovění klasu ječmene

Žito ozimé, tritikale ozimé

Stejně jako v předchozím roce byla na tritikale dominantní chorobou žlutá rzivost tritikale (Puccinia striiformis). První výskyty byly pozorovány o něco později, většinou až v průběhu dubna, rychlost rozvoje infekce byla ve srovnání s minulým ročníkem rovněž pomalejší a na několika lokalitách se nevyskytla vůbec. Přesto však intenzita napadení listové plochy náchylných odrůd přesahovala 50 % a během června se infekce objevila i v klasech.

Silnější výskyty byly u žita a tritikale pozorovány pouze v případě listových skvrnitostí (septoriová listová skvrnitost žita/tritikale - Septoria secalis, S. tritici; feosferiová skvrnitost žita/tritikale - Stagonospora nodorum; spála žita/tritikale - Rhynchosporium secalis). První symptomy se objevovaly od přelomu března a dubna, maximální intenzita infekce pak v závislosti na lokalitě dosáhla až 50 % poškozené listové plochy, často s velkým rozdílem mezi odrůdami.

Výskyt ostatních chorob listů (padlí žita/tritikale - Blumeria graminis; hnědá rzivost žita/tritikale - Puccinia recondita) byl poměrně nízký a jen zřídka přesáhl 25 % napadené listové plochy. Jen v jednom případě se ojediněle na žitu vyskytla i černá rzivost trav (Puccinia graminis).

V závěru vegetace se u žita i tritikale objevily feosferiová skvrnitost (S. nodorum) a růžovění klasů (Fusarium spp.) s nízkou intenzitou napadení.

Jarní obilniny

Teplý průběh zimy a částečné doplnění vláhového deficitu během února a v první polovině března měly příznivý vliv na přípravu půdy a založení porostů jarních obilnin. Setí proběhlo bez komplikací a porosty byly ve většině případů rovnoměrně vzešlé. Další vývoj porostů v jarním období nebyl vlivem počasí negativně ovlivněn ani na lokalitách s nižšími úhrny srážek během května. V průběhu června a července byly některé porosty poškozeny silnými bouřkami, vysoká vlhkost pak v řadě případů oddálila a zkomplikovala sklizeň.

Pšenice jarní

Oproti ostatním obilninám se u řady porostů projevilo neobvykle silné napadení padlím pšenice (Blumeria graminis, obr. 7). První příznaky byly na jarních pšenicích pozorovány až ve druhé polovině května, ale zejména v teplejších oblastech pak došlo v průběhu června k rychlému rozvoji onemocnění a u několika velmi náchylných odrůd došlo k totální likvidaci listové plochy, které zcela znemožnilo hodnocení dalších chorob. Koncem června padlí přecházelo do klasů s nízkou až střední intenzitou napadení. V průběhu května a června byl rovněž zaznamenán střední až silný výskyt listových skvrnitostí, často s velkými rozdíly mezi odrůdami.

Žlutá rzivost pšenice (Puccinia striiformis) se v porostech objevila v období od poloviny května do poloviny června. Intenzitu výskytu lze hodnotit jako střední až silnou, poměrně časté bylo napadení pouze několika odrůd v sortimentu. V ojedinělých případech byla žlutá rzivost pšenice pozorována i v klasech.

Naproti tomu výskyt hnědé rzivosti pšenice (Puccinia recondita) byl jen slabý, ojediněle střední a to i na lokalitách s pravidelným silným výskytem této choroby.

Ve druhé polovině června se v klasech začaly objevovat první symptomy feosferiové skvrnitosti pšenice (Stagonospora nodorum). Na rozdíl od ozimých pšenic dosahovala infekce na většině lokalit střední, někdy i silné intenzity. Naproti tomu výskyt růžovění klasů pšenice (Fusarium spp), byl i přes časté lokální intenzivní srážky v červnu a červenci velmi nízký, u řady pokusů se choroba nevyskytla vůbec.

Obr. 7: Padlí pšenice na listu
Obr. 7: Padlí pšenice na listu

Ječmen jarní

První příznaky napadení padlím ječmene (Blumeria graminis) se ve většině případů objevily až koncem odnožování a během sloupkování, další rozvoj infekce byl poměrně pomalý. Intenzita napadení byla střední, pouze na některých lokalitách dosahovala na náchylných odrůdách hodnot více než 50 % poškozené listové plochy.

Podobný průběh mělo napadení síťovitou skvrnitostí ječmene (Drechslera teres). V porostech se začala objevovat v průběhu května, infekce měla charakter středního výskytu. Pouze v některých porostech na jižní Moravě došlo k intenzivnímu rozvoji infekce a téměř totální likvidaci listové plochy náchylných odrůd.

Výskyt hnědé rzivosti ječmene (Puccinia hordei) a spály ječmene (Rhynchosporium secalis) byl minimální, na řadě lokalit se nevyskytly vůbec. Pouze v ojedinělých případech byl pozorován lokální ohniskový výskyt o střední intenzitě.

Ve druhé polovině června se v některých porostech začalo objevovat růžovění klasů ječmene (Fusarium spp.). Intenzita napadení klasů byla velmi nízká, pouze na dvou lokalitách s velmi vysokým úhrnem srážek během června byla pozorována silnější infekce několika odrůd.

Oves setý

V důsledku průběhu počasí se choroby na ovsu začaly objevovat poměrně pozdě. První výskyty padlí ovsa (Blumeria graminis) byly pozorovány až koncem května a v průběhu června. Intenzita napadení listové plochy byla v závislosti na podmínkách konkrétní lokality střední až silná, často s velkými rozdíly mezi odrůdami.

Symptomy listových skvrnitostí (feosferiová skvrnitost ovsa - Stagonospora avenue; hnědá skvrnitost ovsa - Drechslera avenae) se v porostech objevovaly v dlouhém časovém období od konce května do začátku července, intenzita napadení však byla na rozdíl od padlí až na výjimky slabá až střední.

V průběhu července byly na většině lokalit pozorovány rovněž slabé výskyty rzivosti ovsa (Puccinia coronata, obr. 8).

Naproti tomu byl ve srovnání s předchozími lety v porostech zjištěn výrazně vyšší výskyt prašné snětivosti ovsa (Ustilago avenae, obr. 9).

Obr. 8: Rzivost ovsa - začátek infekce
Obr. 8: Rzivost ovsa - začátek infekce

Obr. 9: Prašná snětivost ovsa
Obr. 9: Prašná snětivost ovsa

Závěr

Ve srovnání s ročníkem 2014/15 nebyl uplynulý vegetační rok z pohledu výskytu chorob nijak neobvyklý. Intenzita napadení byla ve většině případů spíše nízká až střední, pouze lokálně byly pozorovány silné výskyty některých patogenů.

Infekční tlak dominantního onemocnění posledních let, žluté rzivosti pšenice a tritikale, byl ve srovnání s předchozím rokem o něco nižší, díky tomu však byly často patrné větší rozdíly v intenzitě napadení jednotlivých odrůd.

Téměř pravidlem se však v posledních letech stává velmi variabilní průběh počasí. Dochází k rychlému střídání period s vysokými teplotami s prudkým ochlazením, a období s extrémně nízkými úhrny srážek a naopak se silnými dešti často přívalového charakteru. Intenzivní srážky pak často přicházejí v době, kdy mají na růst a vývoj obilnin včetně jejich výnosu a kvality převážně negativní vliv. Z tohoto pohledu nabývá na významu nejen odolnost odrůd proti chorobám, ale i jejich schopnost vyrovnat se s nepříznivým vlivem řady abiotických faktorů.

Podrobné výsledky zkoušek užitné hodnoty odrůd jsou dostupné na internetovém portálu http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/odrudy/.

Výskyt chorob obilnin v odrůdových pokusech ve vegetačním roce 2015/16

Poléhání - rozdíly mezi odrůdami
Poléhání - rozdíly mezi odrůdami
Septoriová skvrnitost pšenice - první výskyt
Hnědá rzivost pšenice
Spála ječmene - začátek infekce
Růžovění klasu ječmene
Padlí pšenice na listu
Rzivost ovsa - začátek infekce
Prašná snětivost ovsa

Související články

Tango® Flex - nová konstelace úspěchu

03. 03. 2024 Ing. Václav Nedvěd, Ph.D.; BASF spol. s r.o. Choroby Zobrazeno 199x

Daxur® - pomůže udržet rovnováhu mezi výnosem a příznivou cenou ošetření

01. 03. 2024 Ing. Václav Nedvěd, Ph.D.; BASF spol. s r.o. Choroby Zobrazeno 218x

Výskyt chorob obilnin v odrůdových pokusech ve vegetačním roce 2022/23

23. 02. 2024 Ing. Pavel Kraus, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Choroby Zobrazeno 335x

Výskyt chorob a abiotikóz ovocných dřevin a révy v roce 2023

07. 02. 2024 Ing. Petr Ackermann, CSc; Ekovín Brno Choroby Zobrazeno 445x

Choroby olejnin: Rzivost a padlí světlice barvířské

07. 01. 2024 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 381x

Další články v kategorii Choroby

detail