Limagrain
Limagrain
Limagrain

Chemap Agro s.r.o.

Výskyt chorob obilnin v odrůdových pokusech ve vegetačním roce 2016/17

12. 03. 2018 Ing. Pavel Kraus, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Choroby Zobrazeno 502x

Výskyt škodlivých organizmů a reakce odrůd na napadení jsou zásadně ovlivněny průběhem počasí během celého vegetačního období. Ročník 2016/17 byl ve srovnání s předchozími ročníky charakteristický značnými výkyvy v průběhu teplot a srážek během celé vegetace. Rostliny se tak kromě vlivu patogenních organizmů musely vyrovnat i s celou řadou nepříznivých vlivů způsobených abiotickými faktory.

Agronutrition

Průběh počasí

Stejně jako v předchozím vegetačním roce byl i v sezoně 2016/17 začátek vegetačního období velmi teplý a suchý. V průběhu celého měsíce září dosahovala teplotní maxima velmi vysokých hodnot, v prvních dvou dekádách přes tropických 30 °C, v poslední dekádě přes 25 °C. Ke krátkodobému mírnému ochlazení s významnějšími úhrny srážek došlo pouze ve druhé dekádě měsíce, i přesto však byly na většině území celkové srážkové úhrny hluboko pod dlouhodobým průměrem (graf 1). Ve druhé polovině září pak noční teploty poklesly místy až k hodnotám pod 1°C.

Začátkem října došlo k výraznému ochlazení se srážkami místy i trvalejšího charakteru. Denní teplotní maxima zejména ve druhé polovině měsíce klesla pod 15 °C, minima se pak na řadě míst dostala až pod bod mrazu. Srážkově významné byly zejména první dvě dekády, které napomohly částečnému doplnění vláhového deficitu z předchozího období.

Na začátku listopadu se opět citelně ochladilo. I když byl celý měsíc teplotně blízko dlouhodobému průměru, časté byly poměrně velké rozdíly mezi denními a nočními teplotami, s teplotními maximy i přes 10 °C, zatímco ranní minima zejména ve druhé polovině měsíce na řadě lokalit atakovala až -10 °C. Srážkově byl měsíc mírně pod dlouhodobým průměrem a zejména ve druhé dekádě se často objevovaly srážky smíšeného charakteru.

Podobný ráz počasí přetrvával i v prosinci, ve druhé polovině měsíce se pak objevily první sněhové srážky a místy krátkodobě přetrvala i souvislá sněhová pokrývka. Celkově však byly úhrny srážek v tomto období výrazně pod dlouhodobým průměrem.

Leden byl teplotně i srážkově silně podprůměrný. Denní teploty se pohybovaly 3–4 °C pod dlouhodobým průměrem (graf 2) a teplotní minima koncem první dekády dosahovala na řadě míst -20 až -25 °C. Srážkové úhrny se na většině území pohybovaly na úrovni 50–70 % dlouhodobého průměru, na řadě lokalit, zejména na jižní Moravě to však bylo i méně než 30 % (graf 1). Sněhová pokrývka byla s výjimkou výše položených oblastí většinou slabá, místy i nesouvislá. V důsledku déletrvajících silných mrazů a poměrně slabé sněhové pokrývky tak došlo k promrznutí půdy do velké hloubky.

Začátkem února došlo k výraznému oteplení, v polovině měsíce dosahovala denní maxima až k 15 °C a i minimální teploty se pohybovaly jen kolem bodu mrazu. Srážky byly zpočátku sněhové, ale vlivem oteplení přecházely ve smíšené a dešťové což výrazně urychlilo tání sněhové pokrývky. Celkové úhrny byly velmi variabilní a v závislosti na lokalitě se pohybovaly v rozmezí 45–117 % dlouhodobého průměru.

Začátek března byl velmi teplý, maximální teploty dosáhly na některých teplejších lokalitách až ke 20 °C. Oteplení však bylo jen přechodné a ve druhé dekádě se opět ochladilo a objevily se četnější srážky. K návratu jarního počasí pak došlo v závěru měsíce, časté byly velké rozdíly mezi denními a nočními teplotami kdy denní maxima přesahovala 20 °C, zatímco v noci se teploty pohybovaly pod bodem mrazu.

První polovina dubna byla ve znamení proměnlivého počasí, zpočátku ještě s teplotami přes 20 °C. V polovině měsíce pak došlo dalšímu k citelnému ochlazení, ke kterému se zejména v poslední dekádě přidaly intenzivní srážky, které byly místy i v nižších polohách smíšené nebo sněhové. Celkově byl duben teplotně mírně podprůměrný a srážkově byl jako jediný v jarním období na většině lokalit vysoce nad dlouhodobým průměrem (graf 1).

Začátkem května pokračovalo proměnlivé počasí s častými přeháňkami a teplotami většinou do 20 °C. Na přelomu 1. a 2. dekády došlo ke krátkodobému poklesu minimálních teplot, které místy dosáhly až -5 °C. V polovině měsíce se začalo výrazně oteplovat, maxima přesáhla na přelomu května a června v teplejších oblastech i 33 °C. Úhrny srážek byly v průběhu měsíce poměrně nízké, období vysokých teplot však bylo často doprovázené lokálními bouřkami s přívalovými dešti, krupobitím a silným nárazovým větrem.

V průběhu června pokračovalo velmi teplé počasí a zejména ve druhé polovině měsíce teploty často překračovaly tropických 30 °C, na nejteplejších lokalitách maxima překročila i 35 °C. Průměrné denní teploty za červen byly v závislosti na lokalitě o 2,1–3,6 °C vyšší než je dlouhodobý průměr (graf 2). Srážky byly na celém území rozděleny velmi nerovnoměrně a zejména na jižní Moravě dosáhly celkové úhrny méně než 50 % dlouhodobého průměru.

Téměř celý červenec byl ve znamení velkých rozdílů mezi denními a nočními teplotami. Zatímco teplotní maxima se zejména ve druhé polovině měsíce blížila až k 35 °C, ranní minima často nedosahovala ani 10 °C. Srážkově byl měsíc opět velmi variabilní, časté byly lokální bouřky s přívalovými dešti kroupami a silným větrem.

Podobný charakter mělo počasí i v závěru vegetace, kdy teploty zejména začátkem srpna na řadě míst přesáhly 37 °C a tropické počasí bylo doprovázeno častými bouřkami.

Graf 1: Rozdělení srážek na lokalitách ÚKZÚZ během vegetace 2016/17
Graf 1: Rozdělení srážek na lokalitách ÚKZÚZ během vegetace 2016/17

Graf 2: Průběh teplot na lokalitách ÚKZÚZ během vegetace 2016/17
Graf 2: Průběh teplot na lokalitách ÚKZÚZ během vegetace 2016/17

Výskyt chorob a abiotických poškození

Ozimé obilniny

Velmi teplé a suché počasí na řadě míst zkomplikovalo přípravu půdy, hlavně pro porosty ozimých ječmenů. Zejména na sušších lokalitách byla půda obtížně zpracovatelná, důsledkem bylo nerovnoměrné etapovité vzcházení porostů, v ojedinělých případech i opožděné setí. Situace se poněkud zlepšila po příchodu srážek začátkem října, které výrazně napomohly vzcházení zejména časně setých ozimých pšenic, ale i mezerovité porosty dříve setých obilnin postupně dovzcházely a před příchodem zimy byly většinou vyrovnané. Na druhé straně se však řadu porostů pšenice ozimé nepodařilo založit před příchodem intenzivních srážek. Ty pak byly vlivem pozdního setí a následující periody nízkých teplot opožděny a rostliny před začátkem zimy často ještě nezačaly odnožovat.

Zejména na teplejších lokalitách měl průběh počasí na podzim významný vliv na zvýšenou aktivitu přenašečů virových onemocnění, zejména kříska polního (Psammotettix alienus) a i přes opakované insekticidní ošetření byl lokálně pozorován silný výskyt virové zakrslosti pšenice (Wheat dwarf virus, WDV, obr. 1).

Výskyt houbových chorob byl na podzim minimální, pouze ojediněle bylo pozorováno padlí pšenice (Blumeria graminis).

Velmi chladný průběh měsíce ledna neměl i přes velmi nízké minimální teploty žádný negativní vliv na porosty ozimých obilnin a ani v oblastech s nedostatečnou sněhovou pokrývkou nebylo pozorováno vymrznutí rostlin. Na některých lokalitách však došlo v závěru zimy v důsledku intenzivních srážek a rychlého tání sněhu ke žloutnutí a odumírání rostlin vlivem nedostatku vzduchu v půdě.

Vývoj porostů začátkem jarního období probíhal většinou bez výraznějších problémů. Vlivem nedostatku srážek v průběhu května a června však docházelo v sušších oblastech k zasychání odnoží, podesychání porostů již krátce po vymetání (obr. 2) nebo k předčasnému dozrávání. U některých odrůd pšenice ozimé se rovněž projevilo zasychání špiček klasů vlivem sucha během metání (obr. 3). V důsledku intenzivních bouřek v průběhu června a července pak došlo v řadě případů k polehnutí porostů nebo k poškození klasů kroupami (obr. 4). Poléhání bylo ve větší intenzitě zaznamenáno zejména u ozimého žita a ozimého ječmene, na některých lokalitách byla pozorována i lámavost stébla ozimého a jarního ječmene.

Obr. 1: Virová zakrslost pšenice
Obr. 1: Virová zakrslost pšenice

Obr. 2: Podesychání porostu pšenice
Obr. 2: Podesychání porostu pšenice

Obr. 3: Zasychání špiček klasů vlivem sucha
Obr. 3: Zasychání špiček klasů vlivem sucha

Obr. 4: Poškození klasu kroupami
Obr. 4: Poškození klasu kroupami

Pšenice ozimá

Pozdní nástup jara a chladné počasí na začátku vegetace vystřídané dlouhou periodou vysokých teplot zásadně ovlivnily výskyt houbových chorob na všech obilninách.

Dominantním onemocněním bylo v uplynulém vegetačním roce padlí pšenice (Blumeria graminis). Přestože byl na lokalitě Čáslav pozorován ojedinělý výskyt již v polovině prosince, většinou se v porostech začalo objevovat poměrně pozdě, první výskyty byly v závislosti na lokalitě zaznamenány v dlouhém časovém období od druhé poloviny března až do začátku května. Intenzita napadení listové plochy byla hodnocena jako střední až silná s velkými rozdíly mezi odrůdami. V průběhu června se padlí objevilo i v klasech, ale napadení bylo pouze slabé.

Druhým nejvýznamnějším onemocněním co do intenzity výskytu byly listové skvrnitosti (feosferiová skvrnitost pšenice, Stagonospora nodorum, septoriová skvrnitost pšenice, Septoria tritici, pyrenoforová skvrnitost pšenice, Drechslera tritici-repentis). První symptomy byly v závislosti na lokalitě pozorovány od začátku dubna do začátku května, intenzita poškození byla velmi variabilní od slabé po silnou a závisela zejména na lokálních úhrnech srážek v období vhodném pro infekci. V nejsušších oblastech došlo velmi brzy vlivem vysokých teplot a nedostatku srážek k předčasnému odumírání listové plochy, a tak i případný výskyt jakýchkoliv listových chorob nebylo možné objektivně vyhodnotit.

Výskyt jednoho z nejvýznamnějších onemocnění předchozích let, žluté rzivosti pšenice (Puccinia striiformis) byl ve srovnání s uplynulými ročníky minimální. První příznaky na listech byly pozorovány převážně až v průběhu května, ojediněle i v březnu a většinou byly jen slabě napadeny jednotlivé odrůdy v pokusu, intenzita poškození listové plochy jen výjimečně přesahovala 5 %. Napadení klasů žlutou rzivostí pozorováno nebylo.

Hnědá rzivost pšenice (Puccinia recondita) se v porostech začala objevovat v průběhu června. Podobně jako u listových skvrnitostí i v tomto případě už byla velká část porostů zasažena suchem, proto k silnému rozvoji zpravidla nedošlo. Intenzita napadení listové plochy byla slabá až střední, jen ojediněle silná, na řadě lokalit se hnědá rzivost nevyskytla vůbec.

Průběh počasí uplynulého ročníku byl nepříznivý i pro klasové choroby. Feosferiová skvrnitosti pšenice (Stagonospora nodorum) i růžovění klasů pšenice (Fusarium spp.) se v porostech začaly objevovat v průběhu června a začátkem července, ale celková intenzita napadení klasů byla velmi slabá a i na lokalitách s četnějšími srážkami během tohoto období jen výjimečně přesáhla na jednotlivých odrůdách 5 %.

Ječmen ozimý

Výskyt padlí ječmene (Blumeria graminis) byl ve srovnání s padlím pšenice výrazně nižší. První symptomy se na listech objevily ve velmi dlouhém časovém období od poloviny března do začátku června a další rozvoj byl až na výjimky velmi slabý, na řadě lokalit se padlí nevyskytlo vůbec.

V průběhu května a června se na několika lokalitách v Čechách objevila hnědá rzivost ječmene (Puccinia hordei), její rozvoj pak byl poměrně rychlý, byly pozorovány velké rozdíly mezi odrůdami a na náchylnějších odrůdách bylo poškozeno i více než 50 % listové plochy (obr. 5).

První symptomy síťovité skvrnitosti ječmene (Drechslera teres) a spály ječmene (Rhynchosporium secalis) byly v závislosti na lokalitě pozorovány od konce března do začátku června (obr. 6, 7). Silnější výskyty pak byly omezeny zejména na oblast středních a západních Čech a zejména v případě spály ječmene bylo poměrně časté napadení jen několika odrůd v sortimentu.

Zcela ojediněle se v červnu vyskytlo růžovění klasů ječmene (Fusarium spp.), další průběh počasí však jeho rozvoj zastavil.

Obr. 5: Hnědá rzivost ječmene
Obr. 5: Hnědá rzivost ječmene

Obr. 6: Síťovitá skvrnitost ječmene
Obr. 6: Síťovitá skvrnitost ječmene

Obr. 7: Spála ječmene
Obr. 7: Spála ječmene

Žito ozimé, tritikale ozimé

Dominantním onemocněním ozimého žita a tritikale byly v uplynulém roce listové skvrnitosti (septoriová listová skvrnitost žita/tritikale, Septoria secalis, S. tritici, feosferiová skvrnitost žita/tritikale, Stagonospora nodorum, spála žita/tritikale, Rhynchosporium secalis). První symptomy byly pozorovány v průběhu dubna a v první polovině května, na většině lokalit byla intenzita napadení střední často s velkými rozdíly mezi odrůdami.

V oblastech s vyššími úhrny srážek se koncem května a v průběhu června objevila hnědá rzivost žita/tritikale (Puccinia recondita), rovněž ve většině případů se slabou až střední intenzitou napadení.

Žlutá rzivost tritikale (Puccinia striiformis) se na rozdíl od předchozích ročníků vyskytla jen na několika lokalitách, napadeny byly pouze ojedinělé náchylné odrůdy.

Rovněž padlí žita/tritikale (Blumeria graminis) bylo zjištěno jen v několika pokusech, intenzita poškození listové plochy náchylnějších odrůd většinou nepřesáhla 25 %.

Ve druhé polovině června byl rovněž na několika lokalitách pozorován slabý výskyt černé rzivosti trav (Puccinia graminis) a slabý výskyt feosferiové skvrnitosti žita/tritikale (S. nodorum) a růžovění klasů tritikale (Fusarium spp.), vzhledem k povětrnostním podmínkám však již k dalšímu rozvoji těchto onemocnění nedošlo.

Jarní obilniny

Průběh počasí koncem zimy a začátkem jara měly příznivý vliv na založení porostů jarních obilnin. Setí proběhlo do dobře připravené půdy a vzhledem k dostatečné vlhkosti porosty ve většině případů rovnoměrně vzešly. Problémy nastaly až s nástupem vysokých teplot a nedostatku srážek v průběhu května a června, kdy došlo k zasychání odnoží, špiček klasů během metání a později podesychání a předčasnému dozrávání porostů. V řadě případů se vlivem sucha projevily také lokální půdní nevyrovnanosti (obr. 8). Po intenzivních srážkách v průběhu června došlo na několika lokalitách u ovsa k vývoji dalších odnoží, porosty tak byly výškově velmi nevyrovnané (obr. 9). Intenzivní bouřky ve druhé polovině vegetace měly rovněž za následek polehnutí porostů.

Obr. 8: Projev půdní nevyrovnanosti
Obr. 8: Projev půdní nevyrovnanosti

Obr. 9: Výšková nevyrovnanost porostu ovsa
Obr. 9: Výšková nevyrovnanost porostu ovsa

Pšenice jarní

Stejně jako v případě pšenice ozimé bylo i u pšenice jarní dominantním onemocněním padlí pšenice (Blumeria graminis). První příznaky napadení na listech se začaly v teplejších oblastech objevovat již koncem dubna a v první polovině května. Intenzita napadení listové plochy byla většinou střední, v několika pokusech přecházelo padlí ke konci června i do klasů.

První výskyty listových skvrnitostí (feosferiová skvrnitost pšenice, Stagonospora nodorum, septoriová skvrnitost pšenice, Septoria tritici, pyrenoforová skvrnitost pšenice, Drechslera tritici-repentis) byly zaznamenány v průběhu května téměř na všech lokalitách. I přes nástup teplého a suchého období dosáhla intenzita napadení listové plochy náchylnějších odrůd i více než 30%.

Naproti tomu výskyt hnědé rzivosti pšenice (Puccinia recondita) byl slabý a choroba se vyskytla jen na několika lokalitách.

Žlutá rzivost pšenice byla zaznamenána pouze ojediněle, v jednom případě byl rovněž pozorován velmi slabý výskyt černé rzivosti trav (Puccinia graminis).

Klasové choroby se objevily jen v některých porostech jarní pšenice na přelomu června a července, intenzita napadení však byla velmi slabá.

Ječmen jarní

První symptomy napadení padlím ječmene (Blumeria graminis) se v porostech objevily poměrně pozdě, až v průběhu května. Intenzita napadení byla střední, v teplejších oblastech i silná, s výjimkou nejsušších lokalit na jižní Moravě kde bylo pozorováno jen slabé napadení náchylnějších odrůd.

Podobný průběh mělo i napadení síťovitou skvrnitostí ječmene (Drechslera teres). V pokusech byly první výskyty pozorovány v polovině května a většinou došlo k rychlému rozvoji infekce s výjimkou několika nejsušších lokalit. Intenzita napadení byla střední až silná s velkými rozdíly mezi odrůdami, u některých odrůd bylo zaznamenáno poškození i více než 50 % listové plochy.

Naproti tomu výskyt spály ječmene (Rhynchosporium secalis) a hnědé rzivosti ječmene (Puccinia hordei) byl minimální, na většině lokalit se tyto choroby nevyskytly vůbec.

Podobně byly ve druhé polovině června pozorovány první příznaky růžovění klasů ječmene (Fusarium spp.), vzhledem k průběhu počasí však k dalšímu rozvoji infekce nedošlo.

Oves setý

Vlivem průběhu počasí byl výskyt houbových chorob ovsa minimální. Významnější napadení bylo pozorováno pouze v případě listových skvrnitostí (feosferiová skvrnitost ovsa, Stagonospora avenae, hnědá skvrnitost ovsa, Drechslera avenae), které byly zjištěny ve většině porostů. První symptomy se objevily až ve druhé polovině května nebo začátkem června, intenzita napadení však byla jen slabá, výjimečně střední.

Pouze na jedné lokalitě byl na konci června zaznamenán i výskyt padlí ovsa (Blumeria graminis) a rzivosti ovsa (Puccinia coronata) se slabou intenzitou poškození listové plochy.

Závěr

Ve srovnání s předchozími ročníky byla intenzita napadení houbovými patogeny velmi nízká, některá obecně běžná onemocnění se na řadě lokalit nevyskytla ani na náchylných odrůdách. Pouze v ojedinělých případech byly pozorovány silné výskyty některých patogenů, poměrně časté však bylo i poškození jen několika odrůd v sortimentu a k dalšímu rozvoji onemocnění vlivem nástupu nepříznivých podmínek nedošlo.

Naproti tomu vliv velmi variabilního průběhu počasí s velkými výkyvy jak v teplotách, tak v úhrnech srážek byl ještě výraznější než v předchozích letech. Z tohoto důvodu tak kromě odolnosti vůči patogenům stále více nabývá na významu schopnost odrůd vyrovnávat se s častým nepříznivým vlivem abiotických stresových faktorů.

Podrobné výsledky zkoušek užitné hodnoty odrůd jsou dostupné na internetovém portálu eagri.cz

Výskyt chorob obilnin v odrůdových pokusech ve vegetačním roce 2016/17

Obr. 1: Virová zakrslost pšenice
Obr. 2: Podesychání porostu pšenice
Obr. 3: Zasychání špiček klasů vlivem sucha
Obr. 4: Poškození klasu kroupami
Obr. 5: Hnědá rzivost ječmene
Obr. 6: Síťovitá skvrnitost ječmene
Obr. 7: Spála ječmene
Obr. 8: Projev půdní nevyrovnanosti
Obr. 9: Výšková nevyrovnanost porostu ovsa

Související články

Choroby obilnin (8) - Choroby kořenů a pat stébel (2)

23. 11. 2018 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 322x

Celest Trio Formula M - sázka na jistotu

01. 11. 2018 Ing. Martin Hájek, Ph.D.; Syngenta Czech Choroby Zobrazeno 288x

Choroby obilnin (7) - Choroby kořenů a pat stébel (1)

11. 10. 2018 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 478x

Po roce zase od začátku

15. 09. 2018 Ing. Jana Doubková, Ph.D.; Bayer s.r.o. Choroby Zobrazeno 274x

Zdravotní stav kořenů řepky

11. 09. 2018 Doc. Ing. Evženie Prokinová, CSc.; Praha Choroby Zobrazeno 409x

Další články v kategorii Choroby

Agro Aliance
AG NOVACHEM s.r.o.
Slunečnice - Syngenta
Kniha Biologie a regulace plevelů  - Novinka 2018

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

Anketa

Jak se Vám líbí nové názvosloví chorob a používáte je?
24%
6%
5%
16%
5%
44%
detail