Chemap Agro s.r.o.

Výskyt chorob obilnin v odrůdových pokusech ve vegetačním roce 2017/18

07. 03. 2019 Ing. Pavel Kraus, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Choroby Zobrazeno 478x

Průběh počasí má zásadní vliv na výskyt škodlivých organizmů a jejich interakci s genotypem hostitelské rostliny. Ročník 2017/18 byl charakterizován mimořádně vysokými teplotami a nízkými úhrny srážek v průběhu většiny vegetačního období. Růst a vývoj rostlin tak byl zpravidla více než patogenními organizmy ovlivněn abiotickými stresovými faktory.

Agronutrition

Průběh počasí

Ve srovnání s předchozími ročníky byl začátek vegetačního období 2017/18 zcela odlišný. Měsíc září byl jako jeden z mála celkově chladnější, průměrná denní teplota dosáhla hodnot 0,3–1,5 °C pod dlouhodobým průměrem (graf 1). K výraznému oteplení došlo v průběhu října, kdy zejména v druhé dekádě maximální denní teploty dosahovaly až 25 °C a celý měsíc byl naopak vysoce teplotně nadprůměrný. K mírnému ochlazení došlo až v poslední říjnové dekádě, kdy se objevily i časté přízemní mrazíky. Srážkově bylo celé období velmi bohaté, v závislosti na lokalitě dosahovaly měsíční úhrny úrovně 150–250 % dlouhodobého průměru, ojediněle i více (graf 2).

V průběhu listopadu se začalo postupně mírně ochlazovat. Denní teploty se během celého měsíce pohybovaly v rozmezí 10–15 °C, ranní minima byla většinou pod bodem mrazu. Nejchladnější byla druhá dekáda s minimálními teplotami kolem -5 °C. Srážkově byl měsíc opět nadprůměrný, celkové úhrny však již nebyly tak vysoké jako v uplynulém období. Prosinec byl podobně jako listopad teplotně mírně nadprůměrný, denní teploty se pohybovaly nad, noční pod bodem mrazu. Srážkově byl však měsíc již výrazně chudší a srážky byly většinou dešťového charakteru. Nejchladněji bylo ve druhé dekádě kdy ranní minima dosáhla až -11 °C a objevily se i sněhové srážky, sněhová pokrývka však byla zejména v nižších polohách pouze krátkodobá.

Na přelomu roku došlo k výraznému oteplení. Denní teploty dosahovaly zejména v první lednové dekádě velmi vysokých hodnot, často i přes 10 °C, a minima se pohybovala pouze mírně pod bodem mrazu; na řadě míst padaly teplotní rekordy. Začátkem druhé dekády měsíce došlo k ochlazení, které bylo na většině území doprovázené vydatnými srážkami sněhového charakteru. Krátkodobé ochlazení však bylo v závěru ledna opět vystřídáno velmi teplým počasím, denní maxima v nejteplejších oblastech přesahovala až 14 °C. Celkově byl leden velmi teplý, na řadě lokalit byla zaznamenána průměrná denní teplota vyšší o více než 4 °C ve srovnání s dlouhodobým průměrem (graf 1).

Na začátku února pokračovalo poměrně teplé počasí s denními teplotami nad a nočními pod bodem mrazu. K výraznému ochlazení došlo až začátkem třetí dekády a celý závěr února byl naopak velmi chladný, teplotní minima přesahovala i -18 °C. Srážkově byl měsíc až na výjimky podprůměrný, většina úhrnů spadla v prvních dvou dekádách. Vzhledem k teplému počasí v tomto období se souvislá sněhová pokrývka udržela pouze ve vyšších polohách. Mrazivé počasí přetrvávalo i začátkem března, kdy ranní minima často přesahovala -15 °C, na konci první dekády pak došlo k postupnému oteplování. Celý březen byl teplotně i srážkově podprůměrný, typické byly velké rozdíly mezi denními a nočními teplotami, zejména ve druhé polovině měsíce.

Začátkem dubna se výrazně oteplilo, celkově byl měsíc extrémně teplý a zejména ve druhé a třetí dekádě panovalo počasí letního charakteru. Teplotní maxima přesahovala začátkem měsíce 20 °C, ve druhé dekádě 25 °C a v závěru měsíce 28 °C, na konci první dekády padaly na řadě míst teplotní rekordy. Ve srovnání s dlouhodobým průměrem se jednalo o měsíc s největšími teplotními odchylkami, které dosahovaly hodnot 4,7–6,6 °C (graf 1). Srážky byly většinou lokálního bouřkového charakteru, celkové úhrny však byly zároveň velmi nízké a na většině lokalit dosahovaly méně než 60 % dlouhodobého průměru.

Na přelomu dubna a května došlo ke krátkodobému přechodnému ochlazení s teplotami okolo 20 °C doprovázenému četnými bouřkami s lokálně intenzivními srážkami. Celý květen pak byl ve znamení vysokých teplot, které v závěru měsíce místy přesahovaly tropických 30 °C. Teplé počasí bylo doprovázené četnými bouřkami, které byly zejména na konci května místy velmi intenzivní s přívalovými dešti, při kterých jednorázové úhrny přesahovaly 70 mm a lokálně se vyskytly bleskové povodně. Podobný ráz počasí přetrvával i v průběhu června, kdy po většinu měsíce teploty dosahovaly ke 30 °C v závěru měsíce i k 35 °C a teplé počasí bylo doprovázeno četnými bouřkami s přívalovými dešti a kroupami. Pouze na začátku druhé dekády měsíce došlo ke krátkodobému ochlazení s déletrvajícím deštěm, který byl místy velmi intenzivní, zejména v jihozápadní části republiky. Celkové úhrny srážek v průběhu měsíce byly rozděleny velmi nerovnoměrně (graf 2) a v řadě případů byly přívalového charakteru.

Na přelomu června a července došlo k výraznému poklesu minimálních teplot, které se většinou pohybovaly kolem 5 °C a v horských oblastech byly zaznamenány i četné ranní mrazíky. Maximální denní teploty však zůstávaly i nadále vysoké a většinou přesahovaly tropických 30 °C, na konci července a začátku srpna až 38 °C. Ke krátkodobému ochlazení doprovázenému četnými srážkami došlo pouze na přelomu první a druhé dekády, po zbytek měsíce byly srážky spíše lokálního charakteru a celkové úhrny byly velmi variabilní v závislosti na lokalitě.

Graf 1: Průběh teplot na lokalitách ÚKZÚZ během vegetace 2017/18
Graf 1: Průběh teplot na lokalitách ÚKZÚZ během vegetace 2017/18

Graf 2: Rozdělení srážek na lokalitách ÚKZÚZ během vegetace 2017/18
Graf 2: Rozdělení srážek na lokalitách ÚKZÚZ během vegetace 2017/18

Výskyt chorob a abiotických poškození

Ozimé obilniny

Poměrně vysoké úhrny srážek v průběhu září na některých lokalitách zkomplikovaly přípravu půdy pro založení porostů ozimých obilnin. Důsledkem bylo opožděné setí, horší vzcházení a řidší porosty na podzim. Ve většině případů však proběhlo setí bez problémů, a naopak teplé a vlhké počasí v průběhu října a na začátku listopadu mělo pozitivní vliv na vývoj porostů. Zejména na některých teplejších lokalitách měl průběh počasí na podzim za následek zvýšenou aktivitu přenašečů virových onemocnění, zejména kříska polního (Psammotettix alienus). V důsledku silného výskytu tohoto škůdce byl lokálně pozorován střední až silný výskyt virové zakrslosti pšenice (Wheat dwarf virus, WDV) a to i přes opakované insekticidní ošetření porostů. Výskyt houbových chorob byl na podzim minimální, pouze ojediněle bylo na přelomu prosince a ledna pozorováno padlí pšenice (Blumeria graminis).

V průběhu zimy docházelo ke střídání velmi teplého počasí s mrazivými periodami, sněhová pokrývka byla v řadě případů nedostatečná. Přesto však nedošlo k významnému poškození porostů vyzimováním, lokálně bylo pozorováno pouze ojedinělé odumírání rostlin.

Vývoj porostů v jarním období byl vlivem vysokých teplot velmi rychlý. V důsledku nedostatku srážek však došlo na řadě lokalit k postupnému zasychání listové plochy, případně celých rostlin a předčasnému dozrávání (obr. 1), poškození však bylo ve srovnání s jarními obilninami ve většině případů výrazně nižší. V důsledku teplého počasí bylo na většině lokalit pozorováno silné napadení škůdci, zejména kohoutky (Oulema spp.) a mšicemi (Aphidoidea), v řadě případů bylo nutné přistoupit k opakované aplikaci insekticidů. Vlivem intenzivních bouřek došlo u některých porostů k poléhání (zejména u ozimých ječmenů) nebo k poškození krupobitím (obr. 2), u ozimých ječmenů byla na několika lokalitách rovněž pozorována lámavost stébel s velkými rozdíly mezi odrůdami (obr. 3). Intenzivní přívalové srážky v závěru vegetace rovněž na některých lokalitách zkomplikovaly sklizeň.

Obr. 1: Předčasné dozrávání rostlin vlivem sucha
Obr. 1: Předčasné dozrávání rostlin vlivem sucha

Obr. 2: Poškození klasů pšenice ozimé krupobitím
Obr. 2: Poškození klasů pšenice ozimé krupobitím

Obr. 3: Lámavost stébla ječmene ozimého
Obr. 3: Lámavost stébla ječmene ozimého

Pšenice ozimá

Teplý a vlhký průběh období podzimní vegetace, mírná zima a velmi vysoké teploty s nedostatkem srážek v jarním období zásadně ovlivnily výskyt houbových onemocnění na obilninách. Dominantními chorobami byly v uplynulém vegetačním období padlí pšenice a hnědá rzivost pšenice.

První ojedinělý výskyt padlí pšenice (Blumeria graminis) byl na lokalitě Čáslav pozorován již na začátku ledna, většinou se však v porostech začalo objevovat až během dubna. Jeho další rozvoj byl velmi rychlý, střední intenzita napadení byla v řadě případů zjištěna již během sloupkování, později došlo až k silné infekci náchylných odrůd. V průběhu června se padlí v několika případech objevilo i v klasech (obr. 4), ale napadeno bylo maximálně do 10 % klasů.

První symptomy výskytu listových skvrnitostí (feosferiová skvrnitost pšenice, Stagonospora nodorum, septoriová skvrnitost pšenice, Septoria tritici, pyrenoforová skvrnitost pšenice, Drechslera tritici-repentis) byly v porostech pozorovány v dlouhém časovém období od začátku dubna do konce května. Jejich rozvoj závisel na dalším průběhu počasí a výskytu ostatních chorob. Celková intenzita napadení listové plochy byla většinou střední, na několika náchylnějších odrůdách i silná, ale v oblastech postižených extrémním suchem nebo na lokalitách se silným napadením hnědou rzivostí pšenice již k dalšímu rozvoji nedošlo.

Výskyt jednoho z významných onemocnění uplynulých let, žluté rzivosti pšenice (Puccinia striiformis), byl ve srovnání s uplynulými ročníky minimální. První kupky urediospor se na listech objevily až v průběhu května, zcela výjimečně již koncem dubna. Intenzita napadení byla velmi rozdílná v závislosti na lokalitě, ve všech případech však došlo ke střednímu až silnému napadení pouze několika náchylných odrůd v sortimentu. Jen v jednom pokusu byly začátkem června pozorovány ojedinělé symptomy napadení klasu, k dalšímu rozvoji infekce však již nedošlo.

Naproti tomu hnědá rzivost pšenice (Puccinia recondita) byla jednou z nejvýznamnějších chorob uplynulého ročníku (obr. 5). První kupky se v porostech objevily již během května, ve vyšších polohách začátkem června. Optimální povětrnostní podmínky pak napomohly velmi rychlému rozvoji infekce a zejména v teplejších oblastech bylo pozorováno velmi silné napadení s velkými rozdíly mezi odrůdami.

Průběh počasí koncem jara nebyl příliš příznivý pro výskyt klasových chorob. První symptomy feosferiové skvrnitosti pšenice (Stagonospora nodorum)růžovění klasů pšenice (Fusarium spp.) se sice v porostech objevily již koncem května a v první polovině června, ale jejich další rozvoj byl velmi pomalý a celková intenzita napadení jen ojediněle přesáhla 5 %.

Obr. 4: Padlí pšenice v klasu
Obr. 4: Padlí pšenice v klasu

Obr. 5: Hnědá rzivost pšenice
Obr. 5: Hnědá rzivost pšenice

Ječmen ozimý

První symptomy padlí ječmene (Blumeria graminis) byly v porostech zjištěny v průběhu dubna, na chladnějších lokalitách až začátkem května. Rozvoj infekce byl poměrně rychlý, v některých případech byl zaznamenán střední výskyt ještě před začátkem sloupkování s velkými rozdíly mezi odrůdami. Maximální intenzita napadení pak byla zaznamenána zpravidla ve fázi metání, na náchylných odrůdách se jednalo často i o více než 70 % poškozené listové plochy.

Již ve druhé polovině dubna se začaly objevovat první příznaky výskytu hnědé rzivosti ječmene (Puccinia hordei; obr. 6). Takto neobvykle časný výskyt byl umožněn mimořádně teplým počasím začátkem jara. Rozvoj infekce probíhal velmi rychle a na řadě lokalit byl zaznamenán velmi silný výskyt často s velkými rozdíly mezi odrůdami, u náchylných odrůd bylo zasaženo i více než 75 % listové plochy.

Ve stejnou dobu se v porostech začala rozvíjet síťovitá skvrnitost ječmene (Drechslera teres). Ve srovnání se rzivostí však byla intenzita napadení jen slabá až střední a jen zřídka přesáhla hodnotu 25 % listové plochy.

Spála ječmene (Rhynchosporium secalis) byla zaznamenána jen na několika lokalitách, ve všech případech se jednalo o slabé napadení.

Růžovění klasů ječmene (Fusarium spp.) se objevilo ojediněle na přelomu května a června, pouze na dvou lokalitách s vyššími úhrny srážek dosáhla intenzita napadení až 10 % klasů.

Obr. 6: Hnědá rzivost ječmene
Obr. 6: Hnědá rzivost ječmene

Žito ozimé, tritikale ozimé

Výskyt houbových onemocnění byl u žita a tritikale ve srovnání s předchozími ročníky velmi nízký.

Padlí žita/tritikale (Blumeria graminis) se v porostech objevilo zpravidla v průběhu dubna, ve vyšších polohách až začátkem května. Jeho další rozvoj nebyl příliš intenzivní, u tritikale bylo jen výjimečně pozorováno větší napadení listové plochy než 10 %, u žita bylo padlí zjištěno pouze v několika pokusech. Jen ojediněle se u tritikale v průběhu června vyskytlo padlí i v klasu.

Podobný průběh mělo u tritikale i napadení původcem hnědé rzivosti (Puccinia recondita). První symptomy byly v teplejších oblastech pozorovány ve druhé polovině května, v chladnějších až začátkem června, ale vzhledem k rychlému odumírání listové plochy už k dalšímu rozvoji onemocnění nedošlo. Pouze u žita ozimého bylo zaznamenáno na několika lokalitách silnější napadení náchylných odrůd tímto patogenem.

O něco dříve, již od první poloviny dubna, se v porostech začaly objevovat první symptomy listových skvrnitostí žita/tritikale (septoriová listová skvrnitost žita/tritikale, Septoria secalis, S. tritici, feosferiová skvrnitost žita/tritikale, Stagonospora nodorum, spála žita/tritikale, Rhynchosporium secalis). Rozvoj infekce byl zpočátku velmi rychlý, ale vlivem sucha dosáhla intenzita napadení maximálně kolem 30 % listové plochy. Žlutá rzivost tritikale (Puccinia striiformis) se stejně jako v minulém roce vyskytla jen na několika lokalitách a napadeny byly pouze ojedinělé náchylné odrůdy v sortimentu. Ve druhé polovině června se na dvou lokalitách na žitu vyskytla černá rzivost trav (Puccinia graminis), intenzita napadení byla střední až silná s velkými rozdíly mezi odrůdami. Ojediněle byla tato choroba pozorována i na tritikale.

Výskyt klasových chorob (feosferiová skvrnitost žita/tritikale (S. nodorum), růžovění klasů tritikale (Fusarium spp.) byl podobně jako u ostatních obilnin negativně ovlivněn průběhem počasí. První symptomy byly na několika lokalitách pozorovány v polovině června, k dalšímu rozvoji infekce však již nedošlo.

Jarní obilniny

Vzhledem k průběhu konce zimy byla na začátku jarní vegetace půda ještě přiměřeně vlhká, takže setí jarních obilnin proběhlo bez komplikací, žádné problémy se neprojevily ani během vzcházení. Vlivem velmi vysokých teplot a nízkých úhrnů srážek však v jarním období docházelo k rychlému prohlubování vláhového deficitu, který se začal ve větší míře projevovat zejména na jařinách, většinou od fáze odnožování nebo sloupkování. V důsledku nedostatku vláhy docházelo k horšímu odnožování, porosty byly často řidší, nízké, s menším počtem produktivních stébel, nevyrovnané, objevily se i problémy při metání, zejména u jarních ječmenů.

V ojedinělých případech docházelo i k lokálnímu odumírání celých rostlin krátce po vzejití v důsledku projevu půdních nevyrovnaností. V závěru vegetace pak řada porostu předčasně zasychala, negativní vliv průběhu počasí byl výrazně vyšší než u ozimých obilnin. Poléhání porostů při bouřkách se většinou projevilo v nižší intenzitě než v uplynulých letech pravděpodobně v důsledku menší výšky rostlin vlivem sucha. V ojedinělých případech byla zaznamenána i lámavost stébel jarních ječmenů. Na některých lokalitách byla rovněž pozorována nižší účinnost aplikovaných herbicidů vlivem vnějších podmínek.

Pšenice jarní

Podobně jako v případě pšenice ozimé bylo i u pšenice jarní v uplynulé sezoně dominantním onemocněním padlí pšenice (Blumeria graminis). První příznaky se na listech začaly objevovat již začátkem května, intenzita napadení byla většinou střední, ojediněle se padlí vyskytlo i v klasech.

Ve druhé polovina května až začátkem června byly v porostech zaznamenány první výskyty listových skvrnitostí (feosferiová skvrnitost pšenice, Stagonospora nodorum, septoriová skvrnitost pšenice, Septoria tritici, pyrenoforová skvrnitost pšenice, Drechslera tritici-repentis). Podobně jako u ozimé pšenice byla intenzita napadení listové plochy závislá na průběhu počasí v dané lokalitě, většinou dosahovala úrovně do 25 % na náchylných odrůdách, pouze výjimečně i více.

Hnědá rzivost pšenice (Puccinia recondita) se v porostech objevila poměrně pozdě, až během první poloviny června. Díky tomu již nemohlo dojít k jejímu silnějšímu rozvoji vzhledem k předčasnému zasychání listové plochy a celková intenzita napadení listů tak až na výjimečné případy nepřesáhla 25 %.

Podobně jako u ozimé pšenice byla v průběhu května pozorována na listech i žlutá rzivost pšenice (Puccinia striiformis), intenzita napadení však byla velmi slabá a většinou omezena na několik odrůd v sortimentu.

Klasové choroby byly pozorovány jen na několika lokalitách se slabou intenzitou napadení.

Ječmen jarní

První symptomy výskytu padlí ječmene (Blumeria graminis) se v porostech objevily začátkem května, v nejteplejších lokalitách již na konci dubna (obr. 7). Intenzita napadení byla většinou střední až silná, maximální výskyty byly pozorovány během sloupkování a metání.

Dominantním onemocněním byla podobně jako u ozimého ječmene hnědá rzivost ječmene (Puccinia hordei). První kupky urediospor byly zaznamenány na přelomu května a června (obr. 8), rozvoj infekce byl velmi rychlý. Intenzita napadení byla většinou střední až silná s velkými rozdíly mezi odrůdami, celkově však zpravidla nedosahovala takové úrovně jako u ozimých ječmenů a na lokalitách silně zasažených suchem se choroba nevyskytla vůbec.

Výskyt síťovité skvrnitosti ječmene (Drechslera teres) byl ve srovnání s předchozími ročníky výrazně nižší. V pokusech se objevila v průběhu května, ale intenzita napadení byla slabá až střední, a to i v oblastech typických silnými výskyty této choroby a jen v ojedinělých případech dosáhla úrovně kolem 40 % napadené listové plochy.

Spála ječmene (Rhynchosporium secalis) byla zaznamenána jen na několika lokalitách se slabou až střední intenzitou, převážně se jednalo o porosty ve vyšších polohách.

Růžovění klasů ječmene (Fusarium spp.), bylo v pokusech zjištěno v první polovině června. Jeho výskyt byl velmi nerovnoměrný v závislosti na povětrnostních podmínkách. Na řadě míst nebylo pozorováno vůbec, ale na několika lokalitách s častějšími bouřkami a vyššími úhrny srážek v době kvetení a krátce po odkvětu bylo zaznamenáno střední, ojediněle i silné napadení porostů.

Obr. 7: Padlí ječmene
Obr. 7: Padlí ječmene

Obr. 8: První symptomy výskytu hnědé rzivosti ječmene
Obr. 8: První symptomy výskytu hnědé rzivosti ječmene

Oves setý

V důsledku teplého a suchého počasí byl výskyt chorob na ovsu v uplynulém roce minimální.

Nejvíce se vyskytovaly listové skvrnitosti (feosferiová skvrnitost ovsa, Stagonospora avenae, hnědá skvrnitost ovsa, Drechslera avenae), které byly zaznamenány ve většině porostů, ale převážně s nízkou intenzitou (obr. 9). První symptomy rzivosti ovsa (Puccinia coronata) byly pozorovány na konci června na třech lokalitách, výskyt byl ve všech případech slabý až střední. Pouze v několika pokusech bylo zaznamenáno velmi slabé napadení padlím ovsa (Blumeria graminis), na jedné lokalitě se ojediněle vyskytla rovněž černá rzivost trav (Puccinia graminis).

Obr. 9: Hnědá skvrnitost ovsa
Obr. 9: Hnědá skvrnitost ovsa

Závěr

Podobně jako v předchozím roce byla intenzita napadení obilnin houbovými patogeny spíše nízká, řada významných chorob se na některých lokalitách nevyskytla vůbec. Výjimkou byl pouze silný výskyt hnědých rzivostí zejména na ozimé pšenici a ječmeni, který byl podpořen zejména časným nástupem vysokých teplot optimálních pro jejich původce. Další průběh počasí charakterizovaný zejména vysokými teplotami a nízkými úhrny srážek omezil možnosti rozvoje dalších houbových patogenů a situaci až na výjimky příliš nezměnily ani bouřky s přívalovými dešti v průběhu května a června.

Podobně jako v minulých letech tak byly výnosy obilnin v roce 2017/18 zpravidla více než houbovými patogeny ovlivněny abiotickými stresovými faktory a schopností jednotlivých odrůd se s nimi vyrovnat.

Podrobné výsledky zkoušek užitné hodnoty odrůd jsou dostupné na internetovém portálu eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/odrudy

Související články

Fuzária a ochrana klasů

14. 07. 2019 Ing. Petr Ort; Bayer s.r.o. Choroby Zobrazeno 51x

Regulace, stimulace a fungicidní ochrana pšenice ve variabilních podmínkách

12. 07. 2019 Ing. Alena Bezdíčková, PhD.; Ditana Velká Bystřice Choroby Zobrazeno 178x

Choroby ozimnej repky v premenlivých podmienkach a odporúčania pre prax

11. 07. 2019 Ing. Peter Bokor, PhD.; Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre Choroby Zobrazeno 133x

Choroby obilnin (11) - Rzivost obilnin (1.)

09. 07. 2019 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 159x

Systiva v ozimé pšenici

05. 07. 2019 Ing. Václav Pavelka; BASF Choroby Zobrazeno 185x

Další články v kategorii Choroby

detail