Chemap Agro s.r.o.

Výskyt chorob obilnin v odrůdových pokusech ve vegetačním roce 2018/2019

27. 02. 2020 Ing. Pavel Kraus, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Choroby Zobrazeno 665x

Výskyt škodlivých organizmů a jejich vliv na hostitelské rostliny je výrazně ovlivněn průběhem počasí v daném roce. Ročník 2018/19 byl charakterizován nadprůměrně vysokými teplotami během většiny vegetačního období a nerovnoměrným rozložením srážek. Vliv abiotických faktorů na růst a vývoj rostlin tak byl často vyšší než vliv patogenních organizmů.

Průběh počasí

Počátek vegetace byl výrazně ovlivněn zejména rozdělením srážek a následným obsahem vody v půdě. Velmi teplá a suchá perioda byla na přelomu srpna a září přerušena přechodem frontálních systémů doprovázených často vydatnými srážkami s celkovými úhrny mezi 30–50 mm. Následující dvě dekády však byly opět ve znamení teplého počasí s maximy mezi 18–25 °C a minimem srážek, a následně došlo na většině území k opětovnému vyschnutí půdního profilu. V poslední dekádě září pak přešlo přes naše území několik frontálních systémů doprovázených výrazným ochlazením a srážkami, které však byly na rozdíl od předchozích rozděleny značně nerovnoměrně a jejich lokální úhrny měly zásadní vliv na vzcházení a počáteční vývoj porostů ozimých obilnin.

Na počátku října se prudce ochladilo, častá byla mrazivá rána, kdy minimální teploty místy dosáhly až -7 °C a denní maxima se pohybovala jen kolem 12 °C. V polovině prvního říjnového týdne se však začalo oteplovat a došlo k návratu babího léta, teplé a slunečné počasí pak vydrželo až do konce druhé říjnové dekády. Poslední říjnový týden přinesl výrazné ochlazení doprovázené dlouho očekávanými srážkami, které byly místy vydatné a ve vyšších horských polohách i sněhové. Minimální teploty poklesly až k bodu mrazu, ve vyšších horských polohách byly dokonce zaznamenány i teploty blížící se -10 °C, denní maxima se pak většinou pohybovala mezi 10–15 °C. Již v noci z 29. na 30. 10. však došlo během několika hodin k prudkému oteplení, kdy minimální teploty často vystoupaly nad 15 °C a v některých místech byla téměř tropická noc, například v Mošnově byla naměřena nejvyšší minimální noční teplota v říjnu v historii: 19,8 °C. Následující den pak byly na 64 stanicích ČHMÚ překonány teplotní rekordy a celý další týden byl opět ve znamení velmi teplého a slunečného počasí.

Období prvních dvou dekád listopadu bylo rovněž jako celek velmi teplé pouze s krátkodobými výkyvy a téměř bez srážek. K výraznému ochlazení došlo až v závěru měsíce, minimální teploty zůstávaly pod bodem mrazu a denní maxima se často pohybovala jen mezi 1–4 °C. K ochlazení se přidaly i srážky, které byly většinou sněhové ale s výjimkou nejvyšších poloh se sněhová pokrývka dlouhodobě neudržela. Přelom listopadu a prosince byl ve znamení nástupu zimního počasí, minimální teploty dosáhly -10 °C, na Šumavě i -20 °C a ochlazení bylo v prvních prosincových dnech doprovázeno sněžením i v nižších polohách. V následujících dnech došlo k mírnému oteplení doprovázenému četnými srážkami, které byly v nižších polohách dešťové a často namrzaly. Ve druhé prosincové dekádě panovalo typicky zimní počasí s teplotními minimy kolem -10 °C a četnými sněhovými srážkami, které byly místy vydatné (graf 1) a komplikovaly dopravu. V závěru roku se opět oteplilo a sněhová pokrývka se tak udržela pouze ve vyšších polohách. Teploty se pohybovaly jen mírně nad bodem mrazu a byly doprovázeny občasnými srážkami které byly s výjimkou vyšších poloh spíše dešťového charakteru.

Začátkem ledna došlo k návratu zimního počasí. Celé první dvě dekády měsíce byly ve znamení střídání teplot, které kolísaly těsně nad a pod bodem mrazu, ale byly doprovázeny v řadě případů intenzivním sněžením. V důsledku poměrně vysokých denních teplot se však souvislá sněhová pokrývka v nižších polohách většinou dlouhodobě neudržela, chladněji bylo pouze na severovýchodě území. V poslední lednové dekádě se pak výrazně ochladilo, maximální denní teploty často i v nížinách nevystupovaly nad bod mrazu a ranní minima se většinou pohybovala mezi -10 až -15 °C, v některých horských oblastech byly ojediněle zaznamenány i teploty kolem -30 °C. Ochlazení bylo doprovázené sněhovými srážkami, které však již nebyly tak vydatné jako začátkem měsíce.

Na začátku února došlo k výraznému krátkodobému oteplení, při kterém na východní polovině území denní maxima často přesahovala 10 °C, což mělo za následek odtátí sněhové pokrývky v nižších polohách. Naopak na západě nebylo oteplení zdaleka tak výrazné a bylo často doprovázeno ledovkou a ve vyšších polohách sněhovými srážkami. Celý zbytek měsíce byl ve znamení rychlého střídání velmi teplých a chladnějších period, kdy zejména v polovině února panovaly neobvykle vysoké teploty, které často přesáhly i 15 °C a na řadě míst padaly teplotní rekordy, a to i v horských oblastech. Srážkově bylo toto období poměrně chudé a sněhové srážky se vyskytly jen ve vyšších polohách.

Po krátkém výraznějším ochlazení panovalo začátkem března typické aprílové počasí. Ranní minima se většinou pohybovala kolem 0 °C, denní maxima pak vystoupala na 10, později místy až 15 °C. Typická byla proměnlivá oblačnost s četnými přeháňkami, které byly v polohách nad 700–900 m. n. m. sněhové. Od poloviny měsíce pak došlo k návratu rychlých teplotních výkyvů podobně jako tomu bylo v průběhu února. V první polovině dubna se začalo postupně oteplovat, ranní minima se většinou pohybovala nad bodem mrazu a denní maxima vystoupala až ke 20 °C, úhrny srážek byly v tomto období minimální. Po krátkodobém ochlazení v polovině měsíce, doprovázeném ne příliš intenzivními srážkami pokračovalo slunečné a teplé počasí bez srážek, často doprovázené silným větrem, během kterého došlo k prohloubení zemědělského sucha.

V závěru dubna přesáhla v teplejších oblastech teplotní maxima 25 °C a začaly se objevovat první lokální bouřky. Poté došlo na přelomu měsíce k ochlazení doprovázenému přeháňkami nebo deštěm. V prvních květnových dnech už byly srážky vydatnější a celkové úhrny dosáhly na většině území 10–20, místy i 30 mm, ve vyšších horských polohách se objevily i srážky sněhové. Celé první dvě květnové dekády byly ve znamení chladného a proměnlivého počasí s četnými srážkami, kdy se teplotní minima většinou pohybovala kolem 5 °C a časté byly i přízemní mrazíky, maximální teploty pak dosáhly 10–12, později 15 °C. Začátkem třetí dekády května došlo k mírnému oteplení, s maximy kolem 20 °C, pokračovalo však proměnlivé počasí s přeháňkami či deštěm, srážky byly v závěru měsíce zejména na severu a severovýchodě velmi vydatné a celkové úhrny místy dosáhly 50–140 mm za den. Na většině lokalit se pak celkový úhrn srážek za měsíc květen pohyboval v rozmezí 100–200 % dlouhodobého průměru (graf 1).

V prvním červnovém týdnu došlo k výraznému oteplení a denní maxima atakovala tropických 30 °C. Po první vlně bouřek, doprovázených přívalovými dešti oteplování pokračovalo a ve druhé dekádě se maxima pohybovala kolem 35 °C a objevily se i první tropické noci. Časté byly také lokální bouřky, které byly místy velmi intenzivní doprovázené silným větrem a krupobitím, které přinesly i mírné ochlazení. Na přelomu druhé a třetí dekády panovalo letní počasí s teplotami mezi 25–30 °C a četnými bouřkami, které byly často doprovázeny přívalovými srážkami, s lokálními úhrny i více než 50 mm, místy se objevilo krupobití. V posledním červnovém týdnu pak došlo k přílivu velmi teplého vzduchu ze severní Afriky, maximální teploty vystoupaly k 35, později až 39 °C a padla řada teplotních rekordů, tepleji bylo v tomto období v Čechách. Celkově byl měsíc červen extrémně teplý a průměrné denní teploty dosahovaly hodnot 5,2–6,5 °C nad dlouhodobým průměrem (graf 2). Začátkem července se vlna velmi vysokých teplot přesunula na Moravu a přinesla s sebou řadu bouřek, které byly zejména ve východní polovině republiky a v jižních Čechách velmi intenzivní, doprovázené silným větrem a krupobitím. Následoval pokles teplot o přibližně 10 °C a jejich návrat na letních 25–30 °C. Ve druhé červencové dekádě došlo k citelnému ochlazení doprovázenému četnějšími srážkami, minimální teploty klesly na 5–12 °C, maxima se pohybovala jen kolem 18–23 °C. V závěru července se pak postupně oteplilo a denní maxima opět dosáhla tropických 30–35 °C a celé období bylo doprovázené četnými bouřkami, které komplikovaly sklizeň.

Graf 1: Rozdělení srážek na lokalitách ÚKZÚZ během vegetace 2018/19
Graf 1: Rozdělení srážek na lokalitách ÚKZÚZ během vegetace 2018/19

Graf 2: Průběh teplot na lokalitách ÚKZÚZ během vegetace 2018/19
Graf 2: Průběh teplot na lokalitách ÚKZÚZ během vegetace 2018/19

Výskyt chorob, škůdců a abiotických poškození

Ozimé obilniny

Založení porostů ozimých obilnin proběhlo vzhledem k srážkám na začátku září většinou bez komplikací. Problémem se však stal následující suchý a teplý průběh podzimu, kdy na řadě lokalit docházelo vlivem nedostatku vláhy k etapovitému vzcházení a porosty byly před zimou často nevyrovnané, tento problém se vzhledem k časnějšímu termínu setí většinou netýkal ozimých ječmenů.

Navíc mělo teplé počasí v říjnu a listopadu za následek vysokou aktivitu přenašečů virových onemocnění, zejména kříska polního (Psammotettix alienus). V teplejších oblastech bylo často nutné přistoupit k opakovanému insekticidnímu ošetření porostů, ale i přesto bylo lokálně pozorováno střední až silné poškození porostů virovou zakrslostí pšenice (Wheat dwarf virus, WDV, obr. 1). Napadení houbovými chorobami bylo na podzim minimální, pouze na některých lokalitách byl v průběhu října a listopadu pozorován slabý výskyt padlí pšenice (Blumeria graminis).

Během zimy se rychle střídaly chladnější a extrémně teplé periody, přesto však nebylo zaznamenáno významnější poškození porostů vyzimováním ani houbovými patogeny.

Na začátku jarní vegetace však došlo v důsledku velmi teplého a suchého počasí v průběhu dubna k zasychání a často výrazné redukci odnoží a celkovému podesychání rostlin, místy se projevil i vliv půdních nevyrovnaností. Situace se zlepšila až během květnového ochlazení doprovázeného vydatnějšími srážkami, které měly naopak za následek urychlení vývoje porostů. Naproti tomu velmi vysoké teploty ve druhé polovině června způsobily opět podesychání a předčasné dozrávání porostů.

Výskyt hmyzích škůdců byl ve srovnání s předchozími ročníky poměrně nízký, škodlivé výskyty byly zaznamenány jen v případě kohoutků (Oulema spp.) a mšic (Aphidoidea), na některých lokalitách nebylo dokonce nutné ani ošetření insekticidy. Problémem se však zejména na Moravě stal kalamitní výskyt hraboše polního (Microtus arvalis), na nejvíce postižených lokalitách došlo i k totální likvidaci porostů jak ozimých, tak jarních obilnin (obr. 2). Intenzivní bouřky v závěru vegetace doprovázené vydatnými přívalovými srážkami a silným větrem pak měly místy za následek silné polehnutí porostů a zkomplikovaly sklizeň, u ozimých ječmenů byla na několika lokalitách rovněž zaznamenána lámavost stébel pod klasem s velkými rozdíly mezi odrůdami.

Obr. 1: Virová zakrslost pšenice
Obr. 1: Virová zakrslost pšenice

Obr. 2: Poškození porostu pšenice jarní hrabošem polním
Obr. 2: Poškození porostu pšenice jarní hrabošem polním

Pšenice ozimá

Teplé a suché počasí na podzim, velmi teplé a suché období začátkem vegetace, a naopak chladný a vlhký květen měly zásadní vliv na výskyt a rozvoj houbových onemocnění na obilninách. Stejně jako v minulém vegetačním roce byly dominantními chorobami padlí pšenice (Blumeria graminis, obr. 3) a hnědá rzivost pšenice (Puccinia recondita, obr. 4).

První výskyty padlí pšenice byly na několika lokalitách zaznamenány již koncem října a v během listopadu, v ostatních porostech pak v průběhu dubna. Jeho další vývoj probíhal rychle a většinou bylo pozorováno střední až silné poškození listové plochy. V důsledku ochlazení v květnu se však další rozvoj padlí zpomalil, takže k napadení klasu došlo pouze v teplejších oblastech a silnější výskyt na náchylných odrůdách byl zaznamenán jen výjimečně.

První příznaky výskytu listových skvrnitostí (feosferiová skvrnitost pšenice, Stagonospora nodorum, septoriová skvrnitost pšenice, Septoria tritici, pyrenoforová skvrnitost pšenice, Drechslera tritici-repentis) se v teplejších oblastech objevily již začátkem března, v chladnějších často až v průběhu května. Jejich další rozvoj byl závislý na lokálních podmínkách, intenzita napadení byla většinou hodnocena jen jako střední, poškození více než 35 % listové plochy na náchylných odrůdách bylo zjištěno jen v několika případech.

Žlutá rzivost pšenice (Puccinia striiformis) se v porostech objevila poměrně pozdě, první kupky uredospor byly na listech pozorovány v dlouhém časovém úseku od konce dubna do první poloviny června. Choroba se většinou vyskytla jen na několika náchylných odrůdách v sortimentu se slabou až střední intenzitou napadení, která zpravidla nepřekročila 25 % listové plochy. Na řadě lokalit nebyla pozorována vůbec, rovněž nebyla zjištěna infekce v klasech. Celkově lze výskyt tohoto v minulých letech významného onemocnění hodnotit jako minimální.

Ve srovnání s tím byla hnědá rzivost pšenice (Puccinia recondita) v uplynulém roce dominantním onemocněním ozimé pšenice. První kupky uredospor byly na listech pozorovány od konce května do poloviny června. Po oteplení na přelomu května a června došlo k rychlému rozvoji infekce, která měla zejména v teplejších oblastech charakter silného výskytu často z velkými rozdíly mezi odrůdami.

Výskyt klasových chorob byl i přes příznivé vláhové podmínky v květnu a první polovině června poměrně slabý, příčinou byl pravděpodobně nástup extrémně vysokých teplot, které zastavily rozvoj infekce. První symptomy napadení feosferiovou skvrnitostí pšenice (Stagonospora nodorum) a růžověním klasů pšenice (Fusarium spp.) se v porostech objevily v polovině června, ale k dalšímu výraznému rozvoji již nedošlo, intenzita poškození klasů jen ojediněle přesáhla 5 %.

Obr. 3: Padlí pšenice
Obr. 3: Padlí pšenice

Obr. 4: Hnědá rzivost pšenice
Obr. 4: Hnědá rzivost pšenice

Ječmen ozimý

První symptomy padlí ječmene (Blumeria graminis) se v porostech v ojedinělých případech objevily již začátkem jarní vegetace, většinou však až od poloviny dubna do začátku května. I přes rychlý počáteční vývoj však intenzita napadení dosáhla jen středních hodnot a poškození 50 % listové plochy a více bylo zaznamenáno jen výjimečně.

Dominantním onemocněním byla na ozimých ječmenech hnědá rzivost ječmene (Puccinia hordei). První kupky uredospor byly v závislosti na lokalitě pozorovány v dlouhém časovém úseku od začátku dubna do začátku června a zejména v teplejších oblastech došlo k silnému napadení náchylnějších odrůd.

V průběhu dubna a května se v porostech objevila rovněž síťovitá skvrnitost ječmene (Drechslera teres, obr. 5). Intenzita jejího rozvoje však byla výrazně nižší, poškození více než 25 % listové plochy náchylnějších odrůd bylo pozorováno jen lokálně.

Spála ječmene (Rhynchosporium secalis) se na několika lokalitách vyskytla v průběhu dubna nebo května, ve všech případech se jednalo o slabé až střední napadení.

První příznaky růžovění klasů ječmene (Fusarium spp., obr. 6) byly zaznamenány již od konce května do začátku června. Na rozdíl od pšenice umožnily vnější podmínky v tomto období další rozvoj infekce, a tak bylo zejména na teplejších lokalitách pozorováno i silné napadení některých odrůd s intenzitou kolem 30% infikovaných klasů.

Obr. 5: Síťovitá skvrnitost ječmene
Obr. 5: Síťovitá skvrnitost ječmene

Obr. 6: Růžovění klasu ječmene
Obr. 6: Růžovění klasu ječmene

Žito ozimé, tritikale ozimé

První příznaky padlí žita/tritikale (Blumeria graminis) se v porostech objevily v průběhu dubna nebo v první polovině května. Jeho rozvoj však většinou nebyl příliš intenzivní a silné napadení listů náchylných odrůd byl zaznamenán jen v jednom případě na ozimém tritikale. V klasech se potom padlí vyskytlo jen ve zcela ojedinělých případech.

Listové skvrnitosti žita/tritikale (septoriová listová skvrnitost žita/tritikale, Septoria secalis, S. tritici, feosferiová skvrnitost žita/tritikale, Stagonospora nodorum, spála žita/tritikale, Rhynchosporium secalis) se v porostech začaly objevovat ve velmi dlouhém časovém úseku od druhé poloviny března až do začátku června. Rovněž jejich další rozvoj byl v jednotlivých pokusech velmi rozdílný a v závislosti na lokalitě bylo pozorováno široké spektrum intenzity napadení od ojedinělého výskytu do silné infekce s více než 50% poškozené listové plochy náchylných odrůd (obr. 7).

Dalším významným onemocněním byla v uplynulém roce hnědá rzivost žita/tritikale (Puccinia recondita). První kupky uredospor byly většinou zjištěny v průběhu května a června, výjimečně i dříve. K rychlému rozvoji pak došlo zejména u ozimého žita, kde bylo v řadě případů pozorováno poškození až kolem 50 % listové plochy, naproti tomu napadení ozimého tritikale bylo většinou výrazně nižší. Na několika lokalitách se rovněž v průběhu května a června vyskytla žlutá rzivost tritikale (Puccinia striiformis) a ve druhé polovině června na žitě a výjimečně i na tritikale také černá rzivost trav (Puccinia graminis). Ve všech případech se však jednalo pouze o slabé napadení několika náchylných odrůd v sortimentu.

Také výskyt klasových chorob (feosferiová skvrnitost žita/tritikale (Stagonospora nodorum), růžovění klasů žita/tritikale (Fusarium spp.) byl v uplynulém vegetačním roce velmi slabý, napadení bylo pozorováno jen na několika lokalitách. První symptomy se v porostech objevily ve druhé polovině června, vlivem průběhu počasí však již k dalšímu rozvoji onemocnění nedošlo.

Obr. 7: Spála tritikale
Obr. 7: Spála tritikale

Jarní obilniny

Založení porostů jarních obilnin proběhlo ve většině případů bez problému, vzhledem k předchozímu průběhu počasí byla půda až na výjimky ještě přiměřeně vlhká. Krátce po zasetí však nastalo poměrně dlouhé období s nízkými teplotami včetně četných přízemních mrazíků, které způsobilo pomalé, místy i mezerovité vzcházení, postiženy byly zejména časněji seté jarní pšenice. V dubnu pak došlo k prudkému oteplení, které však bylo doprovázeno extrémním nedostatkem srážek. V důsledku toho často docházelo ke žloutnutí rostlin, zasychání spodních listů a horšímu odnožování. Situace se zlepšila až po vydatných srážkách během května, v červnu však opět došlo k nástupu extrémně vysokých teplot a následnému podesychání a předčasnému dozrávání rostlin. Červnové a červencové bouřky s přívalovými dešti v řadě případů způsobily polehnutí porostů, zvláště u jarních ječmenů (obr. 8), a v závěru vegetace pak místy zkomplikovaly sklizeň. U ovsa bylo na řadě lokalit rovněž pozorováno i lámání stébla pod latou, často s velkými rozdíly mezi odrůdami. Velkým problémem byl podobně jako u ozimých obilnin kalamitní výskyt hraboše polního (Microtus arvalis), včetně kompletní likvidace porostů na nejvíce zasažených lokalitách.

Obr. 8: Poléhání porostu ječmene jarního
Obr. 8: Poléhání porostu ječmene jarního

Pšenice jarní

Nejvýznamnějším onemocněním jarní pšenice bylo v uplynulém roce padlí pšenice (Blumeria graminis). První symptomy se objevily již ve druhé polovině dubna nebo začátkem května. Jeho rozvoj byl většinou velmi intenzivní, již v průběhu sloupkování byly zaznamenány střední výskyty a později, v průběhu června, dosáhla intenzita napadení u náchylných odrůd hodnot i kolem 80 % listové plochy. Na několika lokalitách bylo padlí zjištěno i v klasech, ve srovnání s poškozením listů však byly tyto výskyty poměrně nízké.

Z ostatních chorob byly v případě jarní pšenice nejvíce zastoupeny listové skvrnitosti, (feosferiová skvrnitost pšenice, Stagonospora nodorum, septoriová skvrnitost pšenice, Septoria tritici, pyrenoforová skvrnitost pšenice, Drechslera tritici-repentis). První skvrny se na listech objevily v závislosti na lokálních podmínkách od konce března do poloviny května, rozvoj infekce však nebyl tak silný jako v případě padlí a většinou bylo pozorováno jen střední poškození listové plochy.

První symptomy hnědé rzivosti pšenice (Puccinia recondita) byly zjištěny až poměrně pozdě v průběhu června, ale vzhledem k nástupu vysokých teplot a rychlému zasychání listů již intenzita napadení většinou nepřekročila 25 % poškozené listové plochy. Ojediněle bylo na několika lokalitách pozorováno i slabé napadení několika odrůd v sortimentu původci žluté rzivosti pšenice (Puccinia striiformis) a černé rzivosti trav (Puccinia graminis), k významnějšímu poškození rostlin však již nedošlo.

Stejně tak byly i klasové choroby zaznamenány jen na několika lokalitách se slabou intenzitou napadení.

Ječmen jarní

První příznaky napadení padlím ječmene (Blumeria graminis) se na některých teplejších lokalitách objevily již během odnožování, na ostatních pak v průběhu sloupkování. Jeho další rozvoj nebyl tak intenzivní jako v případě jarní pšenice a jen v teplejších oblastech bylo pozorováno poškození až 50% listové plochy, časté byly velké rozdíly mezi odrůdami.

Rzivost ječmene (Puccinia hordei) se v porostech objevila v průběhu června, intenzita napadení však byla výrazně odlišná v závislosti na lokalitě. Zatímco v chladnějších oblastech byly infekce poměrně slabé, na některých teplejších lokalitách došlo k rychlému rozvoji a byly zaznamenány i silné výskyty této choroby.

Podobně jako u hnědé rzivosti byla i intenzita napadení síťovitou skvrnitostí ječmene (Drechslera teres) velmi závislá na lokálních podmínkách. První výskyty byly zjištěny od poloviny května do začátku června, maximální hodnoty měly charakter středního až silného výskytu, často s velkými rozdíly mezi odrůdami. Naproti tomu spála ječmene (Rhynchosporium secalis) byla pozorována jen na některých lokalitách a poškození listové plochy zpravidla nepřesáhlo 15 %.

Růžovění klasů ječmene (Fusarium spp.) se v porostech objevilo v průběhu června. Jeho další rozvoj však zpravidla nebyl na rozdíl od ozimých ječmenů příliš intenzivní a silnější výskyty s napadením více než 10 % klasů byly zaznamenány pouze v několika případech na lokalitách s vyššími úhrny srážek v období optimálním pro iniciaci a rozvoj infekce.

Oves setý

Napadení ovsa houbovými chorobami bylo v uplynulém vegetačním období velmi nízké. Významnější výskyty byly zaznamenány pouze v případě listových skvrnitostí (feosferiová skvrnitost ovsa, Stagonospora avenae, hnědá skvrnitost ovsa, Drechslera avenae, obr. 9). První symptomy se ve většině porostů objevily na konci května a během června, intenzita napadení zpravidla dosáhla středních hodnot.

Z ostatních chorob byly pouze na několika lokalitách zjištěny slabé výskyty padlí ovsa (Blumeria graminis) a rzivosti ovsa (Puccinia coronata, obr. 10), a v jednom pokusu ojedinělé symptomy černé rzivosti trav (Puccinia graminis).

Obr. 9: Hnědá skvrnitost ovsa
Obr. 9: Hnědá skvrnitost ovsa

Obr. 10: Rzivost ovsa - počátek infekce
Obr. 10: Rzivost ovsa - počátek infekce

Závěr

Vzhledem k průběhu počasí byl výskyt houbových patogenů na obilninách relativně nízký, podobně jako v předchozích letech. V obecném měřítku se ve vyšším rozsahu vyskytlo pouze padlí a rzivosti, na některých lokalitách i listové skvrnitosti. Jejich intenzivní rozvoj však byl většinou negativně ovlivněn periodami extrémně vysokých teplot doprovázených nedostatkem srážek, které se projevily zejména v průběhu dubna a června. Situaci nijak výrazně neovlivnily ani lokální bouřky doprovázené přívalovými dešti, které se vyskytly zejména ve druhé polovině června a v průběhu července.

Výnosy obilnin tak byly v roce 2018/19 většinou negativně ovlivněny abiotickými faktory a na řadě lokalit rovněž kalamitním výskytem hraboše polního, vliv houbových patogenů byl zpravidla až druhořadý.

Podrobné výsledky zkoušek užitné hodnoty odrůd jsou dostupné na internetovém portálu eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/odrudy

Související články

Špičková ochrana řepky v květu

01. 04. 2020 Ing. Marek Šmika; BASF spol. s r.o. Choroby Zobrazeno 41x

Flexity® - nový specialista na padlí travní a choroby pat stébel v obilninách

08. 03. 2020 Ing. Stanislav Malík; BASF spol s r.o. Choroby Zobrazeno 564x

Špičkový jarní fungicid s mírnými regulačními účinky

07. 03. 2020 Ing. Marek Šmika; BASF spol s r.o. Choroby Zobrazeno 625x

Choroby kukuřice (1): Virové a bakteriální choroby

03. 03. 2020 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 601x

Ochrana jarního ječmene proti snětím

14. 02. 2020 RNDr. Veronika Dumalasová, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně Choroby Zobrazeno 386x

Další články v kategorii Choroby

detail