Výskyt chorob obilnin v odrůdových pokusech ve vegetačním roce 2019/20

17. 03. 2021 Ing. Pavel Kraus, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Brno Choroby Zobrazeno 1299x

Průběh počasí zásadním způsobem ovlivňuje vývoj vegetace i výskyt škodlivých organizmů na dané lokalitě. Ročník 2019/20 byl ve srovnání s předchozími extrémně suchými a horkými ročníky diametrálně odlišný. Vysoké úhrny srážek zejména ve druhé polovině vegetace výrazně ovlivnily jak vývoj porostů, tak výskyt a aktivitu jednotlivých škodlivých organizmů.

Průběh počasí

Založení porostů a začátek vegetace ozimých obilnin byly výrazně ovlivněny zejména rozdělením srážek na konci léta. Po období vysokých teplot doprovázených velmi nerovnoměrně rozdělenými srážkami převážně bouřkového charakteru, došlo začátkem září 2019 k přechodu studené fronty a razantnímu ochlazení doprovázenému na celém území srážkami, které byly místy i intenzivní. Během první dekády spadla většina srážek z celého měsíce září, úhrny dosahovaly v tomto období v rozmezí 20 a 60 mm, více srážek pak spadlo na východě území. Ve druhé polovině měsíce se opět oteplilo, maxima dosahovala 18–20 °C, místy až 25 °C, ale srážky byly již v tomto období minimální.

Začátkem října došlo k výraznému ochlazení, teplotní minima dosahovala jen 1–7 °C a objevily se i přízemní mrazíky, odpolední maxima pak většinou vystoupila jen na 10–15 °C. Celou první dekádu panovalo chladné počasí s velkou oblačností a občasným deštěm, který byl zejména na konci období trvalejšího charakteru a srážky byly místy i vydatné. Stejně jako v září spadla i během října většina srážek právě v tomto období. Počátkem druhé dekády došlo k ubývání srážek a postupnému oteplování. Ranní minima se pohybovala mezi 5–9 °C, později až 11 °C, maxima pak vystoupala na 16–22 °C, v polovině měsíce při slunečném počasí dokonce přesáhla 25 °C a místy padaly i teplotní rekordy. Neobvykle teplé počasí s rekordními teplotami pak pokračovalo i v závěru října. V posledních říjnových dnech však došlo k prudkému zlomu, od severozápadu začala přicházet frontální oblačnost se srážkami a začalo se dramaticky ochlazovat. Ranní minima poklesla na 1–5 °C, místy postupně až -4 °C, maxima se pohybovala jen mezi 6–10 °C, v teplejších oblastech dosáhla výjimečně 15 °C. Většinou bylo zataženo s občasnými přeháňkami nebo deštěm, srážky byly ve vyšších polohách smíšené nebo sněhové, místy se vyskytovaly i mrznoucí mlhy.

Podobné počasí panovalo až do konce druhé dekády listopadu, kdy se opět výrazně oteplilo a nadprůměrně teplé počasí pak vydrželo až do konce měsíce. V tomto období převažovalo spíše oblačno až zataženo s četnými přeháňkami nebo mrholením, ubývání oblačnosti bylo jen krátkodobé. Teploty byly během celého období poměrně vysoké, minima se pohybovala v rozmezí 2–4 °C, při vyjasnění poklesla i pod bod mrazu, maxima pak dosáhla 8–10 °C, místy až 15 °C.

Na přelomu listopadu a prosince se začalo opět ochlazovat, teplotní minima poklesla na 1 až -3 °C, ke konci první prosincové dekády -3 až -7 °C, místy při vyjasnění až -10 °C, denní teploty se pohybovaly pod bodem mrazu. Po celé období se vyskytovaly slabé srážky, které byly nad 600 m n.m., postupně nad 300 m n.m. sněhové, v nejnižších polohách pak smíšené. V polovině měsíce se začalo postupně oteplovat a teploty se na většině míst dostaly nad bod mrazu. Mimořádně teplý byl zejména konec druhé dekády, kdy počasí připomínalo spíše začátek jara. Nejtepleji bylo 18. 12. kdy na 32 stanicích ČHMÚ dokonce padl absolutní teplotní rekord pro měsíc prosinec, nejvyšší maximální teplota byla naměřena 17,8 °C. V poslední dekádě prosince se však již začalo postupně ochlazovat a nastal návrat k zimnímu počasí. K nižším teplotám se přidaly i četnější srážky, které byly nad 500 m n.m. sněhové a na horách napadlo 10–20 cm nového sněhu. Na přelomu roku pak ranní minima poklesla na -4 až -8 °C a denní maxima se i v nížinách pohybovala kolem bodu mrazu.

Na konci první lednové dekády 2020 došlo k přílivu teplého vzduchu od západu. Ranní minima vystoupila na -2 až 2 °C, denní maxima pak na 6–10 °C, ve východní části území však bylo výrazně chladněji, maxima zde většinou dosahovala jen kolem 3 °C. Podobné počasí přetrvávalo po celou druhou lednovou dekádu, typické byly velké teplotní rozdíly mezi východní a západní částí republiky. Zatímco na východě převládala inverzní oblačnost a teploty se pohybovaly jen mírně nad bodem mrazu, zejména na jihozápadě panovalo slunečno s neobvykle vysokými teplotami, které místy dosáhly 14–15 °C a padlo i několik teplotních rekordů. Srážkově bylo toto období chudé, vyskytly se jen ojedinělé přeháňky dešťového charakteru. Na přelomu druhé a třetí dekády se ochladilo a přidaly se srážky, které byly postupně nad 300 m n.m. sněhové, na horách napadlo až 15 cm nového sněhu, v nižších polohách se však sněhová pokrývka udržela jen krátkodobě. Závěr ledna pak byl ve znamení chladnějšího počasí, minimální teploty poklesly na -1 až -5 °C, při vyjasnění až -10 °C, denní maxima se pohybovala kolem bodu mrazu. Úhrny srážek byly v tomto období nízké, celkově byl leden výrazně pod dlouhodobým průměrem.

Na přelomu ledna a února přes naše území přešly frontální systémy s vydatnějšími srážkami, které byly postupně nad 400 m n.m. sněhové a místy napadlo až 20 cm nového sněhu. V prvních únorových dnech však došlo k výraznému oteplení, kdy denní maxima dosahovala 7–10 °C a v nižších polohách došlo k odtátí sněhové pokrývky. Velmi teplé počasí pokračovalo po celý měsíc, střídaly se teplejší a chladnější periody doprovázené často vydatnými srážkami, které však byly jen ve vyšších polohách sněhové. Nejtepleji bylo v polovině měsíce, kdy teplotní maxima zejména v Čechách dosahovala až 15 °C, v Klatovech bylo dokonce naměřeno rekordních 18,2 °C. V závěru měsíce se mírně ochladilo a přidaly se srážky, které byly ve vyšších polohách sněhové. Celkově byl únor mimořádně teplý, ale zároveň srážkově vysoce nadprůměrný, na některých lokalitách dosáhly srážkové úhrny i více než 300 % dlouhodobého průměru (graf 1 a 2).

V první polovině března panovalo proměnlivé počasí s minimálními teplotami kolem bodu mrazu a denními maximy 5–11 °C. Celé období bylo doprovázeno občasnými srážkami, které byly nejprve nad 800 m n.m., později nad 400–500 m n.m. sněhové. Zbytek měsíce pak byl ve znamení rychlého střídání teplých a chladných období. Nejprve se začátkem druhé dekády prudce oteplilo, teplotní minima vystoupala na 4–8 °C a maxima na 10–18 °C, poté došlo během několika dní k návratu zimního počasí s ranními minimy -4 až -8 °C a denními maximy jen mírně nad bodem mrazu. Celý měsíc byl doprovázen občasnými srážkami, které byly nejprve dešťové, po ochlazení pak sněhové, a to i v nižších polohách, celkové úhrny se pohybovaly kolem dlouhodobého průměru.

Přelom března a dubna byl ve znamení prudkého ochlazení. Ranní minima poklesla na -2 až -7 °C, místy při vyjasnění až na -10 °C, maxima se pohybovala jen mezi 2–6 °C. V tomto období došlo k chladovému poškození některých plodin, zejména se jednalo o již kvetoucí peckoviny v teplejších polohách, ale byla poškozena i listová plocha některých odrůd ozimých obilnin. Nejnižší teploty byly zaznamenány 1. dubna, kdy na třetině stanic ČHMÚ padly teplotní rekordy a místy byla zejména v Krkonoších a Jizerských horách zaznamenána teplotní minima až kolem -20 °C. Poté se však začalo rychle oteplovat a ve druhém dubnovém týdnu již panovalo slunečné, teplé jarní počasí s maximálními teplotami 18–23 °C. V polovině měsíce bylo velmi teplé počasí ukončeno na většině území bouřkami se srážkami, úhrny však většinou nepřesahovaly 5 mm. Následovalo krátkodobé prudké ochlazení s minimálními teplotami kolem -2 až -5 °C a maximy jen do 10 °C. Po několika dnech však opět došlo k návratu teplého jarního počasí, problémem však byl nedostatek srážek a na většině lokalit již začaly být patrné příznaky sucha.

K výrazné změně došlo na přelomu první a druhé dekády května. Po krátké teplé periodě se na většině území objevily četné bouřky a následně se prudce ochladilo a zejména v západní části republiky se vyskytly místy i vydatné srážky, které postupně od západu přecházely od 400 m n.m. ve smíšené nebo sněhové, na horách místy napadlo až 15 cm mokrého sněhu. V dalším období pak intenzivnější srážky přicházely zejména od jihu. Teplotně bylo tohle období podprůměrné, minima se pohybovala jen několik stupňů nad bodem mrazu a maxima většinou dosahovala jen kolem 15 °C, v závěru měsíce i 20–25 °C, objevily se však i bouřky a srážky trvalejšího charakteru. Celkově byl květen jako jediný měsíc teplotně pod dlouhodobým průměrem (graf 1).

Podobný ráz počasí pokračoval i po většinu června, maximální teploty se pohybovaly v prvních dvou dekádách většinou mezi 18–25 °C, teploty kolem 30 °C se objevily až ke konci měsíce. Celý červen byl charakterizován vysokými úhrny srážek, které přicházely jednak ve formě trvalého deště, ale i v podobě sérií bouřek doprovázených přívalovými dešti s krupobitím během kterých lokálně spadlo i kolem 100 mm vody a důsledkem byly bleskové povodně. Celkově byl měsíc srážkově vysoce nadprůměrný (graf 2).

Během července již panovalo typické letní počasí, teploty krátkodobě přesahovaly 30 °C, objevovaly se ale také časté bouřky doprovázené intenzivními srážkami, siným větrem a krupobitím. Během celého měsíce se střídaly teplejší a chladnější periody, ale zejména v závěru vegetace se vyskytovaly vydatnější srážky, které značně zkomplikovaly sklizeň.

Graf 1: Průběh teplot na lokalitách ÚKZÚZ během vegetace 2019/20

Graf 2: Rozdělení srážek na lokalitách ÚKZÚZ během vegetace 2019/20

Výskyt chorob, škůdců a abiotických poškození

Ozimé obilniny

Vzhledem k dostatku srážek v první dekádě září 2019 se nevyskytly problémy s přípravou půdy a setím. Stejně tak měly další významné srážky na začátku října příznivý vliv na vzcházení a počáteční růst rostlin. Vývoj porostů byl pozitivně ovlivněn rovněž teplým počasím ve druhé polovině listopadu spolu s odpovídajícím množstvím srážek v průběhu celého podzimu, takže porosty byly před zimou většinou dobře odnožené a v dobré kondici. Ve srovnání s předchozími ročníky byl výskyt přenašečů virových onemocnění, zejména kříska polního (Psammotettix alienus), o něco nižší, přesto však bylo na většině lokalit nezbytné provést insekticidní ošetření. Napadení houbovými chorobami bylo na podzim minimální, pouze na ojedinělých lokalitách byl v průběhu listopadu pozorován slabý výskyt padlí pšenice (Blumeria graminis). Během zimy se rychle střídaly chladnější a extrémně teplé periody, přesto však nebylo zaznamenáno významnější poškození porostů vyzimováním ani houbovými patogeny.

Na začátku jarní vegetace však došlo v důsledku velmi teplého a suchého počasí v průběhu dubna k zasychání odnoží nebo poruchám v růstu a vývoji rostlin, takže zejména během sloupkování byla řada porostů nevyrovnaných. Ke zlepšení situace došlo až po intenzivních srážkách v průběhu května. Na přelomu března a dubna rovněž přišly několik dní po sobě nezvykle silné mrazy, které měly za následek poškození listové plochy. Výskyt hmyzích škůdců nebyl na většině lokalit příliš vysoký, škodlivé výskyty s nutností insekticidního ošetření byly zaznamenány jen v případě kohoutků (Oulema spp., obr. 1) a mšic (Aphidoidea). Rozvoj většiny houbových onemocnění byl ve srovnání s předchozími ročníky pomalejší vzhledem k velmi suchému dubnu a chladnému počasí během května a začátkem června. Velké riziko na některých lokalitách představoval hraboš polní (Microtus arvalis), nejvyšší výskyty byly v závislosti na lokalitě pozorovány nejčastěji na přelomu roku nebo během dozrávání, nebezpečí poškození porostů však často přetrvávalo v průběhu celé vegetace.

Problémem se staly intenzivní srážky a bouřky které se vyskytovaly již od května a byly často doprovázené kroupami a silným větrem. Následkem bylo často silné polehnutí porostů (obr. 2), podrůstání, u ozimých ječmenů byla rovněž v řadě případů zaznamenána lámavost stébel pod klasem. Vydatné srážky v závěru vegetace pak na mnoha lokalitách oddálily nebo zkomplikovaly sklizeň.

Obr. 1: Larvy kohoutka

Obr. 2: Poléhání porostu žita ozimého

Pšenice ozimá

Suché a teplé období na začátku jarní vegetace, neobvykle chladný květen a vysoké úhrny srážek od května do konce vegetace výrazně ovlivnily výskyt a rozvoj houbových onemocnění. Ve srovnání s předchozími ročníky bylo spektrum a význam jednotlivých onemocnění zcela odlišné. Dominantními chorobami byly zejména listové skvrnitosti a klasové choroby, zatímco padlí a hnědá rzivost pšenice se vyskytovaly výrazně méně.

První výskyty padlí pšenice (Blumeria graminis) byly sice pozorovány poměrně brzy, v ojedinělých případech již v listopadu, u většiny porostů pak v průběhu března a dubna, jeho rozvoj však byl po celou vegetaci poměrně pomalý a napadení více než 30 % listové plochy se objevilo jen výjimečně v teplejších oblastech. Během června bylo na několika lokalitách zjištěno padlí i v klasu, intenzita napadení však rovněž nebyla vysoká.

Naproti tomu největší význam měly v uplynulém ročníku listové skvrnitosti (feosferiová skvrnitost pšenice - Stagonospora nodorum; septoriová skvrnitost pšenice - Septoria tritici; pyrenoforová skvrnitost pšenice - Drechslera tritici-repentis, obr. 3). První symptomy se v závislosti na lokalitě objevily v poměrně dlouhém časovém období od poloviny března do začátku června. Chladnější a vlhčí počasí pak umožnilo jejich intenzivní rozvoj a často byly pozorovány i silné výskyty s velkými rozdíly mezi odrůdami.

Tyto podmínky nebyly naopak příliš příznivé pro rozvoj hnědé rzivosti pšenice (Puccinia recondita). První kupky se na listech objevily v průběhu června, rozvoj onemocnění však většinou nebyl příliš intenzivní a silné výskyty, obvyklé v minulých letech, byly zaznamenány jen na několika teplejších lokalitách. Žlutá rzivost pšenice (Puccinia striiformis) se v porostech objevila jen v ojedinělých případech na několika náchylných odrůdách v sortimentu.

Příznivé vláhové podmínky měly naopak pozitivní vliv na rozvoj klasových chorob. První příznaky napadení feosferiovou skvrnitostí pšenice (Stagonospora nodorum) i růžověním klasů pšenice (Fusarium spp., obr. 4) se v porostech objevily v průběhu června a zejména v případě růžovění klasu pšenice byly zaznamenány i silné výskyty s viditelnými symptomy na více než 35 % klasů.

Obr. 3: Listové skvrnitosti pšenice

Obr. 4: Růžovění klasu pšenice

Ječmen ozimý

První symptomy padlí ječmene (Blumeria graminis) se na listech objevily již v průběhu března, ještě před začátkem sloupkování. Podobně jako u ozimé pšenice však byl další rozvoj velmi slabý a k napadení více než 30 % listové plochy došlo jen zcela ojediněle na teplejších lokalitách.

Dominantním onemocněním byla na ozimých ječmenech stejně jako v předchozím roce hnědá rzivost ječmene (Puccinia hordei). První kupky se v závislosti na lokalitě objevily od konce března do začátku června (obr. 5) a ve většině případů bylo zaznamenáno střední až silné napadení náchylnějších odrůd, výjimkou nebylo ani poškození kolem 50 % listové plochy.

V průběhu dubna a května byl v porostech pozorován rovněž první výskyt síťovité skvrnitosti ječmene (Drechslera teres). Její další rozvoj však nebyl tak intenzivní jako v případě hnědé rzivosti a u většiny porostů bylo zaznamenáno pouze slabé až střední napadení. Podobný průběh měla i infekce původcem spály ječmene (Rhynchosporium secalis), na většině lokalit mělo napadení charakter slabého až středního výskytu, na několika nebylo onemocnění pozorováno vůbec a zcela výjimečně byl v jednom pokusu zaznamenán i silný výskyt s poškozením více než 50 % listové plochy náchylných odrůd.

První symptomy růžovění klasů ječmene (Fusarium spp., obr. 6) se v porostech objevily v první polovině června, další rozvoj onemocnění však byl méně intenzivní než u pšenice a většinou bylo zaznamenáno méně než 10 % napadených klasů.

Obr. 5: Rzivost ječmene - počátek infekce

Obr. 6: Růžovění klasu ječmene

Žito ozimé, tritikale ozimé

První symptomy napadení padlím žita/tritikale (Blumeria graminis) se v porostech objevily již během března a dubna. Jeho rozvoj však byl vzhledem k podmínkám prostředí velmi pomalý a intenzita jen zřídka dosahovala kolem 30 % poškozené listové plochy a zcela výjimečně se padlí objevilo i v klasech.

Naproti tomu listové skvrnitosti žita/tritikale (septoriová listová skvrnitost žita/tritikale - Septoria secalis, S. tritici; feosferiová skvrnitost žita/tritikale - Stagonospora nodorum; spála žita/tritikale - Rhynchosporium secalis, obr. 7) byly v uplynulé sezoně zcela převažujícím onemocněním. První příznaky byly pozorovány v závislosti na lokalitě v dlouhém časovém rozpětí od konce března do konce května, infekce pak měla většinou charakter středního až silného výskytu často s velkými rozdíly mezi odrůdami.

První kupky uredospor původce hnědé rzivosti žita/tritikale (Puccinia recondita) se v porostech objevovaly od konce dubna do června. V porostech ozimého žita se patogen rozvíjel poměrně intenzivně a nebylo výjimkou ani poškození více než 50 % listové plochy náchylných odrůd. Ve srovnání s tím byla intenzita napadení ozimého tritikale výrazně nižší a jen ojediněle dosáhla 25 % poškozené plochy listů. Na dvou lokalitách se rovněž koncem května a v červnu vyskytla žlutá rzivost tritikale (Puccinia striiformis), jednalo se však jen o napadení jednotlivých odrůd v sortimentu. V průběhu června se na žitě a výjimečně i na tritikale objevila také černá rzivost trav (Puccinia graminis), i v tomto případě však došlo jen ke slabé infekci.

Výskyt klasových chorob (feosferiová skvrnitost žita/tritikale - Stagonospora nodorum; růžovění klasů žita/tritikale - Fusarium spp.) byl ve srovnání s ozimou pšenicí výrazně nižší. Obě onemocnění byla v průběhu června a začátkem července pozorována jen v některých pokusech a zpravidla se jednalo jen o slabou infekci. Zcela výjimečně pak byl v chladnějších oblastech zaznamenán silnější výskyt růžověni klasu tritikale (obr. 8).

Obr. 7: Spála tritikale

Obr. 8: Růžovění klasu tritikale

Jarní obilniny

Založení porostů jarních obilnin proběhlo vzhledem ke srážkovým úhrnům během února a března bez komplikací, porosty kompletně a rovnoměrně vzešly. Nedostatek srážek během dubna se však záhy začal projevovat na vývoji rostlin. Na některých lokalitách bylo pozorováno slabší odnožování a zejména během sloupkování byly porosty často viditelně nevyrovnané, situace se zlepšila až po intenzivních srážkách během května.

Tlak škůdců nebyl u jarních obilnin příliš vysoký, případné škodlivé výskyty byly účinně tlumeny aplikací insekticidů. Vážný problém na některých lokalitách představoval podobně jako u ozimých obilnin hraboš polní (Microtus arvalis), ohrožení porostů přetrvávalo v průběhu celé vegetace s nejvyšším rizikem v období dozrávání, v několika případech bylo zaznamenáno i silné poškození porostů. V závěru vegetace se pak negativně projevily vysoké úhrny srážek, po kterých docházelo k podrůstání, poléhání, případně lámání stébel a vzhledem k vysoké vlhkosti bylo obtížné řadu porostů sklidit.

Pšenice jarní

Výskyt padlí pšenice (Blumeria graminis) byl ve srovnání s předchozími ročníky podobně jako u ozimých obilnin výrazně nižší. První symptomy se v porostech objevovaly ve druhé polovině dubna a během května. Jejich rozvoj byl většinou velmi pomalý a k silnějšímu napadení náchylných odrůd došlo pouze na několika teplejších lokalitách. Zcela ojediněle pak bylo na přelomu května a června pozorováno i padlí v klasech.

Nejvíce byly v porostech jarních pšenic zastoupeny listové skvrnitosti, (feosferiová skvrnitost pšenice - Stagonospora nodorum; septoriová skvrnitost pšenice - Septoria tritici; pyrenoforová skvrnitost pšenice - Drechslera tritici-repentis). První skvrny na listech se v závislosti na lokalitě vyskytly během května nebo června. Následoval poměrně rychlý rozvoj, infekce většinou dosáhla střední až silné intenzity a v nejvíce napadených pokusech bylo zaznamenáno i poškození více než 50 % listové plochy.

Hnědá rzivost pšenice (Puccinia recondita) byla naopak na většině lokalit spíše minoritním onemocněním První kupky uredospor se na listech objevily až ke konci června a vzhledem k pomalému vývoji bylo celkové napadení většinou velmi slabé, a poškození kolem 25 % listové plochy bylo zaznamenáno jen výjimečné. Začátkem června byly na několika lokalitách pozorovány rovněž symptomy žluté rzivosti pšenice (Puccinia striiformis). Jednalo se však o napadení jen několika náchylných odrůd v sortimentu a zcela ojediněle byl zaznamenán i výskyt v klasech.

V průběhu června se začaly v porostech objevovat první příznaky klasových chorob. Zatímco výskyt feosferiové skvrnitosti pšenice (Stagonospora nodorum) byl poměrně slabý a na některých lokalitách se nevyskytla vůbec, vlhké počasí významně podpořilo rozvoj růžovění klasů pšenice (Fusarium spp.). Výskyt tohoto onemocnění byl výrazně vyšší než v minulých letech a zejména v teplejších oblastech bylo běžně pozorováno napadení kolem 10 % klasů v porostu.

Ječmen jarní

Výskyt padlí ječmene (Blumeria graminis) byl podobně jako u ostatních obilnin velmi nízký. První symptomy byly pozorovány poměrně pozdě, často až ve druhé polovině května nebo i v červnu a celková intenzita napadení byla většinou slabá. Pouze v ojedinělých případech bylo zaznamenáno silnější napadení náchylných odrůd.

Naopak významným onemocněním byla stejně jako u ozimého ječmene rzivost ječmene (Puccinia hordei). První kupky se na listech objevily během června a na většině lokalit dosáhla infekce střední intenzity. V několika pokusech však došlo k silnému rozvoji patogenu a v jednom případě mělo napadení dokonce za následek totální likvidaci listové plochy náchylných odrůd.

Podobný průběh měla i infekce síťovitou skvrnitostí ječmene (Drechslera teres, obr. 9). První symptomy byly pozorovány v poměrně dlouhém časovém období od konce dubna do začátku května a další rozvoj infekce byl výrazně ovlivněn lokálními podmínkami. Zatímco v některých pokusech bylo napadení slabé nebo se choroba nevyskytla vůbec, v několika případech bylo zaznamenáno poškození i více než 50 % listové plochy na náchylných odrůdách.

O něco méně se vyskytovala spála ječmene (Rhynchosporium secalis). V řadě pokusů nebyla pozorována vůbec nebo jen ojediněle ale na několika lokalitách došlo i k silnému napadení porostů.

Významným onemocněním bylo v uplynulém roce také růžovění klasů ječmene (Fusarium spp.). První symptomy byly na klasech viditelné od poloviny června a intenzita napadení byla v řadě případů vyšší než u ozimých ječmenů. Infekce měla většinou charakter středního výskytu, výjimkou ale nebylo ani poškození více než 30 % klasů v porostu.

Obr. 9: Síťovitá skvrnitost ječmene

Oves setý

Padlí ovsa (Blumeria graminis) se v porostech začalo objevovat až poměrně pozdě, na přelomu května a června. V místech výskytu však postupně dosáhlo střední intenzity napadení a ojediněle byly zaznamenány i silně napadené náchylné odrůdy.

Nejvýznamnějším onemocněním ovsa byly podobně jako u ostatních obilnin listové skvrnitosti (feosferiová skvrnitost ovsa - Stagonospora avenae; hnědá skvrnitost ovsa - Drechslera avenae, obr. 10), které se v porostech často vyskytly jako první choroba již v průběhu května. Na většině lokalit dosáhla infekce střední intenzity, v některých případech bylo zaznamenáno i poškození listové plochy kolem 30 %.

V několika pokusech se na přelomu června a července vyskytla i rzivost ovsa (Puccinia coronata), rozvoj onemocnění však byl poměrně pomalý a jen ojediněle bylo zaznamenáno významnější poškození náchylnějších odrůd. Na rozdíl od předchozích ročníků nebyl tentokrát na ovsu pozorován výskyt černé rzivosti trav (Puccinia graminis).

Obr. 10: Listové skvrnitosti ovsa

Závěr

I přes poměrně vysoké úhrny srážek nebyl v uplynulém roce v porostech obilnin pozorován výrazně vyšší výskyt houbových onemocnění, než tomu bylo v předchozích letech. Svou roli zde určitě sehrál výrazně suchý duben a dále neobvykle chladný průběh května. Podmínky prostředí měly rovněž zásadní vliv na spektrum houbových patogenů, které bylo ve srovnání s předchozími ročníky zcela odlišné. Dominantními chorobami byly u všech obilnin zejména listové skvrnitosti a klasové choroby, zatímco význam ostatních, s výjimkou rzivosti ječmene, byl výrazně nižší.

Ze škůdců měl v řadě případů největší význam hraboš polní, který v místech silného výskytu představoval vážné riziko obecně pro všechny plodiny.

Porosty obilnin byly vzhledem k vysokým úhrnům srážek rovněž významně ovlivněny abiotickými poškozeními, zejména se jednalo o poléhání a lámavost stébel. Problémy spojené s vysokou vlhkostí se pak na řadě míst projevily i komplikacemi při sklizni.

Podrobné výsledky zkoušek užitné hodnoty odrůd jsou dostupné na internetovém portálu eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/odrudy