Výskyt chorob obilnin v odrůdových pokusech ve vegetačním roce 2023/24

27. 02. 2025 Ing. Pavel Kraus, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Choroby Zobrazeno 271x

Povětrnostní podmínky mají výrazný vliv na intenzitu výskytu škodlivých organismů a průběh vegetace na dané lokalitě. Začátek vegetačního období 2023/24 byl poznamenán mimořádným suchem, během podzimu se však vláhová situace zlepšila a až do sklizně přetrvávaly nadprůměrně vysoké teploty a s výjimkou měsíce dubna i vysoké úhrny srážek. Teplé a převážně vlhké počasí pak zásadně ovlivnilo růst a vývoj rostlin i výskyt jednotlivých škodlivých organismů.

Průběh počasí

Výrazný vliv na založení porostů a počátek vegetace ozimých obilnin mělo mimořádně suché a teplé počasí v průběhu září, na většině území se úhrny srážek pohybovaly jen mezi 10–30 % dlouhodobého průměru (graf 1, 2). Velmi teplé počasí pokračovalo i během celého října, kdy po celý měsíc teplotní maxima dosahovala letních hodnot a významnější srážky se na většině míst vyskytly až v poslední dekádě měsíce. Situace se změnila začátkem listopadu, kdy se objevily vydatnější srážky, které byly v nejvyšších horských polohách i sněhové. Od poloviny měsíce pak došlo k postupnému ochlazování a sněhové srážky se během poslední dekády posunuly do středních i nižších poloh.

Na přelomu listopadu a prosince pak již panovalo typické zimní počasí. Minimální teploty v první dekádě prosince poklesly na -10 až -15 °C, maxima se pohybovala kolem bodu mrazu a na většině území napadlo 10–30 cm, v jižních Čechách až 50 cm sněhu. V polovině měsíce se však výrazně oteplilo, maxima se pohybovala kolem 5–10 °C, v závěru měsíce až 13 °C a s výjimkou horských poloh došlo k rychlému odtání sněhové pokrývky. Velmi teplé počasí pak s občasnými výkyvy vydrželo až do začátku nového roku, srážkově byly celý listopad a prosinec mimořádně vlhké a došlo k vyrovnání vláhového deficitu ze začátku podzimu.

K výraznému ochlazení a návratu zimního počasí došlo na konci první lednové dekády. Minimální teploty postupně poklesly na -10 až -15 °C, ojediněle i -20 °C a i maxima se pohybovala pod bodem mrazu. Sněhové srážky se vyskytly na celém území, ale zejména v nižších polohách nebyly místy příliš vydatné a došlo k vytvoření jen velmi slabé nebo nesouvislé sněhové pokrývky. Druhá polovina ledna byla ve znamení rychlého střídání teplých a chladnějších period a v závěru měsíce pak došlo k prudkému oteplení.

Celý únor panovaly extrémně vysoké teploty, maxima dosahovala hodnot 12–15 °C a došlo k odtání sněhové pokrývky i ve vyšších polohách. Průměrná denní teplota byla v závislosti na lokalitě o 5,7–7,8 °C vyšší než dlouhodobý průměr (graf 1), celkově se jednalo o nejteplejší únor od roku 1961 a i srážkově byl měsíc vysoko nad dlouhodobým průměrem.

Velmi teplé jarní počasí pokračovalo v průběhu celého března a první poloviny dubna, teplotní maxima dosahovala hodnot kolem 15 °C po celý březen a kolem 20 °C začátkem dubna. Koncem prvního dubnového týdne pak teploty dosáhly extrémních hodnot, na řadě míst byly naměřeny letní hodnoty 25–27 °C, ve středních a jižních Čechách dokonce přesáhly tropických 30 °C. K prudkému ochlazení došlo v polovině měsíce, minimální teploty poklesly opakovaně na -4 až -7 °C a v důsledku toho došlo k silnému poškození citlivých plodin.

Začátkem května se opět oteplilo a postupně se přidaly srážky které byly na většině území vydatné. Teplé a vlhké počasí pak pokračovalo po zbytek vegetace, od poloviny června došlo i k nástupu tropických teplot. Od druhé poloviny května se však opakovaně vyskytovaly silné bouřky doprovázené přívalovými srážkami, kroupami a silným větrem, které vedly v řadě případů k poškození porostů.

Graf 1: Průběh teplot na lokalitách ÚKZÚZ během vegetace 2023/24

Graf 2: Rozdělení srážek na lokalitách ÚKZÚZ během vegetace 2023/24

Výskyt chorob, škůdců a abiotických poškození

Ozimé obilniny

Minimální úhrny srážek a vysoké teploty během září způsobily silné vyschnutí půdního profilu a na většině míst zkomplikovaly přípravu půdy pro ozimé obilniny. Důsledkem byly nejen problémy při setí, ale zejména pomalé a etapovité vzcházení ozimých obilnin. Ke zlepšení došlo až po intenzivních srážkách začátkem listopadu, přesto byla řada porostů před zimou velmi nevyrovnaných nebo mezerovitých. Během října a listopadu byly na řadě míst zjištěny škodlivé výskyty přenašečů viróz, kříska polního (Psammotettix alienus) a mšic (Aphidoidea). Vzhledem k nepříznivým podmínkám nebylo na některých lokalitách možné provést insekticidní ošetření v optimálním termínu a v několika porostech ozimých ječmenů byl zaznamenán střední až silný výskyt virových zakrslostí obilnin (BYDV, WDV).

Během zimy došlo ke střídání chladných a teplých period doprovázených odtáváním sněhové pokrývky. V několika pokusech bylo pozorováno poškození konců listů obilnin mrazem, na další vývoj rostlin to však nemělo žádný negativní dopad. Teplé a vlhké počasí v únoru a březnu pak způsobilo velmi časný nástup jarní vegetace a celkově mělo na porosty pozitivní vliv, začátkem jara došlo k vyrovnání porostů postižených suchem na začátku vegetace. Koncem dubna se po několik dní vyskytly silné mrazy a v několika případech bylo pozorováno poškození konců listů a zejména u raných odrůd i poškození klasů během metání. Následné teplé a vlhké počasí během celé jarní vegetace pak mělo pozitivní vliv na vyšší výskyt houbových chorob. V průběhu jara byly na většině lokalit rovněž zaznamenány škodlivé výskyty škůdců, zejména mšic (Aphidoidea) a kohoutků (Oulema spp.), proti kterým byla v některých případech nutná i opakovaná aplikace insekticidů. Zejména na střední na severní Moravě byl problémem zvýšený výskyt hraboše polního (Microtus arvalis), který se však v polních pokusech většinou dařilo účinně tlumit aplikací rodenticidů.

Období od druhé poloviny května do konce vegetace pak bylo poznamenáno četnými intenzivními bouřkami doprovázenými přívalovými srážkami, kroupami a silným větrem, které měly často za následek silné poléhání, lámavost stébla pod klasem případně přímé poškození klasů kroupami, vysoká vlhkost pak místy zkomplikovala sklizeň.

Pšenice ozimá

Mimořádně teplé počasí během konce zimy a začátku jara mělo za následek velmi časný nástup listových chorob. Dominantním onemocněním byla v uplynulém roce hnědá rzivost pšenice, ve vyšší míře se objevily i další listové choroby. Naproti tomu i přes příznivé vlhkostní podmínky byl výskyt klasových chorob poměrně nízký. Důvodem byl pravděpodobně nástup velmi vysokých teplot ve druhé polovině června.

První výskyty padlí pšenice (Blumeria graminis) byly v teplejších oblastech ojediněle pozorovány již koncem října a během listopadu, na většině lokalit se však první kupky mycelia objevily až během března a v první polovině dubna. Celková intenzita napadení listové plochy dosahovala střední úrovně a v několika případech se během června padlí objevilo i v klasech ale intenzita napadení byla zpravidla nízká. První symptomy žluté rzivosti pšenice (Puccinia striiformis, obr. 1) se v porostech objevily až ve druhé polovině dubna a začátkem května, pouze výjimečně již v únoru. Další rozvoj infekce pak probíhal rychle s maximální intenzitou během května. Na většině lokalit byly pozorovány velké rozdíly mezi odrůdami, kdy u náchylných genotypů došlo k poškození 50–75 % listové plochy, celkově však byl výskyt nižší než v předchozím roce. V červnu se v několika pokusech objevila žlutá rzivost i v klasech a bylo pozorováno i silné poškození náchylných odrůd.

Nejvýznamnějším onemocněním byla v uplynulém roce hnědá rzivost pšenice (Puccinia recondita, obr. 2). První kupky urediospor byly v porostech pozorovány neobvykle brzy, v teplejších oblastech již během dubna, v ojedinělých případech dokonce již v únoru, k maximálnímu rozvoji pak došlo ve druhé polovině května a v červnu. Infekce měla charakter epidemického výskytu a u nejvíce náchylných odrůd místy způsobila i totální likvidaci listové plochy, takže již nebylo možné hodnotit výskyt ostatních listových chorob. Typické byly i velké rozdíly mezi odrůdami, které prokázaly úroveň odolnosti jednotlivých genotypů.

Dalším významným onemocnění byly v uplynulém roce listové skvrnitosti (feosferiová skvrnitost pšenice, Stagonospora nodorum, septoriová skvrnitost pšenice, Septoria tritici, pyrenoforová skvrnitost pšenice, Drechslera tritici-repentis, obr. 3). Rovněž u nich byl výskyt na řadě lokalit velmi časný, první skvrny se na listech často objevily již během února, ojediněle již v listopadu. K silnějšímu rozvoji infekce pak došlo během května a začátkem června. V řadě případů bylo zaznamenáno poškození listové plochy kolem 50 %.

Ve srovnání s listovými chorobami byl výskyt klasových onemocnění, feosferiové skvrnitosti pšenice (Stagonospora nodorum) i růžovění klasů pšenice (Fusarium spp., obr. 4), poměrně nízký. První symptomy se v porostech objevily v první polovině června, ale další rozvoj infekce už nebyl příliš intenzivní a maximální poškození nejvíce napadených odrůd se pohybovalo kolem 10–15 % infikovaných klasů. V důsledku převážně vlhkého počasí v první polovině vegetace se na řadě lokalit vyskytovala i běloklasost způsobená chorobami pat stébel (Ramulispora herpotrichoides, Fusarium spp., Rhizoctonia spp. Gaeumannomyces graminis, obr. 5). Napadení mělo většinou charakter slabého až středního výskytu, ale v ojedinělých případech bylo pozorována i silné poškození porostu.

Obr. 1: Žlutá rzivost pšenice

Obr. 2: Hnědá rzivost pšenice

Obr. 3: Septoriová skvrnitost pšenice

Obr. 4: Růžovění klasu pšenice

Obr. 5: Běloklasost způsobená chorobami pat stébel

Ječmen ozimý

První výskyt padlí ječmene (Blumeria graminis) byl v nejteplejších oblastech zaznamenán již v listopadu, většinou však až v průběhu března a dubna. Další rozvoj infekce však nebyl příliš intenzivní a napadení tak mělo charakter slabého až středního výskytu a jen ojediněle bylo pozorováno poškození více než 50 % listové plochy náchylných odrůd. Naproti tomu hnědá rzivost ječmene (Puccinia hordei, obr. 6) byla nejvýznamnějším onemocněním uplynulé sezony. Vzhledem k teplému počasí se první kupky urediospor v porostech objevily velmi brzy, většinou již koncem března a během dubna. Další rozvoj infekce byl velmi intenzivní a u náchylnějších odrůd často došlo i k totální likvidaci listové plochy, takže se u nich další choroby nemohly projevit.

První symptomy listových skvrnitostí, síťovité skvrnitosti ječmene (Drechslera teres, obr. 7) a spály ječmene (Rhynchosporium secalis, obr. 8) byly v řadě porostů pozorovány rovněž již na přelomu března a dubna. Intenzita dalšího rozvoje však nedosahovala úrovně hnědé rzivosti a napadení tak mělo většinou charakter slabého až středního výskytu a jen výjimečně bylo zaznamenáno poškození více než 25 % listové plochy. V průběhu června se v několika porostech rovněž objevilo i růžovění klasů ječmene (Fusarium spp., obr. 9). Podobně jako v případě ozimé pšenice však byla intenzita napadení poměrně nízká, v řadě pokusů se onemocnění nevyskytlo vůbec a jen ojediněle bylo pozorováno až kolem 30 % poškozených klasů.

Obr. 6: Hnědá skvrnitost ječmene

Obr. 7: Síťovitá skvrnitost ječmene

Obr. 8: Spála ječmene

Obr. 9: Růžovění klasu ječmene

Žito ozimé, tritikale ozimé

První kupky mycelia padlí žita/tritikale, (Blumeria graminis) byly ojediněle pozorovány již v listopadu, u většiny porostů však až během března a dubna. Celková intenzita napadení byla u žita poměrně nízká a v některých pokusech se padlí nevyskytlo vůbec. Naproti tomu v případě tritikale byl rozvoj infekce silnější a na většině lokalit bylo zaznamenáno střední nebo silné poškození listové plochy náchylných odrůd. Během června bylo padlí tritikale v několika pokusech nalezeno i v klasech, k silnějšímu rozvoji však již nedošlo. Výskyt hnědé rzivosti žita/tritikale (Puccinia recondita) byl velmi variabilní v závislosti na lokalitě. První kupky urediospor se v porostech objevily v dlouhém časovém úseku v průběhu dubna a května. Celková intenzita napadení měla většinou charakter středního výskytu, na několika lokalitách však bylo zaznamenáno poškození více než 50 % listové plochy náchylnějších odrůd a vlivem infekce docházelo i k zasychání listů. Naproti tomu výskyt žluté rzivosti (Puccinia striiformis) byl poměrně nízký. V porostech se objevila v průběhu dubna až května a výskyt byl většinou slabý, pouze v několika případech bylo pozorováno silné poškození listové plochy u několika náchylných odrůd tritikale, v řadě pokusů se choroba nevyskytla vůbec. Ve dvou případech byla na přelomu června a července v porostech žita zjištěna i černá rzivost trav (Puccinia graminis, obr. 10), jednalo se však jen o slabší poškození.

Velmi významným onemocněním byly v uplynulé sezoně listové skvrnitosti žita/tritikale (septoriová listová skvrnitost žita/triticale - Septoria secalis, S. tritici, feosferiová skvrnitost žita/triticale - Stagonospora nodorum, spála žita/triticale - Rhynchosporium secalis, obr. 11). První skvrny se zejména u žita na listech objevily velmi brzy, často již během března nebo dokonce v únoru. Vlivem příznivých vláhových podmínek v květnu pak byl jejich rozvoj poměrně rychlý a ve většině pokusů došlo ke střednímu až silnému poškození listové plochy. Naproti tomu výskyt klasových chorob (feosferiová skvrnitost žita/triticale - Stagonospora nodorum, růžovění klasů žita/tritikale - Fusarium spp.) byl většinou nízký a na řadě lokalit nebyly pozorovány vůbec.

Obr. 10: Černá rzivost trav

Obr. 11: Spála tritikale

Jarní obilniny

Vzhledem k příznivým vláhovým podmínkám na začátku jara proběhlo založení porostů a vzcházení jarních obilnin zpravidla bez komplikací, pouze v několika případech vysoká vlhkost oddálila přípravu půdy. Na některých lokalitách se však naopak projevily nízké úhrny srážek a ochlazení v průběhu dubna, které zastihlo porosty, zejména jarních pšenic, ve fázi odnožování. Díky tomu byly postižené porosty řidší a lokálně se projevily i půdní nevyrovnanosti. Další vývoj však již byl pozitivně ovlivněn vyššími teplotami a vydatnými srážkami během května a června. Stejně jako u ozimých obilnin byl i u jařin zaznamenám škodlivý výskyt některých škůdců, zejména kohoutků (Oulema spp.) a mšic (Aphidoidea) s nutností opakované aplikace insekticidů, a zvláště na severní Moravě došlo rovněž k poškození pokusů hraboši. Závěr vegetace pak byl poznamenán opakovanými silnými bouřkami a následným poléháním porostů a komplikacemi při sklizni.

Pšenice jarní

První výskyty padlí pšenice (Blumeria graminis) byly v porostech pozorovány většinou ve druhé polovině dubna. Celková intenzita napadení pak byla podobně jako u ozimé pšenice nízká až střední, pouze na jižní Moravě byl zaznamenán i silný výskyt s poškozením více než 50 % listové plochy ve středních a horních listových patrech. Dominantním onemocněním byla stejně jako u ozimých pšenic hnědá rzivost pšenice (Puccinia recondita). První kupky se na listech objevily na přelomu května a června, další rozvoj infekce pak byl velmi rychlý a většinou došlo ke střednímu až silnému poškození listové plochy. Naproti tomu výskyt dalšího, v předchozích letech významného onemocnění, žluté rzivosti pšenice (Puccinia striiformis), byl výrazně nižší. V porostech se začala objevovat během května a většinou bylo zaznamenáno jen nízké až střední poškození listové plochy náchylných odrůd, následný výskyt v klasech pak byl zcela ojedinělý.

Listové skvrnitosti (feosferiová skvrnitost pšenice - Stagonospora nodorum, septoriová skvrnitost pšenice - Septoria tritici, pyrenoforová skvrnitost pšenice - Drechslera tritici-repentis) byly dalším významným onemocněním uplynulé sezony. První symptomy se na listech objevily během května a infekce většinou dosáhla střední intenzity, v několika pokusech pak bylo zaznamenáno i poškození kolem 50 % listové plochy. Na konci května se v porostech objevily rovněž klasové choroby, feosferiová skvrnitost pšenice (Stagonospora nodorum) a růžovění klasů pšenice (Fusarium spp.), infekce však měla charakter jen slabého výskytu.

Ječmen jarní

První symptomy padlí ječmene (Blumeria graminis) se v teplejších oblastech objevily již během dubna. Následně došlo k rychlému rozvoji pouze na několika náchylných odrůdách v sortimentu, kde bylo zaznamenáno střední až silné poškození listové plochy, u ostatních odrůd se plně projevila rezistence. Stejně jako u ozimých ječmenů byla v uplynulé sezoně dominantním onemocněním hnědá rzivost ječmene (Puccinia hordei). První kupky urediospor byly pozorovány většinou během května a infekce pak měla rychlý rozvoj. Na většině lokalit došlo k silnému poškození náchylnějších odrůd a v několika případech došlo i k totální likvidaci listové plochy.

Dalším významným onemocněním byla síťovitá skvrnitost ječmene (Drechslera teres). První skvrny se na listech objevily během května a celkově mělo napadení většinou charakter středního výskytu, v několika pokusech však bylo zaznamenáno i poškození listové plochy kolem 50 %. Naproti tomu výskyt spály ječmene (Rhynchosporium secalis) byl na většině lokalit minimální nebo se v porostech nevyskytla vůbec a jen ojediněle došlo k poškození kolem 15 % listové plochy. Růžovění klasů ječmene (Fusarium spp.) se u většiny porostů objevilo v průběhu června. Intenzita výskytu byla většinou slabá až střední, v jednom případě však bylo pozorováno až kolem 30 % napadených klasů.

Oves setý

Ve srovnání s ostatními obilninami byl u ovsa výskyt chorob o něco nižší. Padlí ovsa (Blumeria graminis) se v porostech objevilo poměrně pozdě, většinou až koncem května a průběh infekce nebyl příliš intenzivní, převážně se jednalo o slabý až střední výskyt. Dominantním onemocněním u ovsa byly v uplynulé sezoně listové skvrnitosti (feosferiová skvrnitost ovsa - Stagonospora avenae, hnědá skvrnitost ovsa - Drechslera avenae), které byly zjištěny ve všech pokusech. První skvrny se objevily během května a června a v závislosti na lokalitě byl pozorován střední až silný výskyt. Ve druhé polovině června se v několika pokusech objevila rzivost ovsa (Puccinia coronata), intenzita výskytu však byla jen slabá až střední. Na jedné lokalitě byla rovněž na konci vegetace zjištěna černá rzivost trav (Puccinia graminis) se střední intenzitou napadení.

Závěr

Vlhké a teplé počasí, které panovalo po většinu vegetační sezony mělo za následek poměrně vysoký výskyt většiny houbových chorob. Dominantními onemocněními byly napříč obilninami zejména rzivosti, v důsledku infekce došlo často až k odumření listové plochy u náchylných odrůd. Dalšími významnými chorobami byly padlí a listové skvrnitosti a na řadě lokalit se ve větší míře objevily i choroby pat stébel. Naproti tomu i přes příznivé vláhové poměry byl výskyt klasových onemocnění až na výjimky spíše nízký, významnou roli zde sehrál nástup velmi vysokých teplot v polovině června, kdy došlo k rychlému dozrávání a zasychání klasů.

Tlak škůdců byl na většině lokalit poměrně vysoký a v řadě případů bylo nutné přistoupit i k opakované aplikaci insekticidů. Intenzita výskytu hraboše polního byla nižší než v předchozích letech, přesto však bylo zaznamenáno poškození pokusů, a to zejména na severní a střední Moravě.

Velkým problémem však byly opakované silné bouřky doprovázené přívalovými srážkami, kroupami a silným větrem, které se lokálně vyskytovaly od konce května až do závěru vegetace. Důsledkem bylo silné poškození řady pokusů a následné komplikace při sklizni.

Podrobné výsledky zkoušek užitné hodnoty odrůd jsou dostupné na internetovém portálu ÚKZÚZ.