Výskyt chorob obilnin v odrůdových pokusech ve vegetačním roce 2024/25

02. 04. 2026 Ing. Pavel Kraus, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Choroby Zobrazeno 552x

Průběh počasí výrazně ovlivňuje jak výskyt škodlivých organizmů, tak růst a vývoj rostlin na dané lokalitě. Začátek vegetačního období 2024/25 byl poznamenán extrémními srážkami, které pak byly vystřídány velmi dlouhým suchým obdobím, přetrvávajícím až do 2. poloviny vegetace, což zásadním způsobem ovlivnilo jak vývoj porostů, tak i jejich napadení původci chorob a škůdci.

Průběh počasí

Založení porostů a začátek vegetace ozimých obilnin byly zásadně ovlivněny výrazným půdním suchem na konci léta, které bylo ve 2. dekádě září vystřídáno extrémními srážkami přesahujícími na většině lokalit 250 % dlouhodobého průměru (graf 1) s lokálními úhrny i více než 300 mm. Důsledkem byly rozsáhlé povodně, které nejvíce postihly zejména severní Moravu. Poté došlo k výraznému oteplení s maximy mezi 15–20 °C, které s drobnými výkyvy vydrželo až do začátku listopadu. Následně se citelně ochladilo a celý listopad byl naopak velmi suchý a chladný a průměrné teploty se většinou pohybovaly pod dlouhodobým průměrem (graf 2). Významnější srážky se objevily až v závěru měsíce a byly od středních, přechodně i nižších poloh smíšené nebo sněhové. Podobné počasí se sněhovými srážkami panovalo i začátkem prosince, poté se však citelně oteplilo a sněhová pokrývka se tak udržela jen ve vyšších polohách. K návratu zimního počasí došlo až ke konci měsíce, minimální teploty dosahovaly hodnot až kolem -10 °C, sněhové srážky se však vyskytovaly pouze ve vyšších polohách.

Začátek roku 2025 byl ve znamení prudkých výkyvů, velmi rychle docházelo ke střídání zimního počasí se smíšenými nebo sněhovými srážkami a periodami prudkého oteplení, kdy maximální teploty dosahovaly hodnot až kolem 10 °C. K výraznému poklesu teplot a návratu zimního počasí došlo až začátkem února, v důsledku předchozí teplé periody však bylo toto období většinou bez sněhové pokrývky. Významnější srážky se objevily až v polovině měsíce a v této fázi se vytvořila souvislá sněhová pokrývka často i v nižších polohách, celkově však bylo celé zimní období srážkově výrazně podprůměrné (graf 1). Následně došlo k dalšímu ochlazení a v poslední únorové dekádě se teplotní minima často pohybovala v rozmezí -10 až -15 °C.

Na přelomu února a března se prudce oteplilo a mrazivou periodu vystřídalo mimořádně teplé jarní počasí kdy maximální teploty v teplejších oblastech přesáhly hodnotu 20°C. V polovině března došlo opět k prudkému ochlazení a celé období až do konce dubna bylo ve znamení rychlého střídání teplých a chladných period doprovázených na většině území nízkými srážkovými úhrny, které se většinou pohybovaly v rozmezí 30–80 % dlouhodobého průměru, což se následně projevilo dalším prohloubením vláhového deficitu. Začátkem května pak došlo k prudkému ochlazení, které s drobnými výkyvy vydrželo po celý měsíc. Průměrné denní teploty byly na většině lokalit hluboko pod dlouhodobým průměrem (graf 1) a teplotní minima se po celý květen často pohybovala pod bodem mrazu. Chladné počasí bylo na většině území i nadále doprovázeno nedostatkem srážek. Na přelomu května a června pak došlo k výraznému oteplení kdy maximální teploty vystoupily až na 25–30 °C, zatímco teplotní minima zůstávala poměrně nízká, většinou mezi 7–14 °C. Zároveň se po dlouhém suchém období vyskytly i významnější srážky, které však většinou spadly v průběhu četných bouřek a často byly doprovázeny kroupami a silným větrem. Po zbytek vegetačního období pak docházelo k častému střídání chladnějších a horkých tropických period doprovázených častými intenzivními bouřkami.

Graf 1: Rozdělení srážek na lokalitách ÚKZÚZ během vegetace 2024/25

Graf 2: Průběh teplot na lokalitách ÚKZÚZ během vegetace 2024/25

Výskyt chorob, škůdců a abiotických poškození

Ozimé obilniny

Nízké úhrny srážek a vysoké teploty na konci léta způsobily silné vyschnutí půdního profilu a v řadě případů prakticky znemožnily efektivní přípravu půdy pro ozimé obilniny. Celou situaci poté zkomplikovaly extrémní srážky, takže setí v řadě případů proběhlo v mírně zpožděných termínech. I přes následující velmi suchou periodu však porosty většinou kompletně vzešly, pouze v některých případech byly mírně mezerovité z důvodu horší přípravy půdy v důsledku vysoké vlhkosti. Vlivem následujícího chladného a suchého počasí v průběhu listopadu však porosty ozimů většinou do zimy neodnožily. Během října a listopadu byly také pozorovány škodlivé výskyty přenašečů viróz, kříska polního (Psammotettix alienus) a mšic (Aphidoidea), a většinu porostů bylo nutné insekticidně ošetřit, na některých lokalitách i opakovaně.

V průběhu zimy se střídaly teplejší a chladnější periody často bez sněhové pokrývky, doprovázené postupným prohlubováním srážkového deficitu. Během teplejších období začala řada porostů odnožovat, ale v důsledku občasných holomrazů docházelo k chladovému poškození nových odnoží. Situace se zlepšila až po výrazném oteplení začátkem března, kdy došlo i přes výrazný vláhový deficit k postupnému odnožení a zapojení porostů. Chladné období na konci jara zpomalilo vývoj rostlin a v závěru května se navíc již na řadě lokalit začal projevovat nedostatek vláhy. Situace se zlepšila po výraznějších srážkách na začátku června, bouřkový charakter počasí však zároveň u řady porostů způsobil poléhání.

V průběhu jara byly na většině lokalit zaznamenány škodlivé výskyty mšic (Aphidoidea) a kohoutků (Oulema spp.). Zejména tlak kohoutků byl v řadě případů velmi silný, takže bylo často nutné přistoupit i k opakované aplikaci insekticidů. Naproti tomu výskyt hraboše polního (Microtus arvalis) byl na většině lokalit po celou dobu vegetace poměrně nízký a škodlivé výskyty byly účinně tlumeny aplikací rodenticidů. Střídání horkých a chladných period v závěru vegetace mělo za následek nerovnoměrné dozrávání porostů a vlivem častých přeháněk a bouřek doprovázených přívalovými srážkami, kroupami a silným větrem často docházelo k silnému poléhání nebo lámání stébel (obr. 1). Vysoká vlhkost pak v řadě případů komplikovala sklizeň.

Obr. 1: Lámání stébel ječmene

Pšenice ozimá

Dlouhodobý nedostatek srážek doprovázený neobvykle chladným průběhem května způsobil pozvolný nástup houbových chorob, k jejich rychlejšímu rozvoji došlo až po oteplení během června. Dominantním patogenem byla v uplynulém roce rez pšeničná, ve větším rozsahu se objevily i původci listových skvrnitostí. Naproti tomu výskyt klasových chorob byl i přes oteplení a četné srážky v pozdějších růstových fázích velmi nízký. Významnou roli zde pravděpodobně sehrálo časté kolísání teplot, které nebylo pro rozvoj původců těchto onemocnění zcela optimální.

První výskyty padlí travního (Blumeria graminis, obr. 2) byly na listech ojediněle pozorovány již na začátku prosince, ve většině pokusů se však první kupky mycelia objevily až od poloviny dubna. Jeho další rozvoj pak nebyl příliš intenzivní, poškození listové plochy bylo zpravidla nízké nebo střední a jen výjimečně padlí zasáhlo i praporcové listy. V průběhu června pak bylo v několika případech padlí zjištěno v klasech, intenzita výskytu však byla velmi nízká. Nejvýznamnějším patogenem byla v uplynulém roce rez pšeničná (Puccinia recondita, obr. 3). První kupky urediospor se v porostech ojediněle objevily již koncem května, většinou však až během června. Po výrazném oteplení pak byl vývoj poměrně rychlý a na většině lokalit bylo dosaženo středního–silného výskytu s velkými rozdíly mezi zkoušenými odrůdami. I přesto však intenzita poškození listové plochy nedosahovala hodnot z předchozího roku a zpravidla nepřesahovala hodnotu 50 %. Naproti tomu výskyt dalšího významného patogenu předchozích ročníků, rzi plevové (Puccinia striiformis, obr. 4), byl zcela ojedinělý. První kupky urediospor byly v porostech pozorovány v průběhu května nebo začátkem června. Jednalo se však jen o ojedinělá pozorování na několika náchylných odrůdách v sortimentu, k dalšímu rozvoji infekce pak již nedošlo a na většině lokalit nebylo onemocnění zaznamenáno vůbec.

První symptomy listových skvrnitostí (braničnatka pšeničná, Septoria tritici, braničnatka plevová, Stagonospora nodorum, helmintosporióza pšenice, Drechslera tritici-repentis) se ojediněle vyskytly již koncem února, většinou však až v průběhu dubna. Další rozvoj infekce probíhal díky nízké vlhkosti a chladnému počasí poměrně pomalu a ke změně situace došlo až po bouřkách a oteplení na začátku června. Na většině lokalit byl pozorován střední výskyt a u nejvíce náchylných odrůd došlo k poškození až 50 % listové plochy, takže se jednalo o druhé nejvýznamnější onemocnění uplynulé sezony (obr. 5). Ve srovnání s listovými chorobami byl výskyt klasových onemocnění, braničnatky plevové (Stagonospora nodorum) a fuzarióz klasů pšenice (Fusarium spp., obr. 6) zcela minimální. V porostech se první symptomy objevily v průběhu června, ale celková intenzita výskytu byla velmi nízká a nepřesahovala 5 % napadených klasů na parcele, v řadě pokusů nebyla tato onemocnění zjištěna vůbec. Na několika lokalitách byla během června rovněž pozorována běloklasost způsobená chorobami pat stébel (Ramulispora herpotrichoides, Fusarium spp., Rhizoctonia spp. Gaeumannomyces graminis), ve všech případech se však jednalo jen o ojedinělé výskyty.

Obr 2: Padlí travní na pšenici

Obr 3: Rez pšeničná

Obr 4: Rez plevová - 1. výskyt

Obr 5: Braničnatka pšeničná v porostu

Obr 6: Fuzariózy klasů pšenice

Ječmen ozimý

První výskyty padlí travního (Blumeria graminis) byly pozorovány poměrně pozdě, většinou až ve fázi sloupkování v průběhu dubna, pouze ojediněle již v březnu. Další rozvoj infekce zpravidla nebyl příliš intenzivní a napadení mělo charakter slabého–středního výskytu. Ve dvou případech však bylo zaznamenáno i poškození listové plochy nejvíce citlivých odrůd, více než 50%. Rez ječná (Puccinia hordei) se v porostech objevila v závislosti na lokalitě ve velmi širokém období od poloviny března do začátku června (obr. 7). S tím souvisela i celková intenzita poškození listové plochy, která byla většinou nízká–střední, pouze v pokusech s časnějším výskytem bylo pozorováno i silné napadení náchylných odrůd v sortimentu.

První symptomy hnědé skvrnitosti ječmene (Drechslera teres, obr. 8) i rhynchosporiové skvrnitosti (Rhynchosporium secalis) se rovněž objevily v poměrně dlouhém časovém intervalu od začátku března do poloviny května a další rozvoj byl podobně jako u rzi velmi variabilní v závislosti na lokalitě. Výsledné napadení mělo ve většině případů charakter slabého–středního výskytu, ale v případě hnědé skvrnitosti ječmene bylo na několika lokalitách zaznamenáno poškození i kolem 40% listové plochy citlivějších odrůd. V průběhu června se v několika pokusech vyskytly i fuzariózy klasů ječmene (Fusarium spp., obr. 9), intenzita napadení však dosáhla maximálně 5 % poškozených klasů.

Obr 7: Rez ječná - 1. výskyt

Obr 8: Hnědá skvrnitost ječmene - 1. výskyt

Obr 9: Fuzariózy klasů ječmene

Žito ozimé, tritikale ozimé

První kupky mycelia padlí travního (Blumeria graminis) byly na tritikale ojediněle pozorovány již koncem listopadu, ve většině případů se však objevily až během března a dubna. Další vývoj pak byl značně rozdílný v závislosti na plodině. Zatímco u žita byly zaznamenány pouze sporadické výskyty a na řadě lokalit se padlí nevyskytlo vůbec, v případě tritikale došlo ke střednímu–silnému výskytu a v některých pokusech bylo pozorováno poškození více než 70 % listové plochy náchylných odrůd. V průběhu června bylo na několika lokalitách nalezeno padlí i v klasech, celkové poškození však bylo minimální. Výskyt rzi žitné (Puccinia recondita) byl rovněž velmi variabilní. První kupky urediospor se v porostech objevily většinou až v průběhu května pouze výjimečně i dříve. Zatímco u žita byl další rozvoj intenzivní a na většině lokalit byly zaznamenány střední–silné výskyty, v případě tritikale bylo poškození minimální a v řadě pokusů nebyla rez zjištěna vůbec. Na konci června se rovněž na dvou lokalitách na žitu objevila rez travní (Puccinia graminis), k dalšímu rozvoji však již nedošlo. Další významný patogen minulých ročníků, rez plevová (Puccinia striiformis) nebyl v porostech zaznamenán vůbec.

Nejvýznamnějším onemocněním byly v uplynulém roce listové skvrnitosti (braničnatky, Septoria spp., Stagonospora nodorum, rhynchosporiová skvrnitost, Rhynchosporium secalis, obr. 10). První symptomy se na listech žita i tritikale objevily v závislosti na lokalitě v dlouhém časovém úseku od konce března do začátku června. Další vývoj byl ovlivněn suchým a chladným počasím, ale zejména v pokusech s časnějším výskytem byly nakonec zaznamenány i silné výskyty s poškozením listové plochy citlivějších odrůd až kolem 50 %. V závěru vegetace se na několika lokalitách objevily i klasové choroby, braničnatka plevová (Stagonospora nodorum) a fuzariózy klasů žita/trtitikale (Fusarium spp.), k silnějšímu rozvoji již ale nedošlo a poškození více než 5 % klasů bylo pozorováno zcela ojediněle.

Obr 10: Rhynchosporiová skvrnitost tritikale

Jarní obilniny

Založení porostů jarních obilnin proběhlo vzhledem k průběhu počasí na začátku jara bez výraznějších problémů. I přes přetrvávající vláhový deficit porosty vzešly rovnoměrně, a i jejich další vývoj většinou probíhal bez vážnějších komplikací, pouze na několika lokalitách bylo pozorováno slabší odnožování a porosty byly celkově řidší. Dlouhodobý nedostatek srážek se začal u části porostů viditelně projevovat až během května, situace se však rychle zlepšila po intenzivnějších srážkách na začátku června. Podobně jako u ozimů byl na většině lokalit pozorován vysoký výskyt kohoutků (Oulema spp.) a mšic (Aphidoidea) a zejména v případě kohoutků byla často nezbytná opakovaná aplikace insekticidů. Závěr vegetace byl rovněž poznamenán střídáním horkých a chladných období a s tím spojeným nerovnoměrným dozráváním. V důsledku četných bouřek docházelo k poléhání porostů nebo lámání stébel a vysoká vlhkost v řadě případů komplikovala sklizeň.

Pšenice jarní

První symptomy padlí travního (Blumeria graminis) se v porostech většinou objevily až v průběhu května. Intenzita napadení pak byla ve většině případů nízká, pouze v několika případech se padlí objevilo na citlivějších odrůdách i ve vyšších listových patrech, jeho výskyt v klasech pak byl zaznamenán jen ojediněle až na konci června. Dominantním onemocněním byla stejně jako u ozimé pšenice rez pšeničná (Puccinia recondita). První kupky urediospor se v porostech objevily poměrně pozdě, až od poloviny června. Další rozvoj pak byl na většině lokalit zpomalen postupným zasycháním listové plochy, takže již došlo pouze ke slabé–střední intenzitě napadení.

Podobná situace nastala i v případě listových skvrnitostí (braničnatka pšeničná, Septoria tritici, braničnatka plevová, Stagonospora nodorum, helmintosporióza pšenice, Drechslera tritici-repentis). První skvrny byly na listech pozorovány většinou až od přelomu května a června a jen ojediněle došlo k poškození více než 25 % listové plochy. Jen a několika lokalitách v průběhu června se vyskytla rez plevová (Puccinia striiformis). Většinou byly pozorovány ojedinělé symptomy na listech a pouze v jednom případě došlo k poškození kolem 15 % lisové plochy na nejvíce náchylných odrůdách. Na konci června se v porostech objevily rovněž klasové choroby, braničnatka plevová (Stagonospora nodorum), fuzariózy klasů pšenice (Fusarium spp.) a běloklasost způsobená chorobami pat stébel (Ramulispora herpotrichoides, Fusarium spp., Rhizoctonia spp. Gaeumannomyces graminis), vždy se však jednalo o velmi slabé výskyty.

Ječmen jarní

Až v květnu se v porostech většinou objevilo padlí travní (Blumeria graminis). Pouze na teplejších lokalitách bylo zaznamenáno již v průběhu dubna. Další rozvoj byl často intenzivní a v řadě případů došlo k silnému napadení několika náchylných odrůd v sortimentu, u ostatních odrůd se plně projevila přítomnost genu rezistence. První kupky urediospor rzi ječné (Puccinia hordei) byly pozorovány poměrně pozdě, většinou až v průběhu června. I přes poměrně rychlý rozvoj infekce však byly celkové výskyty vzhledem k rychlému zasychání listové plochy většinou slabé–střední, pouze na několika lokalitách dosáhlo poškození listové plochy náchylných odrůd více než 50 %. První symptomy hnědé skvrnitosti ječmene (Drechslera teres) se podobně jako v případě ozimého ječmene objevily v poměrně dlouhém časovém intervalu od konce dubna do začátku června. Vzhledem k průběhu počasí nebyl rozvoj onemocnění příliš intenzivní a na většině lokalit byl pozorován pouze slabý–střední výskyt. V průběhu května a června byla jen na několika lokalitách zaznamenána rovněž s nízkou–střední intenzitou výskytu rhynchosporiová skvrnitost (Rhynchosporium secalis, obr. 11). V průběhu června byly rovněž ve většině pokusů pozorovány fuzariózy klasů ječmene (Fusarium spp.), ve všech případech však bylo poškozeno maximálně 5 % klasů na parcele.

Obr 11: Rhynchosporiová skvrnitost ječmene

Oves setý

Výskyt chorob v porostech ovsa byl v uplynulém roce poměrně nízký, nejvýznamnějším patogenem bylo padlí travní (Blumeria graminis). První kupky mycelia se objevily v průběhu května a celkové napadení mělo většinou charakter středního výskytu, v ojedinělých případech však bylo zaznamenáno poškození i kolem 50 % listové plochy citlivějších odrůd. Listové skvrnitosti (hnědá skvrnitost ovsa, Drechslera avenae, braničnatka ovesná, Stagonospora avenae) se v porostech vyskytovaly o něco méně. První symptomy byly pozorovány v průběhu května–začátkem června, celkové poškození listové ploch však bylo většinou slabé a jen výjimečně dosahovalo úrovně kolem 20 % listové plochy. Ve 2. polovině června se pouze na 2 lokalitách objevila rez ovesná (Puccinia coronata) Intenzita napadení byla nízká, pouze u jedné odrůdy bylo zaznamenáno poškození kolem 15 % listové plochy. V jednom pokusu byl v závěru vegetace potvrzen rovněž výskyt rzi travní (Puccinia graminis), jednalo se však jen o napadení okrajových rostlin a vzhledem k dozrávání porostu již k dalšímu rozvoji infekce nedošlo.

Závěr

Výskyt houbových onemocnění byl v uplynulé sezoně ve srovnání s předchozími ročníky celkově nižší. Zásadní roli zde sehrálo dlouhé období s vláhovým deficitem, které s drobnými výkyvy panovalo prakticky od vzejití ozimů až do začátku června. I když byla řada patogenů v porostech pozorována již začátkem jarní vegetace, jejich rozvoj byl většinou velmi pozvolný a situace se ještě prohloubila s poklesem teplot a následným chladnějším průběhem května. Po červnových deštích sice nastaly příznivější podmínky, zároveň však došlo k urychlení vegetace a poměrně rychlému zasychání listové plochy, nástup klasových chorob pak zbrzdily zejména periody s extrémně vysokými teplotami. Naproti tomu tlak některých druhů škůdců byl velmi vysoký a v řadě případů bylo nezbytné provést opakovanou aplikaci insekticidů. Intenzita výskytu hraboše polního byla na většině lokalit minimální, takže k žádnému významnému poškození pokusů nedošlo. Větším problémem se však staly výkyvy počasí doprovázené častými bouřkami, které panovaly od začátku června prakticky až do konce vegetace. Důsledkem bylo nerovnoměrné dozrávání, poškození porostů větrem a přívalovými srážkami, vysoká vlhkost a s tím související komplikace při sklizni.

Podrobné výsledky zkoušek užitné hodnoty odrůd dostupné na internetovém portálu ÚKZÚZ