Výskyt chorob pat stébel na obilninách

01. 04. 2015 Ing. Marie Šindelková, Ing. Karel Říha; Brno Choroby Zobrazeno 7370x

Pěstitelé si dávno zvykli, že porosty ječmene ozimého jsou svojí žlutou barvou již na podzim výrazně odlišeny od porostů pšenice ozimé. Je to považováno za „druhový znak“ obilniny. Nicméně v několika posledních letech se i na pšenici ozimé objevují (čím dál tím rozsáhlejší) ohniska nebo pruhy s hnědavou nebo až výrazně žlutou barvou. Jednotliví pokusníci, včetně organizací (např. ČZU Praha), se pokoušejí o nápravu tohoto stavu.

Ukázalo se, že podzimní aplikace některých fungicidů spolu s malou dávkou dusíku (5–6 kg/ha) pomohly k tomu, že fungicidně ošetřené porosty mají podstatně „lepší“ barvu a zároveň bohatší kořenový systém.

Monitoring porostů

Během měsíců dubna a května provádíme již několik let, se společností BASF a jejich partnery Agra Group, Nickerson, Limagrain, Moravská Agra, časný monitoring houbových chorob v porostech obilnin. Čerstvé vzorky ozimé pšenice, ozimého ječmene, jarního ječmene, tritikale odebrané a doručené pěstiteli byly pečlivě prohlédnuty lupou, posouzeny makroskopické příznaky poškození rostlin a jejich původci přesně identifikováni na základě mikroskopického vyšetření v procházejícím světle.

Vzhledem k značnému zájmu pěstitelů, rozsahu sledovaného území a zejména k vysokému počtu předložených rostlinných vzorků vznikl zajímavý přehled o reálném rozšíření kořenových hnilob, chorob pat stébel i o jejich potenciální škodlivosti v tomto období vývoje porostů.

Zdravotní strav pšenice ozimé

Přehled zdravotního stavu 342 vzorků ozimé pšenice, zjištěný v roce 2014, uvádíme v tabulce 1.

Patogeni odpovědní za poškození bází stébel a kořenůpšenice byli zastoupeni plísní sněžnou (M. nivale), pravým stéblolamem (P. herpotrichoides), rhizoktoniovou hnilobou (Rhizoctonia spp.) a černáním pat stébel (Gaeumannomyces graminis).

Plíseň sněžná se vyskytla v jednotlivých oblastech v rozmezí 0–43 % napadených vzorků, pravý stéblolam 0–19 %, černání pat stébel 0–13 % a rizoktoniová hniloba 69–97 %. Pouze v jednom případě bylo identifikováno na bázi stébla Fusarium culmorum. Procentické výskyty napadených bází rostlin a kořenů jsou velmi vysoké.

Nejvyšší zastoupení poškození bylo zaznamenáno houbou Rhizoctonia spp. Intenzita napadení byla hodnocena stupni 0–4 (stupeň 0 = zdravé rostliny - zjištěno 31 % vzorků, stupeň 1 = poškození do 15 % kořenů nebo stébel - zjištěno u 15 % vzorků, stupeň 2 = poškození do 30 % kořenů nebo stébel u 14 % vzorků, stupeň 3 = poškození 60 % kořenů a stébel u 23 % vzorků, stupeň 4 = poškození více než 60 % kořenů a stébel u 17 %).

Pro srovnání s předcházejícími roky uvádíme tabulku 2, která dokládá dlouhodobou přítomnost jednotlivých patogenů vyskytujících se na bázích a kořenech pšenice ozimé.

Příznaky napadení stébel houbou Rhizoctonia spp.

Houby rodu Rhizoctonia

Houby Rizoctonia solani a R. cerealis způsobují poškození kořenů a stébel obilnin. Obě houby mají velmi široký okruh hostitelů, pro všechny obilniny a trávy jsou patogenní. Patří k půdním houbám, jež přežívají na zbytcích rostlin, mohou žít saprofyticky v zóně kořenů mnoha druhů rostlin, tvoří sklerocia (nejčastěji mikroskrosklerocia), která zůstávají klíčivá více let. Podmínkou pro infekci jsou na podzim a na jaře klesající půdní vlhkost a nízké teploty. K výskytu přispívá časné setí pšenice ozimé a jakékoliv omezení rozšíření ostatních půdních mikroorganizmů (výrazně se projevuje vliv úzkého osevního postupu, způsobu organického hnojení, nakládání s posklizňovými zbytky a utužení půdního profilu).

Rhizoctonia spp. je původcem odumírání obilnin před i po vzejití a odumírání odnoží mladých rostlin. Nápadné symptomy poškození nacházíme počátkem léta se střední vzdušnou vlhkostí a s teplotami od 20 do 25°C. Na vnější listové pochvě se objeví oválné až nepravidelné světlehnědé zbarvení (pletivo se zde podélně trhá). Později se na bázi stébla vytváří podlouhlá nepravidelná, často poněkud roztřepená skvrna se světlehnědým nebo bělavým základem, uprostřed někdy s tmavými drobnými pseudosklerociemi. Skvrn na stéble bývá více vedle sebe i nad sebou. Bývají těsně nad kořenovým krčkem, ale i nad druhým kolénkem, mohou sahat až do výšky 40 cm. Silné napadení dozrávajících stébel má za následek drobné zrno a předčasné dozrávání klasů. Relativně často houba prorůstá stéblem, to steří a pak dochází k jeho zlomení. Výjimečně dochází k destrukci stébla již v době metání.

Vývoj rizoktoniové hniloby je stimulován vyššími letními teplotami a kyselými lehkými půdami. Zvlášť vysoce citlivé k napadení jsou rostliny trpící vláhovým deficitem. Výskyt houby po bramborách a hrachu má narůstající tendenci. Naproti tomu po všech ostatních předplodinách bývá houba nalezena málokdy, s výjimkou monokultur obilnin, kde následně dochází k zvýšení napadení pšenice i ječmene. Snížení výnosu ozimé pšenice způsobené napadením R. cerealis je uváděno v rozmezí od 5 do 26 %.

Infekci rostlin je možno minimalizovat pomocí všech opatření, která napomáhají rychlému vzcházení rostlin, vytvoření dobré půdní struktury a oživení půdních antagonistů. Doporučujeme uvážlivě provádět chemickou ochranu proti P. herpotrichoides počínaje volbou přípravků k moření či k aplikaci postřikem.

Poškození listové pochvy pšenice Rhizoctonia spp.

Zdravotní strav ječmene ozimého

Vzorky ozimého ječmene z roku 2014 v jednotlivých oblastech vykazovaly napadení chorobami pat stébel v rozmezí 0–100 %. Na tomto poškození se podílely shodné houby jako u pšenice. Závažnost výskytu rizoktoniové hniloby u ječmene ozimého je rovněž vysoká.

U 4 vzorků ječmene jarního byla determinována rizoktoniová hniloba a na tritikale (dva vzorky) byla potvrzena plíseň sněžná a rizoktoniová hniloba. V jednom případě na bázi ozimého ječmene jsme identifikovali Fusarium graminearum (rok 2013). Tabulka 3 uvádí přehled výskytu patogenů v jednotlivých letech.

Zhodnocení roku 2014

Poznatky o rozšíření a intenzitě výskytu jednotlivých chorob, jak vyplývá z vyšetřeného souboru vzorků, lze shrnout takto: u pšenice ozimé i ječmene ozimého byl v loňském jarním období vysoký výskyt rizoktoniové hniloby jak na bázích rostlin, tak i na kořenech, čemuž přispěl nedostatek vláhy v zimním a jarním období.

K doplnění je možné uvést, že podle řady následných rozborů zdravotního stavu rostlin tato houba se vyskytovala i nadále a význačně poškozovala kořeny plodin. Díky průběhu počasí poškozené kořeny stačily regenerovat. Výjimkou byl závěr vegetace, kdy byly zjišťovány prudké úbytky aktivní kořenové hmoty a výrazné nouzové dozrávání (i lámání) stébel. To ovlivňovalo velikost zrna hlavně v horní části klasu. U některých porostů docházelo spíše k zasychání než ke zrání zrn.

Diagnostika původců chorob

Výrazně rostoucí zájem pěstitelů o pohotovou a přesnou diagnostiku původců chorob, ještě před aktuálním termínem ošetření spolu s vyhodnocením celkové škodlivosti, potvrdil nezbytnost přesné diagnostiky zahrnující mikroskopické vyšetření. Jeho potřeba plyne také z povinnosti dodržovat zásady integrované ochrany rostlin.

Naproti tomu několikaleté sledování viditelných příznaků spolu s vyhodnocením mikroskopem vede jednoznačně k závěru o nedostatečnosti vyhodnocení druhu infekce výhradně na základě makroskopických příznaků. Přes mnohaletou zkušenost obou autorů i ostatních kolegů, kteří se příznakovou diagnostikou zabývají, jsme porovnáním s mikroskopickým vyšetřením zjistili velkou chybovost při vizuálním hodnocení příčin chorob pat stébel a kořenů blížící se k až 60 % diagnóz.

Vyšetření zdravotního stavu dodaného vzorku, při dodržení stanovených zásad odběru, může vést k reálnému odhadu potřeby fungicidního ošetření kontrolovaného porostu, včetně správného načasování aplikace a k zamezení plýtvavého, neekologického používání pesticidů.

Z mnoha možností integrované ochrany se i při ošetřování obilnin ukazuje jako efektivní cesta společná aplikace fungicidů s některými listovými hnojivy se specifickými vlastnostmi (např. pH). Patří mezi ně hnojiva s obsahem stříbra, mědi a síry. Všechny jejich fyzikálně chemické vlastnosti „zcela nevyhovují“ houbovým organizmům ani oomycetám, a proto vedou k jejich podstatnému omezování. Takto chápaná integrovaná ochrana rozšiřuje možnosti zemědělce při zajišťování dobré pohody porostu, především vysokého a kvalitního výnosu z něj.

Mikroskopický snímek mycelia Rhizoctonia spp. z pletiva listové pochvy pšenice ozimé