Výskyt rzí na pšenici a prognóza jejich rozšíření
24. 05. 2018 Choroby Zobrazeno 3644x
Jakým způsobem se bude vyvíjet napadení houbovými chorobami v následující vegetační sezoně je každoročně se opakující otázka pro pěstitele obilnin. Odpověď na ni není snadná, neboť hlavní faktory ovlivňující výskyt zejména listových chorob přicházejí až během vegetace.
Rzi
Rzi na pšenici způsobují každoročně značné ztráty na výnosech, a to zejména v letech silných nebo epidemických výskytů, které se u nás opakují. Výnosové ztráty se při silném napadení rzí plevovou (Puccinia striiformis f. sp. tritici) odhadují až na 70 %, rzí pšeničnou (Puccinia triticina) na 50 % a v případě silného napadení rzí travní (Puccinia graminis f. sp. tritici) při současném pěstování náchylné odrůdy může ztráta činit až 90 %.
O výskytu rzí na ozimých i jarních pšenicích rozhoduje průběh počasí (teplota, vzdušná vlhkost, srážky, převládající větry) ve vztahu k vývoji rostliny. Pro rozvoj rzí na pšenici je rozhodující geneticky podmíněná rezistence či náchylnost pěstovaných odrůd a procentuální zastoupení náchylných odrůd. Pokud dojde k infekci, pak její průběh ovlivňuje kromě toho i hustota porostu nebo stav živin v rostlině; při vyšších dávkách dusíkatých hnojiv jsou náchylnější. K tomu, aby mohlo dojít k infekci rzemi, je potřeba, aby populace rzi byla virulentní k rozšířeným odrůdám, čím větší plochy náchylné odrůdy, tím lepší podmínky pro šíření virulentní rasy patogena. Pro rozvoj a šíření rzí je kromě virulentních ras potřebný i dostatečný zdroj inokula (spór) v optimální době pro infekci.
Z uvedených skutečností vyplývá, že i když je podmínek pro napadení mnoho, přesto často dochází k silným i epidemickým výskytům a významným hospodářským ztrátám.
Každý z uvedených patogenů má, kromě výše uvedených podmínek pro šíření také své specifické nároky, zejména odlišné nároky na teplotu.
Rez plevová
Rez plevová (původce žluté rzivosti pšenice) se na jaře v porostech objevuje nejdříve jako zprvu rozptýlená ložiska oranžových kupek s urediospórami, později v charakteristických pruzích kupek podél listové žilnatiny (obr. 1). Kromě listu napadá rovněž klas.
Optimální teploty pro její infekci se dříve pohybovaly mezi 10–15 °C. Poslední epidemie v letech 2013– 2016 však byla způsobena novými rasami se zcela odlišnými teplotními nároky, optimální teplota pro infekci těmito rasami se pohybuje v rozpětí 18–24 °C. Škodlivost rzi plevové s rozšířením nových ras významně stoupla. Kvůli schopnosti šířit se při vyšších teplotách se mohla uplatnit i v oblastech, kde se dříve rez nevyskytovala, v Evropě tak rozšířila svůj areál výskytu. Zároveň se rez díky změněným teplotním nárokům může rozvíjet v porostech po delší období, tedy nejen v časném jaře, ale i v pozdějších fázích vegetace. Škodlivost a finanční náročnost na její potlačení fungicidy tak významně vzrostly. Nové rasy, které se se zmíněnou epidemií rozšířily, mají zároveň vyšší produkci klíčivých spór a kratší inkubační (latentní) dobu, to znamená, že se rychleji šíří v porostu.
Epidemie rzi plevové však také způsobila přísný výběr na odolnost rezistentních materiálů pro šlechtění nových odrůd a výběr pro registraci a doporučování odrůd, které provádí ÚKZÚZ.
V roce 2016 začala epidemie slábnout a rez plevová se objevovala zpravidla jen na lokalitách, kde bylo v předchozích třech letech velmi silné napadení. Ve vegetační sezoně 2017 se objevovala spíše ojediněle, a to mimo jiné v souvislosti s pěstováním odolných odrůd a včasnými fungicidními zásahy. To může ovlivnit i její výskyt v roce 2018.
Obr. 1: Napadení rzí pšeničnou
Rez pšeničná
Rez pšeničná (původce hnědé rzivosti pšenice, obr. 2) způsobuje každoroční škody zejména v teplejších oblastech Moravy, navzdory tomu, že poslední epidemické výskyty byly u nás zaznamenány v osmdesátých letech minulého století.
V posledních dvou letech její škodlivost roste. Napadena rzí pšeničnou byla například dříve odolná odrůda Tobak (s genem Lr28), která se pěstuje na 8,2 % množitelských ploch, tedy byla dle údajů ÚKZÚZ nejvyužívanější odrůdou. Úroveň napadení z roku 2016 je na stupni 3 podle stupnice ÚKZÚZ 1–9 (1 - náchylná, 9 - odolná). V polních zkušebních testech v přirozené infekci na stanicích ÚKZÚZ bylo nejvyšší napadení rzí pšeničnou hodnoceno v rozpětí 2–4 výhradně na lokalitách jižní a střední Moravy (Lednice, Uherský Ostroh, Chrlice, Hrubčice, Pusté Jakartice a Věrovany). Na stanicích v západní části České republiky je hodnocení této odrůdy zcela odlišné, zde byla odrůda Tobak odolná (stupeň 7–9). Z těchto údajů je možné usoudit na rozdíl v rasovém spektru patogena v součinnosti s odlišnými klimatickými podmínkami různých částí území ČR.
Údaje o rasách, tedy o virulenci v populaci rzi tak umožňují předvídat dopad na odrůdy s odpovídajícími geny rezistence a na základě toho vybírat materiály pro pěstování v konkrétních oblastech. Tyto údaje lze také zhodnotit při výběru vhodných zdrojů rezistence pro šlechtění.
Obr. 2: Napadení rzí plevovou
Rez travní
Rez travní (původce černé rzivosti pšenice, obr. 3) napadá list, klas a zejména stéblo pšenice. V počáteční fázi napadení, kdy se vyskytuje jen na listu a kupky s urediospórami jsou v této fázi menší ji lze zaměnit se rzí pšeničnou, a to do té doby než se infekce rozšíří na stéblo a do klasu.
Ze tří rzí napadajících pšenici má rez troavní optimální teploty pro infekci nejvyšší. Nelze však vyloučit vznik a šíření ras, které by preferovaly nižší teploty, jak tomu v opačném směru došlo u relativně chladnomilné rzi plevové vznikem ras preferujících vyšší teploty. Takové situaci, tedy přizpůsobení chladnějším podmínkám, nasvědčuje výskyt rzi travní např. ve Finsku.
Od roku 2013 se po dlouhé době začala šířit rez travní i v Evropě, např. v roce 2016 na 90 lokalitách v Německu. Na našem území i na Slovensku četnost jejích přirozených výskytů na rozdíl od předchozích let vzrostla na trojnásobek. Přestože se nejedná o plošný výskyt, je zřejmé, že význam rzi travní v příštích letech poroste.
Napadení způsobuje nová rasa popsaná jako rasa Digalu, současně se v Evropě rozšiřují i její varianty. Tato rasa nepřekonává gen Sr31 (žitná rezistence), jako to bylo u rasy Ug99, která na přelomu století způsobila závažnou epidemii v Africe a na rozsáhlém území na Předním východě. V současnosti se vyskytuje v mnoha zemích Afriky a Asie, avšak v Evropě zaznamenána nebyla. U nás jsou nyní s genem Sr31 registrovány odrůdy Clarus, Rapsodia, Etela, Orlando, Brilliant, Salut, Vanessa a Matchball. Při plošném rozšíření rasy Digalu by tyto odrůdy infekci odolaly, alespoň do té doby, než by vznikla a rozšířila se rasa tento gen překonávající.
V současné době nejvýznamnějším genem rezistence vůči rzi travní je gen Sr38 odvozený od mnohoštětu (Aegilops ventricosa). Pro napadení u nás registrovaných odrůd je podstatné, že rasa Digalu a její varianty tento gen překonávají. Gen Sr38 nese velká část u nás registrovaných odrůd (tab.), např. odrůdy Aladin, Altigo. Apache, Bakfis, Beduin, Biscay, Bodyček, Dagmar, Dromos, Graindor, Chevalier, Ilias, Jindra, Manager, Matylda, Mulan, Potenzial, Rapsodia, RW Nadal, Sultan aj.
Uvedené příklady ukazují potenciální riziko silného nebo epidemického výskytu této rzi i u nás, zejména v souvislosti s oteplováním nebo se vznikem a rozšířením nových virulentních ras. Pokud by k tomu došlo, pak by výnosové ztráty byly vysoké, vzhledem k devastujícímu napadení, které rez travní způsobuje.
Obr. 3: Napadení rzí travní
Ochrana
K ochraně přispívají běžné fungicidní zákroky, jejichž počet závisí na náchylnosti odrůdy a daném riziku výskytu rzí.
Základní složkou ochrany je však pěstování odolných odrůd, které i při vyšším infekčním tlaku zpravidla nevyžadují více zákroků, než se běžně užívá.
Vzhledem k nepravidelnému výskytu jednotlivých chorob je výhodnější odrůda alespoň se střední odolností vůči většině chorob než odrůda s vysokou odolností jen proti jednotlivým chorobám. Řada našich odrůd má tzv. triple rust resistance, tedy kombinovanou rezistenci vůči všem na pšenici se vyskytujícím rzem. Z doporučených odrůd mají tuto rezistenci odrůdy Genius, Annie, Frisky, Matchball, Vanessa, Partner, Faunus z raného sortimentu pak Julie, Cimrmanova raná a Matylda.
Při využívání odrůdové odolnosti je třeba vycházet z místních zkušeností s výskytem chorob a na ně vzít zřetel při volbě odrůd. Význam pro nižší riziko šíření rzí má i kombinace pěstování více odrůd s různě založenou rezistencí, což může zabránit jejich masivnímu šíření na velkých plochách. Informace o odolnosti registrovaných odrůd podává každoročně ÚKZÚZ v přehledu Seznam doporučených odrůd (http://www.ukzuz.cz).
Ke stupni odolnosti je vhodné přihlížet i při rozhodování o aplikaci fungicidů. Efektivita chemického zásahu se odvíjí od včasnosti zásahu, na jaře je třeba porosty sledovat a při objevení prvních příznaků (kupek na listu) zasáhnout chemicky. Vhodná je aplikace na list ve fázi BBCH 31–49, pozdější kurativní aplikace jsou sice účinné, ale nezabrání již vniklým škodám. Při vyšším infekčním tlaku je účinný pouze opakovaný postřik, ten je třeba aplikovat podle doby jeho účinnosti a délky období, kdy se patogen šíří v porostu. Pro ošetření jsou vhodné přípravky s difenylconazolem, propiconazolem, cyproconazolem a dalšími nebo kombinací azolů a strobilurinu. Tyto přípravky jsou většinou účinné i k dalším listovým houbovým chorobám pšenice.
Vzniku rezistentních populací rzi k určitému fungicidu lze předejít používáním kombinovaných fungicidů nebo zamezení opakovaných aplikací přípravků se stejným mechanizmem účinku. Pro aplikaci fungicidů je také rozhodující odrůdová skladba a stupeň odolnosti pěstovaných odrůd.
Tento příspěvek byl zpracován za podpory projektu MZE NAZV QJ1530373 a projektu MZE ČR RO0418.
foto: A. Hanzalová
Další články v kategorii Choroby
RSS
RSS