Výskyt virových chorob obilnin a možnosti ochrany

27. 08. 2025 Ing. Jana Chrpová, CSc., Ing. Martina Trávníčková; Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i., Praha-Ruzyně Choroby Zobrazeno 928x

Virové choroby obilnin byly v minulosti rozšířeny pouze v níže položených, relativně teplejších a sušších oblastech středních, severních a východních Čech, jižní Moravy a na Hané. Od roku 2015 jsou škodlivé výskyty zaznamenávány i v oblastech dosud pro výskyt viróz netypických, v nadmořské výšce nad 450 m n. m.

Virová žlutá zakrslost ječmene (Barley yellow dwarf virus - BYDV) i virová zakrslost pšenice (Wheat dwarf virus - WDV) patří k závažným chorobám obilnin. Obě choroby se vyskytují na našem území s různou intenzitou, poměr infekcí BYDV/WDV v jednotlivých ročnících kolísá a závisí na průběhu počasí, populační hustotě vektorů (přenašečů) a dalších faktorech. Přítomnost virů v rostlině nelze s jistotou určit jen na základě přítomnosti symptomů, protože mohou být zaměnitelné s jinými fyziologickými stresy (např. mráz, sucho, nedostatek živin). Vždy je nutné potvrzení laboratorní analýzou (ELISA) nebo na molekulární úrovni (PCR, sekvenování). Infekce BYDV i WDV se často vyskytují jako směsné.

Virus WDV přenáší křísek polní (Psammotettix alienus). Virová zakrslost pšenice napadá ozimou pšenici i ozimý ječmen. Důsledky napadení virem jsou na pšenici velmi závažné. Rostliny infikované na podzim většinou nepřezimují. Přezimované rostliny zůstávají zakrslé, nesloupkují, listy silně žloutnou nebo červenají. Podzimní infekce viru zakrslosti pšenice může redukovat sklizeň zrna náchylných odrůd ozimé pšenice a ozimého ječmene cca o 80–100 %.

Mezi nejefektivnější vektory jednotlivých kmenů BYDV patří: mšice střemchová (Rhopalosiphum padi), kyjatka osenní (Sitobion avenae), kyjatka travní (Metopolophium dirhodum) a další. V důsledku napadení virem dochází k ucpávání cévních svazků a omezení celkového růstu. Menší kořenový systém a problémy s asimilačním tokem v rostlinách navozují symptomy nedostatečné výživy.

Mezi příznaky patří různě silná zakrslost. Kořeny jsou kratší a méně rozvětvené (rostlina jde snadno vytrhnout). Infekci provázejí poruchy v metání a někdy i předčasné odumírání rostlin. Listy nemocných rostlin jsou zpravidla kratší, někdy i vzpřímenější. U ječmene a některých odrůd pšenice žloutnou od špiček a jejich okrajů, přičemž se chlorotické skvrny, případně rozplývavé pruhy, objevují uprostřed listové čepele. Oves a některé odrůdy pšenice a žita mají červené až červenohnědé zbarvení listů. Žito je méně náchylné stejně jako některé odrůdy tritikale. K velkému poškození porostů, které může vést až k jejich zaorání, dochází při epidemickém výskytu především u ozimého ječmene. Velmi náchylný je i jarní ječmen, i když větší plošné výskyty byly zaznamenány ojediněle. Napadení virem BYDV u pšenice obvykle vede k menšímu poškození než u ječmene či ovsa, přesto však v některých ročnících a lokalitách může být poškození značné.

Podle pozorování ÚKZÚZ byl od 1. 3. 2025 do 9. 5. 2025 zjištěn v rámci pravidelného monitoringu virových zakrslostí na pozorovacích bodech slabý výskyt pod prahem škodlivosti na 9 lokalitách a škodlivý výskyt na 6 lokalitách. V rámci náhodného průzkumu byl zjištěn slabý výskyt na 1 lokalitě a škodlivý výskyt také na 1 lokalitě (viz web ÚKZÚZ: Škodlivé organizmy (ŠO) > Choroby > virová zakrslost obilnin > Mapa výskytu | Rostlinolékařský portál. Škodlivý výskyt byl opět zaznamenán i na lokalitách nad 500 m n. m.

Odrůda Novira s genem Yd2 a náchylná odrůda Julia po umělé infekci BYDV (v pozadí neidentifikovaná kontrola)

Možnosti ochrany

Vzhledem k tomu, že již infikovanou rostlinu nelze léčit, jsou všechna ochranná opatření preventivní a zaměřují se zejména na likvidaci přenašečů (agrotechnická opatření, aplikace insekticidů). Registrované insekticidy lze nalézt v Registru přípravků na ochranu rostlin. Šíření BYDV je možné účinně kontrolovat zejména výsevem odrůd s určitým stupněm tolerance. Největší význam má gen Yd2 u ječmene, který byl poprvé popsán v roce 1959 v etiopských jarních ječmenech. Tento gen se podařilo úspěšně přenést do ozimého ječmene a v současné době už je používán ve šlechtění této plodiny. U ječmene ozimého dosud převažují náchylné–silně náchylné odrůdy. Zvyšuje se však počet registrovaných odrůd s genem Yd2. V ČR byla jako 1. odrůda s genem Yd2 registrována Travira (registrace 2012). V současné době jsou registrovány tyto odrůdy ozimého ječmene s genem Yd2: Novira, LG Zoro, SU Lauvira, Bonavira, Fascination, Organa a RGT Alessia.

Hodnocení odolnosti vůči BYDV u ječmene ozimého

Reakce genotypů pšenice na infekci BYDV je v Národním centrum zemědělského a potravinářského výzkumu (dříve VÚRV, v.v.i.) zkoumána v maloparcelkových polních pokusech. Pro hodnocení rezistence se pro výzkumné účely jako optimální jeví metodika, kterou vyvinuli Vacke et al., 1996. Rostliny jsou vysévány na 2řádkové parcely 1 m dlouhé, ve sponu 20 × 8 cm. Pokusy mají infekční a kontrolní variantu (bez infekce BYDV). Testované genotypy jsou ve stadiu 3. listu–počátku odnožování infikovány BYDV kmenem PAV. Jako vektory viru slouží mšice Rhopalosiphum padi, pocházející ze skleníkových chovů. Na každou rostlinu připadá 10–20 mšic různých vývojových stadií. Mšice jsou po 5–7 dnech inokulačního sání usmrceny insekticidním přípravkem. Kontrolní varianta je po dobu sání mšic chráněna krycí tkaninou. V průběhu vegetace jsou prováděna fenologická pozorování, hodnotí se symptomatická reakce na infekci podle desetistupňové škály, kterou odvodili Schaller et Qualset, 1980 a dochází k měření výšky rostlin v infikované i neinfikované variantě. Po sklizni je stanovena redukce výnosových prvků vzhledem k neinfikované variantě.

V současné době máme k dispozici již 3leté výsledky (2023–25) hodnocení odolnosti odrůd ječmene ozimého, registrovaných v ČR na úrovni symptomů (tab. 1). Nejméně symptomů vykazovaly odrůdy s genem Yd2 - Novira, LG Zoro a mírně rezistentní kontrola Wysor. Symptomatické hodnocení se u těchto odrůd pohybovalo od 3,5 do 4,3. Odrůda Bonavira, která je také nositelem genu Yd2, byla více napadena (symptomatické hodnocení 6,8). U ostatních odrůd byla zjištěna náchylnost–silná náchylnost. Jako perspektivní se jeví také odrůda Fascination (registrace 2023), která je nositelem genu Yd2 a je hodnocena prvním rokem. Ostatní odrůdy vykazují různý stupeň náchylnosti.

Tab. 1: Hodnocení odolnosti odrůd ozimého ječmene vůči BYDV (2023–25)

Pozn.: *pouze 2leté hodnocení

Hodnocení odolnosti vůči BYDV u pšenice

Poškození pšenice BYDV je v porovnání s ječmenem méně významné. Pšenice ozimá bývá více poškozena infekcí BYDV než pšenice jarní. Přispívá k tomu dlouhá vegetační době pšenice ozimé. Rostliny oslabené infekcí jsou více náchylné k poškození abiotickými stresy: během zimy k poškození mrazem a na jaře k poškození suchem. Meziodrůdové rozdíly byly zjištěny u pšenice ozimé i u pšenice jarní. Dlouhodobě se však ukazuje, že mezi registrovanými odrůdami pšenice nejsou žádné, které by vynikaly vyšší stabilní odolností.

Závěr

Globální oteplování ovlivňuje výskyt chorob i hmyzích vektorů a je pravděpodobně i příčinou jejich rozsáhlejších nálezů. Zvýšená teplota, měnící se srážkové poměry, nové způsoby pěstování, především úzké osevní sledy a změny ve složení pěstovaných plodin, jsou podstatnými faktory podporujícími větší šíření virových chorob obilnin.

Virové choroby tak představují trvalé ohrožení porostů obilnin. Za vhodných podmínek může dojít ke vzplanutí velké epidemie a v důsledku toho i k zaorání mnoha hektarů osetých ploch. Ochrana před dvěma nejzávažnějšími chorobami, kterými jsou virová žlutá zakrslost ječmene (BYDV) a virová zakrslost pšenice (WDV), vyžaduje komplexní přístup zahrnující agrotechnická opatření, chemickou ochranu a v případě BYDV i pěstování odrůd s prokázanou vyšší tolerancí vůči chorobě.

Výsledek vznikl za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO0425.

Použitá literatura je k nahlédnutí u autorek článku.