Výsledky fungicidních pokusů v máku v roce 2017

28. 04. 2018 Ing. Eva Plachká, Ph.D. a kol. Choroby Zobrazeno 2190x

Mák je plodinou, která je velmi citlivá na podmínky prostředí. Velmi rizikovým obdobím je doba vzcházení, kdy rostliny mohou být, především v utužených, málo provzdušněných a zamokřených půdách, napadeny patogeny přenosnými osivem a půdou.

Choroby máku

Na kořenových a krčkových chorobách se podílí většinou komplex půdních patogenů, jako jsou houby Rhizoctonia solani, Pythium ultimum, Fusarium spp., Dendryphion nebo Phomopsis, které způsobují hnědnutí kořenů, kořenových krčků a zaškrcování kořenových krčků. Kořeny mohou být v průběhu vegetace napadeny také fytopatogenními houbami rodu Sclerotinia a Verticillium, které prorůstají i do nadzemních částí a způsobují odumírání napadených pletiv.

Z chorob nadzemních částí rostlin máku je nejzávažnější spála máku, která může způsobit výnosové ztráty 10–80 %. Způsobuje ji houba Pleospora papaveracea (nově Crivellia papaveracea). Primárním zdrojem infekce je napadené osivo. Houba sporuluje na odumřených pletivech klíčních rostlin, která jsou zdrojem sekundární infekce v porostu. Šíření a sporulaci patogenu podporuje deštivé počasí a přehoustlé nebo zaplevelené porosty. První příznaky se na listech objevují většinou na počátku kvetení jako hranaté hnědnoucí skvrny. Na stoncích se tvoří černohnědé až černé podélné proužky. Napadené rostliny zasychají, makovice jsou malé s fialově-hnědým zbarvením. Houba prorůstá do makovic, kde myceliem omotává nedozrálá semena, která potom vytvářejí shluky.

Druhou závažnou chorobou je plíseň máku, kterou způsobuje patogen Peronospora arborescens z říše Chromista. Patogen se přenáší osivem a rostliny vyrůstající z napadeného osiva jsou zakrnělé s chlorotickými, deformovanými a ztloustlými listy. Vegetační vrchol zpravidla odumírá. Na spodní straně listů se vytváří hustý, šedofialový povlak mycelia a konidioforů patogenu, které jsou zdrojem sekundární infekce. Typickým příznakem sekundární infekce jsou hranaté žlutozelené skvrny, na jejichž spodní straně se tvoří šedý povlak mycelia se sporangiofory. Pletivo v místě skvrn postupně odumírá a skvrny černají. Choroba se v porostu rychle šíří a napadené rostliny zasychají.

Nejdůležitější v ochraně máku proti chorobám je zakládání porostů na vhodných pozemcích s ne příliš kyselými (pH 6,2) a slévanými půdami. Další zásadou je výsev zdravého nenapadeného osiva a nezařazovat mák na tomtéž pozemku dříve než za 4 roky. K moření osiva nejsou v registru přípravků na ochranu rostlin žádné fungicidní přípravky, které by chránily vzcházející rostliny před napadením půdními patogeny. Biologické přípravky na bázi mykoparazitických hub rodu Clonostachys, Trichoderma nebo Pythium oligandrum mohou pomoci snížit infekční tlak půdních fytopatogenních hub a zlepšit tak zdravotní stav kořenové soustavy rostlin.

Pokusy s využitím biologických přípravků v roce 2017

V rámci řešení projektu NAZV byly v roce 2017 založeny skleníkové a polní pokusy s mákem setým (odrůda Opex), ve kterých byly testovány biologické přípravky na bázi mykoparazitických hub a bakterií.

Na pracovišti Agritec Plant Research, s.r.o. Šumperk byl ve skleníkových pokusech testován vliv biologických přípravků Clonoplus (CL), Gliorex (GLX), Polymix (PLX) a Polyversum (POLY) na vzcházivost a délku kořenů vzešlých rostlin máku odrůdy Opex. Osivo bylo ošetřeno různými dávkami biologických přípravků Clonoplus, Gliorex , Polymix (20, 30 a 40 g/kg) a Polyversum (5 g/kg) a vyseto do výsevního substrátu nebo do infikované půdy půdními patogeny. Délka kořenů se hodnotila po 26–42 dnech od výsevu.

V polním maloparcelkovém pokusu byl zjišťován vliv biologických přípravků, aplikovaných na osivo a/nebo foliárně, na výnos a zdravotní stav. Pokus byl založen na 4 pokusných lokalitách (Opava, Šumperk, Červený Újezd a Lešany). Osivo máku bylo ošetřeno biologickými přípravky Clonoplus, Gliorex a Polymix v dávce 30 g/kg a přípravkem Polyversum v dávce 5 g/kg. Testovaná dávka přípravku Polyversum byla odvozena od registrované dávky na osivo zeleniny. Ve dvou variantách, ve kterých bylo osivo ošetřeno přípravkem Clonoplus, byla v průběhu vegetace provedena foliární aplikace biologických přípravků Prometheus (Pseudomonas veronii) a Serenade ASO (Bacillus subtilis QST 713). Přípravek Prometheus byl aplikován po vzejití ve fázi dvou pravých listů v dávce 1,0 l/ha a přípravek Serenade ASO ve fázi listové růžice a na počátku kvetení v dávce 3,0 l/ha. V kontrolních variantách nebyly osivo ani nadzemní části rostlin fungicidně ošetřeny.

Skleníkové pokusy s biologickými přípravky

Biologické přípravky aplikované na osivo máku vykazovaly ve skleníkových pokusech pozitivní vliv na délku kořenů. Přípravky Clonoplus a Gliorex zvyšovaly délku kořenů v průměru o 7–24 % v porovnání s neošetřenou kontrolou (graf 1). Nicméně aplikace přípravků v dávce 40 g/kg snižovala vzcházivost v průměru o 11 % (graf 2). Vzcházivost pozitivně ovlivňovaly přípravky Clonoplus v nižších dávkách a Polyversum.

Graf 1: Vliv ošetření semen máku (odrůda Opex) přípravky Clonoplus (CL), Gliorex (GLX), Polymix (PLX) a Polyversum (POLY) v různých dávkách na délku kořenů ve skleníkových pokusech; vztaženo k neošetřené kontrole

Graf 2: Vliv ošetření semen máku (odrůda Opex) přípravky Clonoplus (CL), Gliorex (GLX), Polymix (PLX) a Polyversum (POLY) v různých dávkách na vzcházivost ve skleníkových pokusech; vztaženo k neošetřené kontrole

Polní pokusy s biologickými přípravky

V polním maloparcelkovém pokusu se výskyt chorob v průběhu vegetace na jednotlivých lokalitách lišil. Na lokalitě Opava byl zjištěn výskyt spály máku na listech, stoncích a tobolkách, černí na tobolkách a ojedinělý výskyt plísně máku. Na lokalitě Červený Újezd byly rostliny máku v důsledku zvýšeného úhrnu srážek na přelomu června a července napadeny spálou máku, plísní máku, bílou hnilobou a v závěru vegetace černěmi na tobolkách. Naopak na lokalitě Lešany se v důsledku velmi suchého konce jara a léta neprojevilo napadení houbovými patogeny, pouze ve fázi listové růžice bylo zjištěno slabé napadení plísní máku, které se dále nešířilo. Na lokalitě Šumperk byl z houbových chorob podobně jako na lokalitě Lešany zjištěn výskyt pouze plísně máku v první polovině července.

Z hodnocení houbových chorob byla stanovena biologická účinnost přípravků (tab. 1). Ve všech variantách byl zjištěn pozitivní vliv aplikace biologických přípravků na snížení napadení rostlin máku houbovými chorobami ve srovnání s neošetřenou kontrolou. V průměru všech lokalit byl v biologicky ošetřených variantách výskyt houbový chorob o 21% nižší než v kontrole. Celkově nejvyšší účinnost (28 %) byla zjištěna ve variantě s ošetřením osiva přípravkem Clonoplus a dvojí aplikací přípravku Serenade ASO.

Pozitivní vliv biologických přípravků byl zjištěn i u hodnocení výnosu a HTS. U ošetřených variant bylo dosaženo v průměru všech lokalit o 2–13 % vyšších výnosů v porovnání s neošetřenou kontrolou (tab. 2). I když rozdíly nebyly statisticky významné, je patrný pozitivní trend ve zvýšení výnosů po ošetření.

Tab. 1: Účinnost biologických přípravků na napadení listů stonků a tobolek máku setého (odrůda Opex) houbovými chorobami v roce 2017 na 3 lokalitách (%)

Tab. 2: Vliv ošetření osiva biologickými přípravky Clonoplus, Gliorex, Polymix a Polyversum a foliární aplikace biologických přípravků Prometheus a Serenade ASO na výnosové parametry máku setého (Opex) v polních maloparcelkových pokusech v roce 2017 na 4 lokalitách

Pokusy s fungicidy

Polní pokusy s foliární aplikaci fungicidů v roce 2017

V rámci řešení projektu NAZV byly v roce 2017 také založeny polní pokusy s mákem setým (odrůda Opex), ve kterých byl hodnocen vliv foliárního ošetření máku fungicidy v různých vývojových fázích (tab. 3) na zdravotní stav, biologickou účinnost a výnos. U vybraných variant byla prvním rokem sledována kombinace ošetření osiva přípravkem Clonoplus s foliárním ošetřením fungicidy. V kontrolních variantách nebyly osivo ani nadzemní části rostlin fungicidně ošetřeny.

Tab. 3: Varianty foliárního ošetření máku setého fungicidy v roce 2017, Opava, Šumperk, Červený Újezd, Lešany

Discus** 0,2 kg

Hodnocení zdravotního stavu

V polním maloparcelkovém pokusu se výskyt chorob v průběhu vegetace na jednotlivých lokalitách lišil.

Na lokalitě Opava byl zjištěn výskyt skvrnitostí - spály máku na listech, stoncích a tobolkách, černí na tobolkách a ojedinělý výskyt plísně máku. Intenzita napadení spálou máku byla střední. Na neošetřené kontrole bylo napadení 30 %, na ošetřených variantách mezi 11 až 23 %. Napadení stonků bylo na velice nízké úrovni 4,5 % na neošetřené kontrole a 1,5 až 3,1 % na ošetřených variantách. Napadení tobolek bylo nízké 13 % na neošetřené kontrole a 7 až 12 % na ošetřených variantách.

Na lokalitě Červený Újezd byl na rostlinách máku v důsledku zvýšeného úhrnu srážek na přelomu června a července zvýšený výskyt spály máku a to 23 % na neošetřené kontrole a 7 až 22 % na ošetřených variantách. Dále byla pozorována plíseň máku, bílá hniloba a v závěru vegetace černěmi na tobolkách. Napadení tobolek na neošetřené kontrole bylo 20 % a na ošetřených variantách od 5 do 20 %. Napadení stonků bylo na velmi nízké úrovni od 0 do 2,5 % bez ohledu na ošetření.

Naopak na lokalitě Lešany se v důsledku velmi suchého konce jara a léta neprojevilo napadení houbovými patogeny, pouze ve fázi listové růžice bylo zjištěno slabé napadení plísní máku, které se dále nešířilo.

Na lokalitě Šumperk byl z houbových chorob podobně jako na lokalitě Lešany zjištěn výskyt pouze plísně máku v první polovině července.

Z hodnocení houbových chorob byla vypočtena biologická účinnost přípravků. Ve všech variantách byl zjištěn pozitivní vliv aplikace fungicidů na snížení napadení rostlin máku houbovými chorobami ve srovnání s neošetřenou kontrolou. V průměrném hodnocení byla nejvyšší biologická účinnost ošetření zjištěna ve variantě s ošetřením přípravkem s účinnou látkou mancozeb, metalaxyl-M v listové růžici, dále po ošetření přípravkem Propulse na počátku kvetení a ve variantě ošetřené ve 2 pravých listech přípravkem Dithane DG Neotec s následnou dvojí aplikací v prodlužovacím růstu a na počátku kvetení přípravkem Amistar Xtra (tab. 4).

Tab. 4: Účinnost foliárního ošetření fungicidy na napadení listů stonků a tobolek máku setého (Opex) houbovými chorobami v roce 2017 na 3 lokalitách

Hodnocení výnosu

Pozitivní vliv fungicidního foliárního ošetření byl v roce 2017 zjištěn i u hodnocení výnosů a hmotnosti tisíce semen (HTS). HTS byla hodnocena na 3 lokalitách. Vyšší pozitivní efekt na HTS byl zaznamenán na lokalitách Opava a Šumperk ve srovnání s Červeným Újezdem.

Úroveň výnosů na neošetřené kontrole byla 1,05 t/ha v Opavě; 0,89 t/ha v Červeném Újezdu; 1,08 t/ha v Šumperku a 0,43 t/ha v Lešanech. V průměrném hodnocení výnosů na lokalitách Opava, Červený Újezd a Šumperk bylo u ošetřených variant dosaženo navýšení výnosů od 7 do 29 %. S výjimkou variant ošetřených pouze na počátku vegetace neregistrovaným přípravkem s účinnými látkami mancozeb, metalaxyl-M bylo navýšení výnosů vyšší než 20 %. Signifikantní rozdíly ve výnosech k neošetřené kontrole byly zaznamenány na lokalitách Opava a Červený Újezd, a to u varianty ošetřené přípravkem Clonoplus a dělenou aplikací Amistar Xtra +32 % (Opava) a varianty ošetřené přípravkem Dithane DG Neothec +57 % (Č. Újezd). Na lokalitě Opava bylo dosaženo vyšších výnosů než 20 % po ošetření přípravky Dithane DG Neothec a Amistar Xtra (+27 %); přípravky Acanto a Amistar Xtra (+24 %); neregistrovaným přípravkem s účinnými látkami azoxystrobin, isopyrazam (+26 %). Na lokalitě Červený Újezd bylo dosaženo vyšších výnosů než 28 % a více u všech variant s výjimkou varianty ošetřené sólo neregistrovaným přípravkem s účinnými látkami mancozeb, metalaxyl–M. Na lokalitě Šumperk došlo k navýšení výnosů o 20 % a více u variant: Dithane DG Neothec a Amistar Xtra dělená aplikace (+22 %); Clonoplus a Amistar Xtra dělená aplikace (+21 %) a Clonoplus a Propulse (+23 %). Signifikantní rozdíly k neošetřené kontrole nebyly v Šumperku zaznamenány. Pozitivní trend foliárního ošetření na zvýšení výnosů byl zaznamenán na všech lokalitách s výjimkou lokality Lešany, kde byly porosty negativně ovlivněny průběhem počasí na počátku vegetace (tab. 5).

Tab. 5: Vliv foliárního ošetření fungicidy máku setého na výnosové parametry máku setého (Opex) v polních maloparcelkových pokusech v roce 2017 na 4 lokalitách

Výsledky byly mimo jiné získány za finanční podpory Národní agentury pro zemědělský výzkum při MZe, projektu QJ1510014 Snížení rizikovosti pěstování máku.

Ing. Eva Plachká, Ph.D.; OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., Opava
Mgr. Eliška Ondráčková^; Agritec plant Research s.r.o., Šumperk
Ing. Pavel Cihlář, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze
Ing. Martin Bárnet, Ph.D.; Český mák s.r.o.