Chemap Agro s.r.o.

Význam a ochrana proti virovým chorobám ozimé řepky

29. 11. 2019 Doc. Ing. Jan Kazda, CSc., Ing. Eva Zusková, Mgr. Veronika Konradyová, Ph.D., Jaroslava Vospělová; Česká zemědělská univerzita v Praze Choroby Zobrazeno 244x

Od 1. prosince 2013 je v Evropské unii vyloučeno používání účinných látek clothianidin, imidacloprid a thiametoxam ze skupiny neonikotinoidů, protože panují obavy, že poškozují včely. Zákaz mořidel na bázi vyjmenovaných látek přinesl pro pěstitele ozimé řepky velké problémy s ochranou porostů během celého podzimního období. Očekávalo se vážné poškození rostlin dřepčíky rodu Phyllotreta, dřepčíkem olejkovým, zápředníčkem polním a dalšími podzimními škůdci. Nečekané problémy však v podzimním období 2016 až 2018 způsobil mimořádně silný výskyt mšice broskvoňové prakticky na celém území České republiky.

Agronutrition

Mimořádný výskyt mšice broskvoňové 2016–2018

V tabulce 1 je uveden v jednotlivých kalendářních týdnech odchyt mšice broskvoňové prováděný ÚKZÚZ do sacích pastí typu Johnson-Taylor v podzimním období v letech 2016–2018. Pro srovnání je uveden odchyt mšice broskvoňové v roce 2010, kdy na území ČR nebyl zaznamenán výskyt virových chorob řepky.

Zajímavý je časový posun maximálního odchytu mšic v roce 2016 a 2018. Přestože ve srovnání s ostatními kritickými roky je odchyt v roce 2017 relativně nízký, je stále více než 10× vyšší ve srovnání s běžnými roky.

Obrovské množství mšice broskvoňové bylo patrně přeneseno vzdušnými proudy ze západní Evropy. Mšice pozorované v podzimním období na našem území se vyvíjely anholocyklicky, tj. bez pohlavního rozmnožování v životním cyklu. Mšice se množily živorodě na řepce až do poklesu teploty pod -7 °C, kdy zahynuly. To je typický vývoj mšice broskvoňové v západní Evropě, kde mšice přezimují na různých bylinách, včetně ozimé řepky jako nepohlavní partenogenetické populace. V podmínkách střední Evropy se přirozeně vyskytují populace holocyklické, které přezimují vajíčky na dřevinách kladené po relativně složitém pohlavním rozmnožování.

Tab. 1: Výskyt mšice broskvoňové - součty všech 5 sacích pastí v ČR

Kalendářní týden

Rok

2016

2017

2018

pro srovnání běžný rok 2010

37.

1965

9

77

4

38.

3676

73

36

42

39.

5672

254

25

27

40.

633

55

33

52

41.

11778

270

353

57

42.

735

672

974

13

43.

1368

178

460

10

44.

104

24

4804

19

45.

9

11

5300

8

46.

5

3

2920

10

47.

5

0

30

0

Virové choroby řepky

Kalamitní výskyt mšic způsobil nejen vážná přímá poškození rostlin sáním, ale zvýšil i zájem o problematiku virových chorob brukvovitých rostlin mezi pěstiteli i šlechtiteli řepky. Mšice broskvoňová je hlavním vektorem virů napadajících řepku olejnou a další brukvovité rostliny. Mezi viry způsobující ekonomicky nejvýznamnější ztráty na brukvovitých rostlinách v Evropě patří virus žloutenky vodnice (Turnip yellows virus, TuYV,) virus mozaiky vodnice (Turnip mosaic virus, TuMV) a virus mozaiky květáku (Cauliflower mosaic virus, CaMV). V uvedených třech letech v ČR výrazně převládal v porostech řepky virus žloutenky vodnice ( TuYV). V minulosti byl virus TuYV chybně označován jako virus západní žloutenky řepy (Beet western yellows virus, BWYV). Změna nastala v roce 2002, kdy na základě podrobnějšího studia hostitelského okruhu a molekulárních vlastností jednotlivých virových izolátů BWYV byly všechny evropské izoláty, které neinfikovaly řepu, reklasifikovány jako zcela nový druh, a to virus žloutenky vodnice - Turnip yellows virus (TuYV).

Monitoring výskytu TuYV v České republice

V letech 2016–2019 byl na Katedře ochrany rostlin na České zemědělské univerzitě v Praze a v diagnostické laboratoři ÚKZÚZ v Olomouci uskutečněn monitoring výskytu viru žloutenky vodnice (TuYV) v porostech řepky.

Ve všech letech byly testovány odrůdy řepky z poloprovozních pokusů SPZO (sortiment POP A i B), z pokusů do listiny doporučených odrůd (SDO pokusy), registračních pokusů ÚKZÚZ a pokusů firmy Rapool. Počty analyzovaných vzorků a podíl pozitivních vzorků je uveden v tabulce 2.

Tab. 2: Počet analyzovaných vzorků řepky a podíl pozitivních vzorků na TuYV

Ročník

Typ pokusů

Počet analyzovaných vzorků

Podíl pozitivních vzorků na TuYV

2016/17

POP SPZO

1210

99,8 %

SDO

1120

99,8 %

Registrační pokusy ÚKZÚZ

1323

98,8 %

2017/18

POP SPZO + SDO

512

31,5 %

Registrační pokusy ÚKZÚZ

1026

31,5 %

2018/19

Rapool

300

41,7 %

POP SPZO

480

80 %

Charakteristika viru žloutenky vodnice (TuYV)

Virus TuYV má velmi široký hostitelský okruh. Kromě řepky olejné a dalších zástupců z čeledi brukvovitých infikuje i celou řadu plodin, běžných plevelů a divokých druhů rostlin z přibližně 13 různých rostlinných čeledí - např. špenát setý (laskavcovité), ledový salát (hvězdnicovité), cizrnu beraní, lupinu bílou, hrách setý nebo bob obecný (bobovité), ale i hluchavku nachovou (hluchavkovité), zemědým lékařský (zemědýmovité), mák vlčí (makovité), drchničku rolní (prvosenkovité), rozrazil perský i r. rolní (jitrocelovité), violku rolní (violkovité), kopřivu žahavku (kopřivovité) nebo lilek černý (lilkovité). Na těchto zemědělských a plevelných hostitelských rostlinách může TuYV přežívat i během zimních měsíců a následně se z nich v jarních měsících šířit pomocí přenašečů na další plodiny.

Symptomy na řepce vyvolané přítomností TuYV jsou velice rozmanité. Řada z nich však zůstane zcela bez povšimnutí, jelikož jsou lehce zaměnitelné s následky různých abiotických stresů, což je častou příčinou, že se tento virus zatím dostává do podvědomí zemědělců velmi pomalu. Typickými příznaky pro TuYV na řepce je žloutnutí, zfialovění či zčervenání listového pletiva mezi žilnatinami, které může být doprovázeno i zakrněním. Rostliny, které jsou infikovány brzy (ještě před květem), jsou často bledé a zakrnělé a produkují méně květů a semen. Pokud k infekci dojde později, jsou symptomy méně zřetelné a vliv na snížení výnosu je nižší. Charakter symptomů na listech se liší podle stáří infikované rostliny, klimatických podmínek a mezi jednotlivými odrůdami. Mnoho infikovaných rostlin však po celou dobu vegetace zůstává bez symptomů.

Ve Velké Británii bylo prokázáno, že TuYV může snížit výnos až o 26 %, a to díky snížení počtu větví, počtu semen v šešuli a snížením množství oleje v semenech. V Německu plochy silně napadené TuYV (90–100% infekce) daly o 12–34 % nižší výnos než plochy, které byly méně infikovány virem TuYV. V Austrálii dosahovaly ztráty na výnosech u infikovaných rostlin až 46 %, tyto vysoké ztráty byly způsobeny menším množstvím semen s 3% ztrátou olejnatosti a zvýšením obsahu kyseliny erukové. Na základě dosavadních pokusů bylo odhadnuto, že nárůst četnosti virů o 1 % může znamenat ztrátu na výnosech o 6 až 12 kg/ha.

TuYV není přenosný mechanicky. Nepřenáší se ani pomocí semen, jelikož se v hostitelských rostlinách nachází pouze ve floému, tedy v cévních svazcích.

TuYV se přenáší celou řadou druhů mšic, a to perzistentním cirkulativním, nepropagativním způsobem. Mšice tedy musí sát na infikované rostlině delší dobu (několik hodin až dní), aby mohla virus přenášet. Jakmile mšice virus jednou nasátím získá, přenáší ho pak po celou dobu svého života, a to i po svléknutí kutikuly. Další generace mšic však virus ve svém těle nemají, a tedy ho ani nepřenášejí.

Hlavním a nejdůležitějším vektorem viru je mšice broskvoňová (Myzus persicae). Dalšími vektory jsou např. kyjatka zahradní (Macrosiphum euphorbiae) a mšice zelná (Brevicoryne brassicae). Tyto druhy mají ovšem v ČR významně nižší význam při přenosu viru v řepce.

Ochrana proti virovým chorobám aplikací insekticidů

Podobně jako u jiných virových onemocnění v různých plodinách není možná ani v řepce jednoduchá přímá ochrana. Základem ochrany je potlačení přenašečů, což je však velmi obtížné vzhledem k tomu, že i relativně malý počet přenašečů může infikovat během několika hodin (do 48 hodin) velký počet rostlin. Zákonitě musí vždy dojít k prodlení při aplikaci insekticidů proti přenašečům (signalizace výskytu přenašeče, organizace ošetření, rychlost účinku insekticidů, mortalita mšic). Právě mšice broskvoňová patří k obtížně hubitelným přenašečům insekticidy.

Registrované pyretroidy s účinnými látkami deltamethrin nebo lambda-cyhalothrin mají jen omezenou účinnost. Působí pouze krátkodobě a nemají systémový účinek. Byla také prokázána rezistence mšic proti těmto pyretroidům.

Karbamát pirimikarb není při polních aplikacích příliš používán. Je relativně drahý, ale přitom má pouze kontaktní účinek a na spodní stranu listu jen těžko proniká.

Ze současně registrovaných přípravků (stav k 24. 7. 2019) je skutečně účinný pouze neonikotinoid thiakloprid. Velmi důležitý pro potlačení přenosu virů je výborný systémový efekt. Spolehlivě jsou zasaženy i mšice sající na spodní straně listů. Nevýhodou thiaklopridu je, že se používá opakovaně v mnoha plodinách, a to může způsobit sníženou účinnost proti některým skupinám škůdcům. V řepce byla zaznamenána snížená účinnost v podzimním období na dospělce dřepčíka olejkového i drobných dřepčíků rodu Phyllotreta.

Na základě rozhodnutí ÚKZÚZ by měla být do řepky v podzimní období 2019 rozšířena registrace pro účinné látky flonicamidsulfoxaflor. Obě látky na základě provedených pokusů vykazují vynikající účinnost na mnoho druhů mšic, a to i na populace rezistentní proti jiným skupinám insekticidů. Mají vynikající rychlý translaminární i systémový účinek. Oba přípravky tak spolehlivě účinkují i na mšice sající na spodní straně listů. Při dodržení doporučeného dávkování jsou šetrné proti přirozeným nepřátelům mšic. Přirození nepřátelé tak ještě prodlužují dlouhodobý účinek těchto látek. V případě jejich registrace by tyto látky měly používat k ochraně řepky proti mšicím v podzimní období přednostně.

Pěstování rezistentních odrůd řepky proti viru TuYV

Po roce 2016 se prodávají i v České republice odrůdy řepky rezistentní vůči viru TuYV.

Rezistence proti virům se definicí odlišuje od rezistence proti jiným patogenům. V tomto případě dochází k proniknutí virových částic i do rezistentních rostlin, ovšem díky působením genů rezistence by množství viru mělo být nižší. To by se mělo promítnout do lepšího výnosového výkonu dané odrůdy.

V letech 2016–2019 byl na katedře ochrany rostlin na České zemědělské univerzitě v Praze ve spolupráci s diagnostickou laboratoři ÚKZÚZ v Olomouci a SPZO Praha ověřován význam pěstování odrůd řepky s genem rezistence proti viru TuYV.

Bylo prokázáno, že pěstování odrůd ozimé řepky s genem rezistence mělo pozitivní vliv na vyšší výnos a olejnatost ve srovnání s odrůdami neobsahujícími gen rezistence. Zároveň byla u rezistentních odrůd detekována nižší koncentrace viru TuYV.

Výsledky byly na všech typech odrůdových pokusů podobné, příkladem může být podrobné vyhodnocení registračních pokusů ÚKZÚZ - sortiment odrůd zkoušených 2. a 3. rokem. Odběr vzorku rostlin (listy) byl proveden na jaře v dubnu 2017. Vzorky byly odebrány na lokalitách Chrastava, Staňkov, Hradec nad Svitavou, Pusté Jakartice, Vysoká, Lípa a Věrovany. Uváděné průměry obsahu viru (TuYV), výnosu, obsahu oleje byly vyhodnoceny ze čtyř odrůd s genem rezistence proti viru TuYV a 16 odrůd bez tohoto genu.

Výsledky jsou shrnuty v grafech 1, 2 a 3, ze kterých vyplývá, že na odrůdách s genem rezistence na všech lokalitách byl v průměru zjištěn nižší obsah viru, výrazně vyšší výnos (až o 13 %) a výrazně vyšší obsah oleje v sušině (až o 8 %).

V pěstitelském roce 2018/19 bylo opakovaně zjištěno, že u rezistentních odrůd (v grafech označeny modře) byl zjištěn nižší počet napadených rostlin a bylo zjištěno i nižší množství viru v rostlině než u odrůd bez genu rezistence (v grafech označeny červeně; graf 4, 5). Podobné výsledky byly dosaženy i u řady dalších pokusů.

Graf 1: Obsah viru TuYV v řepce, registrační pokusy ÚKZÚZ 2016/17
Graf 1: Obsah viru TuYV v řepce, registrační pokusy ÚKZÚZ 2016/17

Graf 2: Výnos řepky, registrační pokusy ÚKZÚZ 2016/17
Graf 2: Výnos řepky, registrační pokusy ÚKZÚZ 2016/17

Graf 3: Obsah oleje v sušině semen řepky, registrační pokusy ÚKZÚZ 2016/17
Graf 3: Obsah oleje v sušině semen řepky, registrační pokusy ÚKZÚZ 2016/17

Graf 4: Podíl pozitivních vzorků a průměrný obsah viru TuYV, POP A 2018/19
Graf 4: Podíl pozitivních vzorků a průměrný obsah viru TuYV, POP A 2018/19

Graf 5: Podíl pozitivních vzorků a průměrný obsah viru TuYV, POP B 2018/19
Graf 5: Podíl pozitivních vzorků a průměrný obsah viru TuYV, POP B 2018/19

Agrotechnická opatření

V případě, že se již na jaře objeví na rostlinách příznaky virové infekce nebo je laboratorně potvrzena přítomnost virů, přestože jsou rostliny bezpříznakové, je možno zabránit významnějším ztrátám na výnosu kvalitní výživou. Slabé rostliny na jaře je důležité podpořit dělenými dávkami dusíku, nejlépe v ledkové formě. První dávku volit raději nižší, odpovídající velikosti rostlin. Aplikace dusíkatých hnojiv napomáhá k tomu, že nedochází ke zřetelným projevům přítomnosti viru v rostlinách a příznaky infekce se v porostu neprojevují. Obdobný vliv má i dostatečné množství přístupné síry. Právě nedostatek tohoto prvku může dramaticky zvýšit negativní dopady viróz na úrodu. Vhodné je také přihnojení komplexními listovými hnojivy v období, kdy rostliny mají dostatečnou listovou plochu. Při volbě termínů pro aplikaci hnojiv je nutné přihlédnout také k průběhu srážek.

Prognóza výskytu virových onemocnění v roce 2019

Výskyt a škodlivost virových chorob mohou všeobecně ovlivnit faktory, jako je termín infekce v souvislosti s růstovou fází rostliny, dostupný zdroj virů a výskyt přenašečů (vektorů) a vhodné podmínky pro jejich přelet. Čím vývojově mladší rostliny jsou infikovány, tím silnější jsou projevy virového onemocnění během celé vegetace, a tím významnější může být další šíření virové infekce v porostu. Ideální situace pro šíření virů nastane, když vlivem sucha rostliny pozdě vzcházejí a pomaleji se vyvíjí. Nálet mšic v září či počátkem října na malé rostliny způsobí silné rozšíření virové nákazy.

Výskyt virových onemocnění řepky v roce 2019 lze odhadnout také podle množství mšic zachycených v sacích pastech ÚKZÚZ (Aphid Bulletin na webových stránkách www.ukzuz.cz). Na základě tohoto monitoringu v kombinaci s odchytem mšic do žlutých misek doporučujeme i provádět insekticidní ochranu v polních podmínkách, přestože na rostlinách nemusí být dosud velký výskyt mšic patrný. Ošetření proti okřídleným nalétávajícím mšicím, které se ještě příliš nenamnožily na rostlinách, je nejúčinnější prevencí proti rozšíření virových chorob.

Pěstitelské doporučení

Pěstitelům lze doporučit pěstování odrůd řepky s genem rezistence proti TuYV. Na základě průměrných hodnot, získaných během tří pěstitelských sezon u všech typů pokusů, byl u rezistentních odrůd zjištěn nižší obsah viru, vyšší výnos a vyšší obsah oleje, ve srovnání s odrůdami bez genu rezistence.

Současně je však třeba připomenout, že některé odrůdy bez deklarovaného genu rezistence, dosahovaly stejných nebo dokonce lepších výsledků než některé odrůdy s genem rezistence, přestože byla u nich zjištěna významně vyšší obsah virů. Ze získaných výsledků sice vyplývá, že v případě výskytu viru přináší pěstování rezistentních odrůd v průměru lepší výsledky, což ale nemusí platit pro všechny odrůdy v sortimentu. Stále totiž platí, že důležitá stále zůstává i přirozená úrodnost dané odrůdy.

Pěstitelé však nesmí v případě pěstování rezistentních odrůd podceňovat význam pesticidní ochrany proti přenašečům virových chorob a správné agrotechniky.

U neošetřených porostů mohou mšice způsobit přímé poškození rostlin sáním, což může vést až k zaorání porostů. Rovněž mohou šířit podstatně nebezpečnější virus mozaiky vodnice (TuMV), proti kterému nemáme zatím žádné rezistentní genotypy. V minulých třech letech byl však výskyt tohoto viru v ČR ojedinělý.

Kolonie okřídlených jedinců mšice broskvoňové
Kolonie okřídlených jedinců mšice broskvoňové

Neokřídlení jedinci mšice broskvoňové
Neokřídlení jedinci mšice broskvoňové

Příznaky viru TuYV na rostlinách řepky
Příznaky viru TuYV na rostlinách řepky

Elisa test na viry (čím tmavší zabarvení tím vyšší obsah viru)
Elisa test na viry (čím tmavší zabarvení tím vyšší obsah viru)

Příznaky viru TuYV na rostlinách řepky
Příznaky viru TuYV na rostlinách řepky

Příznaky viru TuYV na rostlinách řepky
Příznaky viru TuYV na rostlinách řepky

Příznaky viru TuYV na rostlinách řepky
Příznaky viru TuYV na rostlinách řepky

Mimořádně silný projev virové infekce - zakrnění rostlin (2 rostliny vpravo)
Mimořádně silný projev virové infekce - zakrnění rostlin (2 rostliny dole)

Související články

Odolnost obilnin vůči žluté zakrslosti ječmene

21. 11. 2019 Ing. Jana Chrpová, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Choroby Zobrazeno 233x

Choroby obilnin (15): Sněti obilnin (II.)

23. 10. 2019 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 510x

Choroby obilnin (14): Sněti obilnin (I.)

16. 10. 2019 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 518x

Výskyt bakterie Ralstonia solanacearum v povrchových vodách v roce 2018

07. 10. 2019 Ing. Lenka Wasserbauerová; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Havlíčkův Brod Choroby Zobrazeno 533x

Invázne a expanzívne druhy v podmienkach Slovenska (4): Voškovníky

30. 09. 2019 Ing. Peter Mižík; Agrofert o. z. Choroby Zobrazeno 605x

Další články v kategorii Choroby

detail