Limagrain
Limagrain
Limagrain

Chemap Agro s.r.o.

Zdravotní stav kořenů řepky

11. 09. 2018 Doc. Ing. Evženie Prokinová, CSc.; Praha Choroby Zobrazeno 353x

Chorobám kořenů polních plodin, včetně řepky, není zdánlivě věnována taková pozornost, jakou si zaslouží. Není to tak úplně pravda, jen se o nich dnes více než před pár lety mluví.

Agronutrition

Jedním z důvodů je fakt, že u široce rozšířených plodin dochází v posledních letech k náznaku stagnace výnosů. Obviňovány jsou z toho právě choroby kořenů, což má svou logiku - pokud nebude mít rostlina zdravý, plně funkční kořenový systém, nebude schopna poskytnout plný výkon - výnos bez ohledu na to, jakou péči budeme věnovat jejím nadzemním částem. Tou můžeme situaci zlepšit, ale nikoli vyřešit. Ale bezprostřední příčinou oslabení rostlin a jejich nižšího výkonu jsou skutečně velmi často poškozené kořeny a nemusí vždy jít o napadení patogeny. V tomto příspěvku jsme se zaměřili na zdraví kořenů řepky.

Nekrózy, hniloby, odumírání kořenů

Jako nejčastější primární původci nekróz, hnilob a odumírání řepkových kořenů jsou udávány houby Rhizoctonia solani (teleomorfa: Thanatephorus cucumeris), Fusarium spp., Pythium spp. a Alternaria alternata. Spíše z teplejších oblastí světa jsou popsány jako původci kořenových chorob řepky i další houby, které se v našich podmínkách zatím jako patogeny u řepky neobjevují: Macrophomina phaseolina, Phymatotrichopsis omnivora, Phytophthora megasperma a Sclerotium rolfsii.

Podle mých informací nebyl u nás v posledních letech prováděn systematický průzkum patogenů na kořenech řepky, jednotlivé projekty jsou zaměřeny vždy jen na jednoho nebo několik málo patogenů. Na základě vlastní zkušenosti mohu ale konstatovat, že informace udávané v zahraniční literatuře odpovídají i situaci v našich podmínkách.

Z kořenů řepky s příznaky nekróz jsem nejčastěji izolovala druhy rodů Alternaria, Rhizoctonia, Fusarium, Rhizopus sp., Cladosporium, Pythium. Pouze zástupci rodu Cladosporium nejsou primárními původci onemocnění, všechny ostatní druhy mohou vyvolat nekrózy a hniloby kořenů.

Na vzestupu jsou aktuálně nálezy Rhizoctonia solani, a to nejen u řepky. Jde o půdní houbu, typického půdního obyvatele, je to tzv. polyfágní patogen (napadá celou řadu kulturních i planých rostlinných druhů z různých čeledí). Hlavním příznakem napadení jsou rezavě hnědé nekrózy kořenů, které končí jejich trouchnivěním.

V rámci rodu Fusarium jsem dosud izolovala (opakovaně) jen dva druhy - jeden neurčený (ze sekce roseum) a dále F. culmorum (které je mimo jiné významným patogenem klasů obilnin a producentem toxinů). Tyto houby mohou být také příčinou suchých hnilob kořenů - ty ale postrádají rezavé zbarvení.

Alternaria alternata je celosvětově rozšířený široký polyfág, u dospělých rostlin řepky se projevuje hlavně jako druhotný patogen, může ale být primárním původcem zhoršené vzcházivosti a odumírání klíčních rostlin.

Také Rhizopus sp. (v literatuře je u řepky udáván druh R. stolonifer) napadá spíše semena a klíční rostliny.

Uhnilé kořeny po napadení Rhizoctonia solani
Uhnilé kořeny po napadení Rhizoctonia solani

Z tohoto kořene byla izolována Alternaria alternata a Leptosphaeria sp.
Z tohoto kořene byla izolována Alternaria alternataLeptosphaeria sp.

Vodnatění kořene a bakteriální hniloba po mechanickém a mrazovém poškození
Vodnatění kořene a bakteriální hniloba po mechanickém a mrazovém poškození

Prokázána byla i souvislost mezi poškozením kořenů škůdci a kořenovými chorobami. Poškození pokožky kořene usnadňuje pronikání patogenů. V tomto směru se jeví jako podstatné hlavně poškození kořenů larvami květilky zelné - z poškozených kořenů jsem dotčené houby izolovala častěji než z kořenů bez povrchových poškození.

V našich podmínkám k méně významným původcům hnilob kořenů patří některé bakterie, uvést můžeme např. běžně rozšířenou, půdní, polyfágní bakterii Pectobacterium carotovorum. Méně se už ví, že i kořeny řepky mohou být napadeny strupovitostí, vyvolávanou bakteriemi Streptomyces scabiei.

Nádorovitost kořenů brukvovitých

Relativně nové jsou informace o napadení kořenů řepky půdním organizmem Plasmodiophora brassicae (původce nádorovitosti brukvovitých). Relativně proto, že napadení i ozimé řepky tímto patogenem není ani u nás žádnou novinkou - výskyty byl zaznamenávány již před 40 i více lety. Tenkrát šlo ale o jednotlivé rostliny, choroba neměla u této plodiny žádný hospodářský význam. V současné době jsme svědky šíření nádorovitosti a přibývání ploch s hospodářsky významným výskytem onemocnění. Příčin je více, nelze jednoznačně určit jednu jedinou. P. brassicae přežívá volně v půdě, životnost a schopnost napadnout hostitele z okruhu brukvovitých rostlin si uchovává minimálně 5 let, proto má výrazný negativní vliv velké rozšíření řepky a její zařazování do osevního sledu ob jeden rok. Dále se podstatně změnila odrůdová skladba. Objevily se odrůdy se sníženým obsahem glukosinolátů, což jsou látky důležité pro funkčnost obranného systému brukvovitých. Další výraznou změnou je posun termínu setí prakticky o měsíc dříve oproti starým technologiím. Tento posun souvisí v tomto případě s teplotou půdy - vzniku infekce vyhovuje spíše letní teplota.

Původci chorob nadzemních částí na kořenech

Poměrně často lze z kořenů především ke konci vegetace a hlavně po sklizni izolovat také původce šedé plísně - houbu Botryotinia fuckeliana (anamorfa: Botrytis cinerea) a původce fomové hniloby - houbu Leptosphaeria spp. (L. maculans, L. biglobosa). B. fuckeliana vytváří na kořenech a v půdě sklerocia, kterými přežívá na pozemku do dalších let, podobně L. maculans - hlavní původce fomové hniloby - vytváří na kořenech plodnice, které si zachovávají životnost až do doby úplného rozložení rostlinných zbytků včetně kořenů, tj. minimálně 4 roky. Tyto houby nejsou podle dosavadních poznatků primárními patogeny kořenů, využívají je jen k přežívání období se sníženou intenzitou vegetace (tzv. období vegetačního klidu).

Méně často, ale přece, ojediněle i během vegetace, lze z kořenů řepky izolovat i původce bílé sklerociové hniloby - houbu Sclerotinia sclerotiorum, která je v našich podmínkách pravděpodobně nejčastější příčinou předčasného zasychání rostlin.

Napadení kořene houbou Sclerotinia sclerotiorum, pravděpodobně po mrazovém poškození
Napadení kořene houbou Sclerotinia sclerotiorum, pravděpodobně po mrazovém poškození

Černání kořene po napadení Leptosphaeria maculans a Verticillium longisporum
Černání kořene po napadení Leptosphaeria maculansVerticillium longisporum

Primární příznaky fomové hniloby v kořeni poškozeném květilkou zelnou
Primární příznaky fomové hniloby v kořeni poškozeném květilkou zelnou

Příznaky napadení fomovou hnilobou
Příznaky napadení fomovou hnilobou

Rhizopus sp. na kořeni
Rhizopus sp. na kořeni

Původci cévního vadnutí na kořenech

Několik posledních let se u nás objevují informace o napadení řepky houbami rodu Verticillium. Houba nevyvolává nejprve odumírání kořenů, ale kolonizuje vodivé cesty a je příčinou tzv. cévního vadnutí. Druhy uvedeného rodu patří mezi klasické půdní houby a v půdě si uchovávají životnost až 14 let - přežívají pomocí útvarů nazývaných mikrosklerocia. Řada studií potvrdila, že patogenem řepky je druh V. longisporum. V některých pracích je popsáno izolování druhu V. dahliae, tento druh je ale velmi polyfágní, napadá více než 200 druhů hostitelských rostlin a u řepky se podle dosavadních informací neprojevuje jako primární patogen. K určitým nejasnostem může docházet také díky tomu, že před možností využití molekulárně biologických metod pro determinaci hub bylo často V. dahliae a V. longisporum uváděno jako jeden druh - V. dahliae. Symptomatické určení verticiliového vadnutí je velmi problematické, protože šedočerné až černé zbarvení kořenů je i příznakem fomové hniloby. Přesné, spolehlivé určení je možné pouze laboratorními metodami, přičemž bylo zjištěno, že nejvhodnější termín pro odběr vzorků pro laboratorní detekci a determinaci V. longisporum je ve fázi BBCH 60 (počátek květu - jsou otevřené první květy). Experimenty provedené na začátku 91. let ve Švédsku ukázaly, že desikace porostu přípravky s účinnou látkou diquat mohou napomoci tvorbě mikrosklerocií, a tím podpořit přežívání houby na rostlinných zbytcích na pozemku.

Verticillium sp.
Verticillium sp.

Pro úplnost je potřeba ještě zmínit možnost napadení řepky druhem Fusarium oxysporum f. sp. conglutinans, které je také původcem cévního vadnutí řepky a zdrojem infekce je půda. U nás zatím toto onemocnění nebylo diagnostikováno.

Fyziologické poruchy

Samostatnou kapitolu pak představují fyziologické poruchy, které se mohou projevovat třeba jen slabším růstem, ale i velmi nápadnými příznaky - změnami barvy, nekrózami, hnilobami. V případě kořenů jsou tyto příznaky hůře rozpoznatelné, často o nich ani nevíme.

Typickým příznakem omezení přirozeného růstu kořenů (a tím třeba jen mírného snížení výkonnosti) u řepky je reakce na utužení půdy pod úrovní kypření. Kořen je silně rozvětvený, neroste do hloubky na rozdíl od geneticky daného dlouhého kůlového kořene. Příznak se objevuje i v souvislosti s dostupností půdní vláhy - pokud je rostlina závislá hlavně na srážkách v povrchové vrstvě, kořen neroste do hloubky - a opět jsme u utužení půdy, kdy po vydatnějším dešti zůstává voda na poli stát, nevsakuje se.

Časté je také oslabení rostlin nevyrovnanou výživou nebo deficitem některých prvků - u řepky se jedná především o síru a bór. Setkali jsme se i s případem, kdy podnik na hnojivech nešetřil a přesto byly rostlin doslova vyhladovělé - pH na daném pozemku bylo 4,5 a pro kořeny byly tak živiny nedostupné.

Porovnání vývoje kořenů v utužené (vlevo) a hluboko nakypřené (vpravo) půdě
Porovnání vývoje kořenů v utužené (vlevo) a hluboko nakypřené (vpravo) půdě

Ochrana

Ochrana proti původcům kořenových chorob musí být v prvé řadě preventivní. Můžeme pouze stále dokola opakovat, že hlavní je střídání plodin, systém: obilnina - řepka -obilnina nutně vede k problémům. Důraz je třeba klást i na kvalitu zpracování půdy, přitom nelze jednoznačně říci, zda je lepší orba nebo hlubší kypření. Oba systémy mají svá plus i minus a nejdůležitější pro rozhodování který používat, je půda na konkrétním pozemku. Zatím minimum informací na téma zdravotní stav máme u zkoušených systémů pásového zpracování půdy, ale určitě i tam bude určující kvalita provedení. Na základě dosavadních výsledků našich i zahraničních výzkumníků můžeme již konstatovat, že určitě nevhodné je z fytopatologického hlediska pouze mělké kypření půdy.

Další možností je využití biologické ochrany. V zásadě jde o aplikaci přípravků, jejichž účinnou složkou jsou bakterie nebo houby, které jsou antagonisty původců chorob, potlačují jejich množení a růst a/nebo podporují vitalitu a obranyschopnost rostlin. Také na českém trhu se již takové přípravky na ochranu rostlin objevují, jsou zkoušeny a některé jsou již i cenově dostupné pro zemědělskou praxi (Serenade Aso, Contans WG, nejen do řepky je registrována řada přípravků obsahujících Pythium oligandrum). V registru hnojiv je také řada použitelných přípravků tohoto typu, např. Azoter, Bactofil A10, Prometheus a další. Vyhledávat je lze pomocí zadaných hesel „neodpovídá typu“ a „pomocné látky - pomocné půdní látky“. Okamžitá návratnost investice do nich je ovšem někdy sporná, rozhodně nelze očekávat, že tyto přípravky nahradí chyby v základní agrotechnice. Navíc spolupůsobí na zlepšení půdní úrodnosti, efekt se nemusí projevit okamžitě. Využijí je nejspíše pěstitelé, kteří nevnímají půdu jen jako neživý zdroj zisku využívaný dokud to jde a pak ať si láme hlavu někdo jiný a jsou si vědomi toho, že pokud chtějí brát, musí také dávat.

V případě půdních organizmů - původců kořenových chorob - je diskutabilní otázka fungicidní ochrany. Jak v pokusech, tak v praxi je ověřeno, že aplikace fungicidu mírní negativní dopad i v případě kořenových chorob, ale jde spíše o stimulační vliv moderních přípravků než o přímý účinek na patogeny (s výjimkou mořidel). Pro ověření možnosti použití konkrétních přípravků nejen proti chorobám kořenů doporučuji využívat Rostlinolékařský portál na stránkách ÚKZÚZ, případně Portálu farmáře. Jde o velmi užitečnou, přehlednou aplikaci, která k dnešnímu dni obsahuje množství cenných a aktuálních informací obecně i na úrovni regionů.

V současné době mají pěstitelé k dispozici také vysoce účinnou ochranu proti nejzávažnějším chorobám kulturních plodin - odolné odrůdy. Jen je třeba pamatovat na to, že každá odrůda má jiné nároky na prostředí a pokud zvolíme vzhledem ke svým půdním a klimatickým podmínkám nevhodně, může být i špičková odrůda s vysokou odolností zklamáním.

Řešení je v půdě

Chceme-li ale řešit primární příčinu rostoucího významu kořenových chorob nejen řepky, musíme začít u velmi širokého pojmu „úrodnost půd“. Např. na stránkách Mendelu v Brně se dočteme, že „úrodnost půdy je její schopnost poskytovat rostlinám takové životní podmínky, které mohou uspokojit jejich požadavky na vodu, živiny a půdní vzduch po celé vegetační období“. V tom, aby takovou schopnost půda měla, hrají obrovskou roli půdní organizmy, dominantní místo zaujímají bakterie. A v tom je právě háček. Většina půdních bakterií je poměrně citlivá na složky, které nejsou přirozenou součástí půd, tj. částečně minerální hnojiva a hlavně pesticidy, především herbicidy. Existuje nepočítaně studií, které dokladují jak pozitivní, tak negativní vliv jednotlivých účinných látek na konkrétní půdy druhy. Údaje jsou hodně rozporuplné, což je podmíněno rozdílností půdně klimatických podmínek experimentů a testovaných materiálů (odrůdy, přípravky). V každém případě je potvrzeno, že dlouhodobé intenzivní používání syntetických pesticidů a jednostranné hnojení (N) vede k dramatickým změnám v diverzitě půdních organizmů, změnám v poměrném zastoupení populací jednotlivých druhů a v důsledku se tak podílí na snižování půdní úrodnosti.

Obdobně působí i pěstování jen velmi úzkého spektra rostlinných druhů - jev je známý jako únava půdy. V takovém prostředí kořeny pak nejsou schopny plnit svou funkci v plném rozsahu, mohli bychom to přirovnat k chronické otravě u živočišných organizmů. A jsme zpět u biologické ochrany - doporučované a funkční biologické přípravky obsahují přirozeně se vyskytující druhy, které se v půdách s přirozenou půdní úrodností „samy od sebe“ a určitě bychom je tam nemuseli dodávat. Proto je také v polních pokusech často konstatována nižší (ne nízká) účinnost biologických půdních přípravků v ekologickém zemědělství ve srovnání s konvenčním.

Kromě toho na půdu působí i řada vlivů, které zemědělci v žádném případě nemohou ovlivnit - např. pevný spad, jehož zdrojem je průmysl, doprava, dále obsah kontaminantů ve vodě, včetně vody podzemní a zdaleka nejde jen o pesticidy - jen se v široké veřejnosti o ostatních kontaminantech, vzniklých lidskou činností, neví a média o nich raději nemluví (léčiva, čisticí a kosmetické přípravky, nanočástice plastů atd.). Nezanedbatelný je i vliv postupné klimatické změny. To vše napomáhá oslabení kořenů a zvyšuje pravděpodobnost výskytu kořenových chorob, včetně fyziologických poruch.

Pěstitelé mohou ovlivnit opravdu jen část, ale jde o tu zásadní, přímou práci s půdou obsah kvalitní organické hmoty, utužení půdy. Pokud si dokážeme uvědomit, že pěstované plodiny nejsou jen zisk, ale jsou to živé organizmy, které stejně jako všechny ostatní živé organizmy reagují na nejrůznější stresové podmínky, pomůže to i k lepšímu pochopení zásad preventivní ochrany rostlin, jejímu uplatňování a dalšímu snížení aplikace dosud nezbytných syntetických přípravků na ochranu rostlin. A pokud jde o peníze v prvé řadě - asi se neušetří, jen budou finanční prostředky vynakládány na metody šetrnější ke všemu živému, včetně nás i našich pěstovaných plodin. Pokud k nim budeme šetrnější, vrátí nám to ve výnosech.

Související články

Celest Trio Formula M - sázka na jistotu

01. 11. 2018 Ing. Martin Hájek, Ph.D.; Syngenta Czech Choroby Zobrazeno 136x

Choroby obilnin (7) - Choroby kořenů a pat stébel (1)

11. 10. 2018 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 393x

Po roce zase od začátku

15. 09. 2018 Ing. Jana Doubková, Ph.D.; Bayer s.r.o. Choroby Zobrazeno 231x

Mykotoxiny v obilovinách a jejich dopad na kvalitu potravin a krmiv

10. 09. 2018 RNDr. Ivana Polišenská, Ph.D.; Agrotest fyto, s.r.o., Kroměříž Choroby Zobrazeno 247x

Virové choroby řepky a možnosti ochrany

03. 09. 2018 Ing. Lucie Slavíková, Ing. Jiban Kumar, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha - Ruzyně Choroby Zobrazeno 319x

Další články v kategorii Choroby

Agro Aliance
AG NOVACHEM s.r.o.
Zetrola Magnello Pack - Syngenta
Kniha Biologie a regulace plevelů  - Novinka 2018

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

Anketa

Jak se Vám líbí nové názvosloví chorob a používáte je?
25%
6%
4%
16%
5%
43%
detail