BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Aktuální doporučení pro polní plodiny - červenec a srpen 2014

21. 07. 2014 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 5213x

Při přeháňkovém průběhu počasí pokračuje šíření plísně bramboru (Phytophtora infestans) a někde i hnědé skvrnitosti listů (Alternaria solani) ve všech porostech. U raných odrůd se škodlivým výskytem plísně (nad 25 %) je vhodné provést likvidaci natě, aby nedošlo k napadení hlíz. U poloraných a polopozdních odrůd pokračujte v ošetření registrovanými přípravky. U sadbových porostů sledujte nálety vektorů viróz - mšic a porosty včas ošetřete. Nepodceňujte ošetření proti pozdnímu výskytu druhé generace mandelinky bramborové.

Varistar

Brambory

Při přeháňkovém průběhu počasí pokračuje šíření plísně bramboru (Phytophtora infestans) a někde i hnědé skvrnitosti listů (Alternaria solani) ve všech porostech. U raných odrůd se škodlivým výskytem plísně (nad 25 %) je vhodné provést likvidaci natě, aby nedošlo k napadení hlíz. U poloraných a polopozdních odrůd pokračujte v ošetření registrovanými přípravky: Ranman + Ranman Activator, Ranman Top, Revus Top, Tanos 50 WG, Kunshi, Altima 500 SC, Nando 500 SC, Acrobat MZ, Curzate Gold, Curzate M WG, Criterium, Drago, Zetanil WG, Sereno, Electis*, Consento, Infinito aj. Na závěrečné ošetření je vhodné použít přípravky: Altima 500 SC, Nando 500 SC, Zignal 500 SC, Ranman + Ranman Activator, Ranman Top pro jejich antisporulační účinek a schopnost ochrany proti infekci na hlízách, případně i Consento, Infinito, Sereno aj. Četnost ošetření a druh přípravku se řídí stupněm ohrožení (podle dešťových srážek). Prognóza výskytu je na http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/skodlive-organizmy/. Za deštivého počasí se ošetřuje v 7denních intervalech, za sucha postačí preventivní ošetření po 14 dnech. Aby bylo ošetření dostatečně účinné, nesmí se šetřit vodou a musí se ošetřit také spodní části rostlin, protože zde jsou pro vývoj choroby podstatně lepší vlhkostní podmínky než na povrchu rostlin. To platí nejenom pro kontaktní přípravky, ale i pro přípravky působící systémově. Účinná látka většiny systémových přípravků po přijetí rostlinou postupuje především zdola nahoru k vegetačnímu vrcholu (akropetálně) nebo od středu k okraji listů a každé ošetření má jen omezenou dobu účinnosti. Přitom čím je infekční tlak větší, tím kratší dobu chrání fungicidní látka rostlinu před napadením. Měďnaté fungicidy: Cuprocaffaro, Flowbrix, Funguran-OH 50 WP, Champion 50 WP, Kocide 2000, Korzar, Kuprikol 250 SC aj. je možno použít při slabém infekčním tlaku v druhé polovině postřikové sezony a v systémech ekologického zemědělství. Měďnaté fungicidy mohou prodlužovat vegetaci. Při silnějším napadení porostu je velká pravděpodobnost, že mohou být také napadeny hlízy, což významně ovlivní i výnosy a následné ztráty při skladování. Proto věnujte bramborám zvýšenou pozornost i při sklizni, tj. neprovádějte sklizeň za vyšších teplot a porosty s hlízami napadenými plísní bramboru sklízejte jako poslední. K preventivním opatřením rovněž patří i dokonalé mechanické vyčistění skladů před naskladněním a jejich následná desinfekce.

U sadbových porostů sledujte nálety vektorů viróz - mšic a porosty včas ošetřete přípravky: Bi-58 EC nové, Pirimor 50 WG, Plenum, Actara 25 WG, Biscaya 240 OD, Nurelle D, Proteus 110 OD případně i pyretroidy Agrion Delta, Fast M, Karate se Zeon technologií 5 CS, Markate 50, Nexide, Rapid aj.

Nepodceňujte ošetření proti pozdnímu výskytu druhé generace mandelinky bramborové přípravky: Mospilan 20 SP, Coragen 20 SC, Actara 25 WG, Biscaya 240 OD, Calypso 480 SC, SpinTor aj., abyste co nejvíce redukovali počet přezimujících brouků tohoto škůdce. Často stačí ošetřit pouze ohniska výskytu mandelinky bramborové či okraje pole, kde se škůdce vyskytuje. Při plošném ošetření je vhodné spojit tento zásah s ošetřením proti plísni bramboru. Je třeba dodržovat ochrannou lhůtu mezi posledním ošetřením a sklizní brambor!

 Je třeba zabránit přechodu plísně bramboru na hlízy
Je třeba zabránit přechodu plísně bramboru na hlízy
 

Slunečnice

Sledujte podle signalizace výskyt mšice slívové a mšice makové. Práh škodlivosti je do fáze začátku květu (59 BBCH) 50 mšic na rostlinu. Proti mšicím je možno v případě potřeby aplikovat přípravky: Biscaya 240 OD, Karate se Zeon technologií 5 CS či Pirimor 50 WG.

Silné napadení mšicemi také zvyšuje výskyt houbových chorob. Na lokalitách, zvláště v roce příznivém pro rozvoj a šíření chorob, sledujte i výskyty bílé hniloby slunečnice (hlízenky obecné, Sclerotinia sclerotiorum), šedé plísňovitosti slunečnice (Botryotinia fuckeliana; anam. Botrytis cinerea) a alternáriové skvrnitosti slunečnice (Alternaria helianthi). Ohrožené porosty včas ošetřete proti chorobám přípravkem: Amistar Xtra, Sfera 535 SC, Pictor, Rovral Aquaflo, Acanto, Apel, Bumper Super, Prosaro 250 EC, Topsin M 500 SC. Preventivně lze podle metodiky aplikovat i biopreparát Polyversum.

Cukrovka

Pozor na cerkosporovou listovou skvrnitost řepy - skvrnatičku řepnou (Cercospora beticola), zvláště ve vlhčích, závětrných polohách, kde při silnějším napadení touto chorobou v rozhodující fázi nárůstu bulev a cukernatosti mohou zaschnout i celé listy a rostlina pak nouzově vytváří stále nové listy. Patogen se vyskytuje i na příbuzných merlíkovitých plevelech. Spory patogena přežívají na napadených rostlinných zbytcích. Při vyšších teplotách se na skvrnách vytvoří konidie, které přenáší vítr nebo dešťové kapky. Důležité je včas rozpoznat první příznaky choroby. První cerkosporové skvrny se objevují na starších listech, jsou kulaté, mají 2–3 mm v průměru s tmavším okrajem. Možno je zaměnit s hospodářsky méně významnými chorobami. Při napadení listů způsobené houbou větevnatkou řepnou, však bývají skvrny větší a nemají tmavý okraj. U bakteriálních skvrnitostí jsou skvrny nepravidelného tvaru, odumřelé pletivo později vypadává a list je jakoby děrovaný po kroupách. Pro přesné určení prvních výskytů cerkosporové skvrnitosti listů řepyje vhodné laboratorní ověření daného vzorku. Počátek napadení lze u citlivých odrůd očekávat nejdříve za 5 týdnů po uzavření řádků. Za prahovou hodnotu v červenci lze běžně považovat vytváření ohnisek choroby na pozemku nebo asi 5 % napadených rostlin na okrajích porostu. V prvé polovině srpna lze za prahovou hodnotu pro ošetření považovat např. několik zřetelně napadených míst na 100 m2. Pokud bylo provedeno první ošetření v polovině července, je vhodné v případě trvajícího ohrožení porostu (vlhko, teplo - optimální teplota pro vývoj je asi 20–27 °C) ošetření po 2 týdnech opakovat. Ošetřovat ve druhé polovině srpna již většinou není moc efektivní. V praxi se doporučuje provést ošetření za 5 až 8 dní po zjištění prvního výskytu, anebo do 4 dnů po větším dešti (srážky větší než 10 mm během 2 až 4 dnů), kdy jsou příznivé podmínky pro šíření choroby. Z registrovaných přípravků lze aplikovat: Sfera 267,5 EC, Amistar Top, Tango Super, Alert Beta*, Harvesan*, Apel, Bumper Super, Eminent 125 ME, Topsin M 70 WP a případně také měďnaté přípravky: Champion 50 WP, Cuprocaffaro, Flowbrix, Funguran-OH 50 WP, Kocide 2000, Korzar, Kuprikol 50.

Přípravky doporučené proti cerkosporové skvrnitosti listů řepyvětšinou účinkují i na houbu ramuláriovou listovou skvrnitost řepy - větevnatku řepnou (Ramularia beticola), která bývá přítomná ve smíšených infekcích obou chorob. Silněji napadené listy jsou zvadlé a hnědé, zatímco u cerkosporové skvrnitosti listů řepyjsou pergamenovité. Houba větevnatka řepná je chladnomilnější (optimum pro vývoj je 17 °C). Obě houby přežívají na napadených listech a obě houby vyžadují vysokou vlhkost pro infekci (relativní vzdušná vlhkost v porostu nad 98 %) a přežívají na napadených listech.

Při sušším průběhu počasí s vyššími teplotami se může v porostech cukrovek rovněž škodlivě projevit padlí řepy (Erysiphe betae). Přezimuje na rostlinných zbytcích v podobě mycelia. Množí se a šíří konidiemi, které jsou přenášeny větrem. Houba vytváří na obou stranách listů bělavé až šedobílé moučnaté povlaky houbového mycelia. Nejprve napadá starší listy, postupně v období silných ranních ros se povlak šíří na celou rostlinu. Významné snížení výnosu může působit v sušších ročnících, zvláště jsou-li zjištěny první výskyty již v červenci. V porostech přetrvává až do sklizně. Padlí se častěji vyskytuje v sušších oblastech od srpna. Větší škody způsobuje zejména při předpokládané pozdní sklizni. V oblastech s pravidelnými škodlivými výskyty je ošetření efektivní do konce srpna přípravky: Eminent 125 ME, Impact, Sfera 535 SC. Dostatečně účinný je i sirnatý přípravek Kumulus WG.

Průběžně využívejte všechny možnosti k omezení výskytu plevelných řep. Na plochách, kde z různých důvodů dojde k opožděné likvidaci plevelných řep se zralým semenem, musíme počítat s dalším zamořením půdy klíčivými semeny, která nám budou komplikovat pěstování cukrovky na mnoho dalších let. Proto je nutno tyto hony náležitě evidovat a před novým výsevem cukrovky na těchto honech „regulovaným zpracováním půdy“ omezit následné zaplevelení na možné minimum. Z agrotechnických opatření je to především mělké zpracování půdy, aby se semena po dozrání a vypadnutí na půdu nedostala do celého orničního profilu, ale zůstala při povrchu a byla kdykoli vyprovokována za příznivých podmínek ke vzcházení. Při osevu následných plodin je pak možno tuto řepu likvidovat mechanicky nebo chemicky.

 První ošetření proti skvrnatičce řepné bývá v polovině července
První ošetření proti skvrnatičce řepné bývá v polovině července
 
 Sucho a vyšší teploty podporují výskyt padlí řepy
Sucho a vyšší teploty podporují výskyt padlí řepy
 
 Plevelná řepa může zamořit pozemek na několik let
Plevelná řepa může zamořit pozemek na několik let
 

Kukuřice

Sledujte napadení porostů zavíječem kukuřičným.Škůdce zvyšuje sklizňové ztráty vyšší lámavosti stébel a zhoršuje i kvalitu zrna. Aktuální nálet motýlů do světelných a feromonových lapačů je na: http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/skodlive-organismy/. Nálet zavíječe do kukuřičných porostů lze obvykle očekávat od poloviny června do konce července. Pro indikaci ošetření nejsou zatím plně ověřená kritéria. Je třeba zohlednit pravidelnost a intenzitu výskytu, náchylnost odrůd, vzdálenost porostů od loňských kukuřic, agrotechniku a osevní postup. Kromě registrovaných insekticidů možno využít rovněž i parazitoida vajíček Trichogrammassp. Je to velmi drobná parazitická vosička o délce těla cca 0,5 mm. Parazitoid svůj vývoj prodělává ve vajíčkách motýlů. Samičky Trichogramma aktivně vyhledávají snůšky vajíček zavíječe kukuřičného (a dalších motýlů) a kladou do nich svá vajíčka. Vylíhlé larvy se živí vaječným obsahem a z vajíčka vylétá až okřídlený dospělec parazitické vosičky. Komerčně jsou nabízeny přípravky: Trichocap, TrichoLet, Trichoplus. Aplikujeme je podle dané metodiky ve dvou až třech termínech podle napadení porostu zavíječem na základě prognózy podle náletu motýlů do lapače.

Prováděcím rozhodnutím Komise 2014/62/EU ze dne 6. února 2014, se ruší rozhodnutí 2003/766/ES o mimořádných opatřeních proti šíření Diabrotica virgifera Le Conte na území Společenství;to znamená, že bázlivec kukuřičný přestává být na území EU regulovaným (karanténním) škodlivým organizmem a nebudou proti němu již nařizována žádná ochranná opatření. Z výše uvedeného doporučení Komise ale vyplývá, že i po deregulaci bázlivce kukuřičného by členské státy měly v souvislosti s ochranou proti tomuto škůdci v oblastech EU, kde je potvrzena jeho přítomnost, přihlížet k zásadám integrované ochrany rostlin. Rozumí se tím potlačení hustoty populace bázlivce na úroveň, která z hlediska zajištění hospodářsky udržitelné produkce kukuřice nepůsobí významné hospodářské ztráty. Pěstitelé by tedy měli ochrany proti bázlivci kukuřičnému dosahovat nebo ji podporovat těmito opatřeními:

a) střídáním plodin;
b) používáním činitelů biologické kontroly;
c) přizpůsobením doby výsevu kukuřice tak, aby se klíčení nepřekrývalo s líhnutím larev;
d) čištěním zemědělských strojů před přejezdem a odstraňováním rostlin kukuřice z výdrolu.

Z hlediska ochrany proti šíření bázlivce kukuřičného má z uvedených doporučení prioritu především střídání plodin, neboť jde o vysoce účinnou metodu ochrany proti bázlivci kukuřičnému, která je příznivá jak z hlediska životního prostředí, tak i z hlediska dlouhodobého agronomického přínosu. Doporučovaná opatření by měla být propojena se sledováním jeho výskytu, aby bylo možno určit potřebu a vhodné načasování ochranných opatření. ÚKZÚZ bude provádět monitorování výskytu samců bázlivce kukuřičného pomocí feromonových lapáků a průběžně zveřejňovat jeho výsledky na svých webových stránkách. Zde budou v rámci plodinově specifického metodického postupu pro kukuřici uvedeny také informace o uplatňování zásad IOR proti němu. Tyto informace budou mimo jiné i o monitoringu a prognóze, rozhodování o provedení ošetření (stanovení prahů škodlivosti) a ochranných opatření včetně výčtu přípravků povolených v ČR. Registrované insekticidy do kukuřice - na bázlivce kukuřičného: Biscaya 240 OD; Decis Mega ME, Explicit Plus, Force 1,5 EG, Karate se Zeon technologií 5 CS, Steward, Stocker; - na zavíječe kukuřičného:Alfametrin ME, Decis Mega ME, Karate se Zeon technologií 5 CS, Vaztak Active, Coragen 20 SC, Explicit Plus, Integro.

V některých regionech jsou na dozrávajících palicích kukuřice pravidelně zjišťovány škody žírem ptáků a v některých lokalitách i dospělci lesknáčka čtyřskvrnného, zejména na pozdějších hybridech. Lokální poškození bylo zjišťováno především v okrajovém pásu (do 5 m) porostu zrající kukuřice. Je proto určitá pravděpodobnost, že může na těchto i dalších lokalitách docházet k poškození i v letošním roce. Jde o 4 až 8 mm dlouhého broučka s černými krovkami, na kterých jsou po stranách dvě nápadně žlutooranžové skvrny. Tento lesknáček byl do Evropy zavlečen ze Severní Ameriky, kde škodí na kukuřici, rajčatech, malinách a jahodách. Z našeho území je znám již od roku 1954. Larvy se živí rostlinným materiálem v půdě. Dospělci se líhnou na přelomu června a července, žijí poměrně dlouho a živí se dozrávajícím nebo poškozeným ovocem i plody zeleniny. Na kukuřici mohou dospělci vyžírat měkká zrna a žír začíná většinou ve vrcholové části palice. Brouci preferují rostliny na okrajích polí. U nás není zatím registrován žádný insekticid na ochranu proti němu. Nepřímou ochranou je pěstování hybridů kukuřice s dobře olistěnými palicemi pevně přisedlými k rostlině a především zapravení tlejícího rostlinného materiálu hluboko do půdy. Vzhledem k tomu, že je škůdce přitahován látkami, které vylučují poraněné rostliny, je třeba provádět důslednou ochranu proti zavíječi kukuřičnému.

 
Bázlivec kukuřičný již není karanténním škůdcem
 
 Obecná snětivost kukuřice - sněť neprodukuje mykotoxiny
Obecná snětivost kukuřice - sněť neprodukuje mykotoxiny
 
 Listová spála kukuřice
Listová spála kukuřice
 

Řepka ozimá

Vzhledem k jejímu časnému setí je vystavena konkurenci plevelů již při vzcházení a dlouhá doba růstu a „redukce“ olistění rostlin přes zimní období poskytují prostor a čas pro rozvoj plevelů i v zimním období. Jedná se hlavně o vzrůstné plevele - tj. heřmánkovec přímořský, svízel přítulu, pýr plazivý a v podzimním období také výdrol obilnin. K přímé škodlivosti plevelů (odběr živin, vody, zastínění atd.) je nutno připočítat i následné komplikace při sklizni zaplevelených ploch. Na většinu plevelů dobře působí půdní herbicidy. V případě většího výskytu heřmánkovitých plevelů, výdrolu obilnin a pýru plazivého možno použít i postemergentní aplikaci (po vzejití plodiny) herbicidŮ: Blast, Galera Podzim, Metazamix případně i v v kombinaci se selektivním graminicidem proti výdrolu a pýru. Hlavním předpokladem dobrého a rychlého vzcházení ozimé řepky a dobré účinnosti aplikovaných půdních herbicidů, kromě dalších faktorů, je jemně drobtovitá, stejnoměrně připravená a dobře ulehlá půda. Příliš kypré či hrudovité (kamenité) půdy je třeba před aplikací herbicidů uválet. Účinnost i velmi kvalitního půdního herbicidu na hrudovitých a kamenitých půdách je nedostatečná, protože semena plevelů z pod hrud či kamenů vyklíčí, aniž by se dostala do styku s účinnou látkou půdního herbicidu. V těchto případech je vhodnější vyčkat s aplikací herbicidů až na vzešlé plevele.

Nejjednodušším opatřením proti výdrolu obilnin je snížit sklizňové ztráty obilniny na minimum a provést včasnou podmítku, aby výdrol vzešel a byl zničen předseťovou přípravou půdy. Aplikace graminicidů proti výdrolu se provádí zpravidla ke konci září, při minimálním zpracování půdy i opakovaně s první aplikací již v srpnu. Tímto ošetřením hubíme současně i chundelku metlici. Na hubení pýru je však nutno použít vyšší dávky graminicidů. Na lokalitách s většími srážkami, kde byl loni škodlivý výskyt slimáků, slimáčků a plzáků, je potřeba věnovat pozornost i těmto škůdcům. V polních kulturách největší škody způsobují slimáci na vzcházející řepce a obilninách vyžíráním klíčků. Vylíhlí slimáčci se v prvních fázích vývoje živí řasami. Ty rostou hlavně na vlhčích (zastíněných) a kyselejších lokalitách. Pokud musíte na těchto lokalitách řepku zaset, tak pole předem podle půdního rozboru povápněte. Optimální životní podmínky a především nutný úkryt před vyschnutím a predátory slimákům poskytují: intenzivní pěstování řepky, časnější termíny setí ozimů, pěstování meziplodin, zaorávání slámy a chrástu cukrovky i minimální zpracování půdy. Kultivací počet slimáků klesá. Aktivitu slimáků také silně ovlivňuje půdní struktura. Hrudkovitá struktura usnadňuje jejich pohyb, neboť je v ní dostatek prostoru mezi jednotlivými hrudkami. Proto je výhodné hrudkovitou půdu po zasetí uválet.K chemické ochraně proti slimákům a plzákům v polních kulturách jsou u nás povoleny: Axela, Lumex, Metin, Slimax, Sluxx, Vanish Slug Pellets a Mesurol Schneckenkorn.Tyto návnadové přípravky je možné podle návodu volně rozházet do porostu či na osetou plochu. Uvedené návnady mají asi 1týdenní účinnost i po dešťových srážkách. Na ohrožených pozemcích s pravidelným výskytem slimáků proveďte na souvratích - hlavně kolem příkopů, polních cest a remízků - preventivní ošetření, případně (podle monitoringu výskytu slimáků) ošetřete pozemek plošně těsně před vzcházením ozimé řepky. Podrobná metodika bývá uvedena na etiketě přípravků. Nejúčinnější ochranou proti tomuto škůdci však je kvalitní agrotechnika. V oblastech s pravidelným škodlivým výskytem dřepčíků rodu Phyllotreta, dřepčíka olejkového a krytonosce zelného se doporučuje vysévat pouze osivo namořené vhodným insekticidem - pokud bude povolený nějaký přípravek. V některých oblastech také lokálně způsobuje v některých letech během září a října poškození vzcházejících porostů řepek 3. generace pilatky řepkové. V případě zjištění silnějšího výskytu těchto škůdců proveďte ihned insekticidní ochranu některým z pyretroidů: Alfametrin ME, Decis Mega, Karate se Zeon technologií 5 CS, Nexide, Rapid, Vaztak Active aj.

Plevele jsou řepce velkými konkurenty
Plevele jsou řepce velkými konkurenty
 
Výdrol likvidujeme v řepce včas
Výdrol likvidujeme v řepce včas
 
Řepka poškozená dřepčíky může být letos častým jevem
Řepka poškozená dřepčíky může být letos častým jevem
 

Kmín

Kvalitní kmín se pěstuje jako dvouletá plodina. Kmín kořenný je rostlina s velmi malou konkurenční schopností proti většině plevelů a má pomalý počáteční vývoj. Je také velmi náročný na světlo, které v prvním roce podmiňuje tvorbu generativních orgánů. Proto je, zvláště při dvouletém pěstování kmínu velmi důležité, správně zvolit a vhodně načasovat herbicidní ochranu, abychom omezili zaplevelení porostu.Pýr svými výměšky také ještě navíc zpomaluje růst a vývoj kmínu. V silně zaplevelených porostech se vytváří vhodné mikroklimatické podmínky pro rozvoj patogenních hub a zvyšuje se tím riziko jejich šíření na zdravé porosty. Vlnovník kmínový napadá v prvním roce pěstování vegetační vrcholy kmínu, na kterých dospělci také přezimují. Ve druhém roce roztoči napadají již celou rostlinu. Šíří se pasivně větrem i aktivním pohybem a pravděpodobně také osivem. V prvním roce vegetace můžeme příznaky poškození zpozorovat jen u silně napadených porostů. Na rostlinách jsou světlejší, zdeformované listy, často s mozaikovitými skvrnami a s tendencí ke kadeření. Napadení porostu lze většinou rozpoznat až ve druhém roce pěstování v období kvetení. Poškozené okolíky se zpočátku liší barevně (důsledkem fytotoxicity si déle udržují zelenou barvu) a později zejména tím, že místo nažek se vytvoří hálky. Ochrana je zpravidla nepřímá- vysévat jen kvalitní osivo z nenapadených porostů, prostorová izolace nově zakládaného porostu a přímá - aplikací akaricidního přípravku Sanmite 20 WP, a to většinou preventivně v prvním roce pěstování, v období, kdy se v okolí sklízí zralý kmín. Obvykle to bývá v červenci až počátkem srpna. Pozdější aplikace již nemají význam. V některých letech je účinná i další aplikace počátkem vegetace (březen až počátek dubna) provedená po obnovení vegetace na jaře užitkového roku po přezimování porostu.

Pozn.: * - do spotřebování zásob

Související články

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - leden a únor 2022

19. 01. 2022 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 273x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - leden a únor 2022

18. 01. 2022 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 263x

Ochrana rostlin v ročníku 2020/21

14. 01. 2022 Ing. Antonín Šandera; Agro 2000, s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 196x

Ochrana hlavních plodin ve vegetačním roce 2020/21 v Čechách a výhled do jara 2022

31. 12. 2021 Ing. Milena Bernardová; Zkušební stanice Kluky Ochrana obecně Zobrazeno 299x

Poškození polních plodin v roce 2021

28. 12. 2021 Ing. Vít Bittner; MARIBOHILLESHÖG ApS, ČR Ochrana obecně Zobrazeno 318x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail