Aktuální doporučení pro zahrady, sady a vinice - květen a červen 2014

15. 05. 2014 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 25590x

Ze škůdců hlavně sledujte první výskyty mšic, třásněnek, svilušek, housenek motýlů a rovněž i různých ploštic. Pozor na šíření houbových chorob na bramborách, rajčatech, okurkách, cibuli, jádrovinách, révě vinné a dalších citlivých plodinách. Při ošetření je vhodné u speciálních kultur přidat k pesticidu i listové hnojivo, aby se vyrovnaly případné výkyvy v příjmu živin kořeny. U směsí (TM) neuvedených na etiketě přípravků pozor u porostů navštěvovaných včelami. Přípravky musí být vždy používány v souladu s platným návodem na použití - etiketou a při dodržení ochranných lhůt.

Ovocné plodiny a réva vinná

Jádroviny

Na ovocných stromech, zvláště na citlivých odrůdách jádrovin, v tomto období zejména škodí padlí jabloně (Podosphaera leucotricha) a strupovitost jabloně a hrušně (Venturia inaequalis a V. pyrina).

Ze škůdců mohou při přemnožení působit škody obaleči pupenoví - na koncích letorostů sbalené listy; svilušky a různé druhy mšic.

Na hrušních může také škodit rzivost hrušně (Gymnosporangium sabinae) a místy i mera skvrnitá a mera hrušňová. V oblastech, kde mladé plůdky jabloní po odkvětu pravidelně poškozují pilatka jablečná a zobonosky - nejčastěji zobonoska jabloňová a ovocná - je nutno při dokvétání věnovat pozornost i těmto škůdcům. U zobonosek se potřeba ošetření zjišťuje pomoci sklepávání imág z větví, podobně jako u květopasa jabloňového. Na stromech s menší násadou plodů je potřeba sledovat ve feromonových lapačích již i nálety první generace obaleče jablečného a včas proti tomuto škůdci zasáhnout. Obdobně to platí i u obaleče švestkového na slivoních. Pozor na ochrannou lhůtu u raných odrůd!Kromě jiných insekticidů jsou proti obalečům povoleny i systemicky působící neonikotinoidy: Calypso 480 SC a Mospilan 20 SP a kontaktní přípravky: Dimilin 48 SC,Coragen 20 SC, Integro a Spintor,které jsou klasifikovány jako neškodné vůči opylovačům a dalšímu užitečnému hmyzu.

Obaleč jablečný je nejčastějším původcem „červivosti“ jablek. Napadá i další ovocné druhy (meruňky, vlašské ořechy). Škodí housenka, která žije v plodech a svojí aktivitou je znehodnocuje. Přezimuje housenka v pevném pavučinovém zámotku v různých úkrytech (za kůrou, pod listím,ve skladech ovoce). Na jaře se housenky kuklí a motýlci se líhnou zhruba v polovině května. Samičky kladou vajíčka jednotlivě na listy nebo na malé plody. Vajíčko je mléčné barvy, asi 1 mm velké, téměř okrouhlé, ploché, přilepené na list nebo plod. Vylíhlé housenky nejprve ožírají čepel listů (škody jsou však téměř neviditelné) a postupně se vžírají dovnitř plodů. Housenka během svého života poškodí 2–3 plody. Dospívá za 3–5 týdnů a poté se kuklí. V teplejších oblastech se vyvíjejí ještě letní generace. Ztráty na výnosu a kvalitě úrody způsobené tímto škůdcem mohou být podle stupně napadení velmi vysoké. Uvádí se, že každoročně může poškodit až 25–50 % úrody, při menší násadě plodů mohou být škody ještě vyšší. Obaleč jablečný má mnoho přirozených nepřátel, avšak ne v intenzivně ošetřovaných sadech, kde se musí jeho škodlivost omezovat cílenou chemickou ochranou. Pro sledování jeho populace se s úspěchem používají feromonové lapače, které napomáhají snižovat škody způsobené tímto škůdcem s minimálním počtem ošetření. Ve výsadbách, v nichž se sleduje nálet samců do feromonových lapáků, se ochranný zásah provede vždy po vyvrcholení výrazné letové vlny, pokud trvají vhodné podmínky pro kladení vajíček, tj. pokud večerní teploty ve 21 hod. dosahují alespoň 17 °C. Termín ošetření záleží na typu použitého přípravku. Kontaktní přípravky se aplikují zpravidla do 3 dnů a systémové přípravky do 8 dní po vrcholu letové vlny.

Na jabloních škodí i někteří dalších obaleči (tzv. pupenoví, slupkoví), zejména obaleč pupenový a obaleč jabloňový.

Housenka obaleče jablečného

Housenka obaleče švestkového

Slivoně

Housenky obaleče švestkového způsobují červivost švestek a slív. V místě, kde housenka vnikla do plodu, bývá na povrchu zaschlá kapička čiré klovatiny. Housenky první generace působí opad plodů (obdobně jako housenice pilatek), housenky druhé generace způsobují červivost plodů. Obaleč švestkový je jedním z nejdůležitějších škůdců slivoní. Ochrana proti housenkám první generace se většinou neprovádí, je však nutná při nižší násadě plodů. Vážnější škody způsobují housenky druhé generace znehodnocováním plodů. U obaleče švestkového přezimují dorostlé housenky v zámotku u paty kmene stromu nebo v půdě. Na jaře se kuklí. Motýli první generace se objevují zpravidla v květnu. Plody napadené housenkami první generace zasychají a opadávají. Z opadaných plodů vylézají housenky ven a kuklí se v půdě. Motýli druhé generace létají zpravidla koncem července a počátkem srpna. Samičky kladou ve večerních hodinách vajíčka na plody, vylíhlé housenky se po několik minut pohybují po povrchu plodů a pak se vžírají dovnitř plodů. Více jsou napadány pozdnější odrůdy švestek. Ošetření se signalizuje podle náletu imag do feromonových lapačů a doporučuje se zhruba týden po vrcholu výrazné letové vlny obdobně jako u obaleče jablečného. Oproti obaleči jablečnému však samečci obaleče švestkového nalétávají do feromonových lapačů podstatně více i za chladnějšího počasí. Letové vlny se většinou překrývají a vrcholy jednotlivých letových vln nebývají tak zřetelné!

Feromony

V systémech integrované a biologické produkce se stále častěji využívají feromony nejen k signalizaci, ale i k přímé ochraně produkčních ploch sadů a zejména vinic před škodami způsobovanými housenkami obalečů. Feromony jsou látky, které umožňují hmyzu vyhledávat na velkou vzdálenost partnery připravené k páření. Tento jev je již poměrně dlouho běžně využíván u tzv. feromonových lapáků, které slouží k signalizaci náletu hmyzu nebo k jeho hubení.

Nyní se používá metoda tzv. matení - dezorientace samců, která spočívá v zamoření celého chráněného porostu takovým množstvím samičího feromonu, že samec samici nenajde. Samice zůstanou neoplozeny a sady, vinice zůstávají bez škodlivých housenek. Aby bylo matení samců dostatečně účinné, musí být prováděno zkušenými odborníky tak, aby byla zohledněna specifická situace každého jednotlivého sadu či vinice. Tato metoda je použitelná jenom pro větší pravidelné plochy - doporučuje se u švestek nad 5 ha a u jabloní nad 10 ha.

K matení - dezorientaci samců jsou povoleny tyto pomocné prostředky: do jabloní, hrušní: Isomate C plus, Isomate C LR; do révy vinné: Isonet L plus, Isonet LE a RAK 1+2 M; do slivoní: Isomate OFM rosso.

Po obvodu sadu je vhodné při objevení housenek, doplnit metodu matení samců použitím biologických přípravků na bázi Bacillus thuringiensis (Biobit XL), či na bázi viroidů Carpovirusine a Madex. Jde o přípravky povolené i pro ekologické zemědělství. Ošetření podle signalizace, první aplikace před líhnutím housenek, další aplikace v intervalu 6–14 dnů.

Meruňky

Již začátkem května za vlhkého a teplého počasí sledujte v rizikových oblastech napadení chorobou hnědnutí listů meruňky syn.gnomonie (Apiognomonia erythrostoma). Fungicidní ochrana se doporučuje 2 až 3 týdny po odkvětu a při vlhkém a teplém počasí 2 až 3× opakovat v 10 až 14denních intervalech přípravky: Novozir MN 80 New, Syllit 65 WP, Syllit 400 SC, Talent aj. Na lokalitách s pravidelným a silným výskytem choroby v minulém roce se doporučuje provést preventivní chemické ošetření již po odkvětu meruněk ve fázi tvorby listů. Významným preventivním opatřením je také likvidace napadených opadlých listů, které jsou jediným primárním zdrojem infekce.

Na některých lokalitách se při vlhkém počasí mohou počátkem června objevit na meruňkách, především na plodech blízko stopky, šedohnědé skvrny. Způsobuje to houbová choroba strupovitost peckovin (Venturia carpophila). Choroba napadá zejména plody, ale také listy a letorosty. Nejčastěji bývají poškozeny plody v zahuštěných výsadbách a ve spodních částech severní strany koruny. Nejvíce jsou napadány plody meruněk, ale i broskvoní a mandloní. Na plodech se vytvářejí (nejčastěji až ve stadiu dozrávání) drobné (2 až 5 mm), okrouhlé, šedé až šedočerné skvrny, často s tmavším lemem. Počet skvrn se postupně zvětšuje, skvrny tmavnou, korkovatějí a při větším počtu se spojují v nepravidelné plochy. Skvrny jsou většinou lokalizovány v blízkosti stopky (na horní části plodů). Napadené plody nerostou, jsou deformované a často praskají a následně jsou napadány moniliovou hnilobou. Patogen přezimuje na napadených větvích. Za vegetace se šíří konidiemi z napadených pletiv. Onemocnění se šíří především za deštivého a teplého počasí (optimum 25–30 ^oC). K infekcím dochází již 4.–6. týden po odkvětu, obvykle však až za deštivého počasí v průběhu června a července (meruňky) nebo července a srpna (broskve). Jednotlivé odrůdy jsou různě náchylné (z broskvoní především pozdní odrůdy). Napadení listů strupovitostí peckovin je jenom málo významné. Středy skvrn na listech hnědnou a usychají. Letorosty jsou poškozovány především u mandloní. Skvrny na letorostech jsou oválného tvaru. Základem ochrany je prevence, především volba lokality (nevysazovat citlivé odrůdy na uzavřená vlhká stanoviště) a zajištění vzdušnosti porostu a koruny stromů.Učinkují fungicidní přípravky, které jsou povoleny proti ostatním chorobám peckovin: např. Abilis Ultra, Delan 700 WG, Dithane DG Neotec, Horizon 250 EW, Kumulus WG, Signum, Syllit 65 WP, Talent aj. K omezení výskytu choroby většinou postačuje ošetření v době zjištění prvních výskytů choroby. Při silném infekčním tlaku je vhodné přidodržení ochranné lhůty ošetření za 7–14 dnů opakovat.

Strupovitost peckovin na meruňkách

Hnědnutí listů meruňky

Třešně

Na počátku květu černého bezu (obvykle počátkem června) je aktuální vyvěsit žluté (nebo i bílé) lepové desky na signalizaci letu vrtule třešňové, která každoročně způsobuje červivost plodů třešní a višní. Je to malá pestře zbarvená moucha, která ve stadiu kukly přezimuje v půdě. Obvykle v době květu černého bezu se líhnou z kukel mouchy, které po páření kladou vajíčka na plody třešní a višní. Ošetření proveďte v případě zvýšeného náletu much vrtule na lepové desky insekticidy: Calypso 480 SC, Mospilan 20 SP, Danadim Progress, Perfekthion aj. Ošetřujeme jen polorané a pozdní odrůdy.

V oblastech, kde v loňském roce i v plodných výsadbách silněji škodila mšice třešňová, sledujte její výskyty a v případě potřeby (po odkvětu alespoň 5 kolonií na 100 letorostech) ošetřete výše uvedenými přípravky.

Višeň

Na rizikových polohách ošetřujeme proti skvrnitosti listů (Blumeriella jaapii) za vhodných podmínek pro šíření patogena poprvé zpravidla 3–4 týdny po odkvětu a podruhé za 1–2 týdny přípravky: Delan 700 WDG, Syllit 65 WP, Syllit 400 SC, Punch10 EW, Dithane DG Neotec, Novozir MN 80 New, Systhane 12 EC, Talent, Antre 70 WG aj.

Broskvoně

Nabroskvoních (zvláště na některých nektarinkách) se v teplých letech škodlivě projevuje padlí broskvoňové (Sphaerotheca pannosa) nejen na listech, ale hlavně na osluněné straně plodů světlými skvrnami. Ty postupně překryjí většinu povrchu plodu. Při časném napadení plody špatně rostou a mohou i praskat a zasychat. Mladé plody jsou nejnáchylnější do velikosti 2,5 až 3 centimetrů. Na lokalitách s pravidelným výskytem se první ošetření doporučuje měsíc po odkvětu, nejpozději však při prvních příznacích. Ošetření je většinou třeba několikrát opakovat v závislosti na klimatických podmínkách a náchylnosti pěstované odrůdy přípravky: Kumulus WG a Talent.

Padlí broskvoňové na listu broskvoně

Padlí broskvoňové na broskvi

Strupovitost peckovin na broskvi

Jahodník

Zvláště na uzavřených zavlažovaných plochách je předpoklad hniloby plodů způsobené šedou hnilobou jahod - plísní šedou(Botryotinia fuckeliana). Kromě řádné agrotechniky (odplevelování, vyrovnané hnojení, vhodné mulčování) se u náchylných odrůd neobejdete bez včasného (na počátku kvetení) a účinného chemického ošetření, které dle potřeby po 7 dnech opakujte. Povolené jsou přípravky: Minos, Mythos 30 SC, Prolectus, Rovral Aquaflo, Signum*, Switch, Teldor 500 SC, Thiram Granuflo. Dávka aplikované jíchy je minimálně 1000 l/ha.

Ořešák vlašský (královský)

Citlivé odrůdy vlašských ořešáků, zejména v uzavřených polohách, mohou být i silně napadeny hnědnutím listů ořešáků - antraknózou ořešáku (Gnomonia leptostylla)projevující se hnědými skvrnami na listech i plodech. Nákaza při časné infekci plodu často proniká mladou skořápkou až do jádra. U starších plodů se choroba zastaví na skořápce a na tvorbu jádra již nemá větší negativní vliv. Při silném napadení se skvrny spojují, napadené listy se deformují, zasychají a již koncem léta předčasně opadávají. V důsledku předčasného opadu listů hůře vyzrávají dřevní části a je zvýšené riziko poškození mrazy. Houba přezimuje na napadených opadaných listech a oplodí, ze kterých se na jaře uvolňují askospory, jenž jsou zdrojem primárních infekcí. Obvykle se uvolňují od poloviny května do poloviny června.Na napadených částech se vytvářejí konidie, které jsou zdrojem další infekce. K infekci však může docházet jen při ovlhčení rostlinných částí. Významná jsou především preventivní opatření, která omezují podmínky pro šíření onemocnění. Na riziková stanoviště nevysazovat náchylné odrůdy (většina roubovaných odrůd). Tak jako u jabloní udržovat vzdušnost koruny a porostu vhodným řezem (kdykoli za vegetace, když již neteče míza - od konce května), zejména převislé větve sahající k zemi. Protože původce této choroby přezimuje ve spadaných napadených listech a oplodí, spolehlivou ochranou je i důkladná likvidace těchto napadených a opadlých částí. Nejvhodnější je to udělat ještě na podzim, nejpozději však do začátku května. Na kyselých půdách můžeme zvýšit odolnost ořešáků i důkladným povápněním. Chemická ochrana se provádí zejména ve školkách a mladých výsadbách. Ošetření provedeme (jako u jabloní proti strupovitosti) 1× před květem a podle infekčního tlaku ještě po odkvětu 2–3× v intervalu 7–14 dní ošetření opakujeme měďnatými přípravky: Cuprocaffaro, Flowbrix, Champion 50 WP, Kuprikol 50, Kuprikol 250 SC aj. U vzrostlých stromů provedeme podle technických možností, alespoň ošetření spodní části koruny. Toto ošetření je také účinné proti bakteriální skvrnitosti ořešáků (Xanthomonas juglandis),která škodí obdobně a má podobné příznaky, ale u bakteriální skvrnitosti se tvoří na slupce napadených plodů bakteriální sliz.

Někteří pěstitelé zaměňují tyto choroby s hálkami, které se v hojné míře na ořešácích také vyskytují. Způsobují je malí (spíše drobnohlední) roztoči vlnovníci - vlnovník ořešákový a vlnovník puchýřovitý. První způsobuje plstnatost listů, druhý hrotnatou bradavičnatost na listech a vzácně i na rubině mladých plodů - na líci listů se během vegetace objevují vypouklé hálky, až bradavičnaté útvary. Hálky jsou ze spodní strany vyplněny hustou spletí trichomů (plstí) a uvnitř žijí roztoči. Mají několik překrývajících se generací v roce. Přezimují pod šupinami pupenů, nikoliv na listech, proto likvidace napadeného listí zde moc nepomůže. Roztoči (pokud se pravidelně silně nepřemnožují) však nezpůsobují výrazné škody. Proti vlnovníkům u nás zatím není evidován žádný ochranný přípravek. V době rašení můžeme proti vlnovníkům použít přípravek Oleokol, Sanmite 20 WP a případně také můžeme „nasadit“ biologický přípravek obsahující dravé roztoče Typhlodromus pyri.

Antraknóza ořešáku

Bakteriální skvrnitost ořešáku

List ořešáku poškozený vlnovníky

Líska obecná

Lískové oříšky bývají pravidelně poškozovány larvami brouka nosatce lískového. V době přemnožení a při nižší násadě, může tento škůdce způsobit až 100% poškození lískových oříšků. Nosatec lískový je 6–9 mm dlouhý a díky zbarvení těla (tmavě olivově hnědý, nepravidelně světle skvrnitý) velmi nenápadný brouk. Má dlouhý, silněji prohnutý nosec se světlými zalomenými tykadly. Larvy, které se živí vyžíráním jader, jsou rohlíčkovité, beznohé, 10 mm dlouhé, mléčně bílé s hnědou hlavou. Nosatec lískový má jednu generaci v roce. Přezimují larvy škůdce v půdě pod lískami v hloubce 10 až 25 cm. Na jaře se kuklí, ale některé larvy „přeléhávají“ a ke kuklení dochází až za 2–3 roky. Brouci se většinou líhnou během května. Na lískách pak žijí v červnu a druhé polovině července. Při úživném žíru a později zejména v době kladení vajíček vykusují chodbičky do mladých lískových oříšků. Takto poraněné lískové oříšky jsou pak, za vlhka druhotně napadány houbami, nejčastěji moniliovou hnilobou (Monilinia laxa). Napadené plůdky se přestávají vyvíjet, černají a opadávají. Brouci jsou za slunečních dnů velmi pohybliví, rychle a poměrně daleko létají. Při vyrušení, třeba jen po lehkém zatřesení větvemi, ihned padají k zemi (jako většina nosatců). Zde na nějakou dobu znehybní a předstírají, že jsou mrtví. To můžeme využít k jejich signalizaci a odchytu. Kladení vajíček probíhá (podle fenologické fáze v dané nadmořské výšce) na přelomu června až července. V této době není osemení plodů ještě dřevnaté a začíná se vyvíjet jádro. Samičky v něm vykusují chodbičku a na její dno kladou do každého plodu po jednom vajíčku, ze kterého se za 8–10 dnů líhnou larvy. Dospělé larvy během září opouštějí vykousaným otvorem oříšky a padají k zemi. Zavrtávají se do půdy, kde si vytvářejí hliněné komůrky, ve kterých přezimují.

Ochrana před nosatcem lískovým je kvůli rozvleklému výskytu brouků velice obtížná. Nepřímou ochranou proti tomuto škůdci je na podzim prokypření půdy okolo keřů, čímž zničíme značnou část populace larev. Doporučuje se také během května až června při „rojení“ brouků jejich sklepávání a následné ničení. Z dalších uváděných možností je hubení larev a brouků slepicemi, hlavně během května, kdy vylézají brouci ze země a v době, kdy larvy opouštějí oříšky, tedy asi od konce srpna do září. Při využití slepic jako predátorů bylo zjištěno, že účinnost hejna se až o 30 % zvyšuje, pokud jsou s kohoutem, který slepice cíleně vodí, neboť červi patří mezi jeho oblíbené pochoutky. Nevhodní jsou brojleři, u kterých byl šlechtěním potlačen přirozený zájem o hmyz. Účinnost výše uvedených biologických opatření však může snižovat nálet brouků z okolí, kde se ochrana neprovádí.

Chemická ochrana se běžně proti nosatci lískovému neprovádí a ani nejsou proti tomuto škůdci povoleny žádné přípravky (v zahrádkářské veřejnosti rozšířeno používání Reldanu 22). Na lokalitách, kde pravidelně škodí, můžeme lísky ošetřitv době „rojení“ dospělých brouků (květen, červen) ještě před kladením samiček, běžnými insekticidy povolenými např. proti květopasu či obaleči jablečnému. Ošetření je třeba při silném výskytu alespoň 2× opakovat ve 14denních intervalech. Termín prvního ošetření si můžeme určit sklepáváním nosatců z korun lísek ve 3denních intervalech na rozprostřené plachty. Kladení samiček většinou probíhá v teplotně normálních letech v nadmořské výšce okolo 300 m n.m. převážně v poslední dekádě června a v první dekádě července. V této době oříšky již téměř dorostly do konečné velikosti, ale jsou ještě bez jádra. Protože však brouci kladou vajíčka postupně, vyplatí se přikročit za 14 dnů k opakování postřiku. Fenologicky se jedná o dobu, kdy uvnitř oříšků jsou již patrná 3–5 mm velká jádra. V nižších nadmořských výškách, pod 300 m n.m., je vhodnou dobou pro první ošetření termín v období od 15. do 20. června, druhé ošetření pak mezi 1. až 5. červencem. V ostatních nadmořských výškách je vhodné načasovat ošetření na základě výskytu nosatců a sledování vývojové fáze oříšků. V případě škodlivosti přípravku pro včely je nutné chránit případné kvetoucí rostliny pod keři!

Otvor v oříšku vykousaný nosatcem lískovým

Réva vinná

Sledujte signalizaci a dle potřeby ošetřete révu protiplísni révy, padlí révy a případně také proti sviluškám a obalečům.

Proti první generaci obalečů - obalečík jednopásý a obaleč mramorovaný - se ošetřují jen významně ohrožené porosty (pravidelný silný výskyt). Zpravidla stačí jedno ošetření podle signalizace.

V ohrožených oblastech (na náchylných odrůdách) k ošetření proti plísni révy (Plasmopara viticola) v období před květem (počátek období zvýšené vnímavosti k napadení) je vhodné, zejména za příznivějších podmínek pro patogena, použít přípravky s účinnou látkou fosetyl-Al (Aliette Bordeaux, Cassiopee 79 WG, Profiler, Verita), které zajistí dlouhodobou účinnost a dobrou ochranu nově narůstajících částí (systemické působení).

Za suchého a teplého počasí je nutno v ohrožených oblastech ošetřit citlivé odrůdy i proti padlí révy (Erysiphe necator).K prvnímu ošetření je vhodné při teplotách nad 16 °C upřednostnit sirnatý přípravek: Kumulus WG, Sulfonac 80 WG, Sulfurus, případně i azoly: Domark 10 EC, Punch 10 EC, Talent, Topas 100 EC aj.

Plíseň révy

Zelenina

Sledujte výskyty mšic a při náletu prvních jedinců porosty ošetřete. Za vlhkého teplého počasísilně narůstá škodlivost plísní ve sklenících i na venkovních kulturách, sledujte signalizacina http://eagri.cz/public/web/ukzuz/.

Na vlhčích lokalitách pozor na poškození porostů slimáčky,slimáky a plzáky. Možno aplikovat návnadové moluskocidní přípravky: Mesurol Schneckenkorn,Lumex, Metin, Slimax, Vanish Slug Pellets a Ferramol, Sluxx.Ošetření se provádí na počátku napadení rovnoměrným posypem mezi pěstované plodiny - ve sklenících na cestičky, pod pěstební stoly. Přípravek nesmí přijít do styku s ošetřovanou zeleninou. Mezi přírodní postřiky patří také Tymatol, který obsahuje výtažky z několika bylin, které slimáky odpuzují. Z biologických přípravků možno využít:Nemaslug, Phasmarhabditis - systémna bázi parazitických hlístic (Phasmarhabditis hermaphrodita). Přípravek se aplikuje zálivkou ošetřované plochy suspenzí s bioagens, preventivně nebo i kurativně dle návodu. Teplota substrátu nesmí klesnout pod 5 ^oC, optimum je při 15–20 ^oC, po dobu působení musí být půda nebo substrát optimálně vlhký.

Cibule

Ve druhé polovině května sledujte signalizaci plísně cibule (Peronospora destructor)a v rizikových polohách, kde byly zjištěny první výskyty choroby, aplikujte přípravky: Acrobat MZ WG, Curzate M, Dithane DG Neotec, Dithane M 45, Novozir MN 80 NEW, Ortiva, Ridomil Gold MZ Pepite, případně i měďnaté přípravky: Champion 50 WP, Cuprocaffaro, Flowbrix, Funguran-OH 50 WP, Kuprikol 250 SC, Kuprikol 50 s přídavkem smáčedla (Silwet Star). Možno aplikovat i přípravek: Infinito, kromě cibule na zelenou nať. Za deštivého počasí pokračujte v ošetření v intervalu 10–14 dnů.

Plíseň cibule

Pór

Mezi významné škůdce póru patří vrtalka pórová. Jarní generace (duben až začátek května) poškozuje především cibuli ze sazečky, česnek, popřípadě přezimující pór. Podzimní generace (konec srpna až začátek října) poškozuje především pór a letní výsevy cibule. Při napadení česneku slupky praskají a „palička“ se otvírá. Napadená cibule má deformované listy, které se kroutí. Při deštivém počasí dochází k zahnívání cibule a uvnitř se nachází larvy škůdce. Provrtané rostliny póru s larvami a pupárií jsou znehodnocené, nepoužitelné a při skladování následně zahnívají. Přezimuje jako kukla v pupariu. Mouchy se líhnou v průběhu dubna až začátkem května. Samičky kladou vajíčka do bazální části listů pod pokožku. Zpočátku larvy minují v pletivech listů a nebo kořenového krčku. Mohou postoupit i do podzemní části. Má dvě generace v roce. Důležité je pěstovat cibulovou zeleninu v co největší vzdálenosti od loňských pozemků. Ošetřuje se v době hromadného rojení imag do začátku líhnutí larev škůdce pyretroidem: Decis Mega, Decis AL, Decis 15 EW.

Kukly vrtalky pórové znehodnocují pór

Cibulová zelenina

Lokálně může také škodit molík česnekový. Molík patří mezi nepříjemné škůdce cibulovin. V letech, kdy dojde k jeho přemnožení, mohou být zejména na menších plochách škody dosti citelné.V květnu kladou samičky vajíčka jednotlivě na spodní stranu listů cibule, česneku, póru a pažitky. Nejdříve vylíhlé housenky minují v listech, později se do nich prožírají a pokračují v žíru zevnitř a jejich požerky jsou na povrchu listů patrné jako podélné světlé proužky. Napadené listy následně od špičky odumírají a mohou se také lámat. Typické pro toto napadení je drť v listech po žíru housenek. Housenky se kuklí na vnější straně listů. Motýlci druhé generace se vyskytují v červenci, třetí generace v září. Preventivní ochranou proti napadení molíkem je pěstovat cibuloviny co možná nejdále od loňských ploch, což na zahradách a menších plochách zpravidla není možné. Ošetřuje se insekticidy v době letu dospělců, kterou je možno signalizovat pomocí feromonových lapačů. Do cibule je povolen na třásněnku zahradní SpinTor, který dobře účinkuje i na housenky motýlů. V zahraničí se používá i aplikace biologického přípravku na základě Bacillus thuringiensis.

Žír housenek molíka česnekového - světlé proužky

Košťáloviny

Na košťálovinách, zejména na brokolici, kapustě a květáku, škodí kromě mšice zelné, dřepčíků a květilky zelné také molice vlaštovičníková. Molice vlašťovičníková nejvíce škodí na růžičkové kapustě, brokolici a na kadeřávku, květilka zelná na květáku a dřepčíci zejména na druzích, které nemají vosk na listech (ředkve, ředkvičky a pekingské zelí). Porosty ošetřete při zjištění prvních výskytů škůdce a ošetření dle potřeby zopakujte.

Na všech brukvovitých kromě housenek běláska zelného a běláska řepového způsobují velké škody housenky můry zelné a můry kapustové, jejichž housenky žijí skrytě a provrtávají hlávky, které následně zahnívají. Porost ošetřete dokud se housenky nezavrtají do hlávek. Ochrana provedená později je již prakticky neúčinná. Na tyto škůdceaplikujte povolené přípravky s přídavkem smáčedla: SpinTor - na housenky můry zelné a housenky motýlů, případně některý z pyretroidů: Agrion Delta, Alfametrin ME,Decis Mega, Decis AL, Decis 15 EW, Fast M, Karate se Zeon technologií 5 CS, Samuraj, případně Dimilin 48 SC - jen na běláska zelného. Jenom na mšice jsou povoleny: Bi-58 EC nové, Calypso 480 SC, Chess 50 WG, Ninja, Plenum aj.

Vyslepnutí (bezsrdéčkovitost) košťálovin, zejména u květáku a kedluben může být způsobováno více faktory. Nejčastěji je to způsobováno růstovým šokemu předpěstované sadby - náhlé změny, mráz, sucho aj. U květáku může být také hlavní příčinou nedostatek přijatelného molybdenu.

Lokálně způsobují vyslepnutí svými požerky také larvy krytonosce čtyřzubého nebo larvy plodomorky zelné.Toto poškození může také způsobit napadení mladých rostlin mšicí zelnou. V polohách s pravidelným výskytem těchto škůdců pěstujte zeleninu (pokud je to možné) pod netkanou textilií. U chemického ošetření lze preventivně použít některý z přípravků povolených proti dřepčíkům:pyretroidy Agrion Delta, Decis Mega, Decis AL, Fast M, Karate se Zeon technologií 5 CS, Samuraj, Vaztak Aktiv aj. Na mšice jsou povoleny také i organofosfáty Bi-58 EC Nové, Reldan 22 a karbamát Pirimor 50 WG. Do postřikové kapaliny je vhodné přidat i smáčedlo. Účinnou preventivní ochranou proti plodomorce zelnéje pěstování brukvovité zeleniny na sušších a zejména větrnějších stanovištích, kterým se plodomorka zelná vyhýbá. Brukvovitou zeleninu pěstujte v dostatečné vzdálenosti od loňských porostů brukvovitých (včetně řepky) a včas likvidujte na pozemku i v okolí brukvovité plevele.

Larvy první generace květilky zelné způsobují poškození košťálovin, zvláště vysazeného květáku a ředkviček. Hostitelskými rostlinami jsou četné druhy čeledi brukvovitých. Napadené rostliny mohou být menší a poškozená místa jsou vstupním místem pro houbové infekce. Odumírání rostlin způsobují až 7 mm dlouhé bílé larvy, které ožírají kořínky a u ředkviček provrtávají bulvičky. Mouchy květilky kladou vajíčka koncem dubna až začátkem května na půdu k rostlinám. K signalizaci náletu imag můžete umístit do porostu bílé lepové desky pod úhlem 45°, na které se nalétávající mouchy přilepí. Larvy druhé a třetí generace pak většinou vyžírají chodbičky v košťálech a na bázích hlavních žeber listů (u hlávkového a pekingského zelí, hlávkové kapusty, květáku). Takto poškozená pletiva velmi často, především za vlhkého nebo deštivého počasí, podléhají druhotným bakteriálním hnilobám. Poškozovány jsou však i zdužnatělé kořeny (např. u japonských ředkví) nebo bulvičky a bulvy (ředkvička, vodnice, tuřín). Obdobné škody jako květilka zelná způsobuje i vzácnější květilka všežravá. Suché a teplé počasí výskyt květilek omezuje. Nepřímá ochrana spočívá v pěstování brukvovité zeleniny na větrných otevřených polohách, co nejdále od loňských porostů brukvovitých plodin. Střídání brukvovitých plodin s jinými plodinami a ihned po sklizni odstranit z pole všechny košťály a jiné zbytky brukvovitých plodin. Poškození rostlin můžete omezit tím, že vysázené záhony pokryjete „netkanou textilií“, která kromě přirychlení, kultury ochrání (okraje fólie pečlivě nahrnout zeminou) proti všem nalétavajícím škůdcům i proti mírnějším ranním mrazíkům. Toto opatření můžete použít i proti dřepčíkům. K chemickému ošetření není v současné době registrován žádný přípravek.

 

Vyslepnutí košťálovin

Housenka běláska řepového

Housenka můry kapustové

Zelí požrané housenkami běláska zelného

Ředkvička poškozená larvami květilky řepné

Mrkev

Kromě sporadických výskytů merule mrkvové, mšice mrkvové a mšice hlohové-ta škodí i na kořenech mrkve; je jedním z nebezpečných škůdců mrkve pochmurnatka mrkvová. Způsobuje známé nepravidelné chodbičky pod povrchem kořenů. Může poškozovat rovněž celer, pastinák i petržel. Škůdce má 2–3 generace za rok. První generace se objevuje ve druhé polovině května. Druhá generace nalétává od konce července do konce srpna. Přednostně jsou napadány husté porosty a vlhčí, uzavřená před větrem chráněná stanoviště. Preventivní ochranou je dobrá agrotechnika, hluboká orba, odstraňování posklizňových zbytků po sklizni. Pěstování v místech s větším prouděním vzduchu na hrůbcích, nehnojit chlévskou mrvou či močůvkou. Chemická ochrana je pro dlouhodobé kladení vajíček problematická. Na mšice je registrován přípravek Calypso 480 SC, případně na makadlovku, obaleče a klopušky pyretroidy: Decis Mega, Karate se Zeon technologií 5 CS.

Kořen mrkve napadený pochmurnatkou mrkvovou

Okrasné rostliny

Kosatce

Kosatce poškozuje květilka kosatcová. Je to moucha, jejíž larvy (8–9 mm dlouhé) se vyvíjejí v květních poupatech kosatců. Napadená poupata nevykvetou, zasychají a případně ve vlhčích podmínkách zahnívají. Za rok mívá jednu generaci a přezimuje ve stadiu kukly. Z kukel se ve druhé polovině dubna líhnou mouchy a samičky po páření začnou klást vajíčka do vyvíjejících se květních poupat. První ošetření bychom měli provést, když se objeví první květní poupata, druhé těsně před kvetením rostlin přípravky: Decis Mega, Decis AL, Decis 15 EW, Fast M , Ninja aj. - viz povolené insekticidy do okrasných rostlin. Do postřikové kapaliny je vhodné přidat smáčedlo.

Poškození květů kosatců květilkou kosatcovou

Růže

Na růžích sledujteledujte výskyty pilatky růžové, která poškozuje mladé výhony ajejí modrozelené housenice okusují listya pilatěnky drobné - žírem larev se vytváří svinuté lístky.  Ochrana proti nim: 1. ošetření v poslední dekádě dubna při rašení prvních listů a po 14 dnech ještě 2× opakovat. Dále sledujte výsky pidikříska šípkového - způsobuježlutobíle kropenaté listya výskyt mšic. Při prvních výskytech ošetřete např. pyretroidy: Decis Mega, Decis AL, Karate se Teon tech. 5 SC, Ninja, Samuraj, Vaztak Active, neonikotinoidy: Calypso 480 SC, Mospilan 20 SP, případně i dalšími povolenými insekticidy.

Sledujte i výskyty chorob - černou skvrnitost listů (Diplocarpon rosae), padlí růžové (Sphaerotheca pannosa) a rez růžovou (Phragmidium mucronatum) a podle potřeby je včas ošetřete např. přípravkem: Discus,Horizon 250 EW,  Praktik choroby růží, Saprol - Proti houbovým chorobám růží aj.

Černá skvrnitost růží

Rez růžová

Jehličnany

Zvláště na slunných suchých stanovištích sledujte výskyty korovnic, štítenek a svilušek. V případě prvních výskytů ošetřete pyretroidy:Decis Mega, Decis AL, Fast M, Karate se Zeon technologií 5 CS , Ninja nebo Mospilan 20 SP, Calypso 480 SC, Bi-58 EC nové, Perfekthion aj. Proti sviluškám použijte: Masai, Nissorun 10 WP, Floramite 250 SC , Vertimec 1,8 EC aj.

Rezavé skvrny způsobené sáním svilušek na jehličnanu (Picea glauca)

Registrované insekticidy použitelné pro ochranu okrasných rostlin (stav k 15. 4. 2014)

Pozn.: * do spotřebování zásob