BASF
BASF
BASF

AGRA

Aktuální přehled ochrany polních plodin - březen a duben 2014

18. 03. 2014 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 7754x

Porosty, kde přetrvává zaplevelení pcháčem rolním, šťovíkem kadeřavým, případně dalšími vytrvalými plevely bude vhodné ještě ošetřit některým účinným herbicidem s účinnou látkou MCPA, 2,4-D, dicamba, aj. Maximální herbicidní účinnosti dosáhneme při aplikaci na plevele ve fázi listové růžice až do výšky 20–30 cm pcháče a při teplotách nad 12 °C. Toto ošetření můžete spojit s případným ošetřením proti listovým a klasovým chorobám. V porostech obilnin mohou být také zjištěny i výskyty mšic, které mohou druhotně šířit virus žluté zakrslosti ječmene (BYDV).

Proseeds

Obilniny

Ozimé obilniny

Porosty, kde přetrvává zaplevelení pcháčem rolním, šťovíkem kadeřavým, případně dalšími vytrvalými plevely bude vhodné ještě ošetřit některým účinným herbicidem s účinnou látkou MCPA, 2,4-D, dicamba, aj. Maximální herbicidní účinnosti dosáhneme při aplikaci na plevele ve fázi listové růžice až do výšky 20–30 cm pcháče a při teplotách nad 12 °C. Toto ošetření můžete spojit s případným ošetřením proti listovým a klasovým chorobám.

V porostech obilnin mohou být také zjištěny i výskyty mšic, které mohou druhotně šířit virus žluté zakrslosti ječmene (BYDV).

Výskyty „chorob bází stébel“ zejména na ozimé pšenici a ozimém ječmeni zjišťujeme na konci odnožování, kdy se na listových pochvách objevují nespecifické nahnědlé skvrny. V převážné míře se může jednat o poškození způsobené růžovou sněžnou plísňovitostí (plísní sněžnou; Monographella nivalis), houbami rodu Fusarium spp., Rhizoctonia sp., Cochliobolus sp. a místy i o stéblolam pšenice(Oculimacula yallundae). V této fázi nelze přesně vizuálně rozlišit jednotlivé druhy. Pro přesné určení patogenů je nutno provést laboratorní rozbor. Výskyt těchto chorob podporují tyto dispoziční faktory: pěstování obilniny po obilnině, časný výsev, hustý porost, náchylné odrůdy, dlouhý vlhký podzim a zejména vlhké počasí v jarním období. Pozorování porostu provádíme na více místech a zkontrolujeme alespoň 30 rostlin. Patologicky závažnější jsou skvrny na druhé (vnitřní) listové pochvě na 2–3 nejsilnějších odnožích. Napadení vnější odumírající pochvy nebo slabých odnoží nemá pro vlastní škodlivost velký význam. Porosty po vizuální prohlídce doporučujeme ošetřit povolenými fungicidy: Acanto Prima, Capalo, Duet Top, Adept, Mirage 45 ECNA, Sportak HF, Spartakus, Topsin M 500 SC aj., pokud je index napadení u ozimých pšenic a u ozimého ječmene (podle dispozičních faktorů) 15–20 % hlavních odnoží. Při slabším napadení a pokračujícím vlhkém počasí, doporučujeme kontrolu napadení porostů zopakovat za 10–14 dnů. Optimální termín ošetření porostů je na počátku sloupkování až do fáze druhého kolénka obilniny (BBCH 30–32). Slabě napadené porosty ošetřujte teprve až při zjištění prvních příznaků listových chorob (padlí, tečkovaná plevová a listová skvrnitost - braničnatky).

Fungicidní ošetření proti lemované stébelné skvrnitosti pšenice (kořenomorce - Ceratobasidium cornigerum) a houbám rodu Fusarium na patách stébel je většinou nerentabilní.

Na některých lokalitách s déletrvající sněhovou pokrývkou, může dojít i k vážnějšímu poškození porostů ozimých obilnin růžovou sněžnou plísňovitostí (plíseň sněžná). Jedná se o chorobu, která ohrožuje porosty během zimy i v časném jaru a může podstatně přispět k jejich vyzimování. Ještě výraznější poškození mohou být u okrasných trávníků. Původcem této choroby je fytopatogenní houba Monographella nivalis(syn. Fusarium nivale), která napadá obilniny a trvalé travní porosty. Pohlavní stadium houby (Monographella nivalis) se vyskytuje v průběhu zimy a na jaře na posklizňových zbytcích. Tato houba může působit špatné klíčení osiva a vzcházení rostlin, při kterém dochází k hnědnutí kořenů a bází rostlin (mezi kořeny a prvním listem), vzniku skvrnitostí na listech a šroubovitému kroucení klíčků. Nepravidelný růst klíčků však může být způsoben i jinými příčinami, např. nevhodným mořením, špatným uskladněním osiva apod. Houba však může vyvolat preemergentní odumírání rostlin již na podzim.V předjaří se pak na listech napadených rostlin později vytváří bílý až narůžovělý (lososový) povlak houby, způsobený tvořícími se shluky konidií. Napadené rostliny mají také slabší kořenový systém a postupně odumírají - jednotlivě, případně i celé skupiny. Důsledkem je mezerovitý a prořídlý porost.Choroba je silně podmíněna průběhem povětrnosti, zejména sněhovou pokrývkou, její výškou a zvláště nebezpečné jsou ledové krusty, pokud na porostech setrvává dlouhodobě vrstva mokrého sněhu nebo pokud sníh padá na neumrzlou půdu. Nebo na jaře, po sněhových přívalech a nástupu teplot 4 až 6 °C, kdy se může poměrně rychle namnožit. Škodlivost záleží na délce trvání těchto podmínek. Více poškozeny bývají husté porosty, a také porosty na hodně utužených půdách. Jedná se o onemocnění dispoziční, to znamená, že ani v případě infikovaného osiva nemusí dojít k odumírání rostlin, pokud nenastanou podmínky příznivé pro rozvoj patogena, tj. před zimou je porost dostatečně silný a v předjaří dlouho neleží sníh. Houba je přenosná osivem, ale za dominantní je považován přenos půdou. V půdě houba saprofyticky přežívá na odumírajících rostlinných zbytcích. Infekce nastává tak, že v půdě rostoucí mycelium proniká do spodní (nadzemní i podzemní) části rostlin. Microdochium nivale může být zjištěno i v pozdních růstových fázích při vlhkém počasí příznivém pro chorobu a teplotách v rozmezí od 0,5 do 16 °C. Patogen se stává neaktivním, ale pouze na přechodné období, když porost usychá a teploty stoupají. Hlavním obdobím nástupu epidemie je však zima a počátek jara, především pod sněhovou pokrývkou a na nezmrzlé půdě. Mořením lze zabránit projevům choroby jen v omezeném měřítku, protože účinnost mořidla obvykle netrvá až do jara. Předpokladem zdravého porostu je kvalitně namořené zdravé osivo, vhodně zvolená (tolerantní až rezistentní) odrůda v kombinaci s podzimním fungicidním ošetřením a využití rezistence. Především na ozimých ječmenech bývá výskyt této choroby doprovázen i výskytem palušky (Typhula ssp.), eventuálně Pseudocercosporella herpotrichoides.

Paluška travní (šedobílá sněžná plísňovitost obilnin)je další z chorob, které se mohou podílet na vyzimování porostů ozimých obilnin. Tato choroba je způsobovaná houbou Typhula incarnata. Napadá především porosty ozimého ječmene, napadena však může být i ozimá pšenice, případně ozimé žito a pícní trávy. Projevuje se na jaře po roztátí sněhu. Napadené rostliny se vyskytují v řádcích nebo v hnízdech. Nejprve odumírají starší listy od špiček, přičemž mladší listy jsou úzké a tuhé, nápadně žlutě zabarvené. Při silném napadení může docházet i k odumírání celých rostlin neboť je zničen kořenový systém. Typickým příznakem jsou v listových pochvách i na kořenech vznikající sklerocia. Sklerocia vznikají jednotlivě nebo ve shlucích, jsou červeně nebo hnědě zbarvená, 0,5 až 4 mm velká. Sklerocia přežívají v létě v klidu na povrchu nebo v malé hloubce pod povrchem půdy, prorůstají v mycelium při nízkých teplotách v září nebo v říjnu a infikují kořeny nebo nadzemní části rostlin. Později se tvoří nová sklerocia. Přímá ochrana neexistuje, některá mořidla vykazují vedlejší účinky i proti této chorobě. Napadení podporuje vysoká půdní vlhkost, teploty kolem 0 °C a časná a dlouhodobá sněhová pokrývka. Onemocnění se vyskytuje častěji na lehkých půdách s nízkou biologickou aktivitou. Náchylnější jsou oslabené rostliny (mráz, padlí, herbicid apod.). Nepřímou ochranou je pozdější, hustší a mělčí výsev, nezařazovat ozimý ječmen po ozimém ječmeni, zvýšená péče o oslabené porosty (lehké převálčení, přihnojení N).

Pcháč rolní lze v obilninách dobře regulovat
Pcháč rolní lze v obilninách dobře regulovat
 
Proti chorobám pat stébel pšenice se zasahuje od počátku sloupkování
Proti chorobám pat stébel pšenice se zasahuje od počátku sloupkování
 
Plíseň sněžná se vyskytne pod dlouho ležící sněhovou pokrývkou
Plíseň sněžná se vyskytne pod dlouho ležící sněhovou pokrývkou
 

Jarní ječmen

Ošetření proti plevelům můžete provádět většinou již od začátku odnožování, kdy účinně zničíte vzcházející plevele i nižšími doporučenými dávkami herbicidů. U ploch zaplevelených pcháčem rolním počkejte až na vytvoření listové růžice pcháče, případně proveďte opravné ošetření herbicidy: Agroxone 750, Agritox 50 SL, Aminex 500 SL, Dicopur D Extra, Esteron, U 46 D Fluid, Granstar 75 WG, Nuance aj. spolu s fungicidním ošetřením.

U citlivých odrůd jarního ječmene se zaměřte i na sledování a případné ošetření padlí ječmene (Blumeria graminis) povolenými fungicidy: Atlas, Talius, Leader, Corbel aj. Tato choroba může při časné infekci výrazně omezit i počet produktivních odnoží.

V rizikových oblastech, kde jsou obilniny napadeny virem žluté zakrslosti ječmene (BYDV), věnujte zvýšenou pozornost i výskytu obilních mšic a v případě potřeby porosty včas ošetřete registrovaným přípravkem: Dursban Delta, Nurelle D, Pirimor 50 WG, Proteus 110 OD, Alfametrin, Buldock 25 EC, Cyperkil 25 EC, Decis Mega, Fury 10 EW, Karate se Zeon tech. 5 CS, Markate 50, Nexide, Rapid, Rafan, Sumi-Alpha 5 EW, Vaztak Active aj.

Plevele v jarním ječmeni lze regulovat od počátku odnožování
Plevele v jarním ječmeni lze regulovat od počátku odnožování
 
Padlí ječmene může redukovat počet odnoží
Padlí ječmene může redukovat počet odnoží
 

Olejniny

Ozimá řepka

Pokud jste nestihli odplevelit řepku na podzim nebo i přes ošetření řepka zarostla heřmánky, chrpou polní, svízelem, pcháčem aj., lze ji ještě ošetřit přípravkem Galera. Aplikaci možno provádět jakmile plevele obnoví na jaře růst a teploty vystoupí nad 12 °C. Je však nutno počítat s tím, že odolnější plevele (svízel přítula, mák vlčí, penízek rolní, kakost maličký atd.) budou potlačeny jen částečně. Na pýr a další trávovité plevele můžete aplikovat povolené graminicidy: Pantera QT, Agil 100 EC, Garland Forte, Targa Super aj.

Blýskáček řepkový je nejrozšířenější škůdce ozimé řepky, který na porostech ozimé řepky může lokálně způsobovat i větší škody. Velké škody způsobují dospělci nově vylíhlé generace na jarní řepce a hořčicích. Na řepce se objevuje a začíná škodit v období začátku tvorby květních poupat BBCH 50–53 (hlavní květenství již viditelné, těsně obklopené nejvyššími listy, výška rostlin je cca 20 cm) - v této fázi se uvádí orientační kritické číslo 1 brouk na jednu rostlinu. Ošetření se signalizuje na začátku výskytu brouků na ozimé řepce.Škodí především brouci a částečně i larvy. Ošetřují se porosty kdykoliv před začátkem květu při dosažení kritických číselv závislosti na dosažené růstové fázi a počtu jedinců na rostlinách. Brouci přezimují v povrchové vrstvě půdy a ve vrstvách spadaného listí na zemědělské půdě i mimo ní. Zimoviště opouští při teplotě vzduchu 9–10 °C a na jaře se živí pylem na květech mnoha bylin a dřevin. Hromadný přelet na řepku nastává při teplotách nad 13,5°C. Brouci vyžírají otvory do poupat a živí se jejich pylem. Přitom mohou poškodit prašníky a blizny a mnohdy i malá poupata. K největším škodám dochází v letech, kdy teplota poklesne pod 9 °C a dojde ke zpomalení růstu řepky před květem. Odrůdy, které více větví, je potřeba kontrolovat i nadále a následně podle intenzity napadení ještě opakovaně ošetřit. Orientační kritické číslo v pozdějších fázích BBCH 59–69 (před začátkem květu a začátek květu) v průměru 3 brouci na rostlinu. Po rozvinutí květních pupenů škodlivost většinou ustává, otevřené květy brouci ani larvy blýskáčků již tolik nepoškozují. V posledních letech vzhledem k dlouhodobé účinné ochraně zjišťované množství blýskačků v porostech velmi pokleslo. Lokálně byly jen minimální výskyty blýskáčků a brouci se živili většinou pylem v rozkvetlých květech (opylovali porosty). Avšak v roce 2012 v některých lokalitách (Hranicko), došlo i přes opakované ošetření porostu pyretroidy k silnému poškození blýskáčky a snížení výnosu semene. Již v roce 2011 byla v ČR laboratorně prokázána rezistence různých populací blýskáčka (zejména ve Slezsku a na severní a střední Moravě) proti některým účinným látkám běžně používaných pyretroidů. V roce 2012 provedli v ČR pracovníci Zemědělského výzkumu spol. s r.o. testování citlivosti blýskáčků na pyretroidy. Výsledky jsou uvedeny na www.vupt.cz. V roce 2013 prováděli pracovníci Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž, s.r.o. - Agrotest fyto, s.r.o. na konci května při dokvétání porostů monitoring rezistence blýskáčka řepkového vůči lambda-cyhalotrinu, ethofenproxu,chlorpyrifosu, thiaclopridu a cypermetrinu s chlorpyrifosem.Šetření na severní a střední Moravě vykázalo předpokládanou rezistenci blýskáčků vůči lambda-cyhalotrinu, ovšem potvrzena byla i dříve zjištěná vysoká variabilita populací blýskáčků. Překvapením byla vysoká rezistence u ethofenproxu. U thiaclopridu byla rezistence zjištěna jenom ojediněle. Na základě těchto a dalších výsledků je nutné věnovat ochraně proti blýskáčkům náležitou pozornost a vyhodnocovat její účinnost ihned následující dny po aplikaci. Rovněž i na lokalikách, kde se ještě rezistentní blýskáčci nevyskytují, je nezbytné používat antirezistentní strategie.

Antirezistentní strategie zahrnuje soubor opatření, které by měli přijmout všichni pěstitelé v oblasti, aby zabránili nebo oddálili vznik a vývoj rezistence vůči insekticidům. V případě blýskáčka řepkového je základem strategie střídání insekticidů s různým mechanizmem účinku cílené na všechny druhy škůdců řepky v jarní období, tj. období před květem až do ukončení květu. Výběr přípravků musí zohlednit výsledky monitoringu výskytu rezistentních populací blýskáčka řepkového v regionech a výsledky postregistračního sledování účinnosti přípravků prováděného ÚKZÚZ. Konkrétně to znamená nepoužívat v ochraně opakovaně za sebou insekticidy ze stejné skupiny účinných látek, ale střídat insekticidy s různými skupinami účinných látek s rozdílným způsobem účinku. Účinné látky obsažené v povolených insekticidech: neonikotinoidy- acetamiprid (Mospilan 20 SP), thiakloprid (Biscaya 240 OD, Bariard, Calypso 480 SC, Ecail Ultra); organofosfáty - chlorpyrifos (Dursban Delta), malathion (Fyfanon 440 EW), chlorpyrifos-methyl (Reldan 22); pyretroidy - alfa-cypermethrin (Alfamethrin, Vaztak 10 EC, Vaztak Active), beta-cyfluthrin (Bulldock 25 EC), cypermethrin (Cyperkill 25 EC, Rafan), deltamethrin (Decis 15 EW, Decis Mega, Poleci), tau-fluvalinát (Mavrik 2 F), gamma-cyhalothrin (Nexide, Rapid), esfenvalerát (Sumi-Alpha 5 EW), etofenprox (Trebon 10 F, Trebon OSR), lambda-cyhalothrin (Karate se Zeon tech. 5 CS, Markate 50), zeta-cypermethrin (Fury 10 EW) a směsné přípravky - cypermetrin, chlorpyrifos (Nurelle D), deltametrin, thiacloprid (Proteus 110 OD). Pokud je již zjištěna rezistence, mělo by se vždy více upřednostňovat střídání různých účinných látek (z různých skupin účinných látek) než míchání insekticidů s účinnými látkami z různých skupin účinných látek používaných při jednom postřiku a směsné přípravky. Při používání směsi účinných látek na rezistentní populaci je větší riziko selekce jedinců, kteří si vytvoří rezistenci k dosud účinné složce ve směsi, a tím možnost vzniku několikanásobné (poly-) rezistence. Jsou povoleny i přípravky, které mají z hlediska použití na blýskáčka úplně jiný mechanizmus účinku než dosud používané pesticidy - Plenum s účinnou látkou pymetrozin a Avaut 15 EC s účinnou látkou indoxakarb. Doporučování jiných možností ochrany než insekticidy je pro omezenou účinnost zatím značně obtížné (např. agrotechnická opatření jen na některé vybrané druhy). Při hromadném přeletu se blýskáčci nejprve soustřeďují na okrajích porostů, proto u velkých honů mnohdy postačí jenom opakovaně ošetřit tyto napadené okraje. Při nedodržení doporučení uvedených na etiketě přípravku mohou být při aplikaci insekticidů snadno ohroženi opylovači - včely, čmeláci i další necílové druhy!

Pro následné ošetření kvetoucího porostu proti chorobám i škůdcům (nehledě na další výhody) je vhodné zkrátit výšku rostlin řepky aplikací některým registrovaným přípravkem: Caryx, Moddus, případně také přípravky: Efilor, Toprex, Caramba, Prosaro 250 EC, Tilmor, Magnello,Horizon 250 EW, Lynx, Ornament 250 EW, Staccato aj. na jaře při výšce rostlin 20–30 cm.

Jarní regulaci plevelů v řepce lze začít po obnovení jejich vegetace
Jarní regulaci plevelů v řepce lze začít po obnovení jejich vegetace
 
U blýskáčka řepkového byly zjištěny rezistentní populace
U blýskáčka řepkového byly zjištěny rezistentní populace
 

Mák

Sledujte vývojovou fázi máku i vzcházejících plevelů, zejména merlíky, laskavce, rdesna aj., aby nepřerostly fázi vhodnou pro aplikaci herbicidů. Dávky a kombinace herbicidů volte podle růstové fáze máku a spektra plevelných rostlin, zvláště u postemergentního použití herbicidu Callisto 480 SC, aby nedošlo k poškození (žloutence) máku. Určité malé míře fytotoxicity se při dostatečné herbicidní účinnosti asi nevyhneme. Tato je většinou pouze krátkodobá a obvykle vymizí bez negativního vlivu na růst máku. V méně příznivých podmínkách (za chladného počasí se účinná látka mesotrione v rostlině pomaleji odbourává) může docházet k prosvětlení i celé listové plochy. Za těchto podmínek je velmi důležité dodržení minimální růstové fáze máku - 6. list máku. Větší rostliny i po tomto prožloutnutí úspěšně regenerují přibližně po 14 dnech. U menších rostlin však může docházet i k jejich úplnému uhynutí. Účinnost proti svízeli, rdesnům a pohankám je vhodnější posílit kombinací s herbicidem Starane 250 EC v dávce do 0,4 l/ha + Callisto 480 v dávce 0,15 l/ha.

Na překonání stresu lze i v máku využít stimulátory růstuAtonik, Hergit, Route, Sunagreen, Synergin aj.

Na lokalitách, kde na máku škodí krytonosec kořenový, věnujte zvýšenou pozornost i tomuto škůdci. Největší škody působí dospělí brouci úživným žírem na vzcházejících rostlinách máku do velikosti 4 až 5 listů, zvláště za suchého počasí. Brouci obvykle nalétávají do porostů na vzcházející mák od druhé poloviny dubna. Po úživném žíru (trvá až osm dní) samičky kladou vajíčka (až 300 kusů) do vyhlodané jamky v hlavním nervu na spodní straně listů. Larvy zpočátku poškozují listy, ale největší škody způsobují na hlavním kůlovém kořenu, který silně poškozují žírem (vytvářením chodbiček a jamek). Tím dochází k oslabení rostlin. Poraněná místa mohou být vstupní branou pro řadu patogenních mikroorganizmů, které mohou následně způsobit i úhyn rostlin máku. Krytonosec kořenový je suchomilný a teplomilný, jarní chladné a deštivé počasí a zvláště déletrvající mrazy jsou pro jeho vývoj nepříznivé. Škody způsobuje především za sucha, zvláště u pozdně setých nestejnoměrně vzcházejících porostů. Rozsah škod lze omezit raným výsevem a všemi agrotechnickými opatřeními urychlujícími vývoj a růst rostlin (zvýšit výsevek, snížit, případně vynechat dávky kořenových herbicidů aj.). Rovněž výsev mořeného osiva zvláště u pozdějších výsevů sníží napadení. Avšak po omezení používání mořidel obsahujících neonikotinoidy clothianidin, imidacloprid, thiamethoxam není v současné době k insekticidnímu moření máku povolen žádný přípravek. Při silném tlaku škůdce nutno provést plošné insekticidní ošetření. Termín sledování (monitoring napadení) je v období od vzcházení máku až po 4.–5. list. Odpočty brouků na řádcích vzcházejícího máku je vhodné provádět v dopoledních hodinách za pěkného počasí, kdy brouci přijímají potravu. V odpoledních hodinách se již zdržují v úkrytech na povrchu půdy.

Ošetření se provádí po zjištění prvních příznaků napadení (asi 5 dní po začátku náletu) v době maxima výskytu brouků. Práh škodlivosti je 3–4 brouci na jeden běžný metr řádku při vzcházení máku. Ošetření je účinnější v nižších růstových fázích, do 2–3 pravých listů (růstová fáze BBCH 22–23), pozdější ošetření proti larvám na kořenech je již neúčinné. V současnosti jsou pro plošné ošetření povoleny přípravky: Cyperkill 25 EC,Decis Mega, Rapid, Nexide, Dursban Delta a Nurelle D.

S nárůstem osetých ploch se rozšířila škodlivost houbových chorob - zejména plísně máku a pleosporové hnědé skvrnitosti máku (helmintosporiové nekrózy máku). Obě choroby mohou přežívat na napadených rostlinných zbytcích a mohou přenášet i infikovaným osivem, proto je nutné používat osivo jen ze zdravých porostů.

Pleosporová hnědá skvrnitost máku - (Pleospora calvescens - Helminthosporium papaveris) u vzcházejících rostlin máku způsobuje padání klíčních rostlina u větších rostlin může způsobovat hnědnutí a zaškrcování kořenového krčku. Na starších rostlinách se většinou projevuje až v průběhu kvetení, kdy se na listech tvoří tmavohnědé skvrny a na obvodu stonku jsou rozeznatelné modročerné pásky. Listy při silnějším napadení postupně uvadají a zasychají. Při teplém průběhu počasí může dojít k velice rychlému napadení a poškození porostu. Choroba také proniká do makovic ve kterých deformuje vnitřní přepážky a vyplňuje je šedým myceliem. Napadená semena jsou malá a zprohýbaná. Na povrchu makovic se tvoří černý povlak.Mezi preventivní opatření patří: nevysévat mák na pozemky s těžkou slévavou půdou, provádět včasné a kvalitní zapravení posklizňových zbytků a dodržovat odstup v osevním postupu min. 4–6 let. Fungicidní ošetření máku lze provést na počátku kvetení přípravky: Discus, Caramba, Acanto, Apel, Bumper Super, Prosaro 250 EC a podle metodiky i biopřípravkem Polyversum.

Plíseň máku (Peronospora arborescens) má dva zdroje infekce: oospory z rostlinných zbytků a mycelium na osivu. K infekci dochází při širokém rozmezí teplot 5–26,4 °C a relativní vlhkosti 70–90 % po celou dobu vegetace. Chladno v době vzcházení se projeví vyšší četností infekce (například při příliš časném setí). Napadeny mohou být i vzcházející rostliny, kde vyvolává systémové infekce, zároveň však může napadat i starší rostliny v průběhu vegetace. Nižší teploty, ovlhčení, vysoká vzdušná vlhkost a hustý porost vytvářejí ideální podmínky pro napadení. Pro plíseň makovou je typické, že napadené listy pouze žloutnou a dlouho zůstávají živé. Na spodní straně listů je nejprve bílý později šedofialový povlak plísně; listy postupně odumírají, rostliny zaostávají v růstu nebo uhynou. Nejnápadnějším příznakem systémové infekce je kroucení až zpětné ohýbání stonku připomínající poškození rostlin růstovými herbicidy. Poškození herbicidem však do značné míry zasahuje i sousední rostliny. Infikované rostliny s projevy systémové infekce se v porostu většinou projevují jednotlivě. Choroba se zejména vyskytuje ve vlhkých ročnících a na vlhkých pozemcích.

Agrotechnická opatření - Doručuje se pěstovat mák na stejném pozemku až po 4–6 letech. Škody omezí používání zdravého osiva z nenapadených porostů, dobrá zásoba fosforu a draslíku v půdě a řídký porost. Případně na menších plochách i likvidace primárně napadených rostlin - onemocnění se v porostu šíří z rostliny na rostlinu. Pokud se vysévá jarní i ozimý mák, je vhodné mezi porosty dodržovat dostatečnou izolační vzdálenost. Stejně tak je vhodné udržovat izolační vzdálenost mezi novými výsevy a pozemky, kde byl mák pěstován loni. Již se podařilo vyšlechtit i rezistentní odrůdy.

Chemická ochrana napadeného porostu proti plísni mákunení ještě plně dopracovaná. Časná aplikace fungicidů, může omezit šíření sekundárních infekcí v porostu. Pro toto ošetření jsou povoleny fungicidy: Dithane DG Neotec s aplikací v BBCH 18–39 a minimálním intervalu mezi ošetřeními deset dnů; Amistar Xtra od BBCH 18 (8 pravých listů) do BBCH 49 (poupě v úžlabí viditelné); Prosaro 250 EC pro preventivní použití ve fázi od listové růžice až po květ máku; Acanto je doporučeno aplikovat od 51 BBCH do 61 BBCH; biopreparát Polyversum s první a druhou aplikací v BBCH 12–19 a třetí aplikaci do BBCH 51 s intervalem mezi ošetřeními 14 dnů. Pozor, rostliny již napadené plísní makovou v době ošetření odumírají nebo nedokončí svůj vývoj, proto se nepodílí na tvorbě výnosu!

Plevele v máku nesmějí přerůst
Plevele v máku nesmějí přerůst
 
Mák je citlivý na nevhodnou aplikaci herbicidů
Mák je citlivý na nevhodnou aplikaci herbicidů
 
Prořídlý porost máku poškozený krytonoscem kořenovým
Prořídlý porost máku poškozený krytonoscem kořenovým
 
Pleosporová hnědá skvrnitost máku
Pleosporová hnědá skvrnitost máku
 
Příznaky napadení plísní máku
Příznaky napadení plísní máku
 

Cukrovka

Sledujte vývoj plevelů, účinnost aplikovaných herbicidů a nálet mšic a dalších škůdců do porostů.

Porosty podle potřeby včas ošetřete některým povoleným insekticidem do cukrovky: Bi 58 Nové, Perfekthion, Danadim Progress, Nurelle D, Pirimor 50 WG či Bulldock 25 EC, Karate Zeon 5 CS, Markate, Rapid, Nexide.

Dávky a kombinace herbicidů volte podle růstové fáze cukrovky i plevelů a spektra plevelných rostlin.

V období od vytvoření pravých listů do zapojení porostu lze i u cukrovky využít i stimulátory růstu: např. Albit, Atonik Pro, Hergit, Synergin, Sunagreen aj. Lze je použít i opakovaně, ve směsi s některými chemickými přípravky i vybranými kapalnými hnojivy na překonání stresu.

Regulace plevelů v cukrovce vychází ze znalosti výskytu plevelů
 Regulace plevelů v cukrovce vychází ze znalosti výskytu plevelů
 

Hraboš polní

Výskyty hraboše polníhomohou být dle jednotlivých lokalit rozdílné. Pro jarní období je v porostech ozimých obilnin, řepky ozimé, máku, kmínu aj. orientačně považováno za silný výskyt již 200 a více užívaných nor hraboše polního na 1 ha. Střední výskyty jsou v rozmezí 50 až 200 užívaných nor na 1 ha.

Po zjištění intenzity výskytu hraboše polního je vhodné včas ošetřit registrovanými rodenticidy i slabší porosty plodin se zjištěnými středními výskyty hraboše. Základní formou ochrany porostů je hubení hrabošů v ohniscích na jaře. Při použití příslušných ochranných pracovních pomůcek mohou být tato napadená ohniska ošetřena i ručně.

Pro ohniskové ošetření nebo pro aplikaci do jedových staničekje možno na zemědělské půdě podle návodu použít granulovaný nástrahový přípravek Stutox I v dávce 5 kg/ha. Na louky, pastviny, ovocné dřeviny, zeleninu, okrasné rostliny a polní plodiny lze aplikovat ručně do užívaných nor přípravek Polytanol 13 tabl./noru nebo 5 g na noru podle signalizace, max. 1× za rok.

Přípravek Lanirat Micro je povolen pouze na nezemědělskou půdu, lesní porosty a lesní školky, do nor hlodavců při středním, silném a velmi silném výskytu škůdců. Aplikuje se ručně do užívaných nor v dávce 5 g na jednu noru. Přípravek se doplňuje do nor podle potřeby do celkové dávky na jednotku plochy v roce, tj. 10 kg/ha. Přípravek musí být vpraven do nory tak, aby na povrchu půdy kolem nory nebo ve vchodu do nory nezůstaly viditelně ležet granule.          

Dodržujte pokyny pro používání, abyste se vyvarovali rizik pro člověka a životní prostředí. Před použitím přípravku si vždy přečtěte pokyny k použití.

Hraboše polního je třeba regulovat především na jaře
Hraboše polního je třeba regulovat především na jaře
 

Používání přípravků a aplikační techniky

Uživatel přípravků na ochranu rostlin je povinen řídit se návodem k použití na obalu přípravku (etiketě) nebo dalšího prostředku na ochranu rostlin. Přípravek musí být používán v souladu s podmínkami stanovenými rozhodnutím o jeho registraci a prováděcím právním předpisem, a to podle označení a při dodržení zásad správné praxe a platného seznamu registrovaných přípravků na ochranu rostlin. Nově od 1.1.2014 také dle zásad integrované ochrany rostlin - vydaná Metodická příručka IOR proti chorobám, škůdcům a plevelům pro polní plodiny, která je k dostání na adrese: tabor@rostlinolekari.cz nebo přímo tel: 725421540.

Používané mechanizační prostředky na ochranu rostlin musí splňovat legislativní požadavky vyplývající z rostlinolékařského zákona a provádějících vyhlášek k tomuto zákonu.

V současném intenzivním zemědělství je kvalitní a včasná ochrana, tj. aplikace přípravků na ochranu rostlin, jedním z významných faktorů pro dosažení kvalitních výnosů. I sebekvalitnější přípravek aplikovaný v optimálním termínu nebude dostatečně účinkovat, pokud vlastní aplikace nebude provedena dostatečně kvalitně. Aby byla aplikace přípravku bezpečná, a také kvalitní a účinná, je nezbytné dodržovat obecně platné požadavky pro aplikaci. K těmto požadavkům patří především dodržování nastaveného pracovního režimu, tj. pracovní rychlosti, pracovního tlaku a předepsané výšky trysek nad porostem, a to za optimálních povětrnostních podmínek. Omezení pro použití postřikovačů vzhledem k omezování nežádoucích úletů uvádí vyhláška č. 207/2012 Sb. v platném znění, o profesionálních zařízeních pro aplikaci přípravků. Tato omezení jsou stanovena pro postřikovače bez vybavení protiúletovými komponenty. Povětrnostní požadavky však musejí být brány v úvahu i tehdy, používáte-li k aplikaci postřikovače s protiúletovými opatřeními. Jejich optimální hodnoty pak lze vzhledem k místním podmínkám vhodně upravit.

Účinnost použitého pesticidu závisí rovněž na jeho aplikaci
Účinnost použitého pesticidu závisí rovněž na jeho aplikaci
 

Související články

Medax® Max - flexibilní morforegulátor obilnin do každého počasí

02. 03. 2024 Ing. Pavel Šácha; BASF spol. s r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 275x

Novinky v meziplodinách pro rok 2024

01. 03. 2024 Ing. Petr Robotka; PRO SEEDS s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 344x

Rok 2023 v ochraně brambor

16. 02. 2024 Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 567x

Jak efektivně snížit spotřebu pesticidů

24. 01. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Ochrana obecně Zobrazeno 570x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail