BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Aktuální přehled ochrany polních plodin - Březen a duben 2023

15. 03. 2023 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 1484x

Výskyty chorob pat stébel, zejména na ozimé pšenici a ozimém ječmeni, zjišťujeme na konci odnožování, kdy se na listových pochvách objevují nespecifické nahnědlé skvrny.

Proseeds

Ozimé obilniny

Choroby pat stébel

Výskyty chorob pat stébel, zejména na ozimé pšenici a ozimém ječmeni, zjišťujeme na konci odnožování, kdy se na listových pochvách objevují nespecifické nahnědlé skvrny. V převážné míře se může jednat o poškození způsobené sněžnou plísňovitostí obilnin (plísní sněžnou; Monographella nivalis), houbami rodu Fusarium spp., Rhizoctonia sp., Cochliobolus sp. a místy i stéblolamem pšenice (Oculimacula yallundae). V této fázi nelze přesně vizuálně rozlišit jednotlivé druhy. Pro přesné určení patogenů je nutno provést laboratorní rozbor.

Výskyt těchto chorob podporují tyto dispoziční faktory: pěstování obilniny po obilnině, časný výsev, hustý porost, náchylné odrůdy, dlouhý vlhký podzim a zejména vlhké počasí v jarním období. Pozorování porostu provádíme na konci odnožování ve fázi BBCH 29–30 na více místech a zkontrolujeme alespoň 20 rostlin. Patologicky závažnější jsou skvrny na druhé (vnitřní) listové pochvě na 2–3 nejsilnějších odnožích. Napadení vnější odumírající pochvy nebo slabých odnoží nemá pro vlastní škodlivost velký význam.

Aplikaci fungicidů je nutno provést v růstové fázi BBCH 30–32 (tj. počátek sloupkování až fáze 2. kolénka) při napadení 15–25 % hlavních odnoží nebo když více než 15 % rostlin vykazuje příznaky napadení pod první sloupnutou pochvou. Kritická mez u ječmene je až při napadení více než 40 % rostlin. U žita a tritikale bude rentabilní použití fungicidu spíše výjimečné. Fungicidní zásah proti kořenomorce (Rhizoctonia cerealis) a fuzariózám na patách stébel nebývá rentabilní.

Slabě napadené porosty ošetřujte teprve až při zjištění prvních příznaků listových chorob (padlí, tečkovaná plevová a listová skvrnitost - braničnatky).

K cílenému ošetření porostů proti chorobám pat stébel jsou k dispozici fungicidy uvedené v přiloženém přehledu účinných látek.

Účinné látky použitelné proti stéblolamu

prothioconazole (DMI fungicidy, FRAC 3)

  • Agrozol Pro, Bollwark, Curbatur EC 250, Pride, Probus, ProthioGUARD, Protiostar, Tiocan, Topazol, Traciafin

boscalid (SDHI fungicidy, FRAC 7)

  • BoscaGUARD, Entargo

cyprodinil (AP fungicidy, FRAC 9)

  • Mirage C, Unix 75 WG

Choroby pat stébel
Choroby pat stébel

Choroby ozimého ječmene

Ve většině porostů se mohou v různé míře vyskytovat kupky padlí ječmene (Blumeria graminis f. sp. hordei), případně hnědé skvrny jako projev superrezistence, dále síťovitá skvrnitost ječmene (hnědá skvrnitost ječmene; Pyrenophora teres), také i spála ječmene (rynchosporiová skvrnitost; Rhynchosporium secalis).

Na některých lokalitách s déletrvající sněhovou pokrývkou může dojít i k vážnějšímu poškození porostů ozimých obilnin sněžnou plísňovitostí obilnin (plíseň sněžná). Jedná se o chorobu, která ohrožuje porosty během zimy i v časném jaru a může podstatně přispět k jejich vyzimování. Původcem této choroby je fytopatogenní houba Monographella nivalis. V předjaří se na listech napadených rostlin vytváří bílý až narůžovělý (lososový) povlak houby, způsobený tvořícími se shluky konidií. Napadené rostliny mají také slabší kořenový systém a postupně odumírají - jednotlivě, případně i celé skupiny. Důsledkem je mezerovitý a prořídlý porost. Napadení chorobou je silně podmíněno průběhem povětrnosti, zejména sněhovou pokrývkou, její výškou. Nebezpečná situace nastává, pokud na porostech setrvává dlouhodobě vrstva mokrého sněhu nebo pokud sníh napadá na neumrzlou půdu. Hlavním obdobím nástupu epidemie je zima a počátek jara, především pod sněhovou pokrývkou a na nezmrzlé půdě. Vhodným opatřením je podpora rychlé regenerace porostů na jaře dusíkatou výživou, použitím regulátorů růstu k podpoře odnožení, popřípadě vláčením silně napadených porostů.

Tyfulová plísňovitost obilnin (paluška travní) je další z chorob, které se mohou podílet na vyzimování porostů ozimých obilnin. Způsobuje ji houba Typhula incarnata. Napadá především porosty ozimého ječmene, napadena však může být i ozimá pšenice, případně ozimé žito a pícní trávy. Projevuje se na jaře po roztání sněhu. Typickým příznakem jsou v listových pochvách i na kořenech vznikající sklerocia. Infekci rostlin podporují teploty blízké nule, vysoká vlhkost a nedostatek světla (sněhová pokrývka na nezamrzlé půdě). Onemocnění se vyskytuje častěji na lehkých půdách s nízkou biologickou aktivitou. Pomoci může zvýšená péče o oslabené porosty v podobě lehkého převláčení či přihnojení dusíkem.

Mšice a virové choroby obilnin

Pod vlivem teplého počasí v září a v říjnu loňského roku a plošného zamoření území zdroji infekce virové zakrslosti pšenice a ječmene, i vyšších výskytů křísků a mšic, je u časně setých porostů dost velká pravděpodobnost napadení virovou zakrslostí obilnin. V porostech obilnin mohou být na jaře zjištěny výskyty mšic, které mohou dále druhotně šířit virus BYDV způsobující virovou chorobu virovou žlutou zakrslost ječmene. Jeho šíření je připisováno obilním mšicím, především mšici střemchové, kyjatce osenní a kyjatce travní. Na jaře se virus může sekundárně silně šířit s přibývajícím výskytem mšic (podle ročníku) především koncem května a začátkem června. Proto jsou na jaře více poškozovány jen pozdější výsevy jarních obilnin.

Virus zakrslosti pšenice (WDV) je přenášen křískem polním. Na této sekundární infekci se podílejí nymfy a dospělci kříska vylíhlí z přezimujících vajíček, kteří se nakazili na nemocných rostlinách.

Oba viry se přenášejí perzistentním způsobem. Hostitelské rostliny i příznaky jsou velmi podobné a snadno zaměnitelné. Nejčastěji se projevují žloutnutím rostlin, u některých druhů až červenáním (pšenice, oves, kukuřice). V případě silnějšího napadení zpravidla rostliny také málo rostou a méně větví kořeny, špatně nebo vůbec nevymetají a kvítky jsou sterilní. Zvláště u silných časných podzimních infekcí dochází k výrazným zakrslostem až odumírání rostlin.

V oblastech s plošným výskytem virových zakrslostí obilnin sledujte aktuální informace o situaci a prognóze vývoje letové aktivity mšic, které jsou uváděny v Aphid Bulletinu, jenž pravidelně vydává ÚKZÚZ.

Ani v obilninách není možné kurativní ošetření proti virózám a celá ochrana je tak soustředěna na preventivní agrotechnická opatření a v aktuálních případech postřikem proti vektorům infekce insekticidy.

Virová zakrslost pšenice
Virová zakrslost pšenice

Virová zakrslost ječmene
Virová zakrslost ječmene

Plevele

Porosty, kde přetrvává zaplevelení pcháčem rolním, šťovíkem kadeřavým, případně dalšími vytrvalými plevely, bude vhodné ještě ošetřit některým herbicidem s účinnou látkou MCPA, 2,4-D, clopyralid, dicamba, tribenuron aj. Maximální herbicidní účinnosti dosáhneme při aplikaci na plevele ve fázi listové růžice až do výšky 20–30 cm pcháče a při teplotách nad 12 °C. Toto ošetření můžete spojit s případným ošetřením proti listovým a klasovým chorobám.

Pcháč rolní v ozimě pšenici
Pcháč rolní v ozimě pšenici

Jarní ječmen

Choroby přenosné osivem

Základem dobrého výnosu a mnohdy jedinou možností jak potlačit choroby přenosné osivem je kvalitně namořené osivo.

Prašná snětivost ječmene (Ustilago nuda) je choroba přenosná pouze osivem, přičemž napadení obilek není viditelné (determinace jen laboratorní metodou, mycelium houby prorůstá do vnitřku obilky). Nemocné rostliny zjistíme až v době květu (BBCH 61–69), kdy se místo obilek objevuje masa černých spor. Spory se později větrem uvolňují a infikují květy zdravých rostlin.

Pruhovitost ječmene (Pyrenophora graminea) je choroba téměř výhradně přenosná osivem. Na listech se od května do začátku července objevují mezi listovými nervy dlouhé světlé pruhy. Následně infikované pruhy hnědnou a listy se mohou v pruzích třepit a zasychat. Infikované rostliny bývají menší, jen částečně metají a klasy bývají hluché. Na napadených listech se tvoří spory, které jsou následně zanášeny větrem na zelené klasy zdravých rostlin. Spory po vyklíčení však zůstávají až do výsevu zrna mezi pluchou a zrnem v klidovém stadiu. Na napadeném zrnu nedochází k žádným příznakům projevu napadení. Při klíčení obilky infikuje mycelium klíčící rostlinu a prorůstá celou rostlinou až do klasu.

Síťovitá skvrnitost ječmene (hnědá skvrnitost ječmene; Pyrenophora teres) je choroba přenosná osivem, a také přežívá na posklizňových zbytcích. Primární infekce je tedy jak z osiva, tak i z půdy (BBCH 10–30). V rostlinách, které pokračují v růstu, mycelium prorůstá do spodních listů a tvoří na jejich horní straně hnědé pásky (net typ) nebo vřetenovité skvrny (spot typ). Odtud se choroba šíří na horní listy (sekundární infekce) - BBCH 31– 39. Při intenzivním projevu choroby dochází k usychání listů od špiček směrem k bázi. Choroba se vyskytuje zejména v chladných a vlhkých ročnících.

Z mořidel lze proti výše uvedeným chorobám použít například: Celest Trio Formula M, Difend Extra, Flutrix 050 FS, Interest, Kinto Plus, Lamardor FS 400, Prepper, Rancona I-Mix, Raxil Star, Redigo Pro, Systiva, Triter 050 FS, Vibrance Duo, Vibrance Gold, Vibrance Star aj.

Padlí ječmene

U citlivých odrůd jarního ječmene se zaměřte i na sledování a případné ošetření proti padlí ječmene (Blumeria graminis f. sp. hordei) fungicidy: Atlas S, Flexity, Leader, Talius aj., případně přípravky na bázi síry povolené i pro ekologické zemědělství: Flosul, Kumulus WG, Sulfolac 80 WG, Sulfurus, Thiovit Jet aj.

Tato choroba může při časné infekci výrazně omezit i počet produktivních odnoží.

Kupky padlí na listu
Kupky padlí na listu

Plevele

Ošetření proti plevelům můžete provádět většinou již od začátku odnožování, kdy účinně zničíte vzcházející plevele i nižšími doporučenými dávkami herbicidů. U ploch zaplevelených pcháčem rolním počkejte až na vytvoření listové růžice pcháče, případně proveďte opravné ošetření některým z herbicidů na bázi MCPA, clopyralid, tribenuron, 2,4-D spolu s fungicidním ošetřením.

Zaplevelení jarního ječmene pcháčem rolním
Zaplevelení jarního ječmene pcháčem rolním

Stimulace růstu

U zažloutlých, „zamazaných“ porostů podpořte rozvoj kořenů přihnojením ledkem (nejlépe vápenatým) a aplikací antistresorů: Agrostim Nitrofenol, Agrostim Tria, Atonik, Forte Fenol, Novastim K aj. i pro eliminaci stresu z nízkých nočních teplot.

Mšice

V rizikových oblastech, kde jsou obilniny napadány virem žluté zakrslosti ječmene (BYDV), věnujte zvýšenou pozornost (zejména u později setých porostů) i výskytu obilních mšic. V případě potřeby porosty včas ošetřete přípravky: Pirimor 50 WG, Transform nebo některým z povolených pyretroidů.

Ozimá řepka

Plevele

Pokud jste nestihli odplevelit řepku na podzim nebo i přes herbicidní ošetření řepka zarostla heřmánky, chrpou polní, pcháčem aj., lze ji ještě na jaře ošetřit některým z povolených přípravků: Clap, Cyklop 334 SL, Gala 334 SL, Galera, Galeona, Chaco, Korvetto, Major 300 SL, Vivendi 600, Zorro 300 SL. Aplikaci možno provádět jakmile plevele obnoví na jaře aktivní růst a teploty po několik dnů vystoupí nad 10 °C. Je však nutno počítat s tím, že odolnější plevele (svízel, mák, penízek rolní, kakost maličký atd.) budou potlačeny jen částečně.

Na pýr, výdrol obilnin a další trávovité plevele (pokud jste to nestihli na podzim) lze aplikovat povolené graminicidy.

Vzhledem k tomu, že graminicidy, fungicidy a insekticidy jsou při doporučené aplikaci v jarním období k rostlinám řepky ozimé vysoce selektivní, tak se nepředpokládá v případě jejich kombinací fytotoxické působení.

Plevele v ozimé řepce lze i na jaře regulovat
Plevele v ozimé řepce lze i na jaře regulovat

Blýskáček řepkový

V posledních letech byly jenom slabší výskyty blýskáčků pod prahem škodlivosti. Škodí především brouci a částečně i larvy. Brouci žírem ničí poupata. Larvy poškozují při silném výskytu poslední vrcholová květenství. Brouci způsobují největší škody za chladného počasí v období před květem, kdy plodina pomalu rozkvétá, ale také i při dlouhém postupném nakvétání řepky na větvích.

Na řepce se objevuje a začíná škodit v období začátku tvorby květních poupat BBCH 50–53 (hlavní květenství již viditelné, těsně obklopené nejvyššími listy, výška rostlin je cca 20 cm) - v této fázi se uvádí orientační kritické číslo 100–300 brouků na 100 vrcholových květenství. Ošetření se signalizuje na začátku výskytu brouků na ozimé řepce. Hromadný přelet na řepku nastává při teplotách nad 13,5 °C. K největším škodám dochází v letech, kdy teplota následně poklesne pod 9 °C a dojde ke zpomalení růstu řepky před květem. U hybridních odrůd, které více větví, je potřeba kontrolovat napadení po celou dobu výskytu poupat v porostu na větvích a následně podle intenzity napadení ještě opakovaně ošetřit.

Orientační kritické číslo v pozdějších fázích BBCH 59–69 (před začátkem květu a začátek květu) v průměru 3 brouci na rostlinu. Po rozvinutí květů škodlivost většinou ustává, otevřené květy brouci ani larvy blýskáčků již tolik nepoškozují.

V ČR byla prokázána u řady populací blýskáčka řepkového rezistence vůči pyretroidům, zejména vůči účinným látkám lambda-cyhalothrin, deltamethrin a cypermethrin. Existuje určité riziko výskytu rezistence také vůči neonikotinoidům. Proto je nutno věnovat ochraně nejen proti blýskáčkům náležitou pozornost a vyhodnocovat její účinnost ihned následující dny po aplikaci a používat antirezistentní strategie. V případě blýskáčka řepkového je základem střídání insekticidů s různým mechanizmem účinku. Výběr přípravků musí zohlednit výsledky monitoringu výskytu rezistentních populací blýskáčka řepkového v regionech a výsledky postregistračního sledování účinnosti přípravků prováděného ÚKZÚZ. Konkrétně to znamená nepoužívat v ochraně opakovaně za sebou insekticidy ze stejné skupiny účinných látek, ale střídat insekticidy s různými skupinami účinných látek s rozdílným způsobem účinku (viz schéma).

Blýskáček řepkový - přehled účinných látek a přípravků dle chemických skupin

Neonikotinoidy (IRAC 4)

  • acetamiprid - AcetGUARD, Aceptir 200 SE, Apiflex, Apis 200 SE, Alphamiprid 20 SP, Artiler 200 SE, Gazelle, Gazelle Liquid, Kachikoma SL, Los Ovados 200 SE, Mospilan 20 SP, Mospilan MIZU 120 SL, Yoroi

Pyretroidy (IRAC 3)

  • alpha-cypermethrin - Fasthrin 10 EC
  • cypermethrin - Cyperkill Max, Rafan Max, Sherpa 100 EW
  • deltamethrin - Decis Forte, Delcaps 050 CS, Delmetros 100 SC, Dinastia, Koron 100 SC, Poleci, Scatto
  • esfenvalerate - EsfenGUARD, Sumi-Alpha 5EW, Sumicidin, Voodo
  • etofenprox - Magma, Trebon OSR
  • gamma-cyhalothrin - Fury Power, Karis Max, Nexide, Rapid
  • lambda-cyhalothrin - Jager, Kaiso Sorbie, Karate se Zeon technologií 5 CS, Kendo 5 CS, Lambo 50 EC, Markate 50, Ravane
  • tau-fluvalinate - Mavrik Smart

Soli mastných kyselin

  • draselná sůl přírod. mastných kyselin - Flipper

Pokud je již zjištěna rezistence mělo by být vždy více upřednostňováno střídání různých účinných látek (z různých skupin účinných látek) než míchání insekticidů s účinnými látkami z různých skupin účinných látek používaných při jednom postřiku a směsné přípravky.

Při hromadném přeletu se blýskáčci nejprve soustřeďují na okrajích porostů, proto u velkých honů mnohdy postačí jenom opakovaně ošetřit tyto napadené okraje.

Při nedodržení doporučení uvedených na etiketě přípravku mohou být při aplikaci insekticidů snadno ohroženi opylovači - včely, čmeláci i další necílové druhy! Pozor na včely - aplikace přípravku spolu s jiným přípravkem nebo látkou, aniž by tato společná aplikace byla doporučena v návodu na použití, je posuzována jako aplikace přípravku nebezpečného pro včely (nebo zvlášť nebezpečného pro včely).

Blýskáček řepkový poškozuje poupata
Blýskáček řepkový poškozuje poupata

Regulace růstu

Pro následné ošetření kvetoucího porostu proti chorobám i škůdcům (nehledě na další výhody) je vhodné zkrátit výšku rostlin řepky aplikací některým z přípravků: Alitrin, Architect, Caryx, Efilor, Moddus, Moddus Flexi, Pablo 25 SC, Pedro, Regulato 300 SL, Trinext, Vertico, případně fungicidními přípravky obsahujícími účinnou látku metconazole, tebuconazole na jaře při výšce rostlin 20–30 cm.

Cukrovka

Sledujte vývoj plevelů, účinnost aplikovaných herbicidů a nálet mšic a dalších škůdců do porostů.

Plevele

Z abiotických stresových faktorů jsou pro vzcházející cukrovku největším nebezpečím přízemní mrazíky, pokles teploty na povrchu půdy pod -3°C. Kritická teplota je pro cukrovku v období vzcházení -6 až -7 °C. Mrazové poškození se projeví zešednutím, zhnědnutím a ztrátou turgoru. Pokud přijde mráz ve fázi děložních listů, pravděpodobně dojde i k úhynu rostlin. Pokud slabší mráz přežijí, je nutno oddálit herbicidní ochranu.

Z chemických abiotických stresových faktorů je cukrovka vystavena zejména toxickému působení chemických látek z reziduí v půdě a v aplikovaných herbicidech. Jak silné to působení bude, záleží na zařazení v osevním sledu a systému hubení plevelů v cukrovce.

Herbicidy a jejich dávky, používané v jednotlivých termínech, jsou voleny v závislosti na plevelném spektru a růstové fázi plevelů i cukrovky. V případě, že je porost stresován nepříznivými povětrnostními vlivy, je vhodné použít nižší dávky herbicidů, než jsou pro danou růstovou fázi cukrovky doporučovány, zejména při T1 a T2 aplikaci, kdy je cukrovka k herbicidnímu ošetření nejcitlivější (T1 - do týdne po vzejití, T2 - 6 až 8 dní po T1, T3 - 7 až 9 dní po T2, T4 - 9 až 14 dní po T3).

Spektrum účinných látek herbicidů registrovaných do cukrovky se po ukončení registrace některých účinných látek zúžilo. Po vypadnutí desmediphamu jsou jen dvousložkové herbicidy typu Betanal Tandem s menší účinností na některé plevele. Pro kombinace je pak podle potřeby doporučován přípravek na bázi metamitronu, např. Goltix Top, Mitra aj. Přestože preemergentní ošetření nebylo kvůli suchým průběhům jara příliš využíváno, v určitých situacích, zejména za příznivých vláhových podmínek, bude možné tímto zásahem intenzitu vzcházení plevelů také podstatně snížit.

Na zaplevelené plochy mračňákem Theophrastovým je do cukrovky povolen Command 36 CS (clomazone) v dávkování: 0,05 l/ha - cukrovka BBCH 12–14 a mračňák BBCH 09–10; 0,1 l/ha - cukrovka BBCH 14–18 a mračňák BBCH 09–14.

Neaplikujte herbicidy v poškozených či oslabených porostech. Za jasných dní se silným slunečním svitem lze, vzhledem ke zvýšenému riziku poškození cukrovky, většinou aplikovat tyto přípravky až v podvečer, při teplotách nepřesahujících 23 °C (měřeno 5 cm nad povrchem půdy). Porost musí být při ošetření suchý. Nelze ošetřovat těsně po dešti a ani tehdy, kdy jsou rostliny pokryty rosou. Za nepříznivých podmínek nelze vyloučit přechodné poškození řepy (retardace růstu, popálení špiček, chlorózy). Pamatujte, že chyby v aplikaci herbicidů zvyšují finanční náklady na odplevelení a procento výnosových ztrát!

Plevele v cukrovce na začátku vegetace
Plevele v cukrovce na začátku vegetace

Mračňák Theophrastův
Mračňák Theophrastův

Škůdci

Při výskytu mšic či dalších škůdců porosty podle potřeby včas ošetřete některým z insekticidů: Afinto, Cyperkill Max, Decis Forte, Karate Se Zeon Technologií 5 CS, Nexide, Pirimor 50 WG, Rafan Max, Rapid, Scatto, Teppeki aj.

Mšice na cukrovce
Mšice na cukrovce

Stimulace

V období od vytvoření pravých listů do zapojení porostu lze i u cukrovky využít stimulátory růstu: např. Agro-Sorb Folium, Agrostim Nitrofenol, Agrostim Tria, ExelGrow, Hergit, K-Fenol Mix, Kaishi, Novastim K, Talisman, YaraVita MARIS aj. Lze je použít i opakovaně, ve směsi s některými chemickými přípravky i vybranými kapalnými hnojivy na překonání stresu po aplikaci herbicidů i pro eliminaci stresu z nízkých nočních teplot.

Mák

Plevele

Sledujte vývojovou fázi máku i vzcházejících plevelů, zejména merlíky, laskavce, rdesna aj., aby nepřerostly fázi vhodnou pro aplikaci herbicidů. Lze použít herbicidy: preemergentně - Callisto 480 SC, clomazone (Cirrus CS, Command 36 CS, Gamit 36 CS, Czar), Lentipur 500 FW. Postemergentně - Callisto 100 SC, Callisto 480 SC, Laudis, Lentagran WP, Lentipur 500 FW, Toluron, Tomahawk. Na trávovité plevele jsou: Fusilade Forte 150 EC, Gramiguard, Panarex, Pantera QT, Rango Super, Select Super.

Dávky a kombinace herbicidů po vzejití máku volte podle růstové fáze máku a spektra plevelných rostlin, aby nedošlo k poškození (žloutence) máku. Za zhoršených podmínek je důležité dodržení minimální růstové fáze máku - 6. list máku. Větší rostliny i po tomto prožloutnutí úspěšně regenerují přibližně do 14 dnů. U menších rostlin však může docházet i k jejich úplnému uhynutí.

Účinnost proti svízeli, rdesnům a pohankám je vhodnější posílit kombinací s herbicidem Tomahawk EC v dávce do 0,4 l/ha + Callisto 480 0,15 l/ha (Callisto 100 SC 1,0 l/ha).

Na překonání stresu lze i v máku využít stimulátory růstu např. Agrostim Nitrofenol, Agrostim Tria, Cereantis, Hergit, K-Fenol Mix, Kaishi, Novastim K, Papaverin, Tonivit, ZinSTART, YaraVita MARIS aj.

Plevele ve vzcházejícím máku - fáze 5 listů
Plevele ve vzcházejícím máku - fáze 5 listů

Krytonosec kořenový

Největší škody působí dospělí brouci úživným žírem na vzcházejících rostlinách máku do velikosti 4 až 5 listů, zvláště za suchého počasí. Listy mladých rostlin jsou skeletovány okénkovým žírem, pokud jsou rostliny z pozdějších výsevů ještě ve fázi jen několika listů, dochází až k totálnímu zničení celých rostlinek.

Brouci obvykle nalétávají na vzcházející mák od druhé poloviny dubna. Po úživném žíru (trvá až 8 dní) samičky kladou vajíčka (až 300 kusů) do vyhlodané jamky v hlavním nervu na spodní straně listů. Larvy zpočátku poškozují listy, ale největší škody způsobují na hlavním kůlovém kořenu, který silně poškozují žírem (vytvářením chodbiček a jamek). Tím dochází k oslabení rostlin. Poraněná místa mohou být vstupní branou pro řadu patogenních mikroorganizmů, které mohou následně způsobit i úhyn rostlin máku.

Krytonosec kořenový je suchomilný a teplomilný, jarní chladné a deštivé počasí a zvláště déletrvající mrazy jsou pro jeho vývoj nepříznivé. Škody způsobuje především za sucha, zvláště u pozdně setých nestejnoměrně vzcházejících porostů.

Rozsah škod lze omezit raným výsevem a všemi agrotechnickými opatřeními urychlujícími vývoj a růst rostlin (zvýšit výsevek, snížit, případně vynechat dávky kořenových herbicidů). Také výsev mořeného osiva, zvláště u pozdějších výsevů, sníží napadení. V současné době je k insekticidnímu moření máku povolen na výjimku od 1. 12. 2022 do 31. 3. 2022 přípravek Cruiser OSR. Namořené osivo máku lze vysévat po omezenou dobu od 1. 2. 2023 do 31. 5. 2023.

Termín sledování - monitoring - je v období od vzcházení do 5. listu máku. Odpočty brouků na řádcích vzcházejícího máku je vhodné provádět v dopoledních hodinách za pěkného počasí, kdy brouci přijímají potravu. V odpoledních hodinách se již většinou zdržují v úkrytech na povrchu půdy.

Ošetření se provádí po zjištění prvních příznaků napadení (asi 5 dní po začátku náletu) v době maxima výskytu brouků. Práh škodlivosti je 3 brouci na jeden běžný metr řádku při vzcházení máku. Ošetření je účinnější v nižších růstových fázích, do 2–3 pravých listů (růstová fáze BBCH 22–23), pozdější ošetření proti larvám na kořenech je již neúčinné.

V současnosti jsou pro plošné ošetření povoleny jenom pyretroidy: Fury Power, Karis Max, Nexide, Rapid.

Prořídlý porost máku žírem krytonosce kořenového
Prořídlý porost máku žírem krytonosce kořenového

Choroby máku

S nárůstem osetých ploch se rozšířila škodlivost houbových chorob, zejména plísně máku a pleosporové hnědé skvrnitosti máku. Původci obou chorob mohou přežívat na napadených rostlinných zbytcích a mohou se přenášet i infikovaným osivem, proto je nutné používat osivo jen ze zdravých porostů.

Pleosporová skvrnitost máku

Pleosporová skvrnitost máku (helmintosporiová nekróza máku; Pleospora calvescens) u vzcházejících rostlin máku způsobuje padání klíčních rostlin a později u větších rostlin může způsobovat i hnědnutí a zaškrcování kořenového krčku. Na starších rostlinách se většinou projevuje až v průběhu kvetení, kdy se na listech tvoří tmavohnědé skvrny a na obvodu stonku jsou rozeznatelné modročerné pásky. Listy při silnějším napadení postupně uvadají a zasychají. Při teplém průběhu počasí může dojít k velice rychlému napadení a poškození porostu. Choroba také proniká do makovic ve kterých deformuje vnitřní přepážky a vyplňuje je šedým myceliem. Napadená semena jsou malá a zprohýbaná. Na povrchu makovic se tvoří černý povlak.

Mezi preventivní opatření patří: nevysévat mák na pozemky s těžkou slévavou půdou, provádět včasné a kvalitní zapravení posklizňových zbytků a dodržovat odstup v osevním postupu min. 4–6 let.

Fungicidní ošetření lze provést na počátku kvetení přípravky: Caramba, Discus, Grafite, Jade, Metkon 60, Propulse, Prosaro 250 EC, Protebo aj. V ekologickém zemědělství jsou povoleny biopreparáty Polyversum, Serenade ASO, Sonata.

Pleosporová skvrnitost máku
Pleosporová skvrnitost máku

Plíseň máku

Plíseň máku (Peronospora arborescens) má dva zdroje infekce: oospory z rostlinných zbytků a mycelium v endospermu semen. K infekci dochází při širokém rozmezí teplot 5–26 °C a relativní vlhkosti 70–90 % po celou dobu vegetace. Chladno v době vzcházení se projeví vyšší četností infekce (například při příliš časném setí). Napadeny mohou být i vzcházející rostliny, kde vyvolává systémové infekce, zároveň však může napadat i starší rostliny v průběhu vegetace. Nižší teploty, ovlhčení, vysoká vzdušná vlhkost a hustý porost vytvářejí ideální podmínky pro napadení. Pro plíseň makovou je typické, že napadené listy pouze žloutnou a dlouho zůstávají živé. Na spodní straně listů je nejprve bílý později šedofialový povlak plísně; listy postupně odumírají, rostliny zaostávají v růstu nebo uhynou. Nejnápadnějším příznakem systémové infekce je kroucení až zpětné ohýbání stonku připomínající poškození rostlin růstovými herbicidy. Infikované rostliny s projevy systémové infekce se v porostu většinou projevují jednotlivě. Naproti tomu poškození herbicidem však povětšinou zasahuje i sousední rostliny. Choroba se zejména vyskytuje ve vlhkých ročnících a na vlhkých pozemcích.

Agrotechnická opatření: Doručuje se pěstovat mák na stejném pozemku po 4–6 letech. Neset mák do těžkých slévavých půd. Set zdravé osivo z nenapadených porostů, do půdy s dobrou zásoba fosforu a draslíku v půdě a vytvořit řidší porost. Případně na menších plochách i provádět negativní výběr (likvidace) primárně napadených rostlin. Pokud se vysévá jarní i ozimý mák, je vhodné mezi porosty dodržovat dostatečnou izolační vzdálenost. Stejně tak je vhodné udržovat izolační vzdálenost mezi novými výsevy a pozemky, kde byl mák pěstován v předchozím roce. Již se podařilo vyšlechtit i rezistentní odrůdy.

Chemická ochrana proti plísni máku není ještě plně dopracovaná. Časná aplikace fungicidů může omezit šíření sekundárních infekcí v porostu. Pro preventivní ošetření ve fázi od listové růžice až po květ máku jsou fungicidy: Grafite, Jade, Prosaro 250 EC, Protebo. Biopreparát Polyversum je povolen v ekologickém zemědělství. Pozor - rostliny již napadené plísní makovou i po ošetření odumírají nebo nedokončí svůj vývoj, proto se nepodílí na tvorbě výnosu!

Plíseň máku
Plíseň máku

Související články

Medax® Max - flexibilní morforegulátor obilnin do každého počasí

02. 03. 2024 Ing. Pavel Šácha; BASF spol. s r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 275x

Novinky v meziplodinách pro rok 2024

01. 03. 2024 Ing. Petr Robotka; PRO SEEDS s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 344x

Rok 2023 v ochraně brambor

16. 02. 2024 Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 567x

Jak efektivně snížit spotřebu pesticidů

24. 01. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Ochrana obecně Zobrazeno 570x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail