Aktuální přehled ochrany polních plodin - červen a červenec 2014

20. 06. 2014 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 5806x

Sledujte podle signalizace výskyt plísně bramboru a lokálně i hnědé skvrnitosti listů bramboru (Alternaria solani). Plíseň bramboru je nejvážnější houbovou chorobou, která každoročně poškozuje porosty brambor a rajčat. Choroba přezimuje v napadených hlízách a po výsadbě prorůstá do nadzemní části rostlin. Z těchto primárně napadených rostlin se šíří sporangiemi do okolního porostu. Inkubační doba od infekce rostliny do objevení se příznaků napadení je v průměru jeden týden. Rozhodujícím faktorem ovlivňujícím celkovou účinnost a efektivnost ochrany proti této chorobě je termín prvního ošetření.

Okopaniny

Brambory

Sledujte podle signalizace výskyt plísně bramboru a lokálně i hnědé skvrnitosti listů bramboru (Alternaria solani).

Prognóza výskytu plísně bramboru (Phytophthora infestans) je na: http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/skodlive-organizmy/prognozy-vyskytu-so-na-uzemi-cr/vyskyt-plisne-bramboru.html. Při přeháňkovém počasí, zvláště u zapojených porostů, nutno pokračovat v ošetření v 7denních intervalech, za sucha postačí opakovat ošetření po 14 dnech některým z registrovaných přípravků. K preventivnímu ošetření postačí kontaktní přípravky: Dithane DG Neotec, Novozir MN 80 NEW, Polyram WG případně i další. U raných odrůd, u kterých plánujete sklizeň do 14 dnů, se již ošetření neprovádí. Při silném infekčním tlaku či zjištění výskytu plísně v oblasti (v porostu) pokračujte v ošetření registrovanými přípravky: Ranman + Ranman Activator, Ranman Top, Revus Top, Tanos 50 WG, Kunshi, Altima 500 SC, Nando 500 SC, Acrobat MZ WG, Curzate Gold, Curzate M WG, Drago, Zetanil WG, Sereno, Electis*, Consento, Infinito , Criterium aj. Na závěrečné ošetření je vhodné použít přípravek: Altima 500 SC, Nando 500 SC, Zignal 500 SC, Ranman + Ranman Activator, Ranman Top pro jejich antisporulační účinek a schopnost ochrany proti infekci na hlízách, případně i Consento, Infinito, Sereno* aj. Měďnaté fungicidy: Cuprocaffaro, Flowbrix, Funguran-OH 50 WP, Champion 50 WP, Kocide 2000, Korzar, Kuprikol 250 SC aj. je možno použít při slabém infekčním tlaku v druhé polovině postřikové sezony a v systémech ekologického zemědělství. Měďnaté fungicidy mohou prodlužovat vegetaci.

Plíseň bramboru je nejvážnější houbovou chorobou, která každoročně poškozuje porosty brambor a rajčat. Choroba přezimuje v napadených hlízách a po výsadbě prorůstá do nadzemní části rostlin. Z těchto primárně napadených rostlin se šíří sporangiemi do okolního porostu. Inkubační doba od infekce rostliny do objevení se příznaků napadení je v průměru jeden týden. Rozhodujícím faktorem ovlivňujícím celkovou účinnost a efektivnost ochrany proti této chorobě je termín prvního ošetření. Obvykle je důležitější než výběr konkrétního přípravku a než celkový počet ošetření. Fungicid by měl být na listech v době před dopadem spor původce plísně. Pokud tomu tak není a dojde k infekci, nelze již šíření plísně v zapojeném porostu zcela zvládnout ani velmi intenzivní ochranou! Toto pravidlo platí i u všech dalších pravých plísní - okurkové, cibulové, révové, chmelové atd. Základem ochrany proti této chorobě je proto včasná - preventivní - aplikace fungicidů. Porosty je nezbytné začít ošetřovat v době, kdy jsou vytvořeny vhodné mikroklimatické podmínky pro infekci a pokračovat v pravidelných intervalech 7 až 14 dnů podle počasí a napadení natě. Obvyklá fáze pro první aplikaci je uzavření porostu v řádcích. Četnost ošetření a druh přípravku se řídí stupněm ohrožení (podle dešťových srážek), který je pravidelně zveřejňován na: http://eagri.cz a je možno se informovat i na místně příslušných pracovištích SRS.

Aby bylo ošetření dostatečně účinné, nesmí se šetřit vodou (optimálně 400 l/ha) a musí se ošetřit zejména spodní části rostlin, protože tam jsou pro vývoj choroby podstatně lepší vlhkostní podmínky než na povrchu. To platí nejenom pro kontaktní přípravky, ale i pro přípravky působící systémově. Účinná látka většiny systémových přípravků po přijetí rostlinou postupuje především zdola nahoru k vegetačnímu vrcholu (akropetálně) nebo od středu k okraji listů a každé ošetření má jen omezenou dobu účinnosti. Přitom čím je infekční tlak větší, tím kratší dobu chrání fungicidní látka rostlinu před napadením. Značné poškození listů a výnosové ztráty nejsou jediné škody, které tato houba způsobuje. Pokud dojde k infekci hlíz, nedají se déle skladovat. Neboť mohou být napadeny i sekundárními infekcemi vyvolané bakteriemi rodu Erwinia a houbami rodu Fusarium - skládkovými patogeny, kteří vstupují do hlíz v místech poškození plísní bramboru. K infekci hlíz plísní bramborovou může docházet již během vegetace v případě, že jsou sporangia z listů spláchnuta dešťovou vodou do půdy na zdravé hlízy. Spory potom mohou proniknout ještě neuzavřenými lenticelami do zásobního pletiva, a tak hlízy infikovat. Většinou však k infekci dochází trhlinami ve slupce a poraněními, která vznikají při sklizni a naskladňování. Rozsah infekce hlíz kromě jiného závisí na napadení listů, množství a četnosti dešťových srážek, a také na uložení brambor v hrůbku.

Z toho vyplývají některá preventivní opatření, která mohou omezit výskyt plísně bramboru. Mezi ně patří např. pečlivé zakrytí hlíz v hrůbku půdou, a také závěrečné ošetření přípravkem inhibujícím spory (např. Altima 500 SC). Významnou roli v prevenci proti plísni bramborové hraje také desikace natě, která by se měla uskutečnit zhruba 3 až 4 týdny před sklizní. Během tohoto období ztrácejí spory infekční potenciál, takže při sklizni není potřeba se obávat nové infekce. Předčasným ukončením vegetace se mimo jiné zlepšuje vyzrálost hlíz, zpevňuje se slupka, snižuje se mechanické poškození, a tím se zlepšuje skladovatelnost a odolnost vůči skládkovým chorobám. Sklizeň by měla proběhnout s minimálním poškozením hlíz a je potřeba vyvarovat se sklizně za deštivého počasí. Při naskladňování by měly být zajištěny podmínky pro hojení poranění (teplota okolo 15 °C).

Ošetření proti mandelince bramborové proveďte v době maxima líhnutí larev přípravky: Mospilan 20 SP, Coragen 20 SC, Actara 25 WG, Biscaya 240 OD, Calypso 480 SC, SpinTor aj. Ošetřují se porosty s výskytem více než 100 brouků/ha nebo při zjištění140 a více ohnisek po 15 larvách na 1 ha. Nejúčinnější je aplikace přípravků na počátku líhnutí larev. Ošetřuje se večer, kdy už není horko a je vyšší vlhkost vzduchu; vhodná je společná aplikace s fungicidy.

U sadbových porostů sledujte nálety vektorů viróz (mšic) a porosty včas ošetřete přípravky: Actara 25 WG, Bi - 58 EC nové, Biscaya 240 OD, Calypso 480 SC, Mospilan 20 SP, Nurelle D, Pirimor 50 WG, Plenum, Proteus 110 OD aj.

Základem ochrany proti plísni bramboru je preventivní aplikace fungicidů

Cukrovka

Věnujte zvýšenou pozornost cerkosporové listové skvrnitosti - skvrnatičce řepné (Cercospora beticola), zvláště ve vlhčích závětrných polohách, kde při silnějším napadení touto chorobou v rozhodující fázi nárůstu bulev a cukernatosti může i zaschnout chrást. Důležité je včas rozpoznat první příznaky choroby. První cerkosporové skvrny se objevují na starších listech, jsou kulaté, 2–3 mm v průměru s šedým středem a tmavším okrajem. Možno je zaměnit s hospodářsky méně významnými chorobami. V případě výskytu ramuláriové listové skvrnitosti řepy(Ramularia beticola) bývají skvrny větší a nemají tmavý okraj. U bakteriálních skvrnitostí jsou skvrny nepravidelného tvaru, odumřelé pletivo později vypadává a list je jakoby děrovaný po kroupách. Pro přesné určení prvních výskytů cerkosporové skvrnitosti listů řepyje vhodné laboratorní ověření daného vzorku. Za prahovou hodnotu lze považovat v červenci vytváření ohnisek choroby na pozemku nebo asi 5 % napadených rostlin na okrajích porostu. V prvé polovině srpna lze za prahovou hodnotu pro ošetření považovat např. několik zřetelně napadených míst na 100 m². Pokud bylo provedeno první ošetření v polovině července, je vhodné v případě trvajícího ohrožení porostu (vlhko, teplo - optimální teplota pro vývoj je asi 20–27 °C) ošetření po 2 týdnech opakovat. Ošetřovat ve druhé polovině srpna už většinou není efektivní. V praxi se doporučuje provést ošetření za 5 až 8 dní po zjištění prvního výskytu, anebo do 4 dnů po větším dešti (srážky větší než 10 mm během 2 až 4 dnů), kdy jsou příznivé podmínky pro šíření choroby. Z registrovaných přípravků lze aplikovat: Sfera 267,5 EC, Amistar Top, Tango Super, Alert Beta*, Harvesan*, Apel, Bumper Super, Eminent 125 ME, Topsin M 70 WP, případně také měďnatépřípravky: Champion 50 WP, Cuprocaffaro, Flowbrix, Funguran-OH 50 WP, Kocide 2000, Korzar, Kuprikol 50.

Přípravky doporučené proti skvrnatičce řepné účinkují i na ramuláriovou listovou skvrnitost řepy- větevnatku řepnou (Ramularia beticola), která je většinou přítomná ve smíšených infekcích obou chorob. Silněji napadené listy jsou zvadlé a hnědé, zatímco u skvrnatičky jsou pergamenovité. Větevnatka řepná je chladnomilnější (optimum pro vývoj je 17 °C) než skvrnatička řepná. Obě houby vyžadují vysokou vlhkost pro infekci (relativní vzdušná vlhkost 95 % v meteo-budce, v porostu hodnota nad 98 %) a přežívají na napadených listech.

První cerkosporové skvrny se objevují na starších listech

Olejniny

Ozimá řepka

Uzaplevelených nebo nevyrovnaných porostů proveďte při dozrávání podle potřeby desikaci. Použití desikantů v ozimé řepce je do značné míry ovlivněno zaplevelením porostů a průběhem povětrnostních podmínek při dozrávání. Je možno použít přípravky s různou rychlostí a razancí desikačního efektu. Pro okamžitý a razantní účinek lze aplikovat přípravek s účinnou látkou dikvát (Desiq, Maxima, Quad-Glob 200 SL, Reglone) cca 4–6 dní před sklizní. Při kombinaci s DAM 390 je možno dávku Reglone snížit. Pozvolněji působící účinná látka glufosinát amonný (Basta 15*) se aplikuje již 10 až 14 dní před sklizní. V praxi se používá přípravek Basta 15 v kombinaci s přípravky s účinnou látkou pinolen (Spodnam, Agrovital) pro omezení ztrát, případně karboxylovaný styren butadien kopolymer (Elastiq, Flexi). Po aplikaci tyto přípravky na vzduchu polymerizují a vytvářejí na povrchu šešulí semipermeabilní membránu, která zabraňuje pronikání vlhkosti dovnitř šešulí, avšak umožňuje přirozený odpar vody z rostlin. Aplikují se i samostatně v období, kdy jsou šešule ještě zelené tj. přibližně 3–4 týdny před plánovanou sklizní. Tato aplikace, zejména při složitějších (extrémních) sklizňových podmínkách přináší podstatné snížení předsklizňových a sklizňových ztrát, zvýšení HTS a vyšší olejnatosti semen a současně snižuje napadení dozrálých lusků saprofytickými houbami. V polehlých nebo silně zaplevelených porostech ozimé řepky (hlavně pýrem plazivým) je vhodné použít 14 až 21 dní před sklizní registrované přípravky na bázi glyphosate-potassium (Roundup Rapid) případně glyfosát či glyphosate-IPArovněž i s přípravky na bázi pinolenu. Aplikace se provede v době 17–21 dní před sklizní, kdy šešule začínají žloutnout a přibližně 60 % šešulí středního patra obsahuje 60–70 % semen s hnědým líčkem. Dávkování postřikové kapaliny je 150–300 l/ha (podle hektarové dávky účinné látky a velikosti a hustoty porostu). Desikovaný porost po dešti mnohem dříve vyschne a je možno jej tedy rychleji sklidit se současným snížením ztrát semene.

Použití desikantů v ozimé řepce je také ovlivněno zaplevelením

Jarní řepka a hořčice

Porosty je nutno podle aktuálního napadení i vícekrát ošetřit proti nalétávajícím blýskáčkům řepkovým některým povoleným pyretroidem -Alfametrin ME, Decis Mega, Fury 10 EW, Karate se Zeon technologií 5 CS, Mavrik 2 F, Nexide, Rapid, Vaztak Active. V oblastech s potenciálním výskytem blýskáčků rezistentních vůči pyretroidům se ošetřuje neonikotinoidy - Biscaya 240 OD, Calypso 480, případně i organofosfátem Reldan 22. Kritické číslo je 1 blýskáček na 1 květenství.Ošetření se provádí v době dozrávání poupat, kdy je škodlivost blýskáčka největší. V době plného kvetení už ošetření neprovádět. Pokud porosty včas neošetříte, mohou být na sušších lokalitách napadené porosty i silně poškozeny.Pyretroidy je lépe aplikovat k večeru, kdy teplota klesne pod 20 °C. Účinná látka se při vyšších teplotách nadměrně vypařuje.

Ošetření proti pilatce řepkové v případě výskytu proveďte pyretroidy - Alfametrin ME, Decis Mega, Nexide, Rapid, Vaztak Active.

Porosty hořčice je nutno i vícekrát ošetřit proti blýskáčkům

Mák

V oblastech, kde se s nárůstem osetých ploch rozšířila škodlivost houbových chorob, sledujte napadení porostů pleosporovou syn.helminthosporiovou nekrózou máku (Pleospora papaveracea) a plísní máku (Peronospora arborescens). Obě choroby se mohou přenášet infikovaným osivem. Fungicidní ošetření napadeného porostu proti pleosporové nekróze se doporučuje přípravkem Discus, Caramba, Acanto, Apel, Bumper Super, Prosaro 250 EC na počátku kvetení, aby nedošlo k napadení makovic. Biopreparát Polyversum aplikujte podle návodu.

V některých oblastech mohou na máku škodit také mšice maková, krytonosec makovicový,bejlomorka maková a ploštice.V případě potřeby lze aplikovat některý z pyretroidů - Cyperkill 25 EC, Fury 10 EW, Nexide, Rapid a neonikotinoidy - Biscaya 240 OD, Mospilan 20 SP, případně i Nurelle D, Proteus 110 OD, Pirimor 50 WG.

Plíseň máku

Larvy krytonosce makovicového

Slunečnice

Sledujte podle signalizace výskyt mšic - mšice slívové a mšice makové. Práh škodlivosti je do fáze začátku květu (59 BBCH) 50–100 mšic na rostlinu. Silné napadení mšicemi také zvyšuje výskyt houbových chorob. V případě potřeby je možno aplikovat přípravky: Biscaya 240 OD, Karate se Zeon technologií 5 CS, Mospilan 20 SP či Pirimor 50 WG.

Na lokalitách, zvláště v roce příznivém pro jejich rozvoj a šíření, slunečnici častěji ohrožují choroby než škůdci. Odrůdy slunečnice mají rozdílnou odolnost vůči chorobám i škůdcům. Proto by konkrétní výběr ze sortimentu povolených odrůd měl zohlednit možnosti a četnost pesticidní ochrany, a také podmínky na konkrétním pozemku. Z chorob slunečnici nejčastěji napadá hlízenka obecná  (syn. bílá hniloba slunečnice, Sclerotinia sclerotiorum), poškozuje kořen a lodyhu podobně jako u řepky a  plíseň šedá (syn.  šedá plísňovitost slunečnice,Botryotinia fuckeliana; anam. Botrytis cinerea), která napadá nejprve listy a následně květní lůžka. V suchých letech jsou škody zanedbatelné, avšak ve vlhkých letech či v nevhodných polohách mohou být květní lůžka výrazně poškozena. Ochrana spočívá v dodržení optimální hustoty porostu, udržení nezaplevelených porostů, harmonickou výživu (nepřehnojovat dusíkem), použití zdravého osiva odolnějších hybridů a dodržení osevního postupu. Na rizikových lokalitách se chemická ochrana porostů provádí současně s ochranou proti ostatním houbovým chorobám ve třech fázích vývoje: 4. až 6. list (BBCH 14–19), plný květ (BBCH 65) a případně do konce květu (BBCH 69) přípravkem Amistar Xtra,Acanto, Apel, Bumper Super, Pictor, Prosaro 250 EC, Rovral Aquaflo, Sfera 535 SC, Topsin M 500 SC. Preventivně lze podle metodiky aplikovat i biopreparát Polyversum. Aby bylo ošetření dostatečně účinné, nesmí se šetřit vodou (optimálně 400 l/ha) a musí se ošetřit i spodní části rostlin. Účinná látka většiny systémových přípravků po přijetí rostlinou postupuje zdola nahoru nebo od středu ke kraji listů a každé ošetření má jen omezenou dobu účinnosti. Přitom čím je infekční tlak větší, tím kratší dobu fungicidní látka chrání rostlinu před napadením. Fungicidy registrované na hlízenku mají široké spektrum účinku a omezují většinu chorob slunečnice s výjimkou plísně slunečnice. Je vhodné se nespoléhat jenom na chemickou ochranu, ale kombinovat ji s dalšími kroky, které výskyt chorob omezují. Prostorová izolace od loňského porostu slunečnice a řepky snižuje infekční tlak askospor hlízenky a vhodnou ochranou je i dobré rozdrcení posklizňových zbytků slunečnice a jejich kvalitní zapravení do půdního profilu.

Plíseň slunečnice (Plasmopara halstedii syn. Plasmopara helianthi) je potenciálně nebezpečným patogenem, a proto je zařazena mezi karanténní organizmy. V Evropě je již široce rozšířená. Karanténní status P. halstedii v EU, a tedy i v ČR, je založen na existenci mnoha patogenních ras omezeného zeměpisného rozšíření. Díky pěstování rezistentních hybridů zatím u nás nezpůsobuje významné hospodářské škody, představuje však vážné potencionální riziko. Do nových oblastí se šíří osivem. Z infikované nažky zpravidla vzniká pouze latentní infekce. Během ní se patogen namnoží a zamořuje půdu. Pokud v dalším roce na daném pozemku vyrůstá slunečnice z výdrolu nebo po vysetí slunečnice i po několika letech, dochází k systémové infekci - rostlina zakrní, silně napadené rostliny dorostou výšky asi jen 20 až 30 cm. V současné době existuje celá řada ras, v Evropě je jich známo 13. Některé rasy překonaly rezistenci řady starších i nových hybridů slunečnice. Na rozdíl od příbuzných chorobhouba přežívá v půdě oosporami (8 až 10 let) nebo se šíří infikovaným osivem, v němž přežívá zoosporangiemi nebo myceliem. Opatření k omezení šíření patogenu: vysévat buď osivo pocházející z oblastí prostých původce choroby nebo mořené osivo hybridů deklarovaných jako odolné; na pozemku, kde byla pěstována slunečnice, je v následujícím roce nutné hubit rostliny z výdrolu, nejlépe preemergentními herbicidy, a to i v případě, že se choroba nevyskytla (latentní infekce); vysévat hybridy deklarované jako odolné a v optimálním termínu setí. Z dalších opatření jsou významné pečlivé zaorání posklizňových zbytků a dodržení zásad střídání plodin (minimálně pět let, optimálně sedm až osm let). Fungicidní ochrana během vegetace je proti systémovým infekcím zcela neúčinná a vůči sekundárním infekcím jen velmi málo účinná - prakticky nerentabilní. V současné době není proti plísni slunečnice v ČR registrován žádný účinný fungicid.

Ostatní polní plodiny

Kukuřice

Sledujte napadení porostů zavíječem kukuřičným.Škůdce zvyšuje sklizňové ztráty vyšší lámavostí stébel a zhoršuje i kvalitu zrna. Aktuální nálet motýlů do světelných a feromonových lapačů je na: http://eagri.cz/public/web/ukzuz/. Nálet zavíječe do kukuřičných porostů lze obvykle očekávat od poloviny června do konce července. Pro indikaci ošetření nejsou zatím plně ověřená kritéria. Je třeba zohlednit pravidelnost a intenzitu výskytu, náchylnost odrůd, vzdálenost porostů od loňských porostů kukuřice, agrotechniku a osevní postup. Kromě registrovaných insekticidů možno využít rovněž i parazitoida vajíček Trichogrammassp. Je to velmi drobná parazitická vosičkao délce těla cca 0,5 mm. Parazitoid celý svůj vývoj prodělává ve vajíčkách motýlů. Samičky Trichogramma aktivně vyhledávají snůšky vajíček zavíječe kukuřičného (a dalších motýlů) a kladou do nich svá vajíčka. Vylíhlé larvy se živí vaječným obsahem a z vajíčka vylétá až okřídlený dospělec parazitické vosičky. Aplikujeme podle dané metodiky ve dvou až třech termínech podle napadení porostu zavíječem na základě prognózy podle náletu motýlů do lapače. Komerčně jsou nabízeny přípravky Trichocap, TrichoLet, Trichoplus.

Prováděcím rozhodnutím Komise 2014/62/EU ze dne 6. února 2014, se ruší rozhodnutí 2003/766/ES o mimořádných opatřeních proti šíření Diabrotica virgifera na území Společenství;to znamená, že bázlivec kukuřičný přestává být na území EU od 6. února 2014 regulovaným (karanténním) škodlivým organizmem a nebudou proti němu již nařizována žádná ochranná opatření. Z výše uvedeného doporučení Komise ale vyplývá, že i po deregulaci bázlivce kukuřičného by členské státy měly v souvislosti s ochranou proti tomuto škůdci v oblastech unie, kde je potvrzena jeho přítomnost, přihlížet k zásadám integrované ochrany rostlin proti škodlivým organizmům za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů. Ochranou se v tomto případě rozumí potlačení hustoty populace bázlivce na úroveň, která z hlediska zajištění hospodářsky udržitelné produkce kukuřice nepůsobí významné hospodářské ztráty. Pokud udržitelné biologické, fyzikální a jiné nechemické metody uspokojivě zajistí ochranu proti škodlivým organizmům, je třeba je upřednostňovat před chemickými metodami. Zemědělci by tedy měli ochrany proti bázlivci kukuřičnému dosahovat nebo ji podporovat těmito opatřeními:

a) střídáním plodin;
b) používáním činitelů biologické kontroly;
c) přizpůsobením doby výsevu kukuřice tak, aby se klíčení nepřekrývalo s líhnutím larev;
d) čištěním zemědělských strojů před přejezdem a odstraňováním rostlin kukuřice z výdrolu.

Z hlediska ochrany proti šíření bázlivce kukuřičného má z uvedených doporučení prioritu především střídání plodin, neboť jde o vysoce účinnou metodu ochrany proti bázlivci kukuřičnému, která je příznivá jak z hlediska životního prostředí, tak i z hlediska dlouhodobého agronomického přínosu. Doporučovaná opatření by měla být propojena se sledováním výskytu bázlivce kukuřičného, aby bylo možno určit potřebu a vhodné načasování ochranných opatření. ÚKZÚZ bude provádět monitorování výskytu samců bázlivce kukuřičného pomocí feromonových lapáků a průběžně zveřejňovat jeho výsledky na svých webových stránkách. Na těchto stránkách budou v rámci plodinově specifického metodického postupu pro kukuřici uvedeny také informace o uplatňování zásad IOR. Tyto informace budou mimo jiné pojednávat i o monitoringu a prognóze, rozhodování o provedení ošetření (stanovení prahů škodlivosti) a provádění ochranných opatření (včetně výčtu přípravků na ochranu rostlin povolených v ČR).

Registrovány jsou insekticidy do kukuřice:
- na bázlivce kukuřičného: Biscaya 240 OD; Decis Mega ME, Explicit Plus, Force 1,5 EG, Karate se Zeon technologií 5 CS, Steward, Stocker;
- na zavíječe kukuřičného: Alfametrin ME, Decis Mega ME, Karate se Zeon technologií 5 CS, Vaztak Active, Coragen 20 SC, Explicit Plus, Integro.

Nálet zavíječe lze obvykle očekávat od poloviny června do konce července

Poškození kukuřice larvami bázlivce kukuřičného - „husí krky“

Monitoring brouků bázlivce kukuřičného

Sója

V některých oblastech může dojít při teplém počasí v období sucha k přemnožení svilušek. Napadený porost předčasně dozrává a dochází k redukci výnosu. Chemická ochrana proti svilušce chmelové může být efektivní při napadení porostu ve fázi BBCH 73 (lusky 6–13 mm dlouhé) až BBCH 83 (zelená semena vyplňují 80 % dutiny lusku). V současné době však není registrován žádný akaricid.

V oblastech s vyšším výskytem zvěře (zajíci nebo srny) je nutno pěstovat sóju na takové rozloze, aby poškození porostů nedosáhlo většího rozsahu. V krajních případech aplikovat repelentní (odpuzující) přípravky Aversol, Stop Z, Pellacol aj. v šíři 1 metru okraje pozemku opakovaně v intervalu 3 týdnů.

Housenka babočky bodlákové na sóji

Kmín

Neopomeňte porosty podle potřeby ošetřit před květem proti plochušce (makadlovce) kmínové registrovaným pyretroidem: Decis Mega či Karate se Zeon technologií 5 CS, případně biologickým přípravkem Biobit XL. Plochuška kmínová tvoří chuchvalce - spředené květní okolíky, okousané stopky květů a semen (v květnu), později ve stoncích otvory překlenuté pavučinovým víčkem. Šíří se z hostitelských rostlin: kmín, fenykl, petržel, mrkev, pastinák, kopr a jiné druhy čeledi miříkovitých. Housenky se vžírají do lodyh, kde se zakuklí. Motýli, kteří přezimují, se líhnou v červenci a srpnu. Přirozenými nepřáteli jsou parazitoidi z řádu blanokřídlých. Ošetřuje se po zaznamenání prvního výskytu housenek na generativních orgánech rostlin.

Podobná poškození způsobují obaleči. Ochrana je stejná jako proti plochušce kmínové.

Vlnovník kmínový napadá v prvním roce pěstování vegetační vrcholy kmínu, na kterých dospělci také přezimují. Ve druhém roce roztoči napadají již celou rostlinu. Šíří se pasivně větrem i aktivním pohybem a pravděpodobně také osivem. V prvním roce vegetace můžeme příznaky poškození zpozorovat jen u silně napadených porostů. Na rostlinách jsou světlejší, zdeformované listy, často s mozaikovitými skvrnami a s tendencí ke kadeření. Napadení porostu lze většinou rozpoznat až ve druhém roce pěstování v období kvetení. Poškozené okolíky se zpočátku liší barevně (důsledkem fytotoxicity si déle udržují zelenou barvu) a později zejména tím, že místo nažek se vytvoří hálky. Ochrana je zpravidla nepřímá - vysévat jen kvalitní osivo z nenapadených porostů, prostorová izolace nově zakládaného porostu a přímá - aplikací povoleného akaricidního přípravku Sanmite 20 WP, a to většinou preventivně v prvním roce pěstování v období, kdy se v okolí sklízí zralý kmín. Obvykle to bývá v červenci až počátkem srpna. Pozdější aplikace již nemají význam. V některých letech je účinná i další aplikace počátkem vegetace (březen až počátek dubna) provedená po obnovení vegetace na jaře užitkového roku po přezimování porostu.

V oblastech se škodlivým výskytem hnědé skvrnitosti kmínu (Mycocentrospora acerina) lze proti této chorobě zasáhnout některým z měďnatých přípravků (Champion 50 WP, Cuprocaffaro, Flowbrix, Funguran-OH 50 WP, Kuprikol 50). První ošetření se provede počátkem tvorby květní osy, druhé ošetření počátkem květu v kombinaci s insekticidem na plochušku (makadlovku). Je nutné dokonale ošetřit celé rostliny, nejlépe s podporou vzduchu. Toto ošetření působí i proti dalším chorobám – bakteriální spále a hnědé pruhovitosti stonků kmínu.